Po Babím lomu chodí strašidlo. S bublifukem

Petr Bezruč tam chodil s přáteli v době Dušiček. Na pečenou husu. Hřeben Babí lom, který se táhne nad Lelekovicemi severně od Brna, známého spisovatele zaujal stejně jako tisíce lidí, kteří si tuto přírodní rezervaci vybrali za cíl svých výletů.

„Bezruč na Babí lom chodil počátkem minulého století. S přáteli zapalovali svíčky, aby uctili památku zesnulých kamarádů. S sebou si nosili také pečenou husu a nahoře pak hodovali,“ vypráví Jan Černohlávek z Klubu českých turistů, který o Babím lomu napsal stejnojmennou knihu. Rezervaci je věnovaný také první díl seriálu Deníku Rovnost Přírodní klenoty jižní Moravy.

Bezruč nebyl podle Černohlávka první, komu místo učarovalo. „Romantiku skalnatého hřebenu objevili naši předkové už v šedesátých letech 19. století. Tehdejší brněnský starosta Christian d’Elvert zde nechal zřídit pohodlné lesní cesty, které kolem roku 1882 doplnily dva vyhlídkové objekty,“ uvádí.

Oba vznikly díky sekci Rakouského turistického klubu. Ta nechala postavit i stezku a do skal vyrýt stupínky, aby je zpřístupnila turistům. „Dřív totiž bylo místo zcela zarostlé a hřeben téměř neschůdný,“ upozorňuje Černohlávek.

Na vyšším, severním vrcholu vyrostla ve výšce 562 metrů dřevěná trámová rozhledna pojmenovaná podle brněnského starosty Rohrer. „Jižní vrchol zdobila ve výšce 521 metrů Ripkova vyhlídka, krytý dřevěný pavilon nazvaný po předsedovi turistického klubu,“ říká Černohlávek.

Nedaleko stála ještě dřevěná Wieserova chata. „Ta dostala jméno po lesním radovi. Poskytovala úkryt před nepohodou a občerstvení,“ dodává. Rozhledna i budovy sloužily návštěvníkům až do začátku druhé světové války. Během válečných let zanikly.

Letní procesí

Ripkovu vyhlídku na začátku šedesátých let dvacátého století vystřídala nová rozhledna, která na Babí lom stále láká turisty. „Chodí k nám celý rok. V létě to bývají úplná procesí,“ tvrdí starosta Lelekovic Jaroslav Diviš.

Výletníci podle něj přes Babí lom nejčastěji chodí od Vranova do Kuřimi nebo Mokré Hory, i v opačných směrech. „Staví se tu na občerstvení. Přijíždějí z celého kraje, i z jiných částí republik,“ vypráví.

Lom si oblíbili i místní. Ti ale tvoří jen malou část jeho návštěvníků. Jana Horníková z Lelekovic se vypraví na hřeben jednou za rok. „Dřív jsem tam chodila často. Teď už jsem ale starší a na kopec hned tak nevyběhnu. Aspoň jednou ročně ale vyjdu na hřeben i na rozhlednu,“ svěřuje se.

Babí lom je podle ní natolik zajímavý přírodní útvar, že ho vždycky doporučuje svým hostům. „Když někdo přijede, pošlu ho na rozhlednu, ještě než si stihnou zout boty,“ usmívá se Horníková.

Na vrcholech čekají i jiné zajímavosti. „Od známých slýchám, že se kolem rozhledny potuluje muž v bílém rouchu, který dělá mýdlové bubliny,“ vypráví žena.

Podle starosty Diviše se jedná o místního obyvatele Jaromíra Váňu. „Je to invalidní důchodce. Pouští dolů z rozhledny bubliny z velkého bublifuku,“ vysvětluje Diviš.

Váňa prý chodí na lom léta. Je tam téměř každý den a povídá si s výletníky. „Občas se u toho balí do prostěradla,“ popisuje jeho zálibu Diviš.

Vlastně tak hraje roli strašidla, na které upozorňuje nápis nad vchodem do rozhledny. „Říká se, že i název lomu je odvozený od strašidelné události,“ říká starosta. Nad krajem prý letěly ježibaby s kameny v náručí. Nemohly je ale unést, a tak je pustily na zem. Na stejném místě vznikl Babí lom. Podle Černohlávka název mohl vzniknout ze staršího jména Babylon.

Martin Culek z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity považuje Babí lom za unikátní památku. „Nikde na Moravě jsem podobný skalnatý hřeben nenašel. A tento má dokonce dva a půl kilometru,“ upozorňuje Culek.

S výškou 562 metrů je lom nejvyšším bodem Brněnska. „Skalnatý hřeben tvoří šikmo ukloněné plotny fialových křemenných slepenců, které se usadily v rozsáhlém prvohorním jezeře před asi 370 miliony let,“ informuje Culek.

Z fialového slepence je podle něj také poslední výrazný vrchol na severní straně lomu. „Říká se mu Spálená skála, protože podle černofialového zbarvení vypadá, jako by kdysi hořela,“ vysvětluje přírodovědec.

Rozhledna nabízí vyhlídku na Brno
Rozhledna stojí na jižním vrcholu Babího lomu od roku 1961. Projekt vypracoval brněnský architekt Mojmír Korvas. Rukama členů Tělovýchovné jednoty Lelekovice na stavbě prošlo sedmdesát kubíků písku, třicet kubíků kamene a množství železných dílů. Z rozhledny je vidět na Brno. Z kruhové vyhlídkové plošiny na severu omezují výhled stromy.

Borovice si oblíbily lom. Kvůli světlu
I kvůli zakrslým borovicím se stal Babí lom přírodní rezervací. „Pro ně je lom přirozené prostředí. Jsou světlomilné, na hřebeni je nestíní vyšší stromy,“ objasnil přírodovědec Martin Culek. Borovice se v lomu objevily už na konci prvohor a nedaly prostor větším rostlinám. V Babím lomu se vyskytují také chráněné dříny, keře nápadné žlutými květy.

Lelkovadlo zájemce odnaučí zevlování
Dřevěné lelkovadlo postavil v Babím lomu sochař Jan Novák v roce 2001 na počest čtyřicátého výročí od otevření nové rozhledny. Jde o past na lelky. Slouží lidem, kteří často chytají lelky a chtějí se této neřesti zbavit. Socha je registrovaná v muzeu kuriozit v Pelhřimově. Starosta Lelekovic Jaroslav Diviš doporučuje používat lelkovadlo aspoň jednou ročně.