Pod hradbami Petrova vládne francouzština
Brno – V L´Eau Vive obsluhují řádové sestry – Afroameričanky. Mluví česky s krásným francouzským přízvukem. A kuchař tam vaří poctivě.
Gabriela Peringerová
3×foto Diskutovat (2) 26.6.2010 11:26
Flashový přehrávač se spouští.
Pokud se vám nespustil, aktualizujte si ho zde.
Francouzskou restauraci misijní rodiny Donum Dei s názvem L´Eau Vive najdou hosté na hradbách pod brněnskou katedrálou svatého Petra a Pavla. Obsluhují tam řádové sestry černé pleti – Afroameričanky v dlouhých barevných šatech. Mluví česky s krásným francouzským přízvukem.
Francouzština vládne i jídelnímu lístku. Jsou do ní přeložena i typická česká jídla jako smažený sýr nebo svíčková. Například Porc aux choux je vepřové se zelím a knedlíkem.
Šéfkuchaři restaurace Šelepka Ivu Ševčíkovi chybí v nabídce víc francouzských jídel. „Mají jen pět tamních specialit,“ upozorňuje šéfkuchař. Naopak se mu líbí, že sedí v zahradě u hradeb, na okolních záhonech rostou bylinky, salát a zelenina. „Vidím pažitku, tymián, celer, petržel. Jestli si kuchař pěstuje zeleninu tady, je to perfektní,“ říká Ševčík.
Otestovat se rozhodne kachní paštiku a telecí i kuřecí maso s omáčkami. „Francie je vyhlášená paštikami a omáčkami. Omáčkáři – sauceéři, jsou po šéfkuchařích nejvážnější personou v kuchyni,“ informuje odborník.
Paštika z kachních jater splní Ševčíkovo očekávání. „Je výborná, jemná, prostě dokonalá,“ říká Ševčík. Za zlo na talíři označí kyselé okurky a cibulky.
„Nechápu přílohu. K paštikám se nejlépe hodí brusinky,“ dodává. Talíře s hlavním chodem vypadají lákavě. Telecí maso s omáčkou Madeira i kuřecí steak s hruškovou omáčkou jsou šťavnaté kousky masa přelité lehkou krémovou omáčkou.
„Madeira musí být tmavá, je připravená z tmavě červeného vína. Hruškovou zase nemůže kuchař nazvat jen podle nakrájených a okolo naskládaných hrušek,“ říká Ševčík o omáčkách béžové barvy. Chutnají však výborně. „Jsou perfektní, lahodné a jemné, ale není to přesně to, co jsem si představoval, že budu jíst,“ dodává odborník.
Od prvního pohledu do jídelního lístku má šéfkuchař také jasno v tom, jaký si objedná desert. Francouzský jablkový koláč. Doporučuje ochutnat také čokoládovou pěnu. Kuchaři z Francie ji prý umějí udělat jako nikdo na světě.
Koláč jako tečka
Deserty, které obsluha přináší s omluvou na rtech za čekání, označuje Ševčík za skvělé a poctivé. „Čokoládová pěna je čerstvě dělaná, není v ní žádná želatina, aby vydržela v ledničce. Kuchař k ní plátky pomeranče pečlivě okrájel. A jablkový koláč? To je francouzská sladká tečka na závěr,“ libuje si šéfkuchař.
Ve francouzské restauraci by podle Ševčíka měli hosté ocenit hned několik věcí: vkusně zařízený vnitřek restaurace, posezení uprostřed zahrady pod hradbami, kvalitní francouzské chutě a hlavně poctivé vaření. „Omáčky byly lehké a zcela určitě připravované bez dochucovadel, maso šťavnaté,“ hodnotí Ševčík. Kvůli tomu je ochoten obsluze odpustit určité amatérství. Testovací tým totiž dostal misku pobryndanou polévkou, stejně jako šálky polité kávou.






















