Ještě v polovině minulého století pohřbívali obyvatelé brněnské Líšně své blízké na hřbitově u Trnkovy ulice. Byl však malý a město jej zrušilo. Vyrostl na něm stinný park. Věnuje se mu další díl seriálu Brněnského deníku Rovnost Brněnské parky.

Hřbitov vznikl v roce 1782. „Nejstarší líšeňský hřbitov byl u kostela svatého Jiljí. Kapacitou však nedostačoval a proto musel vyrůst nový. V místech nynější Trnkovy ulice bývala kdysi obdělávaná pole. Právě mezi nimi nové pohřebiště vzniklo," popsal historii vedoucí Národopisného souboru Líšňáci Josef Trávníček.

Po několika letech hřbitov znovu nestačil. „V devatenáctém století jej bylo potřeba několikrát rozšiřovat. Představovalo to však problém. Cenné zemědělské půdy v jeho blízkosti se nikdo nechtěl zbavovat. Nakonec musel jít příkladem líšeňský farář, který jako první svá pole poskytl pro stavbu dalších částí hřbitova," řekl Trávníček, který mapuje historii Líšně.

Park v Trnkově ulici
- Park o rozloze půl hektaru vznikl ve druhé polovině minulého století u Trnkovy ulice v brněnské městské části Líšeň.

- Tvoří jej zejména vzrostlé listnaté stromy ještě z dob, kdy na jeho místě býval hřbitov.

- K zajímavostem v něm patří památník Josefy Faimonové.

- Lidé v parku najdou také dětské hřiště a lavičky.

- Park je volně přístupný se psy na vodítku.

Podle něho byl v devatenáctém století hřbitov rozdělený do několika oddílů. „Tak jako u mnoha tehdejších hřbitovů jeho část vyčlenili pro dospělé a část pro děti. Svůj oddíl tam měli také bezvěrci a sebevrazi," uvedl muž.

Na konci předminulého století na hřbitově vyrostla kaple. „Stávala tam ještě v sedmdesátých letech dvacátého století, kdy se hřbitov měnil na park," popsal Trávníček. Poslední pohřeb se v těchto místech odehrál v roce 1958. „Zjistil jsem, že šlo o sebevraha, který se oběsil," řekl Trávníček.

Hřbitov musel z Trnkovy ulice zmizet z několika důvodů. „Především byl malý, ale navíc už jej ze všech stran obklopovala zástavba. Nový vznikl na konci Šimáčkovy ulice. Na něj se však přesunula jen část pozůstatků. Většina lidí nechala své blízké odpočívat tam, kde je pohřbili. Proto bych přivítal, kdyby se v budoucnu nějaká zmínka o minulosti místa v parku objevila," řekl vedoucí Líšňáků.

Jeho přání se mu možná splní. Líšeňská radnice totiž plánuje park zrekonstruovat. Jeho součástí bude informační tabule upozorňující na historii lokality. „Dřeviny prořežeme a poškozené odstraníme. Park rozdělíme do čtyř zón. Jednu vytvoří louka, na které mohou lidé odpočívat, další bude zarostlá okrasnými jabloněmi a třešněmi. Ve třetí části vznikne dětské hřiště, poslední vytvoří dlouho kvetoucí muchovníkové keře," uvedl starosta Břetislav Štefan.

Dětské hřiště je součástí parku už teď. Často si na něm hrají například děti z přilehlé umělecké i mateřské školy. Mohutnými jasany a lípami obrostlý prostor si oblíbili i místní. „Ráda se tam procházím a často se v parku zastavím a odpočívám. Je pravda, že na mě trochu působí, jako by na něj nikdo dlouhé roky nesáhl. Proto plánované oživení vítám," řekla například Jana Marvanová.

Návštěvníci parku najdou v parku i pomník obložený deskami z šedé leštěné žuly. Připomíná líšeňskou rodačku a členku odboje Josefu Faimonovou. Za její smrtí stálo v roce 1943 gestapo. „Ve věznici v Praze na Pankráci ji nelidsky mučilo. Aby neprozradila spolupracovníky, vzala si dobrovolně život. Uškrtila se svou punčochou," uvádí Encyklopedie města Brna.