VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Podzemí pod Květnicí zkoumali kluci. Kvůli cti

Tišnov /PŘÍRODNÍ KLENOTY/- Na tišnovské radnici je od roku 1906 na sgrafitové fasádě s vyobrazením středověkého horníka nápis „Květnice hora, Besének voda, dražší než celá Morava". Obyvatelé Tišnova na Brněnsku chtěli těmito slovy vyjádřit lásku ke krajině obklopující jejich město.

9.7.2012
SDÍLEJ:

Kopec Květnice u Tišnova na Brněnsku je známý nejen díky jeskyním a nerostům, ale také vzácným rostlinám. Patří k nim třeba teplomilný jeřáb břek. Tamní krajinu oživuje také potok Besének. Foto: Archiv

Kopec Květnice se vypíná do vrchu hned na jeho severozápadním okraji. „Vrchol je nejen dominanta Tišnova, ale i jeho symbol," tvrdí starosta Tišnova Jan Schneider. Lokalitě se věnuje další díl seriálu Deníku Rovnost Přírodní klenoty jižní Moravy.Květnice dosahuje nadmořské výšky 470 metrů. Má dva vrcholy oddělené širokým sedlem. Kopec je dnes chráněný jako přírodní památka. Podle Schneidera jde o tradiční cíl vycházek Tišnovanů. „Míří tam také hodně návštěvníků, kteří si přijedou prohlédnout město," podotýká starosta.

Původně kopce pokrývaly zejména bučiny a na teplejší straně blíž k městu doubravy. „Na těchto svazích se po staletí pásly ovce a kozy, a proto postupně došlo k jejich odlesnění. K devastaci lesa přispělo i hledání minerálů i kovů a jejich dolování," vysvětluje botanik a tišnovský rodák Jan Lacina.

Kopec Květnice u Tišnova na Brněnsku je známý nejen díky jeskyním a nerostům, ale také vzácným rostlinám. Patří k nim třeba teplomilný jeřáb břek. Tamní krajinu oživuje také potok Besének.

V posledních desetiletích devatenáctého století lidé kopec znovu zalesnili. „Zasadil se o to hlavně lesmistr Tomáš Weinzettel, který spravoval lesy kláštera Porta coeli. Květnici ovšem pokryly nepůvodní druhy. Zejména borovice černá typická pro jižní Evropu nebo severoamerický akát. Nepůvodní je v Květnici i smrk. Duby a buky tam ale naštěstí převládají i dnes," upozorňuje Lacina.

Na Květnici ho to táhlo od dětských let. „Zpočátku mě lákalo hlavně tajemné podzemí skryté pod kopcem. Prokázat odvahu a vlézt do tamních jeskyní a štol bylo záležitostí cti pro každého tišnovského kluka. Přibližně od patnácti let až dodnes se zajímám hlavně o místní druhově velmi pestrou flóru. Je smutné, že v druhé polovině dvacátého století v Květnici ubylo téměř čtyřicet druhů bylin a trav," podotýká botanik. Mnoho let na vrchol kopce vodí své studenty z brněnské Mendelovy univerzity.

Květnice pod povrchem schovává malý jeskynní systém, který upoutá rozmanitostí a krásnými krápníkovými útvary. Dětské výpravy do nich nepodnikal jen Lacina. „Vyrůstal jsem na sídlišti Pod Květnicí. Kopec byl naším domovem v létě v zimě. Tajné návštěvy jeskyní a opuštěných důlních štol byly samozřejmostí. Dodnes na to rád vzpomínám," vypráví starosta Schneider.

K významným prostorám pod Květnicí patří jeskyně Pod Křížem. „Chybějí v ní krápníky. Zato tam jeskyňáři objevili až šestnáct centimetrů dlouhé krystaly kalcitu medově žluté barvy. Výzdobu bohužel zničili vandalové. Proto jsme prostor v roce 1984 uzavřeli mříží," upozorňuje tišnovský jeskyňář Pavel Vašík.

Zajímavá je i Květnická propast v západní části kopce. S šestasedmdesáti metry patří k nejhlubším propastem u nás. „K nejimpozantnějším částem podzemí patří Tišnovský dóm v Králově jeskyni," doplňuje Vašík.

Jeskyně pod Květnicí jsou veřejnosti přístupné pouze výjimečně. „Bývají otevřené v květnu, když se v Tišnově koná pravidelná výstava minerálů. Prohlídku je možné také domluvit individuálně u naší speleologické skupiny," informuje jeskyňář.

Květnice nabízí také hezké výhledy do okolní krajiny. Vhodná je k tomu zejména skalnatá vyvýšenina zvaná Velká skála. Nejen ta, ale i zbytek kopce je důležité naleziště minerálů. „Nacházejí se v dutinách a žilách Velké i Malé skály na vrcholcích kopce. Také v jejich okolí jsou viditelná kutiska po pátracích pokusech amatérských mineralogů. S mnohem větší šancí lze narazit na minerály v úlomcích křemene v čerstvých vývratech stromů nebo v sutích na svazích kopce," radí geolog Pavel Hanžl z České geologické společnosti.

Květnice je bohatá hlavně na fialově zbarvené ametysty. Skrývá i čistý křišťál či záhnědy. „Dalšími typickými minerály jsou baryt a kalcit. Tvoří žíly o tloušťce až dvou metrů. Jejich krystaly jsou velké i několik centimetrů," říká geolog.

NOVÝ DÍL SERIÁLU PŘÍRODNÍ KLENOTY JIŽNÍ MORAVY ČTĚTE V PONDĚLNÍM (DNEŠNÍM) VYDÁNÍ JIHOMORAVSKÝCH DENÍKŮ ROVNOST.

Objevují se zmínky, že se v okolí Květnice těžilo od dvanáctého století zlato a stříbro. „Doklady o tom ale neexistují. Doložená je pouze těžba barytu od poloviny devatenáctého do začátku dvacátého století," podotýká Hanžl.

Už od roku 1975 se také v Tišnově dvakrát ročně koná zmíněná tradiční burza minerálů. „Jde o největší tišnovskou akci. Letošní jarní část navštívilo přibližně deset tisíc lidí. Podzimní část se uskuteční první listopadový víkend," zmiňuje Schneider.

Autor: Klára Židková

9.7.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Cizinecká policie - ilustrační foto

Anonym nahlásil bombu ve vlaku. Policisté po oznamovateli pátrají

Koupaliště v Tišnově.
15

Koupaliště na Brněnsku se chystají na sezonu. V Tišnově vznikl dětský bazén

Radnice: Už žádné nebezpečné zkracování si cesty. Postaví schodiště na Bašty

Brno /FOTOGALERIE/ – Místo po vyšlapané pěšině sejdou ještě letos na podzim lidé z Bašt pod Petrovem do Nádražní ulice po schodech. Radnice Brna-středu a brněnská veřejná zeleň na projekt získaly téměř jeden a tři čtvrtě milionu korun. „Jde o frekventované místo, kudy si lidé zkracují cestu už mnoho let. Je to pro ně nebezpečné a svah to ničí," vysvětlil význam stavby za městskou část Filip Chvátal.

Zelené mosty na jižní Moravě chybí. Migrační trasy zvířatům blokují cesty

Jižní Morava /INFOGRAFIKA/ – Ručička na tachometru ukazuje rychlost devadesát kilometrů za hodinu. Najednou však řidič zahlédne těsně před autem srnu, která vyběhla z lesa lemujícího cestu. Za okamžik se ozve rána a zvíře pod koly umírá a ani řidič nevyvázne bez zranění. Dramatickým okamžikům přitom mohou zabránit průchody pro zvířata pod nebo nad dálnicemi a silnicemi. Těch je ale na jihomoravských cestách málo. A ekodukt, což je most propojující migrační trasy rozdělené silnicí, žádný.

Oběti holocaustu a odbojáře připomínají v ulicích Brna další kameny zmizelých

Brno /FOTOGALERIE/ – V domě číslo dvanáct v Radnické ulici kdysi žili Oskar a Marta Löfflerovi. Brněnští Židé. Jejich životy ukončili nacisté, když je v roce 1942 poslali jedním z transportů Židů z Brna do Terezína a později do polského tábora Izbica. Tam oba zemřeli. V ulici dvojici nově připomínají zlaté kameny zasazené v chodníku.

AKTUALIZOVÁNO

Opilý řidič naboural do rodinného domu. Vjel přímo do ložnice

Malešovice /FOTOGALERIE/ – Do ložnice rodinného domu se strefil mladý řidič, který v noci na neděli boural v Malešovicích na Pohořelicku. Byl opilý.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies