VYBERTE SI REGION

Podzemí pod Květnicí zkoumali kluci. Kvůli cti

Tišnov /PŘÍRODNÍ KLENOTY/- Na tišnovské radnici je od roku 1906 na sgrafitové fasádě s vyobrazením středověkého horníka nápis „Květnice hora, Besének voda, dražší než celá Morava". Obyvatelé Tišnova na Brněnsku chtěli těmito slovy vyjádřit lásku ke krajině obklopující jejich město.

9.7.2012
SDÍLEJ:

Kopec Květnice u Tišnova na Brněnsku je známý nejen díky jeskyním a nerostům, ale také vzácným rostlinám. Patří k nim třeba teplomilný jeřáb břek. Tamní krajinu oživuje také potok Besének. Foto: Archiv

Kopec Květnice se vypíná do vrchu hned na jeho severozápadním okraji. „Vrchol je nejen dominanta Tišnova, ale i jeho symbol," tvrdí starosta Tišnova Jan Schneider. Lokalitě se věnuje další díl seriálu Deníku Rovnost Přírodní klenoty jižní Moravy.Květnice dosahuje nadmořské výšky 470 metrů. Má dva vrcholy oddělené širokým sedlem. Kopec je dnes chráněný jako přírodní památka. Podle Schneidera jde o tradiční cíl vycházek Tišnovanů. „Míří tam také hodně návštěvníků, kteří si přijedou prohlédnout město," podotýká starosta.

Původně kopce pokrývaly zejména bučiny a na teplejší straně blíž k městu doubravy. „Na těchto svazích se po staletí pásly ovce a kozy, a proto postupně došlo k jejich odlesnění. K devastaci lesa přispělo i hledání minerálů i kovů a jejich dolování," vysvětluje botanik a tišnovský rodák Jan Lacina.

Kopec Květnice u Tišnova na Brněnsku je známý nejen díky jeskyním a nerostům, ale také vzácným rostlinám. Patří k nim třeba teplomilný jeřáb břek. Tamní krajinu oživuje také potok Besének.

V posledních desetiletích devatenáctého století lidé kopec znovu zalesnili. „Zasadil se o to hlavně lesmistr Tomáš Weinzettel, který spravoval lesy kláštera Porta coeli. Květnici ovšem pokryly nepůvodní druhy. Zejména borovice černá typická pro jižní Evropu nebo severoamerický akát. Nepůvodní je v Květnici i smrk. Duby a buky tam ale naštěstí převládají i dnes," upozorňuje Lacina.

Na Květnici ho to táhlo od dětských let. „Zpočátku mě lákalo hlavně tajemné podzemí skryté pod kopcem. Prokázat odvahu a vlézt do tamních jeskyní a štol bylo záležitostí cti pro každého tišnovského kluka. Přibližně od patnácti let až dodnes se zajímám hlavně o místní druhově velmi pestrou flóru. Je smutné, že v druhé polovině dvacátého století v Květnici ubylo téměř čtyřicet druhů bylin a trav," podotýká botanik. Mnoho let na vrchol kopce vodí své studenty z brněnské Mendelovy univerzity.

Květnice pod povrchem schovává malý jeskynní systém, který upoutá rozmanitostí a krásnými krápníkovými útvary. Dětské výpravy do nich nepodnikal jen Lacina. „Vyrůstal jsem na sídlišti Pod Květnicí. Kopec byl naším domovem v létě v zimě. Tajné návštěvy jeskyní a opuštěných důlních štol byly samozřejmostí. Dodnes na to rád vzpomínám," vypráví starosta Schneider.

K významným prostorám pod Květnicí patří jeskyně Pod Křížem. „Chybějí v ní krápníky. Zato tam jeskyňáři objevili až šestnáct centimetrů dlouhé krystaly kalcitu medově žluté barvy. Výzdobu bohužel zničili vandalové. Proto jsme prostor v roce 1984 uzavřeli mříží," upozorňuje tišnovský jeskyňář Pavel Vašík.

Zajímavá je i Květnická propast v západní části kopce. S šestasedmdesáti metry patří k nejhlubším propastem u nás. „K nejimpozantnějším částem podzemí patří Tišnovský dóm v Králově jeskyni," doplňuje Vašík.

Jeskyně pod Květnicí jsou veřejnosti přístupné pouze výjimečně. „Bývají otevřené v květnu, když se v Tišnově koná pravidelná výstava minerálů. Prohlídku je možné také domluvit individuálně u naší speleologické skupiny," informuje jeskyňář.

Květnice nabízí také hezké výhledy do okolní krajiny. Vhodná je k tomu zejména skalnatá vyvýšenina zvaná Velká skála. Nejen ta, ale i zbytek kopce je důležité naleziště minerálů. „Nacházejí se v dutinách a žilách Velké i Malé skály na vrcholcích kopce. Také v jejich okolí jsou viditelná kutiska po pátracích pokusech amatérských mineralogů. S mnohem větší šancí lze narazit na minerály v úlomcích křemene v čerstvých vývratech stromů nebo v sutích na svazích kopce," radí geolog Pavel Hanžl z České geologické společnosti.

Květnice je bohatá hlavně na fialově zbarvené ametysty. Skrývá i čistý křišťál či záhnědy. „Dalšími typickými minerály jsou baryt a kalcit. Tvoří žíly o tloušťce až dvou metrů. Jejich krystaly jsou velké i několik centimetrů," říká geolog.

NOVÝ DÍL SERIÁLU PŘÍRODNÍ KLENOTY JIŽNÍ MORAVY ČTĚTE V PONDĚLNÍM (DNEŠNÍM) VYDÁNÍ JIHOMORAVSKÝCH DENÍKŮ ROVNOST.

Objevují se zmínky, že se v okolí Květnice těžilo od dvanáctého století zlato a stříbro. „Doklady o tom ale neexistují. Doložená je pouze těžba barytu od poloviny devatenáctého do začátku dvacátého století," podotýká Hanžl.

Už od roku 1975 se také v Tišnově dvakrát ročně koná zmíněná tradiční burza minerálů. „Jde o největší tišnovskou akci. Letošní jarní část navštívilo přibližně deset tisíc lidí. Podzimní část se uskuteční první listopadový víkend," zmiňuje Schneider.

Autor: Klára Židková

9.7.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Chřipka. Ilustrační foto.
AKTUALIZOVÁNO

Chřipková epidemie je v plném proudu. Nemocných výrazně přibylo

Michal Škoda.
1

Německé Aue láká Škodu a už jedná se Zbrojovkou

Soud rozhodl: Kohoutovický zpravodaj musí vydat článek opoziční zastupitelky

Brno – Opoziční zastupitelka v Kohoutovicích Dana Kalčíková měla nárok na zveřejnění článku, který ji opakovaně redakční rada místního zpravodaje odmítala vydat. Zastupitelka za zelené a nezávislé se loni v březnu s žalobou obrátila na brněnský městský soud. Ten jí v pátek vyhověl.

Útočník podle obžaloby zrovna znásilňoval jeho přítelkyni. On jen seděl vedle

Brno - Svazování, bití, dušení a znásilnění si podle obžaloby v březnu loňského roku prožila oběť šestatřicetiletého Jana Eliáše v jednom z brněnských bytů. Případ v pátek znovu projednával Krajský soud v Brně. Celé události měla přihlížet trojice mužů, včetně přítele oběti. Ten vypověděl, že všichni se naprosto báli ženu jakkoli bránit a celou noc raději seděli na pohovce a sledovali, co se děje.

Nové trolejbusy překonají i místa bez trolejí. Na baterie ujedou až 10 kilometrů

Brno – Až dělníci rozkopou a přeruší elektrické vedení ve Veveří nebo Údolní ulici, cestující městskou hromadnou dopravou nemusí omezovat pohyb trolejbusy. Brněnský dopravní podnik totiž plánuje koupit deset vozů, které využívají k pohonu také energii z baterií. Cestující v nich tak projedou i místy, kde nevedou troleje.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies