Podle znalce brněnského podzemí Aleše Svobody štola na konci sedmdesátých let ověřovala, zda by kopcem pod hradem Špilberk mohla vést rychlá tramvajová trať. „Ta měla odlehčit Pekařské i Husově ulici, která je pro tramvaje poměrně strmá," vysvětluje. Trať měla podle něj začínat na Mendelově náměstí, procházet špilberským kopcem a vyjíždět v Joštově ulici.

Na tramvajovou štolu vzpomíná Jiří Kalina, který vede internetové stránky Druhebrno.smerem.cz a Sdružení přátel Jaroslava Foglara. „Jedna z plánovaných tras tramvaje měla vést také pod naším domem. Rodiče měli strach, aby se nám nezačal propadat. Náhle ale výstavba skončila," vzpomíná.

Tramvajová štola
•horninu pod Pekařskou ulicí začalihorníci vystřelovatna konci 70. let 20. století
• původně měla štola měřit600 metrů
• měla skrz kopec pod Špilberkempropojit Mendlovo náměstí s Joštovou ulicí
• v roce 1979 se ale na 500 metrechvýstavba zastavila

Důvod, proč je štola nedokončená, zůstal Brňanům utajený. „Je pravděpodobné, že byla její výstavba příliš drahá. Také je ale možné, že nevyhovala technickým normám nebo ji neschválili geologové," popisuje Svoboda.

Štola se podle něj nachází přibližně dvě stě metrů od místa, kde se v roce 1976 nenávratně propadla do země květinářka Marie Bartošová. I kvůli této nešťastné události se kolem budování tunelu rozvinuly diskuze. „Říkalo se tehdy, že nehodu mohly ovlivnit otřesy země z projíždějících tramvají," říká Kalina.

V tramvajové štole se podle Svobody projevuje zvláštní geologická anomálie, takzvaný výskyt puklinových pramenů. „Na několika místech protéká puklinami povrchová voda a sbírá minerály. Z těch se poté tvoří takzvané sintrové náteky, kaskády a z kamenů obalených vápencem i takzvané říční perly," líčí.

Komu štola patří, není doposud jasné. „Pátráme po historických dokumentech, které by nám odhalily původního vlastníka prostor," uvedl vedoucí majetkového oddělení brněnského magistrátu Pavel Sršeň.

Budování štoly je stále součástí brněnského územního plánu. O tom, že by se měla dokončit, se ale nemluví. „Jeden z nápadů je prorazit ze štoly přístupovou cestu ke studni na druhém nádvoří Špilberku, která je vzdálená pouze padesát metrů. Štolou by projížděl turistický vláček a studnou by vedl prosklený výtah," představuje Svoboda.

Zatím štola zůstává pouze cílem dobrodruhů. „Na jejím konci je takzvaná zeď nářků. Někteří lidé tu ukrývají lístky s tajnými přáními," říká Svoboda.