VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Pozemky pod Besedním domem získali lstí

Brno /PŘÍBĚHY BRNĚNSKÝCH DOMŮ/ - Současné sídlo Filharmonie Brno postavili čeští měšťané. Chybělo jim místo pro spolkový život. Setkávali se v něm umělci ze všech oborů.

27.10.2012
SDÍLEJ:

Besední dům je dílo architekta von Hansena. Inspiroval se i klasicistní strukturou londýnských klubů.Foto: DENÍK/Attila Racek

Brněnští Češi jej postavili v letech 1870 až 1873 jako centrum svého spolkového a kulturního života. Mysleli, že tehdejší německá radnice vznik českého sídla na lukrativní adrese nynější Husovy třídy nepodpoří. Proto získali parcelu lstí. „Nedaleký pozemek koupil židovský továrník Löw-Beer. Prodal jej podnikateli Janu Hlávkovi, který jej vyměnil s městem za parcelu na rohu Husovy a Solniční ulice. Místo pak věnoval na stavbu Besedního domu," popsal počátky současného sídla brněnské filharmonie historik architektury Pavel Zatloukal. Neorenesanční stavbě je věnovaný další díl seriálu Deníku Rovnost Příběhy brněnských domů.

Práce zahájil významný moravský politik a advokát Alois Pražák. „Po roce 1848 byl členem zemského a říšského sněmu. Založil Moravskou národní stranu, v roce 1879 se stal ministrem Taaffeho vlády. Jako vůbec první Čech v Rakousko-uherské monarchii," uvedla historička Milena Flodrová.

V sousedství Besedního domu si politik nechal postavit i svůj nájemní dům známý jako Pražákův palác. Teď slouží Moravské galerii v Brně.

Návrh českého sídla svěřil Pražák dánsko-rakouskému architektu Theophilu von Hansenovi. „Inspiroval se pozdní římskou renesancí, ale i klasicistní strukturou londýnských klubů," řekl Zatloukal. V Brně architekt projektoval kromě Besedního domu a Pražákova paláce ještě Kleinův palác na náměstí Svobody a nemocnici u Svaté Anny.

V Besedním domě sídlily nejdůležitější české spolky. „Nejnavštěvovanější Slovanský čtenářský spolek byl jakýmsi anglickým klubem. Kromě přesně stanovených výjimek do něj neměly přístup ženy," píše Jiří Malíř v knize Besední dům, architektura, společnost, kultura. V domě také v roce 1872 vzniklo první české knihkupectví v Brně. A od roku 1874 tam zahájilo sezonu první stálé české divadlo.

Přímou reakcí na vznik Besedního domu byla stavba německého kulturního stánku na Moravském náměstí. „Zaštítil jej německý průmyslník Friedrich Wannieck. „Německý dům slavnostně otevřeli v roce 1891. Vztahy mezi českým a německým centrem však nebyly nepřátelské. Němci běžně navštěvovali Besední dům a naopak. Až za druhé světové války se Německý dům stal sídlem NSDAP. V srpnu 1945 jej v poválečných emocích zbourali," vysvětlila historička Flodrová.

Těsně po otevření Besedního domu tam měl první vystoupení i skladatel Leoš Janáček. „Jako dirigent pěveckého spolku uváděl své skladby. V letech 1876 až 1888 tam působil trvale jako sbormistr Besedy brněnské. A po rozchodu s besedou tam premiéroval své skladby až do konce života v roce 1928," nastínil dramaturg Filharmonie Brno Jiří Beneš.

Dům se po druhé světové válce stal hlavně hudebním centrem. V roce 1953 jej ale zabrala armáda. „Filharmonie se vrátila zpět až v roce 1957," doplnil dramaturg.

Ve stejném roce se dům stal sídlem redakce literární revue Host do domu. I když je jeho pověst legendární, panovaly mezi redaktory často politické, umělecké i osobní rozpory. „Smířil jsem se, že s šéfredaktorem Janem Skácelem přátelé nebudeme. Jako mladý jsem neprohlédl jeho zápas s alkoholem. Snil o časopise, který se bude redigovat v hospodě. Nás mladé měl Skácel za příliš ambiciózní. Básník Oldřich Mikulášek jej hodnotil shovívavěji. Říkával: Vadí vám alkohol v práci? Nepracujte," zavzpomínal jeden z kmenových redaktorů tehdejšího Hosta, dramatik Milan Uhde.

Besední dům

Adresa: Komenského náměstí 8

Architekt: Theophil von Hansen

Doba vzniku: 1870 - 1873

Sloh: neorenesance v řeckém a římském stylu

Původní využití: spolkový dům

Současné využití: sídlo Filharmonie Brno

Autor: Klára Židková

27.10.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Ilustrační foto.

Sto let republiky oslaví Brno výstavami

Brňané v Líšni v parku pod zastávkou Masarova v neděli slavnostně zahnali zimu.
20

OBRAZEM: Brňané zaháněli zimu a upalovali čarodějnice

Záchytné parkoviště? V Bílovicích jsou pro

Bílovice nad Svitavou - Už za několik let by lidé, kteří dojíždějí směrem ze severu do Brna, mohli odstavit auta na záchytném parkovišti v Bílovicích nad Svitavou a dál pokračovat vlakem. V centru města by nemuseli složitě hledat parkovací místo. „Záchytné parkoviště vítám. V blízkosti nádraží nedávno vzniklo padesát parkovacích míst a často je tam plno," uvedl starosta Miroslav Boháček.

AKTUALIZOVÁNO

Nehody na D1: šest vybouraných vozidel a šest zraněných

Brněnsko – Dvě hodiny zůstali v neděli na dálnici D1 stát řidiči, kteří se rozhodli pro noční cestu do Prahy nebo Brna. Na 169. kilometru ve směru na Prahu dodávka sjela do svodidel a otočila se na bok. Při havárii, která se stala před tři čtvrtě na čtyři ráno, se zranilo šest cizinců. Událost omezila provoz v obou směrech dálnice. „Na místo vyjeli hasiči z Rosic a Velké Bíteše, kteří raněné posádce poskytli první pomoc. Poté místo zásahu osvětlili a zajistili proti požáru," popsal postup hasičů jejich krajský mluvčí Jaroslav Mikoška.

Děti na internetu prodávají své nahé fotky a nabízí i sex, říká policistka

Jižní Morava /ROZHOVOR/ - Internetový fenomén Modrá velryba, který skrze sérii úkolů, jež mohou vést až k sebevraždám, ovlivňuje děti a teenagery, se objevil i v České republice. Tvrdí to policisté, konkrétní případy ale nechtějí zveřejnit. Medializace fenoménu, který mezi lidmi vyvolal velký ohlas, nebyl dobrý krok podle jihomoravské policejní koordinátorky prevence Zdeňky Procházkové. „Už je to moc nafouknuté. Podobná nebezpečí jsou na internetu pořád, jen se pokaždé jinak nazývají," tvrdí.

Brno v roce 2050? Podobu určí obyvatelé i akademici

Brno - V Brně je na 350 tisíc obyvatel. Za třicet let jich může být o 50 tisíc méně. Radní se rozhodli shromáždit data o obyvatelstvu, dopravě a dalších oblastech, aby pomocí nich vytvořili Strategii Brno 2050.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies