VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Práce s lidmi s demencí chce trpělivost, je to ale poslání

Brno /NA DEN S…/ – Někdy smutné a psychicky náročné, především však obohacující a smysluplné. Tak popisuje své povolání Svatava Pavlíčková z Brna. Pracuje jako instruktorka terapie v denním stacionáři pro seniory a díky svému zaměstnání tak denně pomáhá starým lidem trpícím lehčími formami demence či Alzheimerovy choroby. Co její práce obnáší, si dnes můžu vyzkoušet díky dalšímu dílu seriálu deníku Rovnost Na den (s).

18.3.2015 AKTUALIZOVÁNO 19.3.2015
SDÍLEJ:

Redaktorka deníku Rovnost si v dalším díle seriálu Na den (s) vyzkoušela práci s důchodci v denním stacionáři. Pomáhala jim s tvořivými činnostmi, cvičením a tréninkem paměti.Foto: DENÍK/Karel Selinger

V sedm hodin ráno mě u vchodu do denního stacionáře Naděje v brněnských Vinohradech vítá zdejší sociální pracovnice Zuzana Černá. „Stacionář slouží seniorům s lehkou nesamostatností od pětašedesáti let. V případě vážnějších potíží k nám však mohou docházet i mladší zájemci," vysvětluje mi Černá. Jsou to lidé, kteří nemohou být kvůli vysokému věku nebo zdravotnímu stavu přes den sami v domácnosti, přijíždějí tak do stacionáře ráno a odpoledne se vracejí domů.

Ve stacionáři se jim věnují instruktorky terapie Svatava Pavlíčková, Marta Nedbalová a Milena Procházková. „Cílem naší práce je podporovat u klientů soběstačnost. Připravujeme pro ně všechny denní aktivity, zároveň jim pomáháme s hygienou a zajišťujeme stravu a pití," vysvětluje mi Procházková.

Ranní klid po chvíli prořízne klapnutí dveří. Přicházejí první klientky. Starší žena si odkládá klobouk a rázem spustí veselé vyprávění. Druhá z dam usedá ke stolu a rovnou se pouští do vystřihování látek k výrobě plyšových postaviček. Místnost jako by ožila. Instruktorky se s hosty dávají do řeči o počasí, ptají se na novinky a vysvětlují program dne. Dnes nás čeká šití a výroba košíků.

Přítomnost novinářky nikoho z klientů nerozhodí. Jen si nepřejí mít v novinách jména. Jeden z důchodců ihned usedá ke stolu vedle mě a pustí se do výroby košíku. „Nikdy jsem si nemyslel, že budu dělat takovou práci," sděluje muž. Jak se po chvíli dozvídám, celý život pracoval jako chemik. Teď je mu téměř devadesát let a ruční práce mu pomáhá zahánět nudu i trénovat pozornost a citlivost prstů.

Aktivity připravují instruktorky na měsíc dopředu. Zohledňují věk, dovednosti a pozornost klientů. „Program ale vytváříme hlavně podle toho, co si klient přeje," vysvětluje Pavlíčková. Aktivity by neměly být příliš jednoduché nebo dětinské. K nejoblíbenějším patří šití, výroba mozaik, pletení košíků.

Každý den také pracovnice s klienty trénují paměť. Ptají se třeba na základní informace ze zeměpisu nebo z historie. V některé dny chodí s důchodci na výlety, do divadla nebo například do botanické zahrady. Pravidelně pak do stacionáře docházejí i takzvaní vnější spolupracovníci zajišťující hudební či divadelní terapii.

Společný program trvá celé dopoledne. Před obědem zbývá čas na procházku po zahradě. Doprovázím při ní jednu z klientek. Na čerstvém vzduchu se zdržíme asi dvacet minut. Uvnitř nás však čeká ještě krátké cvičení. Protáhnout se, narovnat, otočit hlavu, propnout špičky. Přestože každý z důchodců cvičí podle svých možností, v mnoha z nich se nezapře vášnivý sokol nebo sokolka.

Brzy zjišťuji, že činnost se starými lidmi je plná dobré nálady. „Lidé si často myslí, že naše práce je depresivní. Nám ale přináší spoustu radosti," přikyvuje Pavlíčková. Jedna z vlastností, kterou nemoc klientů nepostihuje, je totiž smysl pro humor. „Nedávno jsem si například kolegyni stěžovala, že s blížícími se narozeninami si připadám stará. Jeden z klientů, devadesátník, mě však jen se smíchem ujistil, že mám nejlepší léta před sebou," vzpomíná instruktorka.

Ti, kteří odešli

Tato práce má i svou smutnou stránku. Svědčí o tom několik černobílých fotografií na stěně. „Nikdo z lidí na těchto obrázcích už bohužel není mezi námi. Buď musel odejít do zařízení s celodenním provozem, nebo zemřel," vysvětluje Pavlíčková.

Přestože už ve stacionáři pracuje tři roky, umírání lidí, kterým se denně věnuje, je pro ni těžké. „Člověk se s tím musí smířit. Těší nás však, že jsme jim ke konci mohli pomoct," říká instruktorka.

Den ve stacionáři ubíhá poklidně. Odpoledne tráví klienti u kávy, čtením nebo společenskými hrami. „Staří lidé mají své tempo, a proto je pro práci instruktorky potřeba hodně trpělivosti. Toto povolání se rozhodně nehodí pro člověka, který nevydrží chvíli posedět na jednom místě," vysvětluje Pavlíčková.

Na druhou stranu je však důležitá i nápaditost a umění nadchnout skupinu novými činnostmi a technikami. Podle instruktorek je pro tuto práci nejlepší vzdělání se zaměřením na sociální služby. Ještě důležitější je ale umění vycházet s lidmi a také respekt ke stáří.

Když se odpoledne vydávám domů, mám za sebou náročný den. Rozhodně však souhlasím s instruktorkami. Práce s lidmi trpícími demencí není pro každého, je to ale činnost, která má skutečně smysl.


MARTINA HANUŠOVÁ

CELÝ DÍL SERIÁLU NAJDETE VE ČTVRTEČNÍM TIŠTĚNÉM VYDÁNÍ DENÍKU ROVNOST.

Autor: Redakce

18.3.2015 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Ilustrační foto.
1

Uber bude jezdit hned, jak dostane písemné rozhodnutí soudu. Ten má na to 30 dnů

Ilustrační foto.

Hořící cisterna s asfaltem: před příjezdem hasičů zkrotil plameny řidič auta

Mizérie. Úroda ječmene je oproti loňsku poloviční, schnou i další obiloviny

Jižní Morava – Mizerná. Tak označil letošní sklizeň ozimého ječmene předseda Okresní agrární komory na Břeclavsku Antonín Osička. V okrese odhaduje kvůli velkému suchu propad v průměru o čtyřicet procent. „Máme posečených asi padesát hektarů a výnos se pohybuje mezi dvěma a třemi tunami na hektar. U jarních ječmenů to nebude lepší. A podobně špatné to bude i u pšenice. Obilí nedozrálo a uschlo," řekl Osička s tím, že loni byl v okrese průměrný výnos ozimého ječmene 5,1 tuny na hektar.

Jubilejní ohňostroje: ekologové chtějí raději světelnou show

Brno /INFOGRAFIKA/ - Desítky tisíc lidí v ulicích o víkendu sledovaly oblohu nad hradem Špilberk. Letos naposledy zářila barvami při ohňostroji přehlídky Ignis Brunensis. „Závěrečný ohňostroj vidělo sto třicet tisíc lidí. Všech sedm ohňostrojů nad Brnem přilákalo přes milion diváků," informoval za pořadatele Ondřej Morávek. Ani po dvaceti letech se ale někteří lidé s existencí přehlídky nesmířili.

Farmářské trhy? Málo problematické. Loni inspektoři zjistili jen dva nedostatky

Jižní Morava /ANKETA, INFOGRAFIKA/ – Místní produkty, čerstvé ovoce a zelenina, vonící pečivo. Jihomoravané na farmářských trzích hledají především kvalitní potraviny.

AKTUALIZOVÁNO

Zamaštěná dálnice blokovala provoz 7 hodin. Při nehodě se vysypaly prasečí kůže

Rousínov /FOTOGALERIE/ – Kovové výlisky a vepřové kůže v úterý po čtvrté hodině odpoledne zkomplikovaly provoz na dálnici D1 u Rousínova. Vysypaly se ze dvou nákladních aut, která se tam srazila.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies