VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Příbuzní emigrantů se museli v Československu pravidelně hlásit

Jižní Morava - Na dovolenou do zahraničí? V době socialismu jedině s výjezdní doložkou. Řadoví lidé si mohli o cestě na západ nechat jen zdát. Komu se povedlo do ciziny dostat nelegálně, pro toho už většinou neexistovala cesta zpátky. Důvodům, které Jihomoravany vedly k emigraci a kam nejčastěji utíkali, se věnuje další díl seriálu Deníku Rovnost nazvaný 25 let svobody.

14.11.2014 23
SDÍLEJ:

U Čížova na Znojemsku se dochovalo tři sta metrů drátěného zátarasu s pozorovatelnou, kterou za socialismu využívala pohraniční stráž k ostraze státní hranice Československa. Jde o jediný původní úsek železné opony v zemi. Foto: DENÍK/Dalibor Krutiš

Jiří Krutílek z Vyškova emigroval proto, že v Československu neviděl žádnou perspektivu. „Otevřenost názorů byla trestaná, musely být v souladu s vládnoucí garniturou. Emigroval jsem s ženou i tehdy šestiletou dcerou v roce 1987. Museli jsme to vzít přes Jugoslávii, dostal jsem povolení rekonvalescence u moře. A přes Rakousko jsme se dostali do Německa, kde jsme zůstali," vzpomíná Krutílek.

Jeho dcera nejprve plakala a chtěla domů. Jakmile se ale naučila německy, našla si kamarády. „Žena pracovala jako zdravotní sestra, já byl dělník v tiskárně. Poté servisní technik a nakonec jsem postoupil na místo vedoucího servisního oddělení," řekl emigrant.

Krutílkova manželka se však chtěla vrátit na jižní Moravu. „Proto jsme se v roce 2005 přestěhovali do Vyškova," popisuje Krutílek.

Do Rakouska z Československa odešla Marie Salm-Reifferscheidt-Raitzová ze šlechtického rodu Salmů z Rájce-Jestřebí na Blanensku. „Začátky byly kruté. Neměli jsme vůbec nic, manžel ani neuměl pořádně německy a já jsem tehdy čekala prvního syna. V Rakousku jsme sice měli příbuzné, ale ani oni na tom nebyli dobře," řekla Salm-Reifferscheidt-Raitzová.

Podle ředitele Muzea železné opony ve Valticích na Břeclavsku Petra Pajpacha lidé z Československa nejčastěji odcházeli na západ přes Jugoslávii. „Ti, kteří si to rozmysleli a pak se vrátili, se museli přihlásit. Byli zatčeni za opuštění republiky, sypali si popel na hlavu a dostali třeba podmínku. Byli i tací, kteří šli do vězení," upozornil ředitel.

Přibližně sto padesát lidí, kteří se pokoušeli hranice na Valticku přejít nelegálně, zemřelo. „Další takoví pak byli na Mikulovsku a Břeclavsku," dodal Pajpach.

Že nebylo nijak jednoduché žít v těsném sousedství ostře střežené železné opony, natož se ji snažit nelegálně zdolat, vědí své i obyvatelé několika příhraničních vesnic ze Znojemska. Na dosah hranic žili například lidé ve Vratěníně. Dostat se do vesnice nebyl pro ně ani pro lidi z okolí problém.

Tamní pohraničníci byli ale bdělí a nic neponechávali náhodě. „Do obce se sice kdokoliv dostal, vše ale bylo kontrolované. Ten, kdo měl na autě jinou registrační značku než ze znojemského okresu či vedlejšího Jindřichova Hradce, byl pochopitelně kontrolovaný," řekl starosta Vratěnína Martin Kincl.

Příbuzní lidí, kteří emigrovali, měli v Československu často problémy. Zkušenost s tím má rodina Lenky Horákové z Brna. „Manžel sestry dojížděl za prací do dolů v Dolní Rožínce. Byl tam na vedoucí pozici. Pak jeho bratr utekl do Rakouska a všechno se změnilo," vzpomíná Horáková. Její švagr od té doby pracoval jako řadový horník a pravidelně se musel hlásit úřadům. „Chodil na pohovory, kde se ho například ptali, jestli si s bratrem dopisuje," uvedla Horáková.

Autor: Lenka Šklubalová, Redakce

14.11.2014 VSTUP DO DISKUSE 23
SDÍLEJ:
Záchytné parkoviště v Bílovicích vznikne pravděpodobně na místě současných stavebnin (na snímku).
4 7

Záchytné parkoviště? V Bílovicích jsou pro

Dvě hodiny zůstali v neděli na dálnici D1 stát řidiči, kteří se rozhodli pro noční cestu do Prahy nebo Brna. Na 169. kilometru ve směru na Prahu totiž skončila dodávka po dopravní nehodě na boku.
AKTUALIZOVÁNO
3

Nehody na D1: šest vybouraných vozidel a šest zraněných

Děti na internetu prodávají své nahé fotky a nabízí i sex, říká policistka

Jižní Morava /ROZHOVOR/ - Internetový fenomén Modrá velryba, který skrze sérii úkolů, jež mohou vést až k sebevraždám, ovlivňuje děti a teenagery, se objevil i v České republice. Tvrdí to policisté, konkrétní případy ale nechtějí zveřejnit. Medializace fenoménu, který mezi lidmi vyvolal velký ohlas, nebyl dobrý krok podle jihomoravské policejní koordinátorky prevence Zdeňky Procházkové. „Už je to moc nafouknuté. Podobná nebezpečí jsou na internetu pořád, jen se pokaždé jinak nazývají," tvrdí.

Brno v roce 2050? Podobu určí obyvatelé i akademici

Brno - V Brně je na 350 tisíc obyvatel. Za třicet let jich může být o 50 tisíc méně. Radní se rozhodli shromáždit data o obyvatelstvu, dopravě a dalších oblastech, aby pomocí nich vytvořili Strategii Brno 2050.

Glyfosát? Povolujeme jej, sdělila Unie. Zemědělce to potěšilo

Jižní Morava - Herbicidní látka glyfosát, která se používá například na hubení plevele, není rakovinotvorná a zemědělci ji mohou dál používat. Definitivně to potvrdila Evropská agentura pro chemické látky.

Pomohla mi odhodlanost, věří úspěšná žena

Brno - Ve svých osmatřiceti letech pracuje jako ředitelka největšího prodejce německé automobilky Mercedes Benz v Česku a na Slovensku Hošek Motor. Příběh Brňanky Andrey Ungerové si ve středu vyslechli hosté jedné z přednášek Ladies Business Week v Brně. Události, na které vystupují úspěšné ženy.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies