VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Ranhojič a lazebník: dříve jedno řemeslo

Jižní Morava /ŘEMESLA JIŽNÍ MORAVY/ – Povolání ranhojičů se vyvinulo z řemesla lazebníků, kteří se specializovali na léčení. Pouštění žilou tehdy bývalo univerzálním lékem.

29.3.2010
SDÍLEJ:

BEZ NOHY. Dokud medicína neuměla léčit záněty, patřily amputace končetin k běžným dovednostem ranhojičů.Foto: DENÍK/Attila Racek

Další díly seriálu Řemesla jižní Moravy najdete ZDE

S nemocemi a neduhy těla chodívali lidé nejprve do klášterních špitálů, kde řeholníci léčili poutníky i obyvatele z okolí. Povolání lidového ranhojiče však od třináctého století vznikalo v lázních, kam zadarmo chodila i chudina.

Do lázní se lidé přicházeli vykoupat, odpočinout si a zbavit se vlasů i vousů. „Dělaly se tam také drobné chirurgické zákroky a pouštělo se žilou, což tehdy lidé považovali za univerzální prostředek k odstranění bolesti i dalších neduhů,“ řekla historička Dana Olivová z Muzea města Brna. V Brně takové lázně fungovaly třeba v místech vyústění dnešní České ulice do náměstí Svobody, další byly za hradbami města.

O hosty lázní se starali lidé z čeledi lazebníků, z nichž měli nejvýznačnější postavení bradýři. Dostali jméno podle holení brad, ale zabývali se i drobnými chirurgickými úkony.

Když lazebník pracoval na venkově, musel si vystačit bez pomocníků i bradýře a všechna povolání zastat sám. Jeho povolání dlouho patřilo k méně ceněným. Důvodem bylo zřejmě to, že v lázních často docházelo k nepravostem a šířily se odsud různé choroby.

Od lazebníků a bradýřů se časem odštěpil mistr, který se věnoval už jen lékařským činnostem. „Tak vznikli ranhojiči. Bývali váženi jako skuteční doktoři a nejedno pokročilé město české již v šestnáctém století mělo takového ranhojiče ke stálé službě lékařské najatého,“ píše Zikmund Winter v knize Řemeslnictvo a živnosti šestnáctého věku v Čechách.

Skutečný lékař s univerzitním lékařským vzděláním měl titul doktor medicíny. Do lékařských dějin Brna i Moravy se snad nejvýrazněji zapsal Tomáš Jordán z Klausenburku. Studoval na osmi univerzitách v Evropě a v roce 1569 ho jmenovali vůbec prvním moravským zemským lékařem. „Je považovaný za zakladatele moravského medicínského lázeňství,“ řekla Věra Jordánová z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. Jordán se zabýval i epidemiemi, v jednom ze spisů popsal například epidemii příjice, která se v Brně rozšířila z lázní pod Petrovem.

Historik Dušan Uhlíř říká o zdravotní péči o raněné vojáky v bitvě u Slavkova: Amputace na bojišti byly běžné

ROZHOVOR
– Významným mezníkem v dějinách lékařství se stala bitva u Slavkova v roce 1805, po které zůstaly na bojišti ležet desetitisíce zraněných a mrtvých vojáků všech tří armád. „Pro chirurgy byla válka tou nejlepší praxí,“ říká historik Dušan Uhlíř.

Jak se ve slavkovské bitvě staraly armády o raněné?
Ačkoliv dnes máme pocit, že zdravotní péče byla tehdy velmi primitivní, odpovídala zkrátka úrovni doby. Každá z armád však měla jiné zázemí.

Která armáda měla nejlepší péči?
Francouzi. Hlavním chirurgem jejich armády byl baron Percy a hlavním chirurgem císařské gardy Dominik Larrey. Šlo o zkušené lékaře a chirurgy, kteří uměli péči dobře zorganizovat. Velký význam měly také takzvané létající ambulance, postupující za francouzskými vojsky a sbírající raněné. O ty pak většinou pečovali vojenští felčaři a ranhojiči.

Jak na tom byly ostatní armády?
Rakouská armáda zvolila strategii budování záložních vojenských nemocnic v okolí bojišť. Poměrně nejhůř na tom byli Rusové, kteří neměli dobrou organizaci zdravotní služby. Navíc museli po bitvě ustoupit a zanechat své raněné na bojišti.

Jaké zákroky byly na bojišti nejčastější?
Většinou šlo o amputace, a to často i v případech hladkých průstřelů. Tehdejší medicína si totiž nedovedla poradit s rychle postupující snětí. Chirurgové nakonec dosáhli takového mistrovství, že dokázali amputovat ruku nebo nohu během chvilky, a dělali to doslova jak na běžícím pásu.

Jednodenní chirurgie šetří peníze

Slavkov u Brna – Operace kýly, křečových žil, kožních defektů i mnohé ortopedické zákroky. To vše dnes dělají chirurgové ambulantně v ordinacích a pacienti odcházejí domů jen několik hodin po zákroku. „Obor takzvané jednodenní chirurgie se zrodil kvůli tomu, že pobyt v nemocnicích na lůžku je velmi drahý,“ vysvětluje Emil Strach, který ordinuje v chirurgické ambulanci ve Slavkově u Brna na Vyškovsku.

Pacienti však mají často strach i z těchto ambulantních zákroků. „Snažím se jim proto vysvětlit, jak zákrok vypadá, co je bude bolet a jak budeme bolest tlumit,“ říká lékař. Když čeká operace děti, umožní rodičům, aby zůstali s nimi.

Ačkoliv i složitější zákroky je teď možné dělat v ordinacích bezpečně a rychle díky moderním nástrojům a dokonalé sterilitě, musel se Strach za dobu své praxe vypořádat i s polními podmínkami.

Kritická byla podle něho situace hlavně před otevřením specializovaných oddělení v bohunické fakultní nemocnice v roce 1989. „Stávalo se například, že lidé s plynatou snětí nohou byli hospitalizováni na klinice infekčních chorob. Tam však nebyly podmínky pro amputaci, která představovala jedinou cestu, jak nemocnému zachránit život. Lékaři tak museli pracovat v naprosto nevyhovujících podmínkách,“ popisuje lékař tehdejší potíže.

Na kontě má však činy, které od chirurga nikdo nečeká. Jednomu z pacientů například pomohl tím, že mu vydal potvrzení na pití láku z okurek. „Ten pán se totiž přestěhoval do domova důchodců, kde mu jeho oblíbený nápoj nechtěli dovolit popíjet,“ vzpomíná se smíchem chirurg.

Vážení čtenáři, seriál Řemesla jižní Moravy najdete také v tištěné podobě každý čtvrtek v Brněnském deníku Rovnost.

Autor: Zuzana Taušová

29.3.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Ilustrační fotografie.

O stávce řidičů autobusů rozhodnou odbory ve středu

Rudy Kovanda a Franta Kocourek (vpravo).
1

Lamželezo i Boris Tyger. Před 70 lety se narodil silák a bavič Franta Kocourek

Poslanec Tejc asi povede brněnskou sociální demokracii do voleb

Brno - Poslanec Jeroným Tejc zřejmě povede brněnskou sociální demokracii do voleb v Poslanecké sněmovně. V pondělí jej na pozici lídra schválilo užší vedení brněnské ČSSD. Návrh ještě musí potvrdit za týden konference okresní organizace strany, řekl Tejc.

Švancara na Jizerské padesátce ujel jen dva kilometry. Selhaly mu lyže

Brno – Na běžky nemá dobré vzpomínky, v neděli však na svou nechuť zapomněl. Brněnský fotbalista a známý bavič Petr Švancara společně se svým kamarádem, bývalým ligovým fotbalistou a nyní televizním komentátorem Luďkem Zelenkou, odstartovali do jubilejní Jizerské padesátky, ujeli však jen dva kilometry a pak ze slavného závodu odstoupili. „Mám rád rozhovory s běžkaři a řeknu to podobně. S Luďkem nám jednoduše selhaly lyže, promazali jsme," směje se Švancara.

Smogové jízdné zdarma: lidovci jsou proti, opatření vnímají jako populismus

Brno – Červenou dostane projekt městské hromadné dopravy při smogové situaci od brněnských křesťanských demokratů. „Lidovci nepodpoří populistická opatření na jízdné zdarma. Nezlepší to ovzduší ve městě, takže nemáme potřebu podobnou věc zavést," prohlásil v pondělí lidovecký náměstek primátora a člen rady města Petr Hladík. Téma protismogových opatření v úterý projedná jedenáctičlenná rada města, ve které lidovci mají kromě Hladíka ještě jednoho dalšího radního.

Podnikatel Zadeh zůstane ve vazbě, soud stížnost zamítl

Brno – Podnikatel Shahram Abdullah Zadeh obžalovaný z daňových úniků zůstane ve vazbě, Krajský soud v Brně stížnost proti ní zamítl. Zadehovi právníci se proto obrátí na Ústavní soud. V pondělí o tom informovala Zadehova obhájkyně Alena Kojzarová. Zadeh je od začátku prosince ve vazbě kvůli údajnému ovlivňování svědka.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies