VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Ranhojič a lazebník: dříve jedno řemeslo

Jižní Morava /ŘEMESLA JIŽNÍ MORAVY/ – Povolání ranhojičů se vyvinulo z řemesla lazebníků, kteří se specializovali na léčení. Pouštění žilou tehdy bývalo univerzálním lékem.

29.3.2010
SDÍLEJ:

BEZ NOHY. Dokud medicína neuměla léčit záněty, patřily amputace končetin k běžným dovednostem ranhojičů.Foto: DENÍK/Attila Racek

Další díly seriálu Řemesla jižní Moravy najdete ZDE

S nemocemi a neduhy těla chodívali lidé nejprve do klášterních špitálů, kde řeholníci léčili poutníky i obyvatele z okolí. Povolání lidového ranhojiče však od třináctého století vznikalo v lázních, kam zadarmo chodila i chudina.

Do lázní se lidé přicházeli vykoupat, odpočinout si a zbavit se vlasů i vousů. „Dělaly se tam také drobné chirurgické zákroky a pouštělo se žilou, což tehdy lidé považovali za univerzální prostředek k odstranění bolesti i dalších neduhů,“ řekla historička Dana Olivová z Muzea města Brna. V Brně takové lázně fungovaly třeba v místech vyústění dnešní České ulice do náměstí Svobody, další byly za hradbami města.

O hosty lázní se starali lidé z čeledi lazebníků, z nichž měli nejvýznačnější postavení bradýři. Dostali jméno podle holení brad, ale zabývali se i drobnými chirurgickými úkony.

Když lazebník pracoval na venkově, musel si vystačit bez pomocníků i bradýře a všechna povolání zastat sám. Jeho povolání dlouho patřilo k méně ceněným. Důvodem bylo zřejmě to, že v lázních často docházelo k nepravostem a šířily se odsud různé choroby.

Od lazebníků a bradýřů se časem odštěpil mistr, který se věnoval už jen lékařským činnostem. „Tak vznikli ranhojiči. Bývali váženi jako skuteční doktoři a nejedno pokročilé město české již v šestnáctém století mělo takového ranhojiče ke stálé službě lékařské najatého,“ píše Zikmund Winter v knize Řemeslnictvo a živnosti šestnáctého věku v Čechách.

Skutečný lékař s univerzitním lékařským vzděláním měl titul doktor medicíny. Do lékařských dějin Brna i Moravy se snad nejvýrazněji zapsal Tomáš Jordán z Klausenburku. Studoval na osmi univerzitách v Evropě a v roce 1569 ho jmenovali vůbec prvním moravským zemským lékařem. „Je považovaný za zakladatele moravského medicínského lázeňství,“ řekla Věra Jordánová z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. Jordán se zabýval i epidemiemi, v jednom ze spisů popsal například epidemii příjice, která se v Brně rozšířila z lázní pod Petrovem.

Historik Dušan Uhlíř říká o zdravotní péči o raněné vojáky v bitvě u Slavkova: Amputace na bojišti byly běžné

ROZHOVOR
– Významným mezníkem v dějinách lékařství se stala bitva u Slavkova v roce 1805, po které zůstaly na bojišti ležet desetitisíce zraněných a mrtvých vojáků všech tří armád. „Pro chirurgy byla válka tou nejlepší praxí,“ říká historik Dušan Uhlíř.

Jak se ve slavkovské bitvě staraly armády o raněné?
Ačkoliv dnes máme pocit, že zdravotní péče byla tehdy velmi primitivní, odpovídala zkrátka úrovni doby. Každá z armád však měla jiné zázemí.

Která armáda měla nejlepší péči?
Francouzi. Hlavním chirurgem jejich armády byl baron Percy a hlavním chirurgem císařské gardy Dominik Larrey. Šlo o zkušené lékaře a chirurgy, kteří uměli péči dobře zorganizovat. Velký význam měly také takzvané létající ambulance, postupující za francouzskými vojsky a sbírající raněné. O ty pak většinou pečovali vojenští felčaři a ranhojiči.

Jak na tom byly ostatní armády?
Rakouská armáda zvolila strategii budování záložních vojenských nemocnic v okolí bojišť. Poměrně nejhůř na tom byli Rusové, kteří neměli dobrou organizaci zdravotní služby. Navíc museli po bitvě ustoupit a zanechat své raněné na bojišti.

Jaké zákroky byly na bojišti nejčastější?
Většinou šlo o amputace, a to často i v případech hladkých průstřelů. Tehdejší medicína si totiž nedovedla poradit s rychle postupující snětí. Chirurgové nakonec dosáhli takového mistrovství, že dokázali amputovat ruku nebo nohu během chvilky, a dělali to doslova jak na běžícím pásu.

Jednodenní chirurgie šetří peníze

Slavkov u Brna – Operace kýly, křečových žil, kožních defektů i mnohé ortopedické zákroky. To vše dnes dělají chirurgové ambulantně v ordinacích a pacienti odcházejí domů jen několik hodin po zákroku. „Obor takzvané jednodenní chirurgie se zrodil kvůli tomu, že pobyt v nemocnicích na lůžku je velmi drahý,“ vysvětluje Emil Strach, který ordinuje v chirurgické ambulanci ve Slavkově u Brna na Vyškovsku.

Pacienti však mají často strach i z těchto ambulantních zákroků. „Snažím se jim proto vysvětlit, jak zákrok vypadá, co je bude bolet a jak budeme bolest tlumit,“ říká lékař. Když čeká operace děti, umožní rodičům, aby zůstali s nimi.

Ačkoliv i složitější zákroky je teď možné dělat v ordinacích bezpečně a rychle díky moderním nástrojům a dokonalé sterilitě, musel se Strach za dobu své praxe vypořádat i s polními podmínkami.

Kritická byla podle něho situace hlavně před otevřením specializovaných oddělení v bohunické fakultní nemocnice v roce 1989. „Stávalo se například, že lidé s plynatou snětí nohou byli hospitalizováni na klinice infekčních chorob. Tam však nebyly podmínky pro amputaci, která představovala jedinou cestu, jak nemocnému zachránit život. Lékaři tak museli pracovat v naprosto nevyhovujících podmínkách,“ popisuje lékař tehdejší potíže.

Na kontě má však činy, které od chirurga nikdo nečeká. Jednomu z pacientů například pomohl tím, že mu vydal potvrzení na pití láku z okurek. „Ten pán se totiž přestěhoval do domova důchodců, kde mu jeho oblíbený nápoj nechtěli dovolit popíjet,“ vzpomíná se smíchem chirurg.

Vážení čtenáři, seriál Řemesla jižní Moravy najdete také v tištěné podobě každý čtvrtek v Brněnském deníku Rovnost.

Autor: Zuzana Taušová

29.3.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Ilustrační fotografie.

Vrtulník kroužil kolem zříceniny hradu Obřany. Hledal zraněného člověka

Hořící kamion míjeli po své cestě kolem 170,5 kilometru dálnice D1 ve směru na Brno řidiči od páteční jedenácté hodiny večerní. Policie kvůli požáru nakonec dálnici uzavřela.
4

Požár rumunského kamionu uzavřel v noci dálnici

Pamlsková vyhláška: Děti nakupují sladkosti mimo školy

Brno /ANKETA/ – Plné žáků a studentů. Tak vypadají obchody s potravinami nedaleko brněnských škol. Zjistili to redaktoři Brněnského deníku Rovnost, kteří zjišťovali dopad takzvané pamlskové vyhlášky půl roku poté, co začala platit. Děti hledají v obchodech náhradu za školní bufety, které podle vyhlášky nemohou prodávat některé nezdravé potraviny či sladkosti. „Každý den chodím kolem supermarketu, takže pro mě není problém tam zajít a koupit si svačinu," prohlásila jedna z žákyň Gymnázia Johanna Gregora Mendela.

AKTUALIZOVÁNO

Brněnský orloj má konkurenci. Náměstí Svobody dostalo nové hodiny s číselníkem

Brno /FOTOGALERIE/ – Slečno, kolik je hodin? S tradiční oslovovací hláškou to mají muži zkoušející své štěstí na náměstí Svobody v Brně spočítané. Na sloupu dvacet metrů vzdáleném od brněnského orloje se nově vyjímají klasické hodiny s číselníkem. V pátek dopoledne je tam připevnili pracovníci Technických sítí Brno.

Mluvčí: Lidé záchranářům i nadávají

Jižní Morava - Hodinu zvažovala, jestli zavolat sanitku. Třiatřicetiletá Brňanka Petra Řiháková trpí Croh-novou chorobou, tedy onemocněním střev. Před několika měsíci se jí nemoc probudila. „Nemohla jsem se skoro hýbat, všechno mě bolelo a pořád jsem zvracela," popsala nepříjemné problémy žena.

Proměna Letné v Bystrci je o krok blíž. Město chce prodat pozemky

Brno /FOTOGALERIE/ – Přes dvacet let chátrající budova Letné v brněnské Bystrci se přiblížila k opravě. Developer totiž získá od města chybějící část pozemků pod stavbou. Na místě podle jeho plánů vznikne polyfunkční dům s byty i obchodními prostory.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies