VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Ranhojič a lazebník: dříve jedno řemeslo

Jižní Morava /ŘEMESLA JIŽNÍ MORAVY/ – Povolání ranhojičů se vyvinulo z řemesla lazebníků, kteří se specializovali na léčení. Pouštění žilou tehdy bývalo univerzálním lékem.

29.3.2010
SDÍLEJ:

BEZ NOHY. Dokud medicína neuměla léčit záněty, patřily amputace končetin k běžným dovednostem ranhojičů.Foto: DENÍK/Attila Racek

Další díly seriálu Řemesla jižní Moravy najdete ZDE

S nemocemi a neduhy těla chodívali lidé nejprve do klášterních špitálů, kde řeholníci léčili poutníky i obyvatele z okolí. Povolání lidového ranhojiče však od třináctého století vznikalo v lázních, kam zadarmo chodila i chudina.

Do lázní se lidé přicházeli vykoupat, odpočinout si a zbavit se vlasů i vousů. „Dělaly se tam také drobné chirurgické zákroky a pouštělo se žilou, což tehdy lidé považovali za univerzální prostředek k odstranění bolesti i dalších neduhů,“ řekla historička Dana Olivová z Muzea města Brna. V Brně takové lázně fungovaly třeba v místech vyústění dnešní České ulice do náměstí Svobody, další byly za hradbami města.

O hosty lázní se starali lidé z čeledi lazebníků, z nichž měli nejvýznačnější postavení bradýři. Dostali jméno podle holení brad, ale zabývali se i drobnými chirurgickými úkony.

Když lazebník pracoval na venkově, musel si vystačit bez pomocníků i bradýře a všechna povolání zastat sám. Jeho povolání dlouho patřilo k méně ceněným. Důvodem bylo zřejmě to, že v lázních často docházelo k nepravostem a šířily se odsud různé choroby.

Od lazebníků a bradýřů se časem odštěpil mistr, který se věnoval už jen lékařským činnostem. „Tak vznikli ranhojiči. Bývali váženi jako skuteční doktoři a nejedno pokročilé město české již v šestnáctém století mělo takového ranhojiče ke stálé službě lékařské najatého,“ píše Zikmund Winter v knize Řemeslnictvo a živnosti šestnáctého věku v Čechách.

Skutečný lékař s univerzitním lékařským vzděláním měl titul doktor medicíny. Do lékařských dějin Brna i Moravy se snad nejvýrazněji zapsal Tomáš Jordán z Klausenburku. Studoval na osmi univerzitách v Evropě a v roce 1569 ho jmenovali vůbec prvním moravským zemským lékařem. „Je považovaný za zakladatele moravského medicínského lázeňství,“ řekla Věra Jordánová z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. Jordán se zabýval i epidemiemi, v jednom ze spisů popsal například epidemii příjice, která se v Brně rozšířila z lázní pod Petrovem.

Historik Dušan Uhlíř říká o zdravotní péči o raněné vojáky v bitvě u Slavkova: Amputace na bojišti byly běžné

ROZHOVOR
– Významným mezníkem v dějinách lékařství se stala bitva u Slavkova v roce 1805, po které zůstaly na bojišti ležet desetitisíce zraněných a mrtvých vojáků všech tří armád. „Pro chirurgy byla válka tou nejlepší praxí,“ říká historik Dušan Uhlíř.

Jak se ve slavkovské bitvě staraly armády o raněné?
Ačkoliv dnes máme pocit, že zdravotní péče byla tehdy velmi primitivní, odpovídala zkrátka úrovni doby. Každá z armád však měla jiné zázemí.

Která armáda měla nejlepší péči?
Francouzi. Hlavním chirurgem jejich armády byl baron Percy a hlavním chirurgem císařské gardy Dominik Larrey. Šlo o zkušené lékaře a chirurgy, kteří uměli péči dobře zorganizovat. Velký význam měly také takzvané létající ambulance, postupující za francouzskými vojsky a sbírající raněné. O ty pak většinou pečovali vojenští felčaři a ranhojiči.

Jak na tom byly ostatní armády?
Rakouská armáda zvolila strategii budování záložních vojenských nemocnic v okolí bojišť. Poměrně nejhůř na tom byli Rusové, kteří neměli dobrou organizaci zdravotní služby. Navíc museli po bitvě ustoupit a zanechat své raněné na bojišti.

Jaké zákroky byly na bojišti nejčastější?
Většinou šlo o amputace, a to často i v případech hladkých průstřelů. Tehdejší medicína si totiž nedovedla poradit s rychle postupující snětí. Chirurgové nakonec dosáhli takového mistrovství, že dokázali amputovat ruku nebo nohu během chvilky, a dělali to doslova jak na běžícím pásu.

Jednodenní chirurgie šetří peníze

Slavkov u Brna – Operace kýly, křečových žil, kožních defektů i mnohé ortopedické zákroky. To vše dnes dělají chirurgové ambulantně v ordinacích a pacienti odcházejí domů jen několik hodin po zákroku. „Obor takzvané jednodenní chirurgie se zrodil kvůli tomu, že pobyt v nemocnicích na lůžku je velmi drahý,“ vysvětluje Emil Strach, který ordinuje v chirurgické ambulanci ve Slavkově u Brna na Vyškovsku.

Pacienti však mají často strach i z těchto ambulantních zákroků. „Snažím se jim proto vysvětlit, jak zákrok vypadá, co je bude bolet a jak budeme bolest tlumit,“ říká lékař. Když čeká operace děti, umožní rodičům, aby zůstali s nimi.

Ačkoliv i složitější zákroky je teď možné dělat v ordinacích bezpečně a rychle díky moderním nástrojům a dokonalé sterilitě, musel se Strach za dobu své praxe vypořádat i s polními podmínkami.

Kritická byla podle něho situace hlavně před otevřením specializovaných oddělení v bohunické fakultní nemocnice v roce 1989. „Stávalo se například, že lidé s plynatou snětí nohou byli hospitalizováni na klinice infekčních chorob. Tam však nebyly podmínky pro amputaci, která představovala jedinou cestu, jak nemocnému zachránit život. Lékaři tak museli pracovat v naprosto nevyhovujících podmínkách,“ popisuje lékař tehdejší potíže.

Na kontě má však činy, které od chirurga nikdo nečeká. Jednomu z pacientů například pomohl tím, že mu vydal potvrzení na pití láku z okurek. „Ten pán se totiž přestěhoval do domova důchodců, kde mu jeho oblíbený nápoj nechtěli dovolit popíjet,“ vzpomíná se smíchem chirurg.

Vážení čtenáři, seriál Řemesla jižní Moravy najdete také v tištěné podobě každý čtvrtek v Brněnském deníku Rovnost.

Autor: Zuzana Taušová

29.3.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Andrea Ungerová.

Pomohla mi odhodlanost, věří úspěšná žena

Zahájení plavební sezony na Brněnské přehradě 2017.
42

Parníky obsadily přehradu. Provázely je fanfáry, tleskot i troubení

Hnojte popelem

Topíte dřevem? Nebo máte doma krb jen tak pro příjemný pocit? Kam dáváte popel? Pokud ho vyhazujete, připravujete se o jedno z nejlepších hnojiv světa.

Oslavy prvního máje? Místo rvaček proti pochodu zatančí

Brno – Místo rvačkami a křikem se letos brněnští antifašisté rozhodli oslavit první máj divadlem, hudbou a nebo tancem. Každoroční protestní akci, při které většinou došlo i na potyčky, iniciativa Brno blokuje nazvala Kdo si hraje, nehajluje. „Důležitější než zablokovat pochod neonacistů, je každodenní boj proti plíživé fašizaci společnosti. Proto jsme se rozhodli dát možnost kreativnímu vyjádření těch, kteří s extremismem bojují," vysvětlil mluvčí iniciativy Václav Pecl.

Začnou stavět dvoupatrovou halu u základní školy v žabovřeské Sirotkově ulici

Brno - Dvě tělocvičny a v patře nad nimi učebny vzniknou na místě současné tělocvičny u základní školy v žabovřeské Sirotkově ulici. „Práce na hale začnou v nejbližší době a dokončíme je v březnu příštího roku," uvedl v pondělí tamní místostarosta Filip Leder.

Z titulu Komety jsem měl plný facebook celý týden, usmívá se Kempný

České Budějovice, Brno /ROZHOVOR/ – Za čtyřicet dní odehrál jen čtyři utkání. Dvě v závěru základní části NHL, jedno v play-off a ve čtvrtek opět oblékl reprezentační dres. Obránce Michal Kempný má velkou chuť, v závěru letošní sezony v Chicagu Blackhawks příliš prostoru nedostal, teď se těší na mistrovství světa. „Po dlouhé době zase v nároďáku a před českým publikem, o to víc jsem rád, že jsme vyhráli," vrací se šestadvacetiletý bývalý bek Komety k výhře 3:2 nad Finy v Českých Budějovicích. V sobotu nastoupí proti Švédům.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies