VYBERTE SI REGION

Řeka kolem města vytváří skalní amfiteátry

Znojemsko /PŘÍRODNÍ KLENOTY/ - V Krumlovsko-rokytenských slepencích na Znojemsku se řeka Rokytná zakusuje do prvohorních hornin. Hodně zajímavé jsou severní svahy.

2.7.2012
SDÍLEJ:
Fotogalerie
9 fotografií
Výhled na Moravský Krumlov z Floriánku.

Výhled na Moravský Krumlov z Floriánku.Foto: Internetové stránky o turistice Ivča a Jirka

Historické město obklopené krásnou krajinou, kterou modeluje přirozené koryto říčky Rokytná. To je ve zkratce Moravský Krumlov na Znojemsku. Severovýchodně od něj se nacházejí dvě části národní přírodní rezervace Krumlovsko-rokytenské slepence.

„Žiji v Moravském Krumlově od narození a nejprve jsem vůbec nevnímal, jaký poklad máme před očima. Uvědomil jsem si to až při návštěvách jiných míst. Teď si při každém pohledu z okna kanceláře vychutnávám, jak krásná příroda město obklopuje," říká místostarosta Moravského Krumlova Zdeněk Juránek o Krumlovsko-rokytenských slepencích. Jim je věnovaný další díl seriálu Deníku Rovnost Přírodní klenoty jižní Moravy.

NOVÝ DÍL SERIÁLU PŘÍRODNÍ KLENOTY JIŽNÍ MORAVY ČTĚTE V PONDĚLNÍM (DNEŠNÍM) VYDÁNÍ JIHOMORAVSKÝCH DENÍKŮ ROVNOST.

Místo je chráněné kvůli přirozenému korytu řeky Rokytná obklopenému slepencovými skalami. „Řečiště neprošlo téměř žádnými technickými úpravami. Díky tomu je stálým domovem velevruba, což je říční mlž. V okolí hnízdí i ledňáček," upozorňuje Petr Slavík z brněnského pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny. Jeden z největších přirozených meandrů řeky obklopuje Moravský Krumlov, druhý nedalekou osadu Rokytná.

Řeka se tam zakusuje do prvohorních slepencových hornin a vytváří přirozené skalní amfiteátry. „Jsou to strmé skalnaté stráně obepínající město i osadu," dodává ochranář.

Meandr u osady Rokytná zaujal už staré Kelty i Slovany. V místě nynější osady totiž v minulosti stávalo staré hradiště. Ze tří stran vytvářela přirozenou hradbu řeka. Jižní stranu pak chránil příkop.

Celé údolí řeky Rokytná je velmi rozmanité. Svahy jsou orientované ke všem světovým stranám kromě východu. Mají různý úhel sklonu, jsou rozčleněné do mnoha hřbetů a roklí.

Také složení slepencových hornin je bohaté. „Díky tomu narazí lidé na malém území na různé typy vegetace. Na úpatích svahů roste les, o něco výše už se daří jen křovinám nebo zakrslým stromům. V Rokytné na rovinatém temeni vrchu Tábor se objevují suché trávníky se starými duby," vysvětluje Slavík.

K nejzajímavějším místům podle něho patří severní svahy rezervace. Jsou většinu dne ve stínu a návštěvníci na nich narazí například na vzácný hvozdík moravský.

Lokalit s tak pestrou přehlídkou přírodních podmínek není podle Slavíka v republice moc. „Nejčastěji se nacházejí právě v říčních údolích. Nebo jsou zatopené přehradami. Krumlovsko-roky-tenské slepence jsou v tomto ohledu nejvýznamnější lokalitou na Moravě," poznamenává Slavík.

Rezervací prochází patnáctikilometrová naučná stezka s dvanácti informačními tabulemi. „Místo je častým cílem pro vycházky místních z Moravského Krumlova. Přijíždějí i turisté ze vzdálenějších končin. Lákají je zejména pohledy do hlubokého údolí řeky z okolí kaple svatého Floriána nad Moravským Krumlovem nebo nad místní částí Rokytná," uvádí místostarosta Juránek.

Vedení města podle něho v rezervaci do budoucna neplánuje žádné velké zásahy. „Zvažujeme jen obnovu a doplnění odpočinkových míst," dodává místostarosta.

Někteří lidé míří do míst Krumlovsko-rokytenských slepenců opakovaně. „S manželkou rezervaci navštěvujeme nejraději na jaře. Údolí začínají postupně rozkvétat a hrát všemi barvami. Všude létá plno motýlů. Také obdivujeme načervenalé slepencové skály. V ideálním nasvícení připomínají červené skály z australského vnitrozemí," zmiňuje turista a provozovatel internetových stránek o turistice Jiří Němeček.

Mariánský potok - zamrzlý vodopád.Vodopád zamrzá

Kromě řeky Rokytné je podle něho v místě zajímavý i Mariánský potok. Na jeho toku se objevuje přibližně dvanáctimetrový vodopád. „Nejlepší doba pro návštěvu je na sklonku zimy, když taje sníh. Nebo po vydatnějších deštích. Jinak je vodopád na vodu poměrně chudý," upozorňuje turista. Zajímavostí je prý i to, že se Mariánský potok nedaleko od vodopádu ztrácí v zemi a v létě vysychá úplně.

Druhou zajímavou možností je navštívit místo vodopádu uprostřed zimy. „Vodopád je zamrzlý. Nejmohutnější bývá ledopád na konci zimy," radí turista.

Procházka údolím řeky Rokytná po modré turistické trase není podle Němečka náročná. Bez problémů ji zvládnou i malé děti. „Většinou se jde po rovince. Někdy vadí jen rozblácené cesty po zimě nebo po dešti. Obtížnější je jen stoupání po cestě-necestě od vodopádu na Mariánském potoce směrem k mariánské kapličce," upozorňuje Němeček.

Krumlovsko-rokytenské slepence

Forma ochrany: národní přírodní rezervace
Vyhlášeno: 1. června 2005
Rozloha: 86,58 hektaru
Jak se tam dostat: Lokalita Krumlovsko- rokytenských slepenců je rozdělená na dvě části. Nacházejí se severovýchodně od Moravského Krumlova na Znojemsku. Oběma prochází modrá turistická trasa
Důvod ochrany: Původní tok říčky Rokytná, který vytváří údolí mezi prvohorními slepencovými skalami, také výskyt vzácných druhů rostlin a zvířat
Mapa: turistická mapa Klubu českých turistů číslo 83

Poutní kaple svatého Floriána se tyčí vysoko na kopci nad Moravským Krumlovem a je od ní pěkný výhled na město.Kaple je poděkováním za život

Znojemsko - Vysoko na kopci nad Moravským Krumlovem na Znojemsku se tyčí poutní kaple svatého Floriána. Údajně ji postavil kníže Antonín Florián z Lichtensteinu. Jako projev díků. Vracel se z honu, za bouřky se mu splašili koně a jako zázrakem se zastavili na okraji srázu. Dominanta Moravského Krumlova je také součástí národní přírodní rezervace Krumlovsko-rokyten-ské slepence.

Stavbu kaple zahájili v roce 1695 a vysvětili ji v červnu 1697. „Zasvětili ji svatému Floriánovi, kterého si občané Moravského Krumlova po zhoubném požáru v roce 1690 zvolili za patrona města," zmiňuje vedoucí odboru kultury a školství z moravskokrumlovského městského úřadu Marie Brücková. I kopci, na kterém kaple stojí, se proto dnes říká Floriánek.

Stavba je z tesaného kamene. Má tři vchody a čtyři rohové věže. „Na novostavbě bylo původně věží pět. Poslední z nich však postupem času odstranili," dodává Brücková. Památku zpustošila francouzská vojska za napoleonských válek v roce 1809.

O dvacet let později z ní zmizel zvon. „O obnově rozhodli v roce 1833. Do stavby přestěhovali zařízení z kaple ve Velkých Losinách. Kaple dostala i nový mariánský obraz a varhany. Přestěhoval se do ní i takzvaný bouřkový zvon z tehdejší radnice," doplňuje vedoucí odboru.

Obnovili poutě

V šedesátých letech dvacátého století zpustla kaple znovu. „K částečné opravě došlo v letech 1968 a 1969. A po listopadové revoluci znovu začaly tradiční poutě na vrch Floriánek. Konají se vždy na začátku května," říká Brücková.

Kaple na Floriánku však není jedinou památkou v rezervaci. V zalesněném údolí u městské části Rokytná je kaplička zasvěcená Panně Marii. V její blízkosti vyvěrá i pramen známý jako Mariánská studánka. „Kapličku postavili v polovině devatenáctého století. V roce 1836 položila obec Rokytná dřevěné potrubí, kterým tekla voda z Mariánské studánky do kašny ve vesnici. Voda v kapličce se však ztrácela, proto ji v roce 1847 zbořili a znovu postavili z peněz krumlovských obyvatel i knížete ze zámku," popisuje historii kaple vedoucí odboru kultury a školství.

Časem vodovod nedostačoval. „V roce 1935 se zastupitelstvo obce zavázalo „udržovat kapličku zvanou Mariánská studánka na věčné časy v dobrém stavu a opravy provádět na své náklady". Potom se obec kvůli stálému nedostatku vody usnesla postavit vodovod opět od Mariánské studánky," pokračuje Brücková.

V roce 1971 kapličku obnovili. „Tenkrát byla voda ještě nezávadná. V roce 1989 však vodovod od kapličky pro tehdejší závadnost vody odpojili a městskou část Rokytná napojili na moravskokrumlovský- vodovod," uzavírá vedoucí odboru.

Studánky ve slepencích

Voda dříve tekla přímo z kapličky
Krumlovsko-rokytenské slepence jsou pozoruhodné i tím, že je v nich několik studánek. Nejzajímavější se nachází u mariánské kapličky. V minulosti tam vyvěralo víc pramenů. „Od rodičů bydlících nedaleko vím, že tam bývaly tři prameny. Před druhou světovou válkou se spojily v jeden," uvádí turista a provozovatel stránek o turistice Jiří Němeček. Vodu podle něho sváděli do nedaleké Rokytné. Dříve se prý studánka nacházela přímo v kapličce. „Teď voda vytéká z podzemí u kaple. Místo působí velmi romanticky," dodává Němeček.

Studánka U Rokytné slouží chatařům
Na pravém břehu řeky Rokytná mezi osadou Rokytná a Budkovicemi se nachází další studánka v oblasti Krumlovsko-rokyten-ských slepenců. Jmenuje se U Rokytné. Lidé ji najdou při cestě po modré turistické značce. „Její pramen není moc silný. Jako kdyby na něm někdo seděl," přemýšlí turista a provozovatel internetových stránek o turistice Jiří Němeček. Vodu ze studánky podle něho používají chataři z osady, která se nachází nedaleko. Nejde to však celoročně. „V zimě totiž pramen studánky zamrzá," podotýká Němeček.

Pod Floriánkem trčí ze zdi trubka
Poslední ze tří zmíněných studánek najdou lidé v první části Krumlovsko-rokytenských slepenců nedaleko modré turistické značky, která vede ke kapli svatého Floriána. Proto se pramen jmenuje Pod Floriánkem. Jde v podstatě o přepad staré studny. „Je to vlastně jen trubka trčící z nízké zídky. Dost vody teče mimo tuto rouru volně po povrchu země," upozorňuje turista a provozovatel stránek o turistice Jiří Němeček. Zajímavé je podle něho i okolí pramene. „Na jaře jsou místa kolem nedaleké modré turistické trasy krásně rozkvetlá," dodává.

Autor: Klára Židková

2.7.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

AKTUALIZOVÁNO

O Seniorbus je zájem: Jedna cestující žádá, abychom vynesli smetí, vypráví řidič

Brno /REPORTÁŽ/ – Dvaasedmdesátiletá Zdeňka Bombíková zatím z ranního chladu opatrně nastupuje do vyhřátého bílého vozu. Na jeho boku červeně září nápis Seniorbus. Je čtvrtek krátce před devátou ráno. Merhautovou ulicí v Brně v dopravní špičce projíždí množství aut.

Tipy na víkend: Vánoční trhy začaly i na brněnském výstavišti

Brno – Kromě vánočních trhů v centru Brna mohou lidé od pátku zajít i na brněnské výstaviště. Téměř pět set různých prodejců otevřelo své stánky na tamním vánočním trhu. V provozu zůstanou až do 18. prosince. Největším lákadlem jsou podle pořadatelů řemeslné výrobky i regionální delikatesy. Stánkaři je dovezli ze všech koutů České republiky i ze zahraničí.

Týden s elektronickou evidencí tržeb: řada podniků zdražila. Ne kvůli EET, tvrdí

Jižní Morava – Stejný oběd ve stejné restauraci, ale za cenu i o čtvrtinu vyšší než před týdnem. Jihomoravané, kteří chodí do restaurací, už týden musejí sáhnout hlouběji do svých kapes. Útrata jim v mnoha případech narostla se zavedením elektronické evidence tržeb od minulého pátku.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies