Samovar: jídlo je studené jako zima v Rusku

Jenže v ruské restauraci Samovar to podle něho pokulhává. „Připomíná spíše vývařovnu. Zbytečně do nabídky přidává ingredience jako ananas nebo mozzarella, které do kuchyně této země nepatří,“ upozorňuje Dlapka. Restauraci Samovar hodnotil pro další díl seriálu Deníku Rovnost Test restaurací.

Podnik, jehož součástí je prodejna ruských specialit, je zvenku poměrně nenápadný. Ve výloze je několik matrjošek. „Nejspíš bych si je s restaurací nespojil,“ říká Dlapka.

Interiér je poměrně jednoduchý. Stěnu vedle baru zdobí mapa Ruska, na stolech leží podložky s fotografiemi z této země a z rádia se line ruský pop. Kolem stěn jsou náhodně rozmístěné mírně zašlé umělé květiny. Jídelní lístek je v ruštině, angličtině a češtině. Stylově jej doplňují fotografie samovarů. „Vyznat se v něm je složité, předkrmy jsou téměř vzadu. A nabídka polévek je nedostatečná,“ tvrdí Dlapka, který v Rusku vařil. Tam prý jsou základ. „Rusové je jedí pořád. Na snídani, na oběd i k večeři. S chlebem je zasytí. Boršč a soljanka jsou pro takovouhle restauraci málo,“ říká Dlapka.

Přinesený boršč mu chutná a ani salát z nakládaných hub není špatný. Při objednávání druhých jídel se drobná Ukrajinka tváří, že mu moc nerozumí. Ji zase není kvůli slabému hlasu slyšet. „Vypadají, jako by se nás báli,“ myslí si o ní a přibližně patnáctiletém číšníkovi Dlapka.

Vepřový šašlik, který si objednal, podle obsluhy nemají. Přesto jej po chvíli servírují k vedlejšímu stolu. Objednáváme tedy kuřecí se zeleninou místo ananasu a maso na kupecký způsob. Tedy krkovičku zapečenou s houbami a sýrem. „Co na tom tak dlouho trvá?“ ptá se Dlapka číšníka. Ten se jen ušklíbne. „No co, chvíli to trvá, kuchař je tam sám,“ odpoví.

Jídla přináší asi za tři čtvrtě hodiny. Spolu s příbory, kde chybí vidlička. „Maso je přesušené a zeleninu mi nedali. Talíř je příliš malý, mám problém sundat maso ze špízu, aby neskončilo na stole. Také porce mohla být větší. A jídlo je studené,“ stěžuje si Dlapka.

Jako pro návštěvu

Krkovička je zapečená až příliš, stejně jako sýr. I ona mohla být teplejší. „Nemyslím, že kuchař je vyučený. Jídlo chutná jako někde narychlo připravené pro návštěvu,“ říká hodnotitel.

Ani bliny ho nenadchly. „Jsou studené a navíc jde o obyčejné palačinky. Správně v nich má být droždí,“ vysvětluje. Druhý dezert prezentovaný jako dort je něco jako velká hranatá kremrole. Dobrá, ale na tak malém talířku, že se při krájení drobí po stole.

V nabídce je i kaviár. „Mohli byste mi udělat bliny také s ním, když jsou obě jídla v nabídce?“ ptá se Dlapka. Podle číšníka ne. „Tahle kombinace není napsaná v lístku,“ vysvětluje. Rozpačitý pocit nezlepšuje ani zelená ruská limonáda. Chutná jako rozpuštěný pendrek. Rybízový džus je podle Dlapky doslazený. „Připadá mi to jako za socialismu. Co není povolené, je zakázané. Podruhé bych sem nešel,” poznamenává Dlapka.