VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Sanytrník. Řemeslo, které lidem nevonělo

Jižní Morava /ŘEMESLA JIŽNÍ MORAVY/ – Sanytrníci dodávali do mlýnů na střelný prach takzvaný sanytr neboli ledek draselný. Pro výrobu výbušniny byl nepostradatelný.

15.3.2010
SDÍLEJ:

PLNO KOUŘE. Černý střelný prach jde dodnes na odbyt při ukázkách dávných bitev. Pro historické zbraně je nepostradatelný.Foto: DENÍK

Další díly seriálu Řemesla jižní Moravy najdete ZDE

Čím více se válčilo a střílelo, tím dokonalejší způsob výroby sanytru museli vymýšlet. Řeč je o sanytrnících, kteří dodávali základní surovinu pro výrobu střelného prachu: sanytr neboli ledek draselný. Na výrobu jednoho kilogramu střelného prachu je potřeba tři čtvrtě kilogramu sanytru, takže bez sanytrníků by si od čtrnáctého až do konce devatenáctého století nikdo nevystřelil.

O tom, že sanytr je vzácná surovina, lidé dobře věděli už od čtrnáctého století, kdy Evropa objevila střelný prach. „V roce 1619 se například direktoři Markrabství moravského obrátili na všechny moravské stavy země, aby se připravily na válečné události. Městům přitom zakázali vyvážet sanytr ze země, musel naopak putovat za určenou cenu do královského města Znojma,“ uvedla historička Hana Jordánková z Archivu města Brna.

Sanytrníkům zpočátku stačilo seškrabávat sanytr ze zdí stájí, chlévů a sklepů. „Ledek draselný totiž vzniká přirozeným tlením organické hmoty,“ vysvětlil Jindřich Veverka, který se historii starého řemesla věnuje v šermířské skupině Armagedon a své umění pak předvádí na trzích a jarmarcích po celé zemi.
Protože válčení bylo vždy v zájmu panovníka, měl sanytrník při svém povolání značná privilegia. Mohl vstupovat bez omezení do všech sklepů a nikdo ho v nich nesměl rušit. „Být zavřený sám ve sklepě hospody či v kuchyni na statku skýtá jisté možnosti přilepšení,“ podotkl se smíchem Veverka. Jinak si však sanytrníci na velké společenské uznání nepřišli, neboť práce s tlejícími zbytky lidem nevoněla.

Jídlo i mršiny

Když se zvýšila poptávka po střelném prachu, museli sanytrníci vymyslet lepší způsob výroby sanytru. Ke slovu přišly takzvané sanytrové jámy. Byly asi metr hluboké a házelo se do nich všechno, co mohlo jednoduše a rychle zetlít. „Využily se zbytky z kuchyně, zmoklé seno i mršiny,“ řekl Veverka. Vše se prokládalo hlínou a pak stačilo čekat, až se v jámě vytvoří sanytr. Sanytrník to poznal jednoduše. „Stačilo surovinu ochutnat, protože sanytr má výrazně chladivou chuť,“ přiblížil Veverka.

Později se přišlo ještě na to, že suroviny lépe zrají, pokud se vrší na sebe v takzvaných zdech. Získanou hmotu musel sanytrník vždy ještě rozpustit ve vodě, vyčistit od špíny a nechat vykrystalizovat.

Pak už mohl sanytr putovat do mlýnů na střelný prach, kde se dále zpracovával. „Přidalo se k němu dřevěné uhlí a síra a černý střelný prach byl na světě,“ doplnil Rostislav Fabiánek z Technického muzea v Brně, který se věnuje historii zbraní.

A kde se vlastně vzalo slovo sanytr? „Pochází z latinského spojení sal nitrum neboli sůl dusíku,“ vysvětlil Martin Beneš z Ústavu pro jazyk český. Jenže když se na konci devatenáctého století dostaly ke slovu novější výbušniny, začalo se i slovo sanytr vytrácet z běžného jazyka.

Vážení čtenáři, seriál Řemesla jižní Moravy najdete také v tištěné podobě každý čtvrtek v Brněnském deníku Rovnost.

Autor: Zuzana Taušová

15.3.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Cizinecká policie - ilustrační foto

Anonym nahlásil bombu ve vlaku. Policisté po oznamovateli pátrají

Koupaliště v Tišnově.
15

Koupaliště na Brněnsku se chystají na sezonu. V Tišnově vznikl dětský bazén

Radnice: Už žádné nebezpečné zkracování si cesty. Postaví schodiště na Bašty

Brno /FOTOGALERIE/ – Místo po vyšlapané pěšině sejdou ještě letos na podzim lidé z Bašt pod Petrovem do Nádražní ulice po schodech. Radnice Brna-středu a brněnská veřejná zeleň na projekt získaly téměř jeden a tři čtvrtě milionu korun. „Jde o frekventované místo, kudy si lidé zkracují cestu už mnoho let. Je to pro ně nebezpečné a svah to ničí," vysvětlil význam stavby za městskou část Filip Chvátal.

Zelené mosty na jižní Moravě chybí. Migrační trasy zvířatům blokují cesty

Jižní Morava /INFOGRAFIKA/ – Ručička na tachometru ukazuje rychlost devadesát kilometrů za hodinu. Najednou však řidič zahlédne těsně před autem srnu, která vyběhla z lesa lemujícího cestu. Za okamžik se ozve rána a zvíře pod koly umírá a ani řidič nevyvázne bez zranění. Dramatickým okamžikům přitom mohou zabránit průchody pro zvířata pod nebo nad dálnicemi a silnicemi. Těch je ale na jihomoravských cestách málo. A ekodukt, což je most propojující migrační trasy rozdělené silnicí, žádný.

Oběti holocaustu a odbojáře připomínají v ulicích Brna další kameny zmizelých

Brno /FOTOGALERIE/ – V domě číslo dvanáct v Radnické ulici kdysi žili Oskar a Marta Löfflerovi. Brněnští Židé. Jejich životy ukončili nacisté, když je v roce 1942 poslali jedním z transportů Židů z Brna do Terezína a později do polského tábora Izbica. Tam oba zemřeli. V ulici dvojici nově připomínají zlaté kameny zasazené v chodníku.

AKTUALIZOVÁNO

Opilý řidič naboural do rodinného domu. Vjel přímo do ložnice

Malešovice /FOTOGALERIE/ – Do ložnice rodinného domu se strefil mladý řidič, který v noci na neděli boural v Malešovicích na Pohořelicku. Byl opilý.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies