VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Sanytrník. Řemeslo, které lidem nevonělo

Jižní Morava /ŘEMESLA JIŽNÍ MORAVY/ – Sanytrníci dodávali do mlýnů na střelný prach takzvaný sanytr neboli ledek draselný. Pro výrobu výbušniny byl nepostradatelný.

15.3.2010
SDÍLEJ:

PLNO KOUŘE. Černý střelný prach jde dodnes na odbyt při ukázkách dávných bitev. Pro historické zbraně je nepostradatelný.Foto: DENÍK

Další díly seriálu Řemesla jižní Moravy najdete ZDE

Čím více se válčilo a střílelo, tím dokonalejší způsob výroby sanytru museli vymýšlet. Řeč je o sanytrnících, kteří dodávali základní surovinu pro výrobu střelného prachu: sanytr neboli ledek draselný. Na výrobu jednoho kilogramu střelného prachu je potřeba tři čtvrtě kilogramu sanytru, takže bez sanytrníků by si od čtrnáctého až do konce devatenáctého století nikdo nevystřelil.

O tom, že sanytr je vzácná surovina, lidé dobře věděli už od čtrnáctého století, kdy Evropa objevila střelný prach. „V roce 1619 se například direktoři Markrabství moravského obrátili na všechny moravské stavy země, aby se připravily na válečné události. Městům přitom zakázali vyvážet sanytr ze země, musel naopak putovat za určenou cenu do královského města Znojma,“ uvedla historička Hana Jordánková z Archivu města Brna.

Sanytrníkům zpočátku stačilo seškrabávat sanytr ze zdí stájí, chlévů a sklepů. „Ledek draselný totiž vzniká přirozeným tlením organické hmoty,“ vysvětlil Jindřich Veverka, který se historii starého řemesla věnuje v šermířské skupině Armagedon a své umění pak předvádí na trzích a jarmarcích po celé zemi.
Protože válčení bylo vždy v zájmu panovníka, měl sanytrník při svém povolání značná privilegia. Mohl vstupovat bez omezení do všech sklepů a nikdo ho v nich nesměl rušit. „Být zavřený sám ve sklepě hospody či v kuchyni na statku skýtá jisté možnosti přilepšení,“ podotkl se smíchem Veverka. Jinak si však sanytrníci na velké společenské uznání nepřišli, neboť práce s tlejícími zbytky lidem nevoněla.

Jídlo i mršiny

Když se zvýšila poptávka po střelném prachu, museli sanytrníci vymyslet lepší způsob výroby sanytru. Ke slovu přišly takzvané sanytrové jámy. Byly asi metr hluboké a házelo se do nich všechno, co mohlo jednoduše a rychle zetlít. „Využily se zbytky z kuchyně, zmoklé seno i mršiny,“ řekl Veverka. Vše se prokládalo hlínou a pak stačilo čekat, až se v jámě vytvoří sanytr. Sanytrník to poznal jednoduše. „Stačilo surovinu ochutnat, protože sanytr má výrazně chladivou chuť,“ přiblížil Veverka.

Později se přišlo ještě na to, že suroviny lépe zrají, pokud se vrší na sebe v takzvaných zdech. Získanou hmotu musel sanytrník vždy ještě rozpustit ve vodě, vyčistit od špíny a nechat vykrystalizovat.

Pak už mohl sanytr putovat do mlýnů na střelný prach, kde se dále zpracovával. „Přidalo se k němu dřevěné uhlí a síra a černý střelný prach byl na světě,“ doplnil Rostislav Fabiánek z Technického muzea v Brně, který se věnuje historii zbraní.

A kde se vlastně vzalo slovo sanytr? „Pochází z latinského spojení sal nitrum neboli sůl dusíku,“ vysvětlil Martin Beneš z Ústavu pro jazyk český. Jenže když se na konci devatenáctého století dostaly ke slovu novější výbušniny, začalo se i slovo sanytr vytrácet z běžného jazyka.

Vážení čtenáři, seriál Řemesla jižní Moravy najdete také v tištěné podobě každý čtvrtek v Brněnském deníku Rovnost.

Autor: Zuzana Taušová

15.3.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Ilustrační foto.
1

V brněnském babyboxu našli holčičku. Pupečník měla zavázaný provázkem na buřty

Před třemi lety se Miroslav Donutil a jeho syn Martin na scéně Divadla Husy na provázku setkali poprvé – v inscenaci Amadeus. Letos jejich herecké partneření pokračuje. Provázek uvede v premiéře inscenaci skandální hry Král Ubu.
9

Ubu králem aneb Donutilové se opět setkávají. Na scéně Husy na provázku

OBRAZEM: Lidé si připomněli oběti totality. Na pozůstatcích popraviště

Brno /VIDEO/ – Památku obětí totalit uctili lidé při pietním aktu na nádvoří bývalé věznice. K popravišti položili květiny i svíčky.

Obávaný dům v Žabovřeskách? Po protestech lidí chce radnice pozemek zpět

Brno – Sedmi stovkám lidí, kteří podepsali petici proti stavbě bytového domu v brněnské Plovdivské ulici, svitla naděje na úspěch. Bývalou výměníkovou stanici, na jejímž místě developer plánoval stavět byty, od něj chtějí získat žabovřeští radní. Rozhodli se tak po protestech obyvatel místního sídliště, o nichž už Brněnský deník Rovnost informoval.

Brněnská vlčice jede na líbánky do Ruska. Město ji darovalo moskevské zoo

Brno – Na osmnáct set kilometrů dlouhou cestu se vypraví samice vlka hřivnatého z brněnské zoo.

Na jízdu v cizím autě se posilnil alkoholem a drogami. Neměl ani řidičský průkaz

Brno /VIDEO/ - Kličkující Škoda Felicia upoutala pozornost policistů z oddělení hlídkové služby v brněnské ulici Tuřanka. Poté, co auto zastavili, vystoupil jedenadvacetiletý řidič a předložil doklady. Chyběl ovšem řidičský průkaz.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies