VYBERTE SI REGION

Sanytrník. Řemeslo, které lidem nevonělo

Jižní Morava /ŘEMESLA JIŽNÍ MORAVY/ – Sanytrníci dodávali do mlýnů na střelný prach takzvaný sanytr neboli ledek draselný. Pro výrobu výbušniny byl nepostradatelný.

15.3.2010
SDÍLEJ:

PLNO KOUŘE. Černý střelný prach jde dodnes na odbyt při ukázkách dávných bitev. Pro historické zbraně je nepostradatelný.Foto: DENÍK

Další díly seriálu Řemesla jižní Moravy najdete ZDE

Čím více se válčilo a střílelo, tím dokonalejší způsob výroby sanytru museli vymýšlet. Řeč je o sanytrnících, kteří dodávali základní surovinu pro výrobu střelného prachu: sanytr neboli ledek draselný. Na výrobu jednoho kilogramu střelného prachu je potřeba tři čtvrtě kilogramu sanytru, takže bez sanytrníků by si od čtrnáctého až do konce devatenáctého století nikdo nevystřelil.

O tom, že sanytr je vzácná surovina, lidé dobře věděli už od čtrnáctého století, kdy Evropa objevila střelný prach. „V roce 1619 se například direktoři Markrabství moravského obrátili na všechny moravské stavy země, aby se připravily na válečné události. Městům přitom zakázali vyvážet sanytr ze země, musel naopak putovat za určenou cenu do královského města Znojma,“ uvedla historička Hana Jordánková z Archivu města Brna.

Sanytrníkům zpočátku stačilo seškrabávat sanytr ze zdí stájí, chlévů a sklepů. „Ledek draselný totiž vzniká přirozeným tlením organické hmoty,“ vysvětlil Jindřich Veverka, který se historii starého řemesla věnuje v šermířské skupině Armagedon a své umění pak předvádí na trzích a jarmarcích po celé zemi.
Protože válčení bylo vždy v zájmu panovníka, měl sanytrník při svém povolání značná privilegia. Mohl vstupovat bez omezení do všech sklepů a nikdo ho v nich nesměl rušit. „Být zavřený sám ve sklepě hospody či v kuchyni na statku skýtá jisté možnosti přilepšení,“ podotkl se smíchem Veverka. Jinak si však sanytrníci na velké společenské uznání nepřišli, neboť práce s tlejícími zbytky lidem nevoněla.

Jídlo i mršiny

Když se zvýšila poptávka po střelném prachu, museli sanytrníci vymyslet lepší způsob výroby sanytru. Ke slovu přišly takzvané sanytrové jámy. Byly asi metr hluboké a házelo se do nich všechno, co mohlo jednoduše a rychle zetlít. „Využily se zbytky z kuchyně, zmoklé seno i mršiny,“ řekl Veverka. Vše se prokládalo hlínou a pak stačilo čekat, až se v jámě vytvoří sanytr. Sanytrník to poznal jednoduše. „Stačilo surovinu ochutnat, protože sanytr má výrazně chladivou chuť,“ přiblížil Veverka.

Později se přišlo ještě na to, že suroviny lépe zrají, pokud se vrší na sebe v takzvaných zdech. Získanou hmotu musel sanytrník vždy ještě rozpustit ve vodě, vyčistit od špíny a nechat vykrystalizovat.

Pak už mohl sanytr putovat do mlýnů na střelný prach, kde se dále zpracovával. „Přidalo se k němu dřevěné uhlí a síra a černý střelný prach byl na světě,“ doplnil Rostislav Fabiánek z Technického muzea v Brně, který se věnuje historii zbraní.

A kde se vlastně vzalo slovo sanytr? „Pochází z latinského spojení sal nitrum neboli sůl dusíku,“ vysvětlil Martin Beneš z Ústavu pro jazyk český. Jenže když se na konci devatenáctého století dostaly ke slovu novější výbušniny, začalo se i slovo sanytr vytrácet z běžného jazyka.

Vážení čtenáři, seriál Řemesla jižní Moravy najdete také v tištěné podobě každý čtvrtek v Brněnském deníku Rovnost.

Autor: Zuzana Taušová

15.3.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Nelze jít na hřiště podělaný, upozorňuje gólman Melichárek

Brno – Zatímco za celou loňskou sezonu vytahoval brněnský gólman Dušan Melichárek míč z branky pouze pětadvacetkrát, za podzimní část nového ročníku nejvyšší fotbalové soutěže se ohnul pro tři balony navíc. V 16 utkáních obdržel 28 branek. „Prohráli jsme tady pouze se Slavií, ale snad ani není možné, kolik bodů máme," nechápal třiatřicetiletý brankář.

OBRAZEM: Mikuláš rozdával dobroty odvážným dětem na náměstí Svobody

Brno – Děti v centru Brna po roce opět přivítaly Mikuláše spolu s jejich pomocníky anděly a čerty, kteří dorazili na náměstí Svobody v pondělí krátce po setmění. „Akce začala na Zelném trhu, kde byl velký sraz Mikulášů. Odtud se spolu vydali na náměstí Svobody, kde farář Tomáš Koumal dětem vysvětlil třeba to, proč si svatého Mikuláše připomínáme," řekla mluvčí brněnského turistického informačního centra Gabriela Peringerová.

Na Orlí v nákupní galerii vyrostl Strom splněných přání

Brno – Malá Rozálie z Domova svaté Markéty pro matky a děti v tísni si přeje letos k Vánocům mluvícího medvídka. Splnit přání jí a dalším třiašedesáti dětem z tohoto domova mohou zájemci prostřednictvím Stromu splněných přání v Obchodní Galerii Orlí. „Lidé, kteří přicházejí do galerie, mohou přáníčko ze stromu vzít a zakoupit na jeho základě dárky dětem z rodin, které si je nemohou dovolit. Dárky pak přinesou zpět pod stromeček," uvedla vedoucí domova Monika Žewucká.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies