VYBERTE SI REGION

Šéf Brněnky Škrdlík: Hypermarkety nás válcovaly. Teď se to mění

Jižní Morava /ROZHOVOR NA KONCI TÝDNE/ - Jihomoravské firmy se bojí zhoršujících se vztahů s Ruskem, které je důležitým odbytištěm jejich zboží. Zároveň se však už pomalu vymanily z hospodářské krize a na trhu je patrné oživení.

31.8.2014 12
SDÍLEJ:

Předseda představenstva Regionální hospodářské komory Brno Miloš Škrdlík, který je také šéfem sítě obchodů Brněnka. Foto: DENÍK/Drahomír Stulír

„Před dvaceti lety nebyl úrok čtyřiadvacet procent nic neobvyklého a teď mi bankéř nabízel úrok 1,5 procenta. Taková cena peněz je úžasná. I nízká inflace pomáhá lidem stavět, kupovat byty a rozšiřovat firmy. Otázka je, jak dlouho to potrvá," říká předseda představenstva Regionální hospodářské komory Brno Miloš Škrdlík, který je také šéfem sítě obchodů Brněnka.

Řada jihomoravských firem se teď vyrovnává s ruským zákazem dovozu některých výrobků. Je dopad sankcí na jihu Moravy významný?

S firmami, které vyváží do Ruska, jsme to řešili a všichni se shodli na tom, že situace není dobrá, dopady však zatím nelze přesně vyčíslit. Já jako potravinář jsem slyšel, že bude přebytek potravin z Polska a dalších evropských zemí a zlevní kvůli tomu zvláště čerstvé potraviny, které je potřeba rychle prodat. Čeští potravináři tím budou ohrožení, ale zatím se o tom mluví, přijde to na podzim nebo před Vánocemi.

Jaká je mezi firmami v kraji nálada?

Určitě mají obavy. Víc se to týká oborů závislých na vývozu do Ruska nebo na Ukrajinu, například strojírenství. Potravinářské firmy to ohrožuje méně. Máme vytipované firmy, kterých se to nejvíc týká, a budeme jednat podle aktuální situace.

Tento měsíc se řešila také situace okolo Velké ceny silničních motocyklů v Brně. Jihomoravský kraj se přihlásil k tomu, že zaplacení zalistovacího poplatku bude garantovat a chystá se požádat o spolupráci jihomoravské firmy. Jak se k podpoře Velké ceny staví Regionální hospodářská komora Brno?

Bližší informace můžeme říct až po jednání představenstva v pondělí, kde výstup schválíme. Jako komora přispět penězi nemůžeme, ale budeme o problému jednat.

Budete o příspěvcích na Velkou cenu jednat se členy?

Poradíme se o tom v představenstvu. Zatím nechci nic předjímat.Předseda představenstva Regionální hospodářské komory Brno Miloš Škrdlík, který je také šéfem sítě obchodů Brněnka.

Souhlasíte s argumentací, že ve srovnání s asi sedmdesátimilionovým příspěvkem je daňový přínos akce pro stát daleko větší?

Ano, sice do ekonomiky Automotodromu Brno nevidím a nedokážu posoudit, jestli se dá ještě něco ušetřit, ale je to velká akce, kterých Brno tolik nemá. Nechci plýtvat penězi, ale myslím, že v bilionovém rozpočtu pro stát nemůže být takový problém najít sedmdesát milionů, zvlášť když část dá město a část kraj.

Poslední dobou se mluví o doznívání hospodářské krize. Jak poslední roky prožívaly jihomoravské firmy?

Někteří podnikatelé říkají, že je krize přiměla ke změně přístupu a prověření svých nákladů. Vlastně jim pomohla zlepšit výkon firmy. Někoho samozřejmě krize postihla hodně a nejslabší nepřežili. Ale takový je život a v přírodě je to stejné. Kdo neinvestoval, nemodernizoval a žil jen ze zisků, dopadl špatně. Kdo hospodařil s vizí do budoucna, přežil a obohatilo ho to do budoucna. Brněnky jsou tady dvaadvacet let a už jsme si prošli povodněmi, změnou měny, pády bank a držíme se. Nepodnikáme v ideálním prostředí, musíme se přizpůsobovat. Podívejme se, jak prodej potravin vypadal před deseti lety a teď. Nyní máme na mnohých prodejnách elektronické systémy, pekařské pece i restaurace jsou na lepší úrovni.

Dá se už říct, že krize už pomalu doznívá?

Cítím oživení jak ve stavebnictví pro firmy, tak i pro soukromníky. Začaly také růst ceny bytů, čemuž přispívá nízká úroková sazba. Otázka je, jak dlouho to potrvá, jestli ekonomický cyklus nejde v sinusoidách, kdy po rychlém růstu následuje zase rychlý pád.

Cítíte oživení i ve vašem oboru?

Na mnohých prodejnách nám roste počet zákazníků i tržby. Jsem optimistický, před pár lety to bylo horší. Do roku 2008 jsme rostli, pak přišla krize a začalo to padat. Hrůzou jsme trnuli, kam až klesneme. Pořád jsme to zvládali z rezerv, ale někde je čára ponoru, za kterou už hrozí průšvih. V polovině roku 2012 nám ekonomika zase začala stoupat a nyní jsme na číslech jako před krizí. Ale na druhou stranu nás to donutilo škrtat náklady, což se jinak dělá z vlastní vůle a jinak pod tlakem.

Kdo je Miloš Škrdlík
- Je mu 55 let.
- Narodil se v Brně.
- V roce 1992 založil s kolegou Pramen-Brněnka na maloobchodní prodej potravin.
- O pět let později z firmy vznikla franšízová síť s názvem Maloobchodní síť Brněnka, která nyní sdružuje 235 prodejen potravin se zhruba tisíci zaměstnanci a dva velkoobchodní sklady.
- Od letošního března je předseda Regionální hospodářské komory Brno. Předtím byl asi šest let místopředseda.
- Je ženatý a má jedno dospělé dítě.
- Jeho záliby jsou moře a četba, dřív myslivost.

Jak se krize podepsala na zaměstnanosti?

Opět je to o úhlu pohledu. Z hlediska zaměstnanců to nebylo lehké. Přijdou o práci, mají hypotéku, natož když to byla matka samoživitelka. Banky chtějí splátky každý měsíc. Na to nerad vzpomínám. Ale pro zaměstnavatele to bylo naopak. Před krizí se nám těžko sháněla kvalifikovaná prodavačka, která není jen podavačkou, tedy má vztah k lidem, prohodí pár slov, usměje se, poradí. V potravinách navíc platy nejsou nejvyšší. V době velké nezaměstnanosti jsme si mohli vybírat.

Co podle vás jihomoravské firmy nyní brzdí?

Bohužel nám dělá pořád starosti státní politika. Vlády se mění, každý ministr chce jinou koncepci. Mění se daňové zákony, je v tom chaos a nedá se to sledovat a zorientovat se. Když se nás někdo ze shora ptá, co pro nás může udělat, vždycky říkáme: Nechte nás žít, my se o sebe postaráme. Nebudeme stát zatěžovat a moc po něm chtít, ale nechte nás žít. Sněmovna udělá zákon a hned se píšou dodatky. Druhá věc jsou regulace, které třeba stanovují, že splatnost musí být měsíc. Vždyť jde o dohodu mezi dvěma soukromými subjekty, a když to jedné straně nevyhovuje, tak ať smlouvu nepodepíše. Podobné je to s otevírací dobou o svátcích.

Nelíbí se vám snaha senátorů o zákaz prodeje o nedělích a svátcích?

Proč by mi měl někdo nakazovat, kdy mám stáhnout roletu? Podnikateli, který tu platí daně, podniká na své riziko a ručí svým majetkem. Když někdo nastoupí třeba jako zdravotní sestra na ARO, tak ví, že bude dělat noční směny i o svátcích. Když to nebude chtít dělat, tak se tam nebude hlásit a půjde raději někam do kanceláře. Podobné je to s prodavačkami. Musí počítat s tím, že budou dělat přesčasy a pracovat o sobotách, nedělích a svátcích. Je to svobodná volba. Odbory to ale nechtějí. Prodavačky však budou mít na druhou stranu o to méně peněz. Provozovatelé musí platit nájem a energie, když bude otevřeno méně, budou nižší tržby a zaměstnanci dostanou méně. Vím, že v některých západních zemích je o nedělích a svátcích zavřeno, ale tam je to dané historicky.

Jsou další připravované zákony, kterých se obáváte?

Za hospodářskou komoru můžeme zákony připomínkovat, i když ne všechny naše podněty projdou. Z vlády jde návrh zákona odborně vypilovaný a jak se dostane do sněmovny, tak z něj poslanci svými přílepky a připomínkami vytvoří něco úplně odlišného.

Který zákon vás v poslední době nepotěšil?

Je jich hodně. Třeba zákon o měrných jednotkách, podle kterého i v malých venkovských obchodech musí lepit i cenu za kilo. Jako kdyby zákazníka při nákupu tatranky zajímalo, kolik je její cena v přepočtu na kila.

Co chystáte v Brněnce v nejbližší době?

Chceme se věnovat vnitřnímu rozvoji. Trh je už rozdělený. Máme své vlastní prodejny pod naší značkou a dalších 230 v Jihomoravském kraji jsou franšízy. Rozhodli jsme se hlavně investovat do fungujících prodejen. Chceme, aby naše stávající prodejny byly kvalitnější. Atmosféra, prodavačky a spokojenost zákazníků hrají teď důležitější roli než množství.Předseda představenstva Regionální hospodářské komory Brno Miloš Škrdlík, který je také šéfem sítě obchodů Brněnka.

Jsou vám velkou konkurencí večerky vedené převážně vietnamskou komunitou?

Ty nejlepší bereme k sobě jako franšízanty. Není to vidět, protože většina z nich nemá logo Brněnky. To dostanou, až se vypracují na určitou úroveň. Dodavatelé o tom vědí, ale zákazníci to nepoznají. Když kritéria splní, dostanou naše tašky, oděvy pro prodavačky nebo polepy na výlohy.

V druhé polovině devadesátých let nastal v České republice velký boom hypermarketů. Už se postoj zákazníků mění?

Ano, na tuto dobu jsme čekali minimálně deset let. Vznikli jsme v roce 1992, kdy tu byla jen hrstka supermarketů. Poté nás začaly válcovat a museli jsme se naučit vedle nich žít. Nyní začínáme sklízet ovoce. Kvalita, čerstvost a především blízkost. Na našich košících například nejsou mincovníky a neotravujeme tak lidi s hledáním drobných. Nabízíme regionální potraviny, což hypermarkety s centrálními sklady úplně nezvládají. Spolupracujeme s jihomoravskými zemědělci a bereme potraviny od nich. Taky si zakládáme na přístupu prodavaček, což obří řetězce až tak neumí. Tam když některé prodavačky náhodou umí česky a neprohání se mezi regály na kolečkových bruslích, tak často neumí poradit, protože tam jsou jen na brigádě. My prodavačky sháníme z okolí prodejny, kde mají spoustu známých a přátel a v obchodě si popovídají nebo třeba poradí, co je ve slevě. Osmdesát procent našich zákazníků chodí třikrát a víckrát za týden na menší nákupy, nejedou sem autem, ale přijdou i s vlastní taškou.

Po dvaceti letech v čele firmy nemáte už chuť na odchod do ústraní?

To ne, baví mě to. V roce 1989 mi bylo třicet let, už jsem nebyl nejmladší, ale stále jsem nebyl starý. Děkuji, že mě to zastihlo s elánem a chutí něco dělat. Výzva být sám sobě šéfem se všemi klady a zápory byla pro mě dar. Pustil jsem se do toho a dodnes mě to neopustilo. Když ráno vstávám, tak se těším do práce, na nové lidi, situace. Stačí mi sejít dolů do prodejny, kde se se mnou dá ihned někdo do řeči. Když něco funguje, tak to člověku dává energii a radost. Když se daří v jedné věci, člověk je pozitivně naladěný a přenese se to i dál. Jsem rád, že jsme se už po dvaceti letech dostali z úvěrů. Na některé věci jsem se naučil dívat s nadhledem. Například když babička přinese vrátit jogurt, že jí nevoní, a vy vidíte, že je vyrobený včera a nic mu není, přesto ho vezmeme zpátky a neřešíme to. Babička je spokojená a řekne to dál.

PETRA HANZLOVÁ

Autor: Redakce

31.8.2014 VSTUP DO DISKUSE 12
SDÍLEJ:

Rezidentní parkování v Brně se odkládá. Město nestihlo přípravy

Brno – Několik desítek minut objíždí každý večer Petr Bednář okolí svého bydliště v brněnské Grohově ulici, když hledá parkovací místo. Už v dubnu příštího roku mu mělo pomoci rezidentní parkování. Představitelé města jeho start ale odkládají až na září.

Průměrná mzda na jihu Moravy vzrostla o pět procent na 26 413 korun

Brno - Průměrná mzda v Jihomoravském kraji vzrostla ve 3. čtvrtletí meziročně o pět procent na 26.413 korun. Zaměstnanci si tak v průměru polepšili o 1261 korun. Reálný růst mezd s ohledem na inflaci dosáhl 4,5 procenta. Vyplývá to z informací, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

AKTUALIZOVÁNO

Zátah revizorů v rozjezdech: Pozvracím vás, hrozil černý pasažér

Brno /REPORTÁŽ/ – Téměř prázdnými ulicemi nočního Brna se řítí potemnělý autobus. Navzdory tomu, že v něm sedí devět revizorů a osm strážníků, světla v kabině jsou zhasnutá. „Je to proto, aby působil nenápadně," vysvětluje mluvčí brněnských strážníků Jakub Ghanem. Autobus totiž jede na další ze zátahů revizorů v nočních linkách, takzvaných rozjezdech. O víkendu při něm zkontrolovali dvanáct autobusů, chytli téměř sto černých pasažérů. Za jedinou noc revizoři dokáží zkontrolovat až devět set cestujících.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies