VYBERTE SI REGION

Sjezdovky v Brně? Zatím zůstává jen u přání

Brno /SERIÁL/ - Po zrušení lyžařského svahu ve Wilsonově lese počítali se vznikem sjezdovky v Kohoutovicích a na Vinohradech. Plány dál přetrvávají.

4.1.2010 2
SDÍLEJ:

TADY LYŽOVALI. V současné době kvetou na svahu pampelišky, pod nimi se skrývají zbytky bývalého plastového povrchu.Foto: DENÍK/Attila Racek

Vzít do ruky lyže, dojet městskou dopravou až k některému z brněnských kopců a užít si zimní lyžování. Pro milovníky zimních sportů to mohla být už několik let skutečnost – kdyby plány na postavení zasněžovaných sjezdovek byly úspěšné. Lyžařské svahy měly vzniknout například v Kohoutovicích nebo na Vinohradech. Po sametové revoluci existovalo podobných nápadů mnoho, jenže kvůli protestům lidí i nedostatku peněz zůstalo jen u nich.


Nesplněným plánům na vznik sjezdovky na některém z brněnských kopců se věnuje další díl seriálu Brněnského deníku Rovnost s názvem Dvacet iluzí dvaceti let demokracie.

Lyžování přímo ve městě si Brňané mohli naplno užívat až do začátku devadesátých let. Na sjezdovce s umělým povrchem ve Wilsonově lese. „Svah začalo stavět brněnské Vysoké učení technické v roce 1971 a dokončilo ho o čtyři roky později. Takže výstavba trvala poměrně dlouho a podíleli se na ní studenti i zaměstnanci školy. Tehdy to byl úplně první svah s umělým povrchem v republice,“ popisuje vznik sjezdovky ředitel Centra sportovních studií brněnské techniky Jaroslav Bogdálek. Sjezdovka se podle něho dala označit za velmi moderní, i zázemí bylo na tehdejší dobu na úrovni.

Důležitým argumentem pro vznik svahu bylo, že sjezdové lyžování tehdy mělo na Vysokém učení technickém úspěšnou a dlouholetou tradici. Svah nesloužil jen studentům nebo pracovníkům školy, ale lyžovat mohl přijít každý. „Svah využívali sportovci velmi intenzivně. Tenkrát totiž neměli možnost cestovat do zahraničí, všichni byli odkázaní jen na české hory,“ vysvětluje ředitel.

Jiný styl jízdy

Ve Wilsonově lese lidé nelyžovali jen na umělém povrchu. Když napadl sníh, jezdili na něm. „Na umělém povrchu se lyžovalo na rovných lyžích. Technika jízdy byla taková, že se smýkalo po kartáčích a nejezdilo se čistě po hranách. Čím větší byla vlhkost a povrch mokřejší, tím se jezdilo lépe,“ vzpomíná Bogdálek.

Pokud nebylo dost vlhko, museli si lidé mazat lyže v mazacím boxu na konci lanovky. Projeli jím a na lyže se natáhl olejový film. „Svah fungoval téměř nepřetržitě. Měl i umělé osvětlení, takže se tam dalo sportovat také večer. Ze svahu byl navíc krásný pohled na město,“ říká ředitel Centra sportovních studií.
Problémy nastaly po roce 1989, kdy se začaly měnit společenské i lyžařské podmínky.

„Důležitou změnou bylo, že se člověk mohl dostat na hory do zahraničí. Zájem o sjezdovku trochu opadl. Největší problém přišel v době, kdy se začalo přecházet na carvingové lyže. Lyžování po svahu na nich totiž přestalo mít smysl. Technika jízdy byla úplně jiná. Jezdilo se víc po hranách a to šlo na umělém povrchu těžko,“ vysvětluje Bogdálek zlom, kdy provoz jediné sjezdovky v Brně začal směřovat ke konci.

Škola pak předala svah soukromé firmě. Vše skončilo tak, že firma prodala vlek i kartáče, a svah přestal prakticky fungovat. „To bylo kolem roku 1992. Hned potom se objevila snaha vytvořit tam svah s umělým zasněžováním,“ upozorňuje Bogdálek.

Město však získalo pozemek ve Wilsonově lese až v roce 2001. „Tehdy se v červenci přímo v areálu konalo jednání představitelů města. Všichni zúčastnění si podrobně prohlédli Wilsonův les v částech přiléhajících k lyžařskému areálu. Následující týden se rozjeli na prohlídku areálu v Němčičkách na Břeclavsku, hojně využívaném Brňany k lyžování. Na základě této exkurze potom město vytvořilo studii proveditelnosti na obnovení provozu stávajícího areálu pomocí zasněžovací technologie,“ popisuje vývoj po roce 2001 tehdejší člen sportovní komise rady městské části Žabovřesky a její pozdější místostarosta Jiří Černý. Na studii proveditelnosti se tehdy podílelo mnoho odborníků a vědeckých pracovišť.

Vedení města dokonce uvažovalo o tom, že sjezdovku prodlouží o desítky metrů. „Brněnští představitelé navrhli prodloužit současnou nefunkční sjezdovku z dosavadních sto padesáti metrů na téměř trojnásobek a postavit u ní také dvousedačkovou lanovku. Vzniknout má rovněž noční osvětlení a také další nezbytné zázemí. Uměle zasněžovaný svah by podle primátora města Brna Petra Duchoně mohl fungovat devadesát až sto dnů v roce,“ psala v roce 2002 Rovnost. Proti tomu se však tehdy postavila řada občanských sdružení i jednotlivců. „Petici za zrušení sjezdovky podepsaly více než tři tisíce lidí z různých částí města,“ upozorňuje František Procházka z Občanského sdružení Wilsonův park.

Hodně velký hluk

Snahy o obnovení sjezdovky přesto neustávaly. „Prosazovalo se dál obnovení původního rozsahu. I přesto, že posudky odborníků na lyžování na sněhu pomocí umělého zasněžování uprostřed města takovou úspěšnost vyvracely,“ říká Procházka.

Ředitel Bogdálek upozorňuje i na další nevýhody, které obnovení sjezdovky mohlo přinést. „Při umělém zasněžování jsou potřeba děla. A ta dělají velký hluk. Navíc stříkat mohou jenom tehdy, když je mráz, což bývá většinou v noci. Nedokážu si tak provoz sjezdovky v těchto místech představit. Rušil by lidi v celých Žabovřeskách,“ myslí si Bogdálek.

Kvůli protestům pak nakonec vedení Brna ze záměru obnovit sjezdovku upustilo. Definitivní rozhodnutí však padlo až v polovině roku 2008, kdy brněnští zastupitelé schválili čtvrt milionu korun na přípravu projektové dokumentace na začlenění sjezdovky do kompozice Wilsonova lesa. „Plánujeme tam vysadit stromy, napojit cesty a stezky a také vysázet keře se stromy,“ uvedl tehdy náměstek brněnského primátora Martin Ander. Ten pak o rok později obnovu lesa zahájil.

Wilsonův les však nebylo jediné místo v Brně, kde se počítalo s vybudováním sjezdovky se sněhem. V devadesátých letech totiž vznikly hned dvě varianty, kde by mohl vyrůst lyžařský svah v městské části Kohoutovice. „Jeden návrh počítal se sjezdovkou od hotelu Myslivna směrem dolů do Pisárek, po bývalé sáňkařské dráze. Druhý pak s trasou od domova mládeže Juventus směrem do lesa k Jundrovu,“ popisuje možnosti současný starosta Kohoutovic Jiří Zorník.

Obě varianty pak dala městská část k posouzení lyžařskému svazu, který jako rozumnější označil druhou trasu – od Juventusu. „Tehdy však veškeré plány ztroskotaly na nedostatečné podpoře této myšlenky. Nezačala ani žádná konkrétnější jednání,“ vysvětluje Zorník, proč lyžařský svah v Kohoutovicích nestojí.
Oproti Wilsonovu lesu ale myšlenka na vznik sjezdovky v Kohoutovicích ještě úplně nezanikla. „Vypadá to, že trasa od domova Juventus se objeví v novém územním plánu. Pokud to pak bude možné, tak v budoucnu chceme podmínky pro stavbu sjezdovky vytvořit. Myslím, že nyní je šance na to, aby skutečně vznikla,“ domnívá se starosta Zorník.

Nejnovější nápad

Podobný osud má i další plánovaný lyžařský svah na brněnských Vinohradech. Tam je však nápad vybudovat sjezdovku na svahu u Žarošické ulice o něco mladší. „O tom, že bychom v naší městské části mohli vybudovat sjezdovku, jsme začali uvažovat přibližně v roce 2004. Pamatuji si, že s tehdejším primátorem jsme dokonce šli po svahu dolů a hodnotili jej. Potom jsme nechali zpracovat i studii proveditelnosti, která potvrdila, že tam sjezdovka být může,“ říká starosta Vinohrad Jiří Čejka.

I přesto, že dodnes se nepodařilo tento plán uskutečnit, tak stejně jako jeho kohoutovický kolega Zorník doufá, že tam jednou sportoviště vyroste.

„Jedna firma měla nedávno o investici do sjezdovky velký zájem. Potom však narazila na majetkoprávní vztahy, kterými se nyní zabývá majetkový odbor. Nejde ale jenom o lyžařský svah. Celá oblast je v územním plánu rezervovaná pro sport, na který ve Vinohradech moc místa není. Proto je toto místo ideální k postavení většího sportovního areálu, kde by byla i dětská hřiště a kryté haly, například na squash,“ nastínil svou představu Čejka.

Podle něho by nemělo dojít k podobným protestům jako v případě Wilsonova lesa, protože areál je dál od bytů a lidé výstavbu svahu podporují, i když sjezdovka bude spíše pro začátečníky.

„Nikdy jsme nechtěli, aby tam byla sjezdovka pro špičkové sportovce, ale spíše jakási lidová, zejména pro mládež. Ne všechny děti totiž mohou jezdit na hory a těm bychom mohli tento handicap vynahradit,“ vysvětluje důvody Čejka. Na tom, že sjezdovka v Brně není vůbec špatný nápad, se shodují i mnozí Brňané. „Mohl bych si tam jít třeba na chvíli zalyžovat po práci. Na odreagování by to bylo ideální. Navíc bych na sjezdovku mohl brát také své děti,“ podotkl například Michal Jakubčík.

Autor: Michal Kárný

4.1.2010 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

Z okolí hlavního nádraží mizí zápach moči, žvýkačky a nedopalky

Brno – Stovky nedopalků a žvýkaček, které ještě minulý týden zdobily okolí hlavního vlakového nádraží v Brně, mizí. Město a městská část od prvního prosince spustily nový systém nepřetržitého úklidu. Ve středu jej politici kontrolovali.Podle Iva Rubeše ze společnosti Ave cz odpadové hospodářství je na úklidu nejtěžší hlavně množství odpadu. „Na takových místech totiž jen přibývá, nemůže se přestat ani na chvíli," sdělil.

Fenomén Ondra: Lezení na OH? Mám z toho strach, je to trochu paskvil

Praha, Brno /ROZHOVOR/ - Není to až tak dávno, co o něm věděl jen úzký okruh lezeckých nadšenců. A vida když v pondělí uspořádal tiskovku po návratu z úspěšné mise Dawn Wall (v kalifornských Yosemitech vylezl za rekordních osm dní nejtěžší stěnu světa v proslulém masivu El Capitan), tísnil se na ní solidní hrozen novinářů a několik televizních štábů. Z brněnského sportovního lezce Adama Ondry je definitivně hvězda tuzemského sportu.

Ministr Jurečka odvolal ředitele Povodí Moravy. Nebyl spokojen s jeho vedením

Brno, Praha – Ministr zemědělství Marian Jurečka ve středu odvolal generálního ředitele státního podniku Povodí Moravy Jana Hodovského. Ministr podle všeho nebyl spokojený s výsledky jeho práce. „Generální ředitel nedokázal čerpat finanční limity pro Povodí Moravy ze státního rozpočtu, časté byly chyby v zakázkách a často se střídali také ředitelé na klíčových postech podniku," nastínila důvody odvolání mluvčí ministerstva zemědělství Markéta Ježková.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies