VYBERTE SI REGION

Skalnatým a slunným svahům vládne netřesk

Viničné Šumice /PŘÍRODNÍ KLENOTY/ Severně od silnice mezi Viničnými Šumicemi a Vítovicemi na Brněnsku se rozkládá jedno z nejmenších chráněných území v kraji. Do téměř dvacetimetrové výšky se tam tyčí skály z kulmských slepenců. Na počátku dvacátého století jich byla část odstřelena k získání stavebního kamene. Přírodní památce Hynčicovy skály patří další díl pravidelného seriálu Deníku Rovnost Přírodní klenoty jižní Moravy.

30.3.2012 2
SDÍLEJ:
Fotogalerie
3 fotografie
Hynčicovy skály patří svou rozlohou mezi nejmenší chráněná území v kraji. Pro lokalitu jsou charakteristické nízké keřové porosty. Roste tam například třešeň křovitá, ptačí zob obecný, růže šípková, brslen evropský, trnka obecná a řešetlák počistivý.

Hynčicovy skály patří svou rozlohou mezi nejmenší chráněná území v kraji. Pro lokalitu jsou charakteristické nízké keřové porosty. Roste tam například třešeň křovitá, ptačí zob obecný, růže šípková, brslen evropský, trnka obecná a řešetlák počistivý.Foto: Krajský úřad

Území kolem Hynčicových skal je součástí rozsáhlého komplexu prudkých jižních svahů, které ohraničují Drahanskou vrchovinu. Kdysi vlastnil pozemky v okolí skal muž jménem Hynčic. „Podle něho dostala přírodní památka jméno,“ vysvětluje starosta Viničných Šumic Josef Drápal.

Podle knihy Josefa a Karly Martinkových Hynčicovy skály Království netřesku byly ještě v padesátých letech minulého století všude v okolí zemědělsky využívané plochy. Vinice, sady, zahrady, pole či louky. „V následujících desetiletích začaly být mnohé pozemky postupně opouštěny a měnily se v nevyužité území,“ uvádějí Martinkovi. Oblast změnila svůj tradiční a po staletí přetrvávající charakter.

Již ve dvacátých letech se Hynčicovy skály potýkaly s velkým množstvím dřevin, které omezovaly plnohodnotný rozvoj teplomilných společenstev. „Volné skalnaté plochy se zmenšovaly a na ústupu byla většina vyskytujících se významných druhů rostlin,“ píší Martinkovi. Rychle se šířily hlavně trnky obecné, svídy krvavé nebo růže šípkové. V bezprostředním okolí se rozšiřovaly některé vysázené nebo náletové dřeviny jako trnovník akát či pámelník bílý.

Na konci dvacátého století lidé část dřevin vyřezali a porost se postupně začal omlazovat. V současnosti dochází k obnovování podmínek pro rozvoj teplomilných společenstev a zachování malebné skalnaté lokality. „V této lokalitě kvete řada rostlin, o kterých se žáci učí ve škole. Na podzim tam šly děti na výlet s turistickým kroužkem,“ vypráví ředitelka základní a mateřské školy ve Viničných Šumicích Olga Růžičková. „Roste tam přes sto padesát druhů rostlin, z nichž řada patří mezi ohrožené druhy,“ říká mluvčí krajského úřadu Jiří Klement.

Příchozí může spatřit kosatce, kavyly, hvozdíky, smolničku obecnou, rozrazil klasnatý nebo čilimníkovec černající. Členitým skalnatým a slunným svahům dominuje netřesk výběžkatý.

Pro lokalitu jsou charakteristické nízké keřové porosty. Roste tam například třešeň křovitá, ptačí zob obecný, růže šípková, brslen evropský, trnka obecná a řešetlák počistivý.

V lese pod skalou šumí listy habru, dubu, lísky, lípy i javoru. „Na stinných místech nacházejí vhodné podmínky k životu kapradiny,“ uvádějí Martinkovi.

Hynčicovy skály jsou zajímavé i výskytem denních motýlů. Lze tam zahlédnout vzácné a drobné vřetenušky, modráska rozchodníkového nebo ohniváčka černokřídlého. Žijí v nich také ještěrky, kudlanky a sarančata. „Hynčicovy skály jsou ale natolik malým územím, že na nich nehnízdí žádné významné druhy ptáků,“ píší Martinkovi. V blízkém okolí však hnízdí žluva hajní, lejsek šedý či krutihlav obecný.

Podle starosty Drápala jsou skály pěkným místem, ale pro návštěvníky špatně přístupným. „Nevede tam žádná naučná stezka a kolem jsou soukromé pozemky. Asi je to tak lepší. Větší výskyt návštěvníků by lokalitě neprospěl,“ myslí si.

Podle internetových stránek obce Viničné Šumice je lokalita ohrožena snížením druhové pestrosti, protože okolní travnaté plochy nikdo nekosí. „Dalším nebezpečím je vyrývání některých atraktivních druhů rostlin a jejich přesazování do zahrádek,“ popisují situaci internetové stránky obce.

Nedaleko Hynčicových skal nad Kovalovickým potokem se v minulosti nacházel hrad Vildenberk. Ve své době byl jedním z největších na Moravě. Vznikl pravděpodobně koncem třináctého století. Podle internetových stránek obce Viničné Šumice pochází první písemná zmínka o existenci hradu ze dvacátých let čtrnáctého století. Na počátku patnáctého století byl už zřejmě pustý. Skládal se z předhradí, předpolí, které chránilo vstup do hradu padacími mosty, a hlavního hradu. Kolem je okružní příkop a val, na kterém stála obranná hradba.

Hynčicovy skály

Forma ochrany: Přírodní památka
Vyhlášeno: 27. 12. 1979
Rozloha: 0,13 hektaru
Jak se tam dostat: Z Rousínova po červené turistické značce do Vítovic. Odtud po silnici směrem na Viničné Šumice. Na první křižovatce polní cestou doprava ke skalám.
Důvod ochrany: Teplomilná společenstva na skalních útvarech z kulmského slepence, kde žije řada chráněných druhů rostlin.
Mapa: Turistická mapa KČT č. 86

Učitelka Eva Jašková: Měli bychom se lépe dívat kolem

Viničné Šumice - Hynčicovy skály leží nedaleko Viničných Šumic na Brněnsku. Jsou nenápadnou přírodní památkou, kterou ale mnoho lidí nezná. „Lidé pořád říkají, že tady nic nemáme. Ale stačí se jen pozorně rozhlédnout kolem,“ myslí si učitelka Eva Jašková, která v obci vede turistický kroužek.

Jak nápad založit v obci turistický kroužek pro děti vlastně vznikl?

Už jako malá jsem chodila s rodinou na výlety. Baví mě chodit a poznávat krajinu. Navíc manžel vedl v mládí turistický oddíl. Takže nápad založit kroužek pro děti je vlastně jeho. Pořád se mě ptal, proč to s dětmi nezkusím. Nakonec jsem se nechala přesvědčit a zkouším, jak to dopadne. Kroužek funguje teprve od loňského září.

Co v kroužku s jeho členy děláte?

Akce pořádáme přibližně jednou za měsíc. Odvíjejí se kromě jiného také od počasí. Většinou chodíme na krátké výlety do okolí, které je moc pěkné. Jen lidé se teď neumějí kolem sebe tolik dívat. Sejdeme se vždy odpoledne po škole a pak se vydáme na dvě nebo tři hodiny ven. Na jaře bych ale ráda zkusila vzít děti i na celodenní výlet vlakem někam trochu dál.

Děti mají zájem?

Na podzim se přihlásilo dvanáct dětí. Jedna dívka se ale odhlásila, takže teď jich máme jedenáct. Na výlety chodí většinou všechny, jen v zimě se jim moc nechtělo. Někdy se stane, že někdo zapomene přijít. U dětí se tomu ale člověk nemůže divit.

Jaké jsou reakce členů?

Myslím si, že děti to baví a že se přihlásily kvůli svému zájmu samy. Ve škole máme kroužků několik, takže si mohly vybrat. Dřív tu navíc býval při Sokole turistický oddíl. Chodili do něj i někteří rodiče dětí, které teď navštěvují můj kroužek. Takže si myslím, že děti tady mají zájem o přírodu v krvi.

Kam chodíte na výlety?

Naposledy jsme byli na hradisku u Vítovic, kam jsme šplhali po skalách. Loni na podzim jsme se vydali také na Hynčicovy skály. Je to pěkný skalní útvar, dobře viditelný ze silnice. Přístup k němu je však špatný a hodně složitý. Dole jsou skály obestavěné. Bylo tam zemědělské družstvo a vinařské hospodářství. Nahoře si před dvaceti lety někdo postavil dům a stojí tam několik chatek. Nechci tam moc chodit, protože se bojím, zda není všude kolem soukromý pozemek.

Ohrožené druhy rostlin

Netřesk výběžkatý

Netřesk výběžkatý patří do čeledi tlusticovitých. Je původní skalničkou naší krajiny. Přízemní listy vytvářejí kulovité, hustě nahloučené růžice, které rostou ve skalních štěrbinách a na skalnatých stráních. Podle internetové encyklopedie rostlin garten.cz se netřesk dříve pěstoval také na střechách domů jako rostlina chránící dům při bouřce. Lidé věřili, že díky ní blesk do domu „netřeskne“. Netřesk je řazen mezi ohrožené druhy.

Hvozdík kartouzek

Hvozdík kartouzek patří do čeledi hvozdíkovitých. Kvete drobnými růžovými květy. Podle internetového herbáře botany.cz roste na výslunných skalách a svazích, na suchých trávnících a na kraji lesa. Je řazený mezi ohrožené druhy. Lidově se mu říkalo planý karafiát nebo slzičky. To proto, že když Ježíš nesl svůj kříž, zůstávaly za ním na cestě krvavé stopy. Jeho matka šla za ním a plakala. Z Kristovy krve a Mariiných slz vyrostly na cestě hvozdíky.

Třešeň křovitá

Třešeň křovitá patří do čeledi růžovitých. Je to nízká dřevina, která dorůstá do výšky čtyřicet až padesát centimetrů. „Je schopná intenzivního rozšiřování podzemními výhony. Proto pravidelně vytváří nízké plošné houštiny,“ uvádějí v knize Hynčicovy skály Království netřesku Josef a Karla Martinkovi. Drobným červeným nakyslým plodům říkají lidé třešinky. Dozrávají v červenci. Tato třešeň je řazena mezi silně ohrožené druhy.

JANA VONDROVÁ

Autor: Redakce

30.3.2012 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:
Desetiminutovou pauzu od starostí i víc jak půlhodinovou demolici na uklidnění nabízí v brněnském Anger Roomu. Lidé tam mohou za peníze ničit libovolné věci. Povolené ničení si zkusili i stážisté Rovnosti Anna Tišnovská a Matěj Říha.
1 18

Anger Room: zájem o ničení mají hlavně ženy

Trenér Svatopluk Habanec.

Někteří hráči jsou bázliví, musejí přidat, říká kouč Habanec

Muž blokoval tramvaj. Dal hlavičku ženě, která mu chtěla pomoci

Brno – Vlastním tělem chtěl nejspíš zastavit tramvaj jednapadesátiletý Brňan, který v sobotu večer postával uprostřed kolejiště. Poté napadl a zranil dvacetiletou ženu, když se jej snažila z kolejí odvést. Řidič tramvaje, jíž muž bránil v cestě, na místo zavolal strážníky.

Platy v kraji? I přes navýšení jsou stále podprůměrné

Jižní Morava /INFOGRAFIKA/ – Rychlý nárůst částek na výplatních páskách zaznamenali loni Jihomoravané. Podle dostupných údajů za první tři čtvrtletí roku 2016 dosáhla průměrná mzda v kraji na 26 413 korun. Meziročně se tak zvýšila o 1261 korun.

Rychle a zběsile v Brně. Provokoval strážníky, pak ujížděl i na červenou

Brno /VIDEO/ – Byla to honička skoro jako z akčního filmu. Před brněnskými strážníky ujížděl řidič, který předtím úmyslně zaparkoval na chodníku před ředitelstvím městské policie ve Štefánikově ulici a odmítal auto odstranit. Situaci po zadržení vysvětloval tím, že zákony jsou od toho, aby se porušovaly. „Dobrá honička," řekl zasahujícím policistům.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies