VYBERTE SI REGION

Skálu na Brněnsku pojmenovali podle sokolů a zastřelili je

Doubravník /PŘÍRODNÍ KLENOTY JIŽNÍ MORAVY/ - Sokolí skála na Brněnsku dostala jméno podle vzácného dravce. Hnízdil tam jen do roku 1953. Rezervaci proslavil malíř Bohumír Matal.

10.12.2012 1
SDÍLEJ:

Rezervace Sokolí skála se tyčí nad řekou Svratkou u Doubravníku na Brněnsku. Kdysi tam hnízdili sokoli, ale lidé je vyhubili. Dodnes se tam ale vyskytují výři a krkavci. Poblíž je mlýn, kde žil a tvořil malíř Bohumír Matal.Foto: DENÍK/Attila Racek

Pracoval jako obvodní lékař. A miloval krajinu v okolí rodného Doubravníku na Brněnsku. Trávil v ní mnoho času. S botaniky zkoumal a sbíral byliny na lékařské masti. Byl také vášnivý nimrod. V myslivecké kamizole údajně chodil i k pacientům. František Jelínek se v roce 1949 zasadil, aby část lesů u Doubravníku byla chráněná. Přírodní rezervace dostala jméno Sokolí skála. Deník Rovnost jí věnuje další díl seriálu Přírodní klenoty jižní Moravy.

NOVÝ DÍL SERIÁLU PŘÍRODNÍ KLENOTY JIŽNÍ MORAVY ČTĚTE V PONDĚLNÍM (DNEŠNÍM) VYDÁNÍ JIHOMORAVSKÝCH DENÍKŮ ROVNOST!

Sokolí skála se nachází východně od obce. Obklopuje osadu Prudká a řeku Svratku. „Území má dnes tři samostatné části. Nazývají se Dubina, Bučina a Sokolí skála. Poslední část je nejvzácnější," podotýká Jaroslav Možný z odboru životního prostředí Krajského úřadu Jihomoravského kraje.

Rezervace Sokolí skála se tyčí nad řekou Svratkou u Doubravníku na Brněnsku. Kdysi tam hnízdili sokoli, ale lidé je vyhubili. Dodnes se tam ale vyskytují výři a krkavci. Poblíž je mlýn, kde žil a tvořil malíř Bohumír Matal.Doplňuje, že místo dostalo jméno podle sokola stěhovavého, který tam hnízdil v jedné ze skalních stěn.

Vzácného dravce tam mohli lidé spatřit ale jen do roku 1953. „Údajně tehdy někdo zastřelil jednoho ptáka ze sokolího páru, což bylo tenkrát celkem běžné. Datum odpovídá i postupnému mizení sokolů z Československa i zbytku střední Evropy v padesátých a šedesátých letech," vysvětluje ornitolog David Horal z Agentury ochrany přírody a krajiny.

Sokoli podle něj vymírali kvůli pesticidům, které se dostaly do potravního řetězce. Způsobily nadměrné měknutí či tvrdnutí skořápek vajec. I když se podle Horala populace těchto nejrychlejších ptáků v Česku znovu obnovuje, na jižní Moravě dosud žádný pár trvale nežije.

Dnes je podle Možného z krajského úřadu místo zajímavé zejména strmým údolím, které vytvářejí kopce podél Svratky. „V některých částech údolí řeky skutečně připomíná kaňon. Kolmé skalní stěny mají až dvousetmetrové převýšení. Také se tam dochovaly rozsáhlé porosty starých listnatých lesů," vyjmenovává Možný.

V roce 1949 byla zatím chráněná pouze nejstarší část rezervace, Sokolí skála. O prohlášení území za chráněné se zasadil tamní lékař Jelínek, který se narodil v roce 1887 v Doubravníku. „Profesní dráhu začal v brněnské porodnici, kde se tak osvědčil, že si ho dlouholetý ředitel vybral za svého nástupce. Ale láska k rodnému kraji a hospodářství na statku byla silnější. Stal se obvodním lékařem v blízké Nedvědici," vypráví správce doubravnických lesů a znalec tamní historie Petr Koukal.

Jelínkova lékařská praxe se podle něj doplňovala se skvělými znalostmi přírody. „Sám sádroval zlomeniny. Sám si vyráběl z bylin léky a masti. Ačkoli byl lékař, chodil nejčastěji v myslivecké kamizole," doplňuje Koukal.

Podle vzpomínek pamětníků okolí Sokolí skály patřilo k Jelínkovým nejmilejším cílům. Měl prý přání, že chce být pohřbený pod jedním z tamních památných dubů. „Tehdejší úřady to ale nepovolily. Dodnes je pod stromem alespoň velký kámen, který měl být náhrobek a tuto myšlenku připomíná," nastiňuje Koukal.

Rezervace Sokolí skála se tyčí nad řekou Svratkou u Doubravníku na Brněnsku. Kdysi tam hnízdili sokoli, ale lidé je vyhubili. Dodnes se tam ale vyskytují výři a krkavci. Poblíž je mlýn, kde žil a tvořil malíř Bohumír Matal.

Zajímavý je i starý strom, který je mezi místními známý právě jako Jelínkův dub. „Je to určitě nejmohutnější strom široko daleko. Obvod kmene měří okolo tří metrů a dvaceti centimetrů," vyčísluje Koukal.

Podle starosty Doubravníku Zdeňka Kundraty mají obyvatelé o Sokolí skále povědomí. „Někteří tam chodí i několikrát do roka. I když většinu rezervace tvoří skalnatý terén, takže k běžným vycházkám moc vhodný není. Krásný pohled je v jarních měsících na skály kolem železničního tunelu v Prudké," uvádí starosta.

Do osady Prudká v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století také hojně proudily návštěvy intelektuálů, výtvarníků, spisovatelů a dalších umělců. Jezdily za slavným malířem Bohumírem Matalem, který se do Prudké u Doubravníku přestěhoval z Brna na začátku sedmdesátých let. Aby alespoň částečně unikl tlaku komunistického režimu.

Opravil tam starý mlýn a strávil v něm zbytek života. „Důvěrně jsme se seznámili až po naší ,emigraci' na jižní okraj Vysočiny. Nejméně jednou týdně jsem Mirka navštěvoval. Byl problém najít chvilku, kdy tam byl sám. Hemžilo se to tam významnými osobnostmi kulturního života ze všech koutů republiky. Sám se divím, kde našel čas na tvorbu stovek nádherných kreseb, pastelů a olejů, kterými byl vyšperkovaný mlýn," vzpomíná jeho přítel sochař Zdeněk Macháček.

Často tam za ním jezdil spisovatel a překladatel Antonín Přidal, herec Miroslav Horníček, spisovatel Ludvík Vaculík či básník Oldřich Mikulášek.

Sokolí skála

Forma ochrany: přírodní rezervace

Vyhlášeno: 1949

Rozloha: 128 hektarů

Jak se tam dostat: Přírodní rezervace se nachází jihovýchodně od Doubravníku poblíž samoty Prudká. Je možné se tam dostat vlakem z Brna přes Tišnov.

Důvod ochrany: Zachovalé staré listnaté lesy, ve kterých žijí vzácní ptáci: výr velký, krkavec velký a datel černý. Památný dub starý asi 230 let. Ohrožené druhy hmyzu.

Mapa: turistická mapa Klubu českých turistů číslo 85

Malíř Matal unikal režimu ve mlýně

Jižní Morava - Hrůzy války, podoby města, denní všednost i čistá abstrakce. Tvorba jednoho z nejvýraznějších moravských malířů druhé poloviny dvacátého století Bohumíra Matala má široký záběr. Člen známé Skupiny 42 je spjatý s osadou Prudká u Doubravníku na Brněnsku. Koupil tam starý mlýn, kde prožil poslední část života.

Matal se dostal k malbě náhodou. Rodina ho vedla původně k hudební kariéře. V rodině strýce jeden violoncellista o nedělích maloval ve svém zahradním domku. „A tam, když mě strejc poslal s nějakým vzkazem, tak mě ten Polda několikrát vlákal do toho ateliéru zahradního, a tím pádem bylo po hudbě. Zatočila se mi hlava a říkal jsem: malování, to je ta věc, kterou budeš dělat," píše umělec na začátku knihy Takový byl Matal: vzpomínky malířových přátel.

V letech 1937 až 1941 studoval brněnskou školu uměleckých řemesel. Jeho tvorbu ovlivnily pracovní tábory v Lohbrücku a Oswitzi, kam ho Němci poslali na nucené práce. Domů posílal dopisy se surrealistickými kresbami. „Čím větší utrpení, tím silnější zážitky. Impulz toho skutečného života pociťuji někdy tak silně, že se mi až hlava zatočí. Dosavadní utrpení se mně zdá příliš malé. Skoro vyhledávám příležitosti strašlivé práce ve slévárně," píše v dopisu.

Po válce Matal získal ate-liér v České ulici v Brně. Stal se členem několika uměleckých skupin. Nejznámější je Skupina 42. „Program Skupiny 42 pro mne znamenal místo, kde žijeme, prostředí, kde žijeme, věci, kterými jsme obklopeni, všechno, co je nám nejblíž," shrnuje v knize.

V roce 1948 podepsal Matal prohlášení na obranu umělecké svobody proti komunistickému útlaku. „Protože podpis nikdy neodvolal, dostal se do stálého konfliktu s oficiálním režimem," píše teoretička Marcela Macharáčková v internetové Encyklopedii dějin města Brna.

V roce 1972 se kvůli pronásledování výtvarník s rodinou přestěhoval do Prudké u Doubravníku. Dál tam tvořil do konce života.

Tři vzácní ptáci

Krkavec se vrátil. Díky inteligenci
Sokolí skála u Doubravníku na Brněnsku získala jméno podle páru sokolů, kteří tam hnízdili do padesátých let. I tak žije v chráněném území mnoho dalších vzácných ptáků. Třeba krkavec velký. „Je to náš největší pěvec. Podobně jako sokola ho u nás lidé téměř vyhubili. Jistou dobu hnízdil pouze v severovýchodním Slovensku. Dnes se mu podařilo zase osídlit téměř celou Moravu. Bezesporu i díky jeho vysoké inteligenci," vysvětluje ornitolog David Horal z Agentury ochrany přírody a krajiny. Krkavec se podle něj živí zejména mršinami.

Výra velkého pronásledují dravci
V okolí Sokolí skály u Doubravníku na Brněnsku žije i naše největší sova, výr velký. Přezdívá se mu král noci. Je to samotářský tvor. „Výr je výjimečně schopný ulovit i srnče nebo koloucha. Většinu jeho potravy ale tvoří mnohem menší zvířata. Jednotlivé páry se navíc zaměřují na určitý druh kořisti. Takže některé se živí převážně ježky, jiné zase třeba potkany na skládkách," objasňuje ornitolog David Horal z Agentury ochrany přírody a krajiny. Výr ve dne čelí nepřátelství mnoha denních ptáků. Jde zejména o dravce a krkavcovité.

Datla ohrožuje úbytek starých lesů
Jednou ze vzácností Sokolí skály u Doubravníku na Brněnsku jsou rozsáhlé zachovalé staré listnaté lesy. Proto tam žije i datel černý, což je náš největší šplhavec. „Vytesává si totiž dutiny do starých stromů. Právě úbytek starých lesů tohoto ptáka ohrožuje," podotýká ornitolog David Horal z Agentury ochrany přírody a krajiny. Doplňuje, že jasné, do dáli se nesoucí volání tohoto ptáka je jeden ze symbolů jara. Datel má plachou povahu, proto je obtížné ho v přírodě spatřit. Je to hmyzožravý pták. Žere hlavně dřevokazné škůdce a jejich larvy.

Autor: Klára Židková

10.12.2012 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

Vyhnou se kolonám při cestě do Bystrce. Na dvojité fazoli

Brno /INFOGRAFIKA/ – Klidnější jízda a méně dopravních nehod, to čeká v budoucnu řidiče na cestě z centra Brna do Bystrce. Nebezpečnou křižovatku Bystrcké a Kníničské u tamního hobymarketu chtějí starostové městských částí přestavět na mimoúrovňové křížení. Cesta na přehradu, do zoo, či na bystrcké sídliště díky tomu bude plynulejší.

AKTUALIZOVÁNO

Nehoda u Lomničky: zranilo se pět mladých lidí, nezletilou dívku převezli na ARO

Lomnička – Pět zraněných mladých lidí, taková je bilance dopravní nehody ze čtvrtečního rána za obcí Lomnička na Brněnsku. Srazilo se tam nákladní auto s osobním. „Nejvážněji se zranila nezletilá dívka, která utrpěla vážný úraz hlavy. Záchranáři jí poskytli kompletní přednemocniční péči a na řízené ventilaci ji převezli na ARO do Dětské nemocnice v Brně," popsala mluvčí jihomoravských záchranářů Hedvika Kropáčková.

Silnice v Jihomoravském kraji můžou kvůli mrholení místy namrzat

Brno - Silnice v Jihomoravském kraji mohou kvůli mrholení místy namrzat. Do terénu vyjeli silničáři, kteří už provedli chemické ošetření silnic. Ty jsou ve čtvrtek po ránu sjízdné s opatrností, upozorňují na svém webu krajští silničáři. Týká se to zejména silnic první a druhé třídy.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies