Skálu podkopali Němci. Chtěli pod ní továrnu

Co mají společného homo erectus, německá letecká firma Flugmotorenwerke Ostmark, kašna Parnas na Zelném trhu v Brně a len tenkolistý? Jsou spojení s přibližně sedmnáct hektarů velkým územím mezi brněnskými částmi Líšeň a Slatina. Národní přírodní památkou Stránská skála. Člověk stojí na jejím vrcholu a hluboko pod sebou má celé Brno. Této brněnské krajinné dominantě je věnovaný další díl seriálu Deníku Rovnost Přírodní klenoty jižní Moravy.

Národní přírodní památka Stránská skála je kromě výskytu vzácných rostlin a živočichů zajímavá i kvůli systému jeskyní, v nichž se objevily nálezy dokládající pravěké osídlení. A také systému podzemních štol, které tam Němci vyhloubili za druhé světové války. „Na Stránské skále se mi líbí, že tam najdu mnoho zajímavostí na malé ploše. Je také příjemné, že ji lze navštívit velmi snadno. Tramvaj z brněnského hlavního nádraží tam jede dvanáct minut,“ pochvaluje si student brněnské stavební fakulty Adam Nehudek.

Prozkoumává podzemí, technické zajímavosti či tajemná a opuštěná místa Brna. O svých výpravách informuje na webu s názvem Kafélanka. „Poprvé jsem na Stránskou skálu zavítal v roce 2004 a rád se na ni vracím. Nová zajímavá místa už tam asi neobjevím, ale stále je pro mě výzvou dobře nafotit tamější podzemí,“ plánuje student.

156 milionů let

Stránská skála je tvořená přes padesát metrů mocným sledem vápenců, který je starý přibližně 156 milionů let. Obsahuje pozůstatky zkamenělých mořských živočichů. Proto lidé v minulosti takzvaný krinoidový vápenec systematicky těžili.

„Založení lomu můžeme situovat pravděpodobně na přelom dvanáctého a třináctého století. Pro stavební účely se v něm těžilo do roku 1925. Na přechodnou dobu byl lom otevřený ještě v letech 1940 až 1944,“ píše Miroslava Gregerová v publikaci Stránská skála, výjimečná lokalita v kapitole věnované tamní těžbě.

Vápenec ze Stránské skály použili stavitelé také při stavbě mnoha brněnských monumentů. Například Morového sloupu na náměstí Svobody nebo barokní kašny Parnas na Zelném trhu.

Skála proslula také jako významné pravěké archeologické naleziště. Jeskyně Stránské skály v minulosti kromě tehdejších lidí osídlili i medvědi. Podle archeologa Karla Valocha z Moravského zemského muzea v Brně je na Stránské skále doložené jedno z nejstarších osídlení u nás. „Před šesti sty tisíci lety se v našich krajích objevili i lidé. Svým vzhledem se ještě od současné populace lišili. Dostali označení jako homo erectus,“ píše Valoch v další kapitole publikace Stránská skála, výjimečná lokalita. Tehdejší lidé navíc znali oheň a dokázali jej udržovat. To se prokázalo jen na několika málo dalších stejně starých nalezištích v celé Evropě.

Kromě jeskynního systému lidé pod Stránskou skálou najdou i systém štol, který tam vyhloubili Němci za druhé světové války. Kvůli neúspěchům na frontě do nich chtěli přesunout výrobu částí leteckých motorů z blízké brněnské pobočky továrny Flugmotorenwerke Ostmark v Líšni, předchůdce dnešního Zetoru.

„Výrobu ve štolách však nezahájili. Nedokončili ani jejich ražbu. Nálet amerických bombardérů 25. srpna 1944 srovnal továrnu v Líšni téměř se zemí,“ vysvětluje historik Vlastimil Schildberger z Moravského zemského muzea.

Po válce už se v ražbě štol nepokračovalo. V padesátých letech obsadila část tamního podzemí československá armáda a začala stavět protiatomový kryt. „Prozkoumal jsem veškeré volně přístupné podzemí nedokončené nacistické továrny. Část štol je oddělená právě protiatomovým krytem. Naštěstí je možné přes kryt přelézt a dostat se do míst běžně nepřístupných. Ty jsou díky tomu velice zachovalé, bez odpadků a očouzených stěn,“ přibližuje svůj průzkum student Nehudek.

Štoly bývaly i častým úkrytem bezdomovců a narkomanů. „Přibližně před pěti lety jsme měli pravidelně spoustu hlášení, že se v okolí lidé bez domova nebo závislí na drogách potulují. Měli ve štolách dostatek soukromí, které vyhledávají. Začali jsme proto místo kontrolovat pravidelně. Díky tomu tito lidé Stránskou skálu postupně opustili,“ říká k vyřešenému problému mluvčí brněnských strážníků Denisa Kapitančiková.

Pokorný o jeskyních: Člověk tam musí lézt i po kolenou

Brno - Jeskyně a štoly pod Stránskou skálou v Brně lákají mnoho průzkumníků. Pravidelně se tam vydávají i členové brněnské badatelské společnosti Agartha. „Při průzkumech nás zajímají neobvyklé a negativní energie, od kterých se snažíme místo očistit,“ uvedl jeden ze členů společnosti Kamil Pokorný.

Čím Stránská skála badatelskou společnost Agartha zaujala?
Jsme všichni z Brna, skála je naším častým útočištěm už po mnoho let. V této lokalitě stále zůstává mnoho nevyjasněných otázek. Dodnes například není prozkoumaný rozsah prostor podzemního „rybníku“ v jižní části skály. Jeskyňáři se jej snažili vyčerpat již před dvaceti lety, ale kvůli silným pramenům prostor vždy jen zakalili a hladina neklesla.

S lokalitou jsou údajně spojené i paranormální jevy. Jak se podle vás projevují?
To, co se děje ve štolách Stránské skály, se často děje i jinde. Tam, kde se stalo něco třeba za války, často zůstávají negativní energie. Ale na jejich výraznější projevy, jako zvuky nebo pohyby, jsme na Stránské skále zatím nenarazili.

Jakým způsobem neobvyklé jevy odhalujete?
Projeví se samy. Například mrazení v zádech vás může upozornit na přítomnost jiných entit. My je měříme i pomocí citlivého gaussmetru. U těchto jevů totiž „nevysvětlitelně“ zakolísá magnetické pole bez jakýchkoli fyzikálních důvodů. Naši společnost především zajímá, jak tato místa usmířit.

Mnoho lidí považuje paranormální jevy za výmysl.
Pomáháme lidem se hlavně zbavit těchto nepříjemných zážitků. Lidem, jimž se doma pohybuje nábytek, nádobí, otevírají se dveře a rozsvěcuje světlo, není třeba vysvětlovat, že něco mezi nebem a zemí existuje. Prožívají to a my jim pomáháme tyto jevy odstranit.

Co dalšího vás při průzkumu Stránské skály upoutalo?
Předpokládáme, že pod Stránskou skálou mohou být ještě neobjevené prostory. Zajímavé by bylo odkrýt dlouhé fragmenty úkrytů či spojovacích chodeb vyztužených eliptickými betonovými oblouky. Na neprozkoumané prostory ukazují například polopropadnuté stromy v terénu.

Byl průzkum tamních jeskyní nebezpečný?
Jedině v tom, že se v některé dutině „šprajcnete“. Většinou jde o velmi nízké dutiny, místy je to na kolena. Ale za ten adrenalinový pocit to stojí. (kž)