VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Sloupy připomínaly šlechtě, aby vládla moudře

Brno /FOTOGALERIE/ - Renesanční schodiště na nádvoří Nové radnice v Brně lemují tři sloupy. V minulosti je Brňané nazývali jménem krále Šalamouna.

20.8.2009 2
SDÍLEJ:
Fotogalerie
6 fotografií

Šalamounovy sloupy na brněnské Nové radnici.Foto: DENÍK/Attila Racek

Schody se Šalamounovými sloupy totiž tehdy vedly do prostor soudnice v Zemském domě moravských stavů z osmdesátých let šestnáctého století. Scházeli se tam moravští páni, v soudnici také zasedal zemský soud.

Šalamounovo jméno prý mělo šlechticům při vstupu do síně připomínat, aby činili stejně moudrá a spravedlivá rozhodnutí jako slavný biblický vládce. Nyní lidé místo znají jako Novou radnici, sídlo brněnského magistrátu.

Tehdejší Zemský dům byl v podstatě nástavbou části prvního patra dominikánského kláštera. Tam původně zemské sněmy a soudy pořádali refektáři. „Na brněnském sněmu rozhodli postavit nové prostory pro schůze šlechty. Chtěli zabránit dalším sporům s řeholníky. Mniši si stále více stěžovali na hrubé řeči a nevázané chování panského služebnictva. Na jednání přicházela šlechta přes kostel svatého Michala a křížovou chodbu. Právě v těchto místech zůstávalo nejvíce sluhů,“ uvedl znalec brněnské historie Viktor Sliva. Podle něj někdy sluhové přivedli do kostela dokonce koně nebo hráli kostky na oltáři.

„Schody se sloupy i balkonem před vstupem do Staré soudnice postavili v letech 1584 až 1586 italští stavitelé bratři Gabriové,“ řekl vedoucí odboru památkové péče brněnského magistrátu Martin Zedníček. Bratři Gabriové se podíleli také na stavbě soudnice a dalších prostor Zemského domu. „Dochovalo se po nich pouze schodiště se sloupy. Rytířský a Sněmovní sál, ke kterým schody vedou, přestavěl ve třicátých letech osmnáctého století do dnešní podoby barokní architekt Mořic Grimm,“ uvedl Zedníček.

Také památkář z brněnského Národního památkového ústavu Zdeněk Vácha potvrdil, že po Pietru Gabrim se v Brně nedochovala žádná další stavba. „Nejvýznamnější je právě jeho práce na Zemském domě, ačkoliv v Brně postavil mnoho dalších staveb. Pomáhal například při přestavbě věže Staré radnice. Pracoval také na augustiniánském klášteře,“ přiblížil Gabriho působení v Brně Vácha.

Šalamounovy sloupy zakončuje stavitelský prvek známý jako piniová šiška. „Ta se začala objevovat na renesančních stavbách. Především ji ale používali v barokní architektuře,“ řekl Sliva. Dodal, že piniové šišky lze v Brně vidět i na bráně brněnského biskupství na Petrově nebo na jednom z portálů ve Starobrněnské ulici. „V případě Šalamounových sloupů může mít piniová šiška skrytý význam. Ve starověku ji někdy používali jako symbol plodnosti a moudrosti. Reliéf ve spodní části sloupu s lidskou tváří a ovocem je pravděpodobně pouze dekorativní,“ uzavřel Sliva.

KLÁRA ŽIDKOVÁ

20.8.2009 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.
15

Doprava v Brně v roce 2050? Sdílení cest, o pětinu méně aut, tvrdí plán mobility

Fotbalisté Zbrojovky v posledním podzimním utkání nejvyšší soutěže remizovali na domácím trávníku s Karvinou 1:1.

Špílmachr Zavadil se vrátil do Teplic, kde se před rokem vážně zranil

AKTUALIZOVÁNO

Kometa mlčela i po mstě Pöpperleho, na Spartě padla 0:4

Praha, Brno – První díl trilogie se soupeři ze špičky extraligové tabulky hokejistům Komety nevyšel. Na ledě pražské Sparty v nedělním 48. extraligovém kole prohráli 0:4 a nenavázali na páteční domácí výhru proti Pardubicím.

Kordis chystá elektronické jízdné pro celou jižní Moravu. Nejdřív už příští rok

Jižní Morava – Skoro čtyřiadvacet tisíc cestujících v brněnské hromadné dopravě už prostřednictvím platebních karet používá elektronické předplatní jízdenky, takzvané šalinkarty. Koordinátor jihomoravské dopravy Kordis usiluje o to, aby si elektronické jízdenky mohli pořizovat lidé v celém kraji. Nejdřív to ale bude až v příštím roce.

Divoká bitka. Před nádražím se poprala desítka lidí, měli i teleskopické obušky

Brno - Teleskopické obušky, dva lehce zranění mladíci a dva v policejní cele. Rvačku asi deseti lidí, ke které došlo na brněnském hlavním nádraží, šetří od pátečního večera policisté.

Verbíři se protančili na mezinárodní festival

Moravské Knínice /REPORTÁŽ/ – Co se stalo kdysi, v tem strážnickém lesi, zpívá dvojice vystupujících verbířů v doprovodu cimbálové muziky a sokolovna plná lidí v tichosti sleduje, jakými kroky ji o chvilku později překvapí dva mladí muži, jak píseň i jejich kroj napovídá, původem ze Strážnice. Ti vystupují na Soutěži o nejlepšího tanečníka slováckého verbuňku, kterou pořádá v sobotu večer soubor Kyničan z Moravských Knínic.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies