VYBERTE SI REGION

Slunečná vypadá jako pyramida starých Mayů

Břeclavsko /PŘÍRODNÍ KLENOTY JIŽNÍ MORAVY/ - Okolí Dunajovických kopců proměnil odsun sudetských Němců a Chorvatů. Když přestali krajinu obdělávat, vystřídala pole a vinice step.

26.11.2012 2
SDÍLEJ:

Nejvyšší z Dunajovických kopců Velká Slunečná připomíná díky umělým terasám stupňovitou pyramidu dávných Mayů. Vzniku stepi v okolí pomohla pastva koz a ovcí. Žijí tam vzácné druhy hmyzu, například motýl otakárek ovocný.Foto: archiv Správy CHKO Pálava

Zvlněná stepní krajina mezi Dobrým Polem a Dolními Dunajovicemi na Břeclavsku je tichá a klidná. Je to tak trochu zapomenuté místo. Nevede tam žádná turistická značená trasa. Jen pěšiny vyšlapané zvěří. Dunajovické kopce obklopené vinicemi až do konce druhé světové války obhospodařovali tamní Němci. Deník Rovnost této národní přírodní památce věnuje další díl seriálu Přírodní klenoty jižní Moravy.

NOVÝ DÍL SERIÁLU PŘÍRODNÍ KLENOTY JIŽNÍ MORAVY ČTĚTE V PONDĚLNÍM (DNEŠNÍM) VYDÁNÍ JIHOMORAVSKÝCH DENÍKŮ ROVNOST!

Dunajovické kopce jsou dnes jedna z nejrozsáhlejších moravských stepí. „Chráněné území má přes třiaosmdesát hektarů. Většinu plochy tvoří právě stepní trávníky, říká Přemysl Heralt ze Správy chráněné krajinné oblasti Pálava, která má péči o území na starost.

Step se rozšířila i do míst, která lidé původně obdělávali. „Němci před odsunem Dunajovické kopce rozhodně využívali intenzivněji než místní dnes. Svědčí o tom pozůstatky drobných teras, zplanělé keře vinné révy nebo údaje o viničních tratích v katastru," podotýká Heralt.

Podmínkou vzniku stepi byla pravidelná pastva. Jinak by krajinu zarostly stromy a keře. A step by se udržela jen v nejsušších a nejméně úrodných místech.

Nejvyšší z Dunajovických kopců Velká Slunečná připomíná díky umělým terasám stupňovitou pyramidu dávných Mayů. Vzniku stepi v okolí pomohla pastva koz a ovcí. Žijí tam vzácné druhy hmyzu, například motýl otakárek ovocný.

Dunajovické kopce tvoří několik vrchů. Jejich dominanta je Velká Slunečná. Z dálky připomíná stupňovitou středoamerickou pyramidu Mayů nebo Aztéků. „Lidé tam vytvořili terasy, aby mohli vrchol osázet. To se ale nakonec nestalo," vysvětluje Heralt. Mezi další kopce patří Liščí vrch či Jánská hora.

Území je podle Heralta zajímavé hlavně velkou pestrostí rostlin. „Nejde jen o počet druhů. Kopce opravdu oplývají vůněmi, barvami i tvary listů a květů. Zejména od konce jara do pozdního léta tam obdivuji pestré koberce různobarevných květů a vdechuji rozmanité vůně od mandloní, šípkových keřů až po mateřídoušku či dobromysl," svěřuje se ochranář.

Na rozdíl od nedaleké Pálavy nebo Pouzdřanské stepi nebrázdí Dunajovické kopce davy turistů. „Leží totiž mimo značené trasy. Místo proto působí trochu zapomenutě, rozhodně ale ne opuštěně. Lidé z Dolních Dunajovic kopce znají a často tam zavítají. Nejraději stoupám na terasový ,Sluňák', odkud je krásný rozhled do krajiny," říká starosta nedalekých Dolních Dunajovic Josef Hasník.

Nejvyšší z Dunajovických kopců Velká Slunečná připomíná díky umělým terasám stupňovitou pyramidu dávných Mayů. Vzniku stepi v okolí pomohla pastva koz a ovcí. Žijí tam vzácné druhy hmyzu, například motýl otakárek ovocný.

Povědomí o kopcích mají i lidé z Dobrého Pole, které s nimi sousedí z jihozápadu. „Traduje se, že původní osada ležela přímo na úpatí kopců a jmenovala se Rosentice. Vesnici prý zničil mor a lidé pak založili Dobré Pole v dnešním místě," vypráví starosta obce Bohumil Ott.

Kopce podle něj nejčastěji navštěvují vinaři, kteří v okolí pěstují révu. „Naše babičky a maminky tam chodily pro léčivé byliny," dodává.

Dobré Pole je zajímavé i tím, že tam žila silná chorvatská menšina. „Před druhou světovou válkou už byly na jižní Moravě jen tři chorvatské obce. Kromě Dobrého Pole ještě Jevišovka a Nový Přerov na Břeclavsku," upřesňuje historik Miroslav Koudela z Regionálního muzea v Mikulově.

Chorvati podle něj na jižní Moravu přišli v šestnáctém století. Buď přímo z Chorvatska, nebo z Rakouska a Uher. Z vlasti odcházeli kvůli sílící turecké hrozbě. „Naopak jižní Morava byla v té době vylidněná a zpustošená po česko-uherských válkách v šedesátých a sedmdesátých letech patnáctého století. Postupem času se Chorvaté na Moravě počeštili nebo poněmčili. Chorvatský živel se udržel jen ve třech vesnicích," uvádí historik.

Vzhledem k tomu, že se Chorvaté přiklonili k nacistickému hnutí, museli po válce z pohraničí odejít stejně jako většina Němců.

Nejvyšší z Dunajovických kopců Velká Slunečná připomíná díky umělým terasám stupňovitou pyramidu dávných Mayů. Vzniku stepi v okolí pomohla pastva koz a ovcí. Žijí tam vzácné druhy hmyzu, například motýl otakárek ovocný.Zatímco v původně německých Dolních Dunajovicích už podle jejich starosty Hasníka nikdo z Němců nežije, v Dobrém Poli zůstaly některé smíšené rodiny. „Na chorvatské tradice přesto nikdo nenavazuje. Po válce sem přišli lidé z různých oblastí a přinesli si vlastní zvyky," objasňuje starosta Ott. Vícenárodní historii obce tak dnes připomínají hlavně chorvatské a německé nápisy na tamním hřbitově.

Památka na původní obyvatele jsou i boží muka. „Kapličky a boží muka po válce chátraly. Kdo by se zajímal o něco německého? Mnoho památek úmyslně zdevastovali komunisté. Aby v lidech potlačili náboženské cítění. V padesátých letech vyjížděli svazáci na noční zátahy, při kterých bourali kříže. A ve dne se pak tvářili, že budou hledat viníka," tvrdí Karel Janík z Klentnice na Břeclavsku, který se téměř třicet let zabývá opravami drobných památek.

Přístup lidí k drobným církevním stavbám se podle něj změnil až po roce 1989.

Dunajovické kopce

Forma ochrany: přírodní památka

Vyhlášeno: 15. října 1990

Rozloha: 83 hektarů

Jak se tam dostat: Chráněné území leží mezi Dolními Dunajovicemi a Dobrým Polem na Břeclavsku. Z těchto obcí se dá k místu dojít. Nevedou k němu turistické trasy.

Důvod ochrany: Stepní trávníky s velkým množstvím vzácných rostlinných druhů, jedna z nejrozsáhlejších populací katránu tatarského, dále například topolovka bledá, hlaváček jarní či koniklec velkokvětý.

Mapa: turistická mapa Klubu českých turistů číslo 88

Odsun? Na jihu Moravy tabu, říká Matějka

Jižní Morava - Pole zpustla a zarostla. Domy a kapličky zchátraly nebo je noví osadníci zničili. Z prosperujících oblastí se staly nejchudší regiony. Tak často vypadal vývoj v pohraničí po odsunu sudetských Němců. Původně německé bylo i okolí Dunajovických kopců na Břeclavsku. „Devastace krajiny tam ale není tak patrná," připouští ředitel sdružení Antikomplex Ondřej Matějka. Organizace se zaměřuje na problémy Sudet a česko-německé vztahy.

Které oblasti jihomoravského pohraničí byly původně německé?

Šlo o příhraniční části Znojemska, část Břeclavska, zejména Mikulovsko a část Pálavy. Je to malé území. Proto bylo po druhé světové válce rychle dosídlené. Nebylo potřeba organizovat nucené osidlovací akce jako v ostatních částech republiky. Na jižní Moravu navíc přišli lidé z blízkého okolí, většinou z východní Moravy a Valašska. Jejich znalosti a kultura tedy nebyly tak odlišné.

Podařilo se jižní Moravu rychle dosídlit kvůli tomu, že to je úrodnější oblast než například horská Šumava či Jesenicko?

Spíš ne. Roli hrálo opravdu hlavně to, že jde o malé území. Počet obyvatel se v jihomoravském pohraničí také snížil, ale ne tak moc. Na jižní Moravě nezanikly žádné obce kvůli tomu, že je nikdo neobydlel.

Mělo to vliv i na krajinu?

Určitě po válce zanikly některé vinice. Jinak jihomoravské pohraničí není zarostlé ani zpustlé. Vinic je ale dnes víc než před válkou. Největší zásah do krajiny byl zřejmě kolosální projekt nádrží Nových mlýnů. Vznikly, aby zabránily každoročním záplavám. Pod jejich hladinou zmizel vzácný lužní les. Přitom Němci dokázali dlouhá desetiletí žít v této krajině i s pravidelnými záplavami.

Jak se nově příchozí chovali k německým památkám?

Na jižní Moravě nejsou zdevastované a zaniklé hřbitovy. Například mikulovský zámek zničený za války začali obnovovat už v roce 1947. Dokonce na to přispěl stát.

Lze říci, že se na jižní Moravě podařilo navázat na německé tradice?

To zase ne, právě naopak. Jihomoravští vinaři často zmiňují tamní staletou historii pěstování vína. Mnoho z nich ale začínalo po válce úplně od nuly a bez znalostí. Všechno se učili sami a znovu. Navíc o odsunu Němců se na jižní Moravě stále téměř nemluví. Právě proto, že odsun nepřinesl regionu závažné problémy, tak se tam o toto téma nikdo nezajímá. Je to prostě stále tabu.

Tři zajímavé rostliny

Mandloň nízká.Mandloně rostou u Růžového vrchu
Nízký keř pochází původně z jižní Evropy. Zdomácněl na jižní Moravě. Jedno z mála míst, kde mohou lidé mandloň nízkou objevit ve volné přírodě, jsou Dunajovické kopce. „V hojnějším počtu rostou hlavně v okolí Růžového vrchu. Z této části Dunajovických kopců je také zajímavý výhled směrem k jihozápadu," uvádí Přemysl Heralt ze Správy chráněné krajinné oblasti Pálava. Mandloň nízká je přízemní keř. Dorůstá až do výšky metru a půl. Má hnědozelené větve, které se ve stáří zbarví stříbřitě. Květy mají nejčastěji růžovou barvu.

Katrán tatarský.Kopci se potuluje stepní běžec
Na vzácný katrán tatarský narazí lidé i v okolí Dunajovických kopců. „Roste tam v jednom z nejhojnějších počtů v republice," podotýká Přemysl Heralt ze Správy chráněné krajinné oblasti Pálava. Katrán se vyskytuje pouze na jižní Moravě. Hojný je i v nedaleké Pouzdřanské stepi. Rostlině se přezdívá stepní běžec. Po odkvětu se totiž odlomí a zbytky stonku smýká vítr volně krajinou. Tak katrán rozšiřuje svá semena. Květina se vyskytuje nejčastěji na slunných stráních a stepích. Často roste například v norách, které vyhrabou králíci.

Len chlupatý.Len chlupatý má fialové květy
Pestrost rostlin je podle Přemysla Heralta ze Správy chráněné krajinné oblasti Pálava jedno z největších lákadel pro návštěvníky Dunajovických kopců na Břeclavsku. Nejhezčí květy tam lze vidět od jara do pozdního léta. K rozmanitosti přispívá i vzácný len chlupatý, který tam lidé mohou také objevit. Rostlina má světle fialové zvonkovité květy, stonek a listy pokrývají chloupky. Dosahuje výšky od pětadvaceti do šedesáti centimetrů. V České republice roste sedm druhů lnu. Len chlupatý se vyskytuje jen na jižní Moravě, je kriticky ohrožený.

Autor: Klára Židková

26.11.2012 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

OBRAZEM: Mikuláš rozdával dobroty odvážným dětem na náměstí Svobody

Brno – Děti v centru Brna po roce opět přivítaly Mikuláše spolu s jejich pomocníky anděly a čerty, kteří dorazili na náměstí Svobody v pondělí krátce po setmění. „Akce začala na Zelném trhu, kde byl velký sraz Mikulášů. Odtud se spolu vydali na náměstí Svobody, kde farář Tomáš Koumal dětem vysvětlil třeba to, proč si svatého Mikuláše připomínáme," řekla mluvčí brněnského turistického informačního centra Gabriela Peringerová.

Na Orlí v nákupní galerii vyrostl Strom splněných přání

Brno – Malá Rozálie z Domova svaté Markéty pro matky a děti v tísni si přeje letos k Vánocům mluvícího medvídka. Splnit přání jí a dalším třiašedesáti dětem z tohoto domova mohou zájemci prostřednictvím Stromu splněných přání v Obchodní Galerii Orlí. „Lidé, kteří přicházejí do galerie, mohou přáníčko ze stromu vzít a zakoupit na jeho základě dárky dětem z rodin, které si je nemohou dovolit. Dárky pak přinesou zpět pod stromeček," uvedla vedoucí domova Monika Žewucká.

Sjezdovka u přehrady: pozemek stále chybí

Brno - Lyžařská sjezdovka snadno dostupná z Brna a sportovní vyžití pro děti a mládež versus snaha zachovat lesní porost v už tak přetížené rekreační oblasti v době boje se suchem. Podnikatel Pavel Trčala plánující vybudovat lyžařský areál na kopci Chochola nad Roklí u Brněnské přehrady a majitel pozemku Lesy České republiky ani více než rok od představení záměru nenašli společnou řeč. Brňané se tak sjezdovky u přehrady zatím nedočkají. Trčala se snaží získat podporu Brna i kraje.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies