Dvacetiletý Jan Pelc si ve čtvrtek v pět hodin dopoledne domluvil rande s přítelkyní. Na Čáře. Jako každý Brňan tím myslel nároží Joštovy a České ulice v centru města. „Scházel se tam už můj dědeček s babičkou," svěřuje se mladík. Místu věnuje Brněnský deník Rovnost první díl seriálu Brněnský fenomén.

Významné místo setkávání Brňanů byl roh ulic už na přelomu devatenáctého a dvacátého století. Jejich cíl byla tamní kavárna U Polenků. „Scházeli se tam čeští umělci i spisovatelé. Přispěl k tomu i Josef Barvič, který v ulici založil v roce 1883 první české knihkupectví v Brně," sděluje historička Milena Flodrová.

Restauraci si dodnes Brňané pamatují. „Chodil jsem tam v šedesátých letech tátovi pro pivo. Pak ji na nějaký čas zavřeli. V sedmdesátých letech ji otevřeli jako pivnici U Formana. To už jsem tam pivo popíjel i já," vzpomíná například Milan Opršal, který bydlí v domě přímo na rohu ulic.

Další díly unikátního seriálu Brněnský fenomén si přečtěte každý pátek pouze v tištěném vydání Brněnského deníku Rovnost. Zítra v něm najdete příběh legendárního baviče, siláka, herce a znalce brněnského hantecu Franty Kocourka.

V minulém století lokalitu lidé znali jako U medvídka. „Od poloviny třicátých let zhruba do osmdesátých tam bylo fotografické studio, které lákalo neonovým poutačem ve tvaru medvěda. Poté ho vystřídala masna s hodinami na fasádě," objasňuje Pavel Košťál z Muzea města Brna.

Proto dnes nároží lidé označují jako Pod hodinami. „V hantecu Pod ráčnama nebo rakama. A České ulici nikdo neřekne jinak než Čára. Proč to tak je, nejspíš nezjistíme. Stejně jako, proč se občance říká flétna," podotkl znalec hantecu Jan Hlaváček.

Za normalizace bylo nároží symbol boje mládeže s režimem. „Na dlouhovlasé tam číhala Státní bezpečnost a rovnou je odvážela k holiči nebo k výslechu. Nijak nám ale nezabránili, abychom se tam zas nesešli a nevyrazili na tah městem," tvrdí Opršal.

Pod hodinami se lidé scházejí dodnes. „Je to ideální místo, blízko tramvaje a v centru," vyzdvihuje Pelc.