VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Starat se o koně? Skoro hodinářská práce, říká Wasserburger

Bučovice /NA NÁVŠTĚVĚ U…/ - Jedenadvacet let pracoval u městské policie v Bučovicích na Vyškovsku, z toho devatenáct jí šéfoval. Pro třiašedesátiletého Jiřího Wasserburgera bylo minulé úterý výjimečným dnem. Odešel do výslužby. Otevřela se mu tak cesta k návratu k jeho velké zálibě. Koním. Po roce a půl, kdy mu pracovní vytíženost nedovolila jezdit, se chce vyšvihnout do sedla a zkusit si znovu zajet westernový závod.

10.7.2014
SDÍLEJ:

Ve svých domovských Marefách má Jiří Wasserburger farmu jen sto padesát kroků od domu. Chodí tam za koňmi skoro každý den, a protože ho už nevyčerpává práce, chystá se, že brzy opět začne i jezdit.Foto: DENÍK/Adam Hrbáč

Příběhem milovníka koní a někdejšího westernového závodníka pokračuje letní seriál Deníku Rovnost Na návštěvě u…, který představuje netradiční záliby osobností Jihomoravského kraje.

Jezdecký sport je podle Wasserburgera ušlechtilá zábava. „A koně jsou nejkrásnější zvířata na světě. Pokud si k nim člověk najde vztah a dobře se o ně stará, vrátí mu to," vypráví Wasserburger.

Koně měl rád odmalička. Každou volnou chvíli trávil na statku v Tlumačově na Zlínsku, kam se s rodiči načas odstěhoval. K westernovému ježdění se ale dostal až v padesáti letech. „Tehdy jsem byl na jedné farmě, kam dorazili jezdci ve westernovém oblečení. A mně se to moc zalíbilo. Pak už šlo všechno ráz naráz. S kamarádem jsme založili v nedalekém Černčíně Dykův ranč a začali jsme pořádat Hubertovy jízdy, na které se postupně začali sjíždět westernoví jezdci z půlky Moravy," vzpomíná vysloužilý strážník.

Aktuální díly seriálu Na návštěvě u… čtěte každý čtvrtek v Deníku Rovnost

Před šesti lety s přáteli udělali krok dopředu. „Založili jsme Sdružení westernových jezdců oblasti Ždánického lesa. S ním už jsme začali pořádat klasické westernové závody," vysvětluje.

Závody považuje za náročnou a adrenalinovou zábavu, která se ale řídí přesnými pravidly. Existuje celkem pět disciplín a u všech rozhoduje čas. „Zkráceně se jim říká barely, tyčky, vlajková, klíčová dírka a klobouky. Třeba u první disciplíny jezdec objíždí překážky. Když srazí barel, dostane trestné vteřiny," popisuje Wasserburger.

Při vlajkovém závodě zase jezdec vede koně jen jednou rukou. Druhou se snaží uchopit vlajku z prvního barelu a v co nejkratším čase se jí trefit do kbelíku s pískem.

Jiří Wasserburger
- narodil se 11. července 1950 v Bučovicích na Vyškovsku v místní části Marefy, později se společně s rodiči přestěhoval do Otrokovic ve Zlínském kraji
- v roce 1971 se vrátil do rodné vesnice, kde žije dodnes
- živil se jako svářeč
- od roku 1993 pracoval u městské policie v Bučovicích, o dva roky později převzal její vedení
- od prvního července letošního roku je v důchodu
- v padesáti letech začal jezdit westernové závody

Nezbytná součást závodů je samozřejmě také správné oblečení. Jezdci nesmí chybět klobouk, vesta, košile s dlouhými rukávy, rifle a kožené ochranné kalhoty.

Podle Wasserburgera je u westernových závodů na rozdíl třeba od dostihů mnohem důležitější sžití koně a jezdce. „Podíl na úspěchu je z poloviny na jezdci a z té druhé na koni. Je nezbytné, aby si nebyli cizí. Může trvat i půl roku tréninku, než se poznají a sehrají," je přesvědčený westernový fanoušek.

Ani ideální souhra ale nemusí znamenat jistotu bezpečí. „Kdo nespadl z koně, ten na něm nikdy opravdu nejel, jenom se vozil. Já mám za sebou tři pády, jednou mě to dokonce stálo otřes mozku," vzpomíná.

V jednom má jasno. Záliba v koních je velice náročná na čas. „Člověk se o ně musí starat neustále, i na Štědrý den nebo Velikonoce. Naplánovat si jen obyčejnou dovolenou, to není nic jednoduchého," ví dobře Wasserburger.

V důchodu ale bude mít na koně znovu spoustu času. „Chci zase jezdit a třeba zkusit i závody. Nejdřív ale musím zjistit, jak jsem na tom fyzicky, koneckonců už mi bude čtyřiašedesát," usmívá se.

Když se dívá na současnou oblibu koní a ježdění, dochází k poněkud překvapivému závěru. „Mezi mladými mají dnes o koně větší zájem děvčata, chlapce zajímají spíš motorky. Holky pro ně asi mají víc jemného citu, který je potřeba. Starat se o koně a cvičit ho, to je skoro jako hodinářská práce. Silou ničeho nedosáhnete," tvrdí Wasserburger.

Autor: Adam Hrbáč

10.7.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Brňané v Líšni v parku pod zastávkou Masarova v neděli slavnostně zahnali zimu.
20

OBRAZEM: Brňané zaháněli zimu a upalovali čarodějnice

Záchytné parkoviště v Bílovicích vznikne pravděpodobně na místě současných stavebnin (na snímku).
4 7

Záchytné parkoviště? V Bílovicích jsou pro

AKTUALIZOVÁNO

Nehody na D1: šest vybouraných vozidel a šest zraněných

Brněnsko – Dvě hodiny zůstali v neděli na dálnici D1 stát řidiči, kteří se rozhodli pro noční cestu do Prahy nebo Brna. Na 169. kilometru ve směru na Prahu dodávka sjela do svodidel a otočila se na bok. Při havárii, která se stala před tři čtvrtě na čtyři ráno, se zranilo šest cizinců. Událost omezila provoz v obou směrech dálnice. „Na místo vyjeli hasiči z Rosic a Velké Bíteše, kteří raněné posádce poskytli první pomoc. Poté místo zásahu osvětlili a zajistili proti požáru," popsal postup hasičů jejich krajský mluvčí Jaroslav Mikoška.

Děti na internetu prodávají své nahé fotky a nabízí i sex, říká policistka

Jižní Morava /ROZHOVOR/ - Internetový fenomén Modrá velryba, který skrze sérii úkolů, jež mohou vést až k sebevraždám, ovlivňuje děti a teenagery, se objevil i v České republice. Tvrdí to policisté, konkrétní případy ale nechtějí zveřejnit. Medializace fenoménu, který mezi lidmi vyvolal velký ohlas, nebyl dobrý krok podle jihomoravské policejní koordinátorky prevence Zdeňky Procházkové. „Už je to moc nafouknuté. Podobná nebezpečí jsou na internetu pořád, jen se pokaždé jinak nazývají," tvrdí.

Brno v roce 2050? Podobu určí obyvatelé i akademici

Brno - V Brně je na 350 tisíc obyvatel. Za třicet let jich může být o 50 tisíc méně. Radní se rozhodli shromáždit data o obyvatelstvu, dopravě a dalších oblastech, aby pomocí nich vytvořili Strategii Brno 2050.

Glyfosát? Povolujeme jej, sdělila Unie. Zemědělce to potěšilo

Jižní Morava - Herbicidní látka glyfosát, která se používá například na hubení plevele, není rakovinotvorná a zemědělci ji mohou dál používat. Definitivně to potvrdila Evropská agentura pro chemické látky.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies