VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Stavěl vilu, i když režim prosazoval paneláky

Brno /PŘÍBĚHY BRNĚNSKÝCH DOMŮ/ - Pustil se do stavby domu v době, která nebyla rodinnému bydlení nakloněná. Režim podporoval panelová sídliště. V šedesátých letech minulého století se brněnský architekt Josef Němec pokusil obnovit principy meziválečné moderní architektury. „Nebylo to jednoduché. Stálo to mnoho zařizování, shánění i času," vzpomíná. Jeho vile v Masarykově čtvrti Brněnský deník Rovnost věnuje další díl seriálu Příběhy brněnských domů.

9.2.2013 4
SDÍLEJ:
Fotogalerie
4 fotografie

Architektu Josefu Němci se podařilo svůj dům v brněnské Masarykově čtvrti výtečně umístit. Z obytné místnosti je nádherný výhled na Pisárky. Stavba je inspirovaná funkcionalistickým slohem.Foto: Barbora Klímová

Němec a jeho budoucí žena se rozhodli pro stavbu domu před založením rodiny. „Získat byt včas nám připadalo téměř nemožné. V šedesátých letech měly bytové pořadníky tisíce zájemců. Čekali klidně pět až deset let. Navíc se nám spíš zamlouvala představa individuálního bydlení," objasňuje architekt.

Socioložka Barbora Vacková v knize My jsme tím projektem žili upozorňuje, že komunistická ideologie postavila rodinný dům mimo společnost. „Nevyhovoval jejím potřebám. Rodina neměla mít vlastní zájmy a projekty, musela být součást celku. V této představě je podhoubí vzniku sídlišť," upozorňuje Vacková.

Architekt Němec původem z Moravského Slovácka studoval ve Škole umění ve Zlíně. Sedm let pracoval u firmy Baťa. A na brněnské fakultě architektury ho nejvíc ovlivnil slavný architekt Bohuslav Fuchs, s kterým po studiích dvacet let úzce spolupracoval. „Na svém domě jsem chtěl dokázat, že funkcionalismus je naprosto slučitelný s přírodními stavebními materiály. Například ke dřevu jsem měl blízký vztah od dětství, protože můj otec byl kolář," vysvětluje architekt. Doplňuje, že musel jako soukromý stavebník čekat na kvalitní materiál i několik měsíců.

Podle brněnského historika architektury Jana Sedláka je Němcova stavba důkaz, že se duše architekta promítá do jeho díla. „Známe se dlouhá léta. Navzdory velkým schopnostem je to skromný muž. Nerad na sebe upozorňuje. Stejný je jeho dům. Na první pohled nepůsobí okázale a nijak nepřekvapí. Na druhý zaujme nádhernou polohou v terasovitém terénu a kvalitními materiály. Dům jsem mnohokrát navštívil a moc dobře se v něm takzvaně bytuje," líčí historik architektury.

Němec dodává, že snaha o nenápadnost byla v šedesátých letech cílená. „Báli jsme se, že když si postavíme příliš pompézní bydlení jen pro jednu rodinu, stát nám je zabaví. A nastěhuje tam například mateřskou školu," vysvětluje.

Architektu Josefu Němci se podařilo svůj dům v brněnské Masarykově čtvrti výtečně umístit. Z obytné místnosti je nádherný výhled na Pisárky. Stavba je inspirovaná funkcionalistickým slohem.
Z obytné místnosti je nádherný výhled na Pisárky. FOTO: Barbora Klímová

Socialistická bytová politika totiž pracovala s odměnami a tresty. „Udělení bytu byla odměna pro politicky věrné, zabavení obydlí nebo přidělení nájemníků prostředek represe proti ideologicky nepohodlným lidem," zdůrazňuje socioložka Vacková.

Navzdory tomu se Němci podařilo prosadit jihozápadní orientaci domu. Vybočoval tak z uliční fronty. „Z ulice stavba vypadala decentně. Zvlášť poté, co její okolí obrostla zeleň. Ze strany směřující do zahrady se otevírá nádherný pohled do údolí Svratky a na pisárecké kopce," doplňuje Němec.

Po letech přiznává, že dnes by dům navrhl o něco větší. „I když ženě připadal stále příliš velký. Neustále si s nadsázkou stěžovala na velký úklid," říká.

Víc než vlastních projektů si cení působení v brněnském pracovišti Státního ústavu pro rekonstrukce památkových měst a objektů, které v roce 1954 zakládal. Jeho ředitel byl až do začátku devadesátých let. Ústav před revolucí pracoval například na první rekonstrukci vily Tugendhat a Stiassny. Ve svých pětaosmdesáti letech architekt stále pracuje a je člen stavební komise radnice Brno-střed.

Architektu Josefu Němci se podařilo svůj dům v brněnské Masarykově čtvrti výtečně umístit. Z obytné místnosti je nádherný výhled na Pisárky. Stavba je inspirovaná funkcionalistickým slohem.Vila Josefa Němce

adresa: Brno, Masarykova čtvrť, Kalvodova 17

architekt: Josef Němec

doba vzniku: 19631968

sloh: inspirace funkcionalismem

původní využití: rodinný dům

současné využití: rodinný dům

Autor: Klára Židková

9.2.2013 VSTUP DO DISKUSE 4
SDÍLEJ:
S ukradeným autem ujížděl policistům, zastavila ho až svodidla.
4

VIDEO: S ukradeným autem ujížděl policistům, zastavila ho až svodidla

Ilustrační foto.
AKTUALIZUJEME

Udusily se, nebo je zabily výkaly? V rybníce u Předklášteří zemřely stovky ryb

Nejsem dobrý hlavičkář, smál se autor vítězné trefy proti Liberci Řezníček

Brno – Když se trefí, Zbrojovka zákonitě boduje. V letošním ročníku nejvyšší české fotbalové soutěže sice útočník Jakub Řezníček vstřelil teprve čtvrtou branku z osmnácti utkání, ale Zbrojovka z těchto duelů brala osm bodů. V sobotu poprvé v aktuálním ročníku skóroval na domácím stadionu v Srbské ulici a jeho hlavička přinesla nesmírně důležitou výhru 1:0 s Libercem.

Při ničení okna se pořezal. Chtěl obvaz, proto ještě rozbil výplň dveří obchodu

Kobynice – Přezdívku Old Shatterhand si zřejmě nevyslouží dvaadvacetiletý vandal, který v noci řádil v Kobylnicích.

AKTUALIZOVÁNO

Chceme přitáhnout do kraje mozky, teď se sem ale nemají jak dostat, řekl hejtman

Brno – Kraj potřebuje chytré mozky a šikovné ruce, nemá je ale jak sem dostat. Tak se dá shrnout závěr pondělní diskuse, kterou pořádal Deník Rovnost. Debatovali v ní jihomoravský hejtman Bohumil Šimek, krajský náměstek pro dopravu Roman Hanák a další hosté. Hlavními tématy byla doprava, zásady územního rozvoje a jižní Morava jako kraj vyspělých technologií. Celou panelovou debatu jste mohli také sledovat online.

Brno dnes začíná vyplácet příspěvky na levnější roční jízdné MHD

Brno - Brno začíná dnešním dnem vyplácet příspěvek 1425 korun na roční jízdné městskou hromadnou dopravou. V tiskové zprávě to sdělila Zuzana Taušová z tiskového centra brněnského magistrátu. Roční jízdenka stojí 4750 korun. Brňané platící řádně za odpad mohli letos nově zažádat město o příspěvek, díky němuž se jim třetina peněz vrátí. V konečném součtu je tak roční jízdenka vyjde na 3325 korun. Podle Taušové od začátku roku zažádalo o příspěvek přes 19.000 lidí.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies