VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Stříbrné hříbky ukrývají vchod do podzemí

Brno - V rozích náměstí Svobody stojí tři stříbrné sloupy. Jedním z nich vstupují technici do kolektorové sítě města, další dva podzemí větrají.

25.6.2009 1
SDÍLEJ:

VSTUP POD ZEM. Někteří lidé považují trojici tajemných válců na náměstí Svobody za veřejné záchodky. Pletou se.Foto: DENÍK/Lubomír Stehlík

Na první pohled vypadají jako obyčejné reklamní panely, ve skutečnosti střeží vstup do brněnského podzemí. Stříbrné válce na náměstí Svobody vedou k rozvodným sítím města, chodbám dlouhým až několik kilometrů. Klíče mají pracovníci Technických sítí Brno.

Lidé kolem nich chodí a všímají si nanejvýš reklam na program kin či festivalů, kterými jsou válce oblepené. Dokonce je považují za veřejné záchody, jichž je v Brně nedostatek. „Na první pohled vypadají jako toalety. V Holandsku jsem viděla podobné. Nebo to jsou větrací šachty,“ hádá kolemjdoucí Martina Budíková.

Žebřík za mříží

Jeden z futuristických stříbrných „hříbků“ na náměstí Svobody stojí poblíž morového sloupu u vchodu do obchodu s hudebninami. Za mříží ukrývá žebřík, po němž pracovníci vstupují několik metrů pod povrch náměstí.

„Ze tří sloupů slouží právě tento jako výstup z kolektorové sítě, kterou spravují Technické sítě Brno. Další dva žebříky nemají a slouží k větrání,“ objasnil Břetislav Sedláček, který projektuje kolektory a vodohospodářské stavby. Sloup na náměstí Svobody je pouze nouzovým východem ze sekundárních kolektorů, které se nacházejí asi sedm metrů pod povrchem. Přivádějí vodu, plyn či elektřinu do jednotlivých domácností.

„Hlavní vstup do primárních, hloubkových kolektorů až třicet metrů pod zem, je na křížení ulic Josefská a Novobranská. Tam do podzemí nevede jen žebřík, ale schodiště, které může sloužit třeba i k vynesení zraněného člověka. Primární kolektory přivádějí energii přímo od zdrojů,“ vysvětlil Sedláček.

Kvůli bezpečnosti musí být výstupy z kolektorových sítí od sebe vzdálené zhruba sto padesát metrů. Inženýři tyto směrnice řeší různými způsoby. „Další podobné sloupy jsou na Malinovského náměstí nebo na Kapucínském náměstí. Výstupy jsme řešili i v podobě pískovcových lavic, na které si lidé mohou sednout,“ dodal Sedláček. Podle jeho odhadů je síť sekundárních kolektorů v Brně dlouhá až tři kilometry.

Za první historický kolektor v Brně odborníci považují chodbu pod Běhounskou ulicí, která se otvírá při prohlídkách brněnského podzemí. „V roce 1731 vznikla v Běhounské ulici stavba, která měla chránit kanalizační stoku a umožnit její pravidelnou kontrolu,“ uvedl znalec brněnského podzemí Aleš Svoboda, který podzemím provází.

Cenné nálezy

Novodobé kolektory začaly v Brně vznikat v roce 1973. „Také kvůli jejich výstavbě město rozhodlo o systematickém průzkumu brněnského podzemí, který měl předcházet budování nových staveb,“ poznamenal Svoboda.

Téměř denně docházelo při ražbě kolektorů k novým historickým nálezům, které pro archeology představují poklad. „Odkryli jsme spoustu polozasypaných sklepů dřívějších domů, které museli pracovníci ze statických důvodů zlikvidovat. Prázdné prostory vyplnili cementovou směsí,“ dodal Svoboda, jehož ateliér pomáhá městu podzemí zkoumat.

Přímo na náměstí Svobody díky ražení kolektorů objevili archeologové zbytky středověké kanalizace. „Našli jsme pozůstatky stoky z poloviny třináctého století, která bývá označována jako městský potok. Před domem číslo jedna jsme zase objevili dvě středověké dřevěné studny,“ uvedl David Merta z brněnské Archaie.

Autor: Hana Fasurová

25.6.2009 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Archeopark Pavlov. Ilustrační foto.

Soutěžilo muzeum i studio televize. Kraj rozdával ceny za stavby

Při dopravní nehodě před třemi lety přišel Aleš Eger o pravou nohu. Ve čtvrtek o svých zkušenostech vyprávěl na Integrované střední škole automobilové v Brně na akci pro nezkušené a začínající řidiče Jezdím cool.
5

Přišel o nohu a nechtěl, aby ho zachránili. Svůj příběh říká začínajícím řidičům

Děti neponižuji. Nabádali je proti mně, oponuje učitelka. Někteří rodiče ji hájí

Brno - Po stížnosti rodičů na učitelku základní školy Labská se Brněnskému deníku Rovnost ozvali jiní, kteří ji naopak hájí. Pochybení odmítá i dotyčná vyučující.

Největší obavy důchodců? O zdraví i z migrantů, ukázal dlouholetý výzkum

Brno – Jak vnímají lidé odchod do důchodu a z čeho mají největší starosti? Na podobné otázky i mnoho dalších hledali odpověď výzkumníci z Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Několik let analyzovali pomocí dat z evropských šetření, dotazníků i hloubkových rozhovorů kvalitu života českých důchodců. Ve středu představili výsledky.

Bez přepychových přístrojů. Polní nemocnice přibližuje práci Lékařů bez hranic

Brno – Jak chutná roztok proti choleře, proč mají podvyživené děti nafouklá břicha nebo jak se chirurgům operuje ve válkách, mohou lidé zjistit od čtvrtka 27. dubna až do středy 3. května na brněnském náměstí Svobody. Začala tam totiž výstava s názvem Polní nemocnice Lékařů bez hranic.

AKTUALIZOVÁNO

První vertikální farma. Firma vypěstuje ekologické saláty v patrech nad sebou

Břeclav - Břeclavská Fosfa bude historicky první v republice, která vypěstuje zeleninu uvnitř speciální budovy. V takzvané vertikální farmě porostou saláty bez pesticidů a chemikálií.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies