VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Studnař: Pramen vody najde nejlépe proutek

Jižní Morava /ŘEMESLA JIŽNÍ MORAVY/ - Lidé, kteří se zabývají kopáním studní, musí mít podobné znalosti jako horníci. Jen díky tomu totiž umějí určit nejlepší postup hloubení

24.5.2010
SDÍLEJ:

Ukázka konstrukce, kterou lidé vyztužili jednu z nejhlubších středověkých studní, je na Špilberku.Foto: DENÍK/Lubomír Stehlík

Další díly seriálu Řemesla jižní Moravy najdete ZDE

Zásobování vodou patřilo od pradávna k nejdůležitějším podmínkám lidského osídlení. Studny a jímky se proto lidé naučili kopat už před tisíci let. Studnařům, kteří vědí, kde vodu najdou, a umějí na správném místě vykopat studnu, věnuje Deník Rovnost další díl pravidelného seriálu Řemesla jižní Moravy.

Nejstarší dobře zdokumentované a popsané studny na našem území vznikaly v keltských oppidech před třemi tisíci lety. „Lidé už tehdy velmi dobře věděli, kde vodu najdou,“ říká brněnský studnař Milan Padyšák, který má zkušenosti z hloubení stovek studní v celé republice.
Stejně jako lidé před tisíci let také spoléhá na umění proutkařů. „Ačkoliv to mnozí lidé považují za šarlatánství, zkušený proutkař se nesplete a o vodě mi toho řekne víc než elektronická měření,“ tvrdí studnař.

Dobrý proutkař je podle něho téměř rodinné stříbro a jeho jméno se neprozrazuje. „V celém Brně jsou podle mých zkušeností nanejvýš dva naprosto spolehliví proutkaři. A v kraji možná ještě jeden další,“ říká Padyšák.

Písemných dokladů o tom, kde všude lidé v dávných dobách kopali soukromé studny, se mnoho nezachovalo. „Víc toho víme o studnách veřejných a hodně prozrazují také archeologické nálezy,“ uvedl znalec brněnského podzemí Aleš Svoboda.

Díky tomu se tak historikové dozvídají o mnoha studních na náměstích a v ulicích měst, kam si lidé chodili pro vodu. Například studna objevená v roce 2003 v rohu brněnského náměstí Svobody tam stávala už od počátků historie Brna. „Podle odborných analýz bylo dřevěné roubení studny postavené ze stromů pokácených ve druhé polovině třináctého století,“ uvedl archeolog Antonín Zůbek ze společnosti Archaia.

Postupné přibývání obyvatel a nedostatečná hygiena vedly k tomu, že se studnami začaly být potíže. Byly totiž často zdrojem infekcí, které středověká města trápily. Lidé proto začali vymýšlet pravidla pro jejich hloubení.

Stavební řád pro království české z konce devatenáctého století například přikazoval, že studny musí vznikat nejméně šest metrů od stok a žump, musí být řádně vyzděné a zakryté a majitel se o ně musí pravidelně starat.

Dnes je to s pravidly kolem studní ještě složitější a vyřizování nutných povolení může trvat měsíce. „Je potřeba získat stavební povolení a územní rozhodnutí, ke všemu se navíc vyjadřuje také vodoprávní úřad a úřad životního prostředí,“ konstatoval Padyšák.

Teprve potom může oprávněná firma začít s hloubením. Jen odborník přitom podle Padyšáka určí, zda je v daném místě vhodnější studnu postaru hloubit, nebo za použití techniky vrtat. „Postup, trvání prací a samozřejmě i cena jsou totiž vždy naprosto individuální a záleží na vlastnostech podloží,“ zdůrazňuje studnař.

Ve studni zahynuli dva mladí lidé

Čtyřicet metrů skalního masivu. S takovou překážkou si už ve středověku uměli poradit lidé, kteří kopali studnu na brněnském hradě Špilberk. Tamní studna patřila k nejhlubším v zemi.

Prvním zdrojem vody na Špilberku však nebyla studna, ale cisterna, která shromažďovala a filtrovala dešťovou vodu. „O studni máme první písemné doklady až z roku 1711, ale nepochybně zásobovala hrad vodou už předtím,“ uvádí historik Lubomír Konečný z Muzea města Brna, které Špilberk spravuje.

Podle těchto dokladů se studna na začátku osmnáctého století nekopala, ale prohlubovala, protože v ní bylo málo vody. Po prohloubení pod vedením horníků z Pernštejnského panství byla přes sto metrů hluboká a lidem sloužila až do konce devatenáctého století.

O sto let později zahájilo Muzeum města Brna rozsáhlý průzkum studny, při kterém z ní dělníci vytěžili přes tři sta kubíků materiálů. „Měření pak upřesnila rozměry studny. Její dno bylo v hloubce 111 metrů a šířka se pohybovala od necelých dvou až po čtyři a půl metru,“ řekl Konečný.

Při průzkumu navíc pracovníci našli kostru mladého muže, která je dodnes obestřena tajemstvím. Jeho ostatky ležely téměř na dně studny a podle poznatků vědců tam rozhodně nespadl. „Do studny za neznámých okolností sestoupil a už v ní zůstal,“ uvedl historik.

Podle odborných expertíz neměl muž víc než čtyřiadvacet let a byl pravděpodobně voják. Podle rozboru obuvi a stáří mince zarostlé do mladíkovy lopatky vědci usoudili, že ve studni zahynul mezi lety 1870 a 1880.

Při pátrání po okolnostech jeho smrti se navíc zjistilo, že už v roce 1833 ve studni zemřel jiný mladík. Třiadvacetiletý vězeň Johann Radner se tam zřítil při čerpání vody a jeho mrtvé tělo pak vytáhli spoluvězni. „Za loupeže a krádeže měl být na Špilberku vězněný dvanáct let, ale svého propuštění v roce 1844 se už nedožil,“ konstatoval Konečný.
Náměstek předsedy Českého báňského úřadu Dušan Havel o hloubení studní říká:

Kopat bez znalostí geologie je risk

Praha /ROZHOVOR/ - Při kopání studní potřebují studnaři mnoho odborných znalostí. Musí totiž vědět, jak se zachová podloží, do něhož chtějí kopat či vrtat. Pro svou práci proto musí získat dokonce oprávnění Českého báňského úřadu, které znalosti garantuje. „Bez patřičných znalostí a povolení se lidé do kopání studní nesmějí pouštět,“ říká náměstek předsedy Českého báňského úřadu Dušan Havel.


Proč na studnaře dohlíží právě Český báňský úřad?
Při kopání studní používají stejné metody a postupy jako horníci. Zákony proto hloubení a vrtání studní řadí mezi takzvané činnosti dělané hornickým způsobem a dohlíží na ně báňský úřad.

V čem se studnař musí vyznat, aby oprávnění získal?
Zájemce o tento doklad musí před zkušební komisí Státní báňské správy prokázat, že oboru dostatečně rozumí. Tedy že rozumí například geologii a umí správně vyhodnotit geologické podmínky v různých místech. Také se musí vyznat v tom, jak se zabezpečuje větrání při hloubení studní a podobně.

Potřebují od vás podobná oprávnění i další povolání?
Odborné zkoušky jsou potřeba také třeba při ražbě tunelů i zpřístupňování jeskyní.

Co hrozí v případě, že se do kopání studny pustí lidé bez těchto znalostí?
Pokud nevědí, jak se bude podloží studny chovat, hrozí jim například zasypání. Podobně nebezpečné je kopání studní samozřejmě i ve chvíli, kdy lidé těmto věcem rozumí, ale nedodrží základní bezpečnostní pravidla.

Uděluje báňský úřad za neoprávněné kopání pokuty?
Podle zákona můžeme v takovém případě udělit pokutu až pět milionů korun. Při ojedinělém pochybení se však taková pokuta pohybuje spíše v řádu desetitisíců.

Vážení čtenáři, seriál Řemesla jižní Moravy najdete také v tištěné podobě každý čtvrtek v Brněnském deníku Rovnost.

Autor: Zuzana Taušová

24.5.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Benzin s příměsí nafty našli v pátek inspektoři České obchodní inspekce u vzorku z čerpací stanice v brněnské Kšírově ulici.
2 8

V Brně našli pančovaný benzin. Inspekce nechala zapečetit pistole

Ilustrační foto.
1

Od neděle platí letní čas, vlaky naberou zpoždění

OBRAZEM: V zoo vítali jaro. Děti svrhly Moranu a nazdobily Líto

Brno – Byla zima mezi náma a včil už je za horama. Hu, hu, hu, jaro už je tu. Děti, které v sobotu navštívily brněnskou zoologickou zahradu, společně vítaly jaro. Nejdříve se naučily říkanku a potom shodily připomínku zimy Moranu.

V Židenicích otevřeli nový psí výběh. Je největší v celém Brně

Brno /FOTOGALERIE/ – Majitelé psů v brněnských Židenicích mají jedno unikum. Největší psí výběh ve městě. Tamní radnice ho vybudovala na 5500 metrech čtverečních v meruňkovém sadu mezi Bělohorskou a Jedovnickou ulicí na svahu Bílé hory. „Psí výběh vznikl proto, aby dal možnost venčit psy i majitelům velkých plemen. Při hledání vhodného pozemku jsme narazili na tento a zjistili jsme, že zde kdysi býval meruňkový sad. To nás vedlo k myšlence obě funkce propojit a tak vlastně vznikl výběh v meruňkovém sadu," vysvětlil židenický místostarosta Petr Kunc.

Vrtulník kroužil kolem zříceniny hradu Obřany. Hledal zraněného člověka

Bílovice nad Svitavou – Zvuk rotorů se v sobotu před polednem rozléhal nedaleko Bílovic nad Svitavou u Brna. Ze zříceniny nedalekého hradu Obřany tam totiž spadla mladá žena. „Byla v nedostupném terénu a nemohli jsme ji najít, proto musel přiletět vrtulník s leteckými záchranáři," okomentoval mluvčí hasičů Petr Příkaský.

Požár rumunského kamionu uzavřel v noci dálnici

Domašov – Hořící kamion míjeli po své cestě kolem 170,5 kilometru dálnice D1 ve směru na Brno řidiči od páteční jedenácté hodiny večerní. Policie kvůli požáru nakonec dálnici uzavřela a auta musela jezdit odklonem přes Domašov.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies