VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Studnař: Pramen vody najde nejlépe proutek

Jižní Morava /ŘEMESLA JIŽNÍ MORAVY/ - Lidé, kteří se zabývají kopáním studní, musí mít podobné znalosti jako horníci. Jen díky tomu totiž umějí určit nejlepší postup hloubení

24.5.2010
SDÍLEJ:

Ukázka konstrukce, kterou lidé vyztužili jednu z nejhlubších středověkých studní, je na Špilberku.Foto: DENÍK/Lubomír Stehlík

Další díly seriálu Řemesla jižní Moravy najdete ZDE

Zásobování vodou patřilo od pradávna k nejdůležitějším podmínkám lidského osídlení. Studny a jímky se proto lidé naučili kopat už před tisíci let. Studnařům, kteří vědí, kde vodu najdou, a umějí na správném místě vykopat studnu, věnuje Deník Rovnost další díl pravidelného seriálu Řemesla jižní Moravy.

Nejstarší dobře zdokumentované a popsané studny na našem území vznikaly v keltských oppidech před třemi tisíci lety. „Lidé už tehdy velmi dobře věděli, kde vodu najdou,“ říká brněnský studnař Milan Padyšák, který má zkušenosti z hloubení stovek studní v celé republice.
Stejně jako lidé před tisíci let také spoléhá na umění proutkařů. „Ačkoliv to mnozí lidé považují za šarlatánství, zkušený proutkař se nesplete a o vodě mi toho řekne víc než elektronická měření,“ tvrdí studnař.

Dobrý proutkař je podle něho téměř rodinné stříbro a jeho jméno se neprozrazuje. „V celém Brně jsou podle mých zkušeností nanejvýš dva naprosto spolehliví proutkaři. A v kraji možná ještě jeden další,“ říká Padyšák.

Písemných dokladů o tom, kde všude lidé v dávných dobách kopali soukromé studny, se mnoho nezachovalo. „Víc toho víme o studnách veřejných a hodně prozrazují také archeologické nálezy,“ uvedl znalec brněnského podzemí Aleš Svoboda.

Díky tomu se tak historikové dozvídají o mnoha studních na náměstích a v ulicích měst, kam si lidé chodili pro vodu. Například studna objevená v roce 2003 v rohu brněnského náměstí Svobody tam stávala už od počátků historie Brna. „Podle odborných analýz bylo dřevěné roubení studny postavené ze stromů pokácených ve druhé polovině třináctého století,“ uvedl archeolog Antonín Zůbek ze společnosti Archaia.

Postupné přibývání obyvatel a nedostatečná hygiena vedly k tomu, že se studnami začaly být potíže. Byly totiž často zdrojem infekcí, které středověká města trápily. Lidé proto začali vymýšlet pravidla pro jejich hloubení.

Stavební řád pro království české z konce devatenáctého století například přikazoval, že studny musí vznikat nejméně šest metrů od stok a žump, musí být řádně vyzděné a zakryté a majitel se o ně musí pravidelně starat.

Dnes je to s pravidly kolem studní ještě složitější a vyřizování nutných povolení může trvat měsíce. „Je potřeba získat stavební povolení a územní rozhodnutí, ke všemu se navíc vyjadřuje také vodoprávní úřad a úřad životního prostředí,“ konstatoval Padyšák.

Teprve potom může oprávněná firma začít s hloubením. Jen odborník přitom podle Padyšáka určí, zda je v daném místě vhodnější studnu postaru hloubit, nebo za použití techniky vrtat. „Postup, trvání prací a samozřejmě i cena jsou totiž vždy naprosto individuální a záleží na vlastnostech podloží,“ zdůrazňuje studnař.

Ve studni zahynuli dva mladí lidé

Čtyřicet metrů skalního masivu. S takovou překážkou si už ve středověku uměli poradit lidé, kteří kopali studnu na brněnském hradě Špilberk. Tamní studna patřila k nejhlubším v zemi.

Prvním zdrojem vody na Špilberku však nebyla studna, ale cisterna, která shromažďovala a filtrovala dešťovou vodu. „O studni máme první písemné doklady až z roku 1711, ale nepochybně zásobovala hrad vodou už předtím,“ uvádí historik Lubomír Konečný z Muzea města Brna, které Špilberk spravuje.

Podle těchto dokladů se studna na začátku osmnáctého století nekopala, ale prohlubovala, protože v ní bylo málo vody. Po prohloubení pod vedením horníků z Pernštejnského panství byla přes sto metrů hluboká a lidem sloužila až do konce devatenáctého století.

O sto let později zahájilo Muzeum města Brna rozsáhlý průzkum studny, při kterém z ní dělníci vytěžili přes tři sta kubíků materiálů. „Měření pak upřesnila rozměry studny. Její dno bylo v hloubce 111 metrů a šířka se pohybovala od necelých dvou až po čtyři a půl metru,“ řekl Konečný.

Při průzkumu navíc pracovníci našli kostru mladého muže, která je dodnes obestřena tajemstvím. Jeho ostatky ležely téměř na dně studny a podle poznatků vědců tam rozhodně nespadl. „Do studny za neznámých okolností sestoupil a už v ní zůstal,“ uvedl historik.

Podle odborných expertíz neměl muž víc než čtyřiadvacet let a byl pravděpodobně voják. Podle rozboru obuvi a stáří mince zarostlé do mladíkovy lopatky vědci usoudili, že ve studni zahynul mezi lety 1870 a 1880.

Při pátrání po okolnostech jeho smrti se navíc zjistilo, že už v roce 1833 ve studni zemřel jiný mladík. Třiadvacetiletý vězeň Johann Radner se tam zřítil při čerpání vody a jeho mrtvé tělo pak vytáhli spoluvězni. „Za loupeže a krádeže měl být na Špilberku vězněný dvanáct let, ale svého propuštění v roce 1844 se už nedožil,“ konstatoval Konečný.
Náměstek předsedy Českého báňského úřadu Dušan Havel o hloubení studní říká:

Kopat bez znalostí geologie je risk

Praha /ROZHOVOR/ - Při kopání studní potřebují studnaři mnoho odborných znalostí. Musí totiž vědět, jak se zachová podloží, do něhož chtějí kopat či vrtat. Pro svou práci proto musí získat dokonce oprávnění Českého báňského úřadu, které znalosti garantuje. „Bez patřičných znalostí a povolení se lidé do kopání studní nesmějí pouštět,“ říká náměstek předsedy Českého báňského úřadu Dušan Havel.


Proč na studnaře dohlíží právě Český báňský úřad?
Při kopání studní používají stejné metody a postupy jako horníci. Zákony proto hloubení a vrtání studní řadí mezi takzvané činnosti dělané hornickým způsobem a dohlíží na ně báňský úřad.

V čem se studnař musí vyznat, aby oprávnění získal?
Zájemce o tento doklad musí před zkušební komisí Státní báňské správy prokázat, že oboru dostatečně rozumí. Tedy že rozumí například geologii a umí správně vyhodnotit geologické podmínky v různých místech. Také se musí vyznat v tom, jak se zabezpečuje větrání při hloubení studní a podobně.

Potřebují od vás podobná oprávnění i další povolání?
Odborné zkoušky jsou potřeba také třeba při ražbě tunelů i zpřístupňování jeskyní.

Co hrozí v případě, že se do kopání studny pustí lidé bez těchto znalostí?
Pokud nevědí, jak se bude podloží studny chovat, hrozí jim například zasypání. Podobně nebezpečné je kopání studní samozřejmě i ve chvíli, kdy lidé těmto věcem rozumí, ale nedodrží základní bezpečnostní pravidla.

Uděluje báňský úřad za neoprávněné kopání pokuty?
Podle zákona můžeme v takovém případě udělit pokutu až pět milionů korun. Při ojedinělém pochybení se však taková pokuta pohybuje spíše v řádu desetitisíců.

Vážení čtenáři, seriál Řemesla jižní Moravy najdete také v tištěné podobě každý čtvrtek v Brněnském deníku Rovnost.

Autor: Zuzana Taušová

24.5.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Utkání 26. kola první fotbalové ligy mezi FC Vysočina Jihlava a FC Zbrojovka Brno, 28. dubna v Jihlavě.
AKTUALIZOVÁNO
2 10

Zbrojovku srazily v záchranářském souboji důraz a standardky

Irena Janoušková.

S operací Afghánky jsme museli počkat na manžela, popisuje anestezioložka

VIDEO: Opilý řidič kamionu kličkoval po dálnici. Měl 3 promile, nemohl ani stát

Břeclav – Podivně jedoucího kamionu na dálnici D2 u Břeclavi ve směru na Brno si před pár dny všimla hlídka celníků. Kontrola potvrdila, že s řidičem není něco v pořádku. Přivolaní policisté z dálničního oddělení v Podivíně při dechové zkoušce opilému cizinci naměřili téměř tři promile alkoholu. „Čtyřicetiletý muž za volantem nebyl schopen ani sám chodit či stát, na zemi vsedě téměř usínal," popsal v pátek policejní mluvčí Pavel Šváb.

Realizační tým A mužstva Komety pokračuje, jen bez Pešouta

Brno – I po zisku mistrovského titulu hokejová Kometa poupravuje realizační tým. Na začátku týdne potvrdil setrvání v roli hlavního kouče pro příští sezonu Libor Zábranský. Jeho asistenty zůstávají Kamil Pokorný a Petr Haken, u A týmu však končí Martin Pešout a trenér brankářů Jiří Sklenář.

Sedm klíšťat za necelou hodinu. Studenti vlajkovali v Pisárkách

Brno /FOTOGALERIE/ – Mezi stromy v brněnských Pisárkách se pomalu prochází studenti. Jejich pohled směřuje do země, jako by hledali hřiby. Místo nich však pomocí metody vlajkování pátrají po klíšťatech. Přestože byly v pátek dopoledne pouze tři stupně nad nulou, posbírali odborníci z Masarykovy univerzity za necelou hodinu sedm klíšťat. Ta následně otestují v laboratoři, zda nepřenáší klíšťovou encefalitidu.

Rezidentní parkování? Starostové chtějí bránit místní před náporem řidičů

Brno /INFOGRAFIKA/ – Obavy z nedostatku parkovacích míst, vysokých poplatků i zbytečného papírování. Hlavní důvody, proč se zástupcům brněnských městských částí moc nelíbí systém rezidentního parkování. Přesto se do něj pravděpodobně zapojí. Zvláště čtvrti sousedící s centrem města se totiž bojí velkého náporu řidičů hledajících místo mimo zóny už naplánované v Brně-středu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies