VYBERTE SI REGION

Světové závody v Brně? Jen v novém velodromu

Brno /20 ILUZÍ 20 LET DEMOKRACIE/ - Stávající brněnský velodrom už potřebám vrcholných závodů nevyhovuje. Žádný z plánů na stavbu nové zastřešené haly však dodnes nevyšel.

3.2.2010 2
SDÍLEJ:

STOČTYŘICETILETÁ HISTORIE. Brněnský velodrom ve své historii několikrát změnil svou tvář. V posledních desetiletích kromě sportovcům slouží také jako otevřená aréna pro pořádání hudebních koncertů a podobných akcí.Foto: archiv TJ Favorit Brno

Předchozí díly seriálu 20 iluzí 20 let demokracie najdete ZDE

Přestože cyklistika v její dlouhé historii neměla v Brně vždy lehkou pozici, brněnští sportovci si dokázali vybudovat velmi dobrou pověst a slavili mnoho úspěchů. Brno se stalo postupem času Mekkou dráhové cyklistiky nejen pro Českou republiku. Rozvoj tohoto sportu byl vázaný dlouhá desetiletí na brněnský velodrom. Kvůli změnám potřeb cyklistů však nezastřešený stadion přestal postupně vyhovovat a po sametové revoluci se začaly objevovat snahy o stavbu nového cyklistického stánku. Vždy však zůstalo jen u slibných plánů.

Snahám o vybudování nového krytého velodromu, který by v Brně mohl obnovit zlaté časy dráhové cyklistiky, se věnuje další díl seriálu Deníku Rovnost s názvem Dvacet iluzí dvaceti let demokracie.
Cyklistika má v Brně více než stočtyřicetiletou tradici. Když totiž v roce 1889 vznikla ve městě první cyklistická dráha, tak už se tam konaly závody přes dvacet let. Prvnímu brněnskému velodromu se tehdy říkalo Bauerova rampa a postupem času se dočkal několika významných úprav. Dráha byla původně hliněná, s antukovým svrškem. Ten v roce 1951 nahradili asfaltovým a v roce 1957 betonovým povrchem.

Další významnou změnou pak bylo zastřešení dráhy k mistrovství světa v roce 1969. „Brněnský velodrom, jak ho známe dnes, je pravděpodobně nejstarší stále existující, a především fungující cyklistická dráha v Evropě a možná i ve světě,“ píše se v almanachu, který vyšel před třemi lety u příležitosti padesátého výročí vzniku cyklistického klubu TJ Favorit Brno.

Změna sezony

Nová střecha znamenala pro klub velký milník. Díky ní mohl velodrom přivítat prestižní mistrovství světa ještě v roce 1981. Problém byl ale v tom, že od zastřešení dráhy se pisárecký areál významně neměnil. Vyvíjely se ale cyklistické závody a jejich podmínky. A na ty okruh nebyl schopen reagovat.

„Obrovský vliv měla změna termínů konání světových pohárů a mistrovství světa. Z letního cyklistického sportu se stal sport zimní v tom smyslu, že mistrovství světa bývá v září nebo říjnu a světové poháry se jezdí od listopadu do února. Z venkovních drah se tak závody přesunuly do krytých hal,“ vysvětluje tajemník TJ Favorit Brno Zdeněk Valenta důvody, proč brněnský velodrom v současné podobě přestal vyhovovat.

Přesun závodů do krytých hal, které ale v České republice chybějí, není ale jediný problém. Další významnou změnou je zkrácení délky moderních oválů. Čtyřsetmetrový velodrom se najednou stal příliš dlouhým. „V současné době se jezdí závody na okruzích dlouhých dvě stě padesát nebo 333 metrů. Postupně se délka spíše zkracuje kvůli nižším nákladům na zastřešení,“ vysvětluje praktické důvody předseda TJ Favorit Brno Pavel Havránek.

Aby tedy nové okruhy mohly usilovat o pořádání světově významných cyklistických závodů, musí být krátké, zastřešené a mít dřevěný povrch. Proto zástupci Favoritu začali usilovat o stavbu nového velodromu. První výraznější projekt se objevil po roce 2000. Tehdy se začalo uvažovat o stavbě víceúčelové haly, která měla nahradit současný velodrom.

Ten se měl přemístit do území Vysokého učení technického na Palackého vrchu. „Měli jsme proto prostory u výstaviště vyklidit. Tomu jsme se nebránili, ale chtěli jsme jednu zásadní věc. Aby nejdřív stavba velodromu skutečně začala, a až by se dostala zhruba do poloviny, pak teprve místo vyklidíme. Obávali jsme se totiž, aby nezůstalo jen u slibů,“ vzpomíná Havránek. Nakonec plány na víceúčelovou halu padly. „Byl to ale historicky první okamžik, kdy se zdálo, že bychom nový moderní stánek pro cyklistiku mohli získat,“ podotýká Havránek.

Nenaplněné plány

Druhý projekt na sebe nenechal dlouho čekat. Tentokrát se snahou přišlo vedení brněnských veletrhů. „Měli jsme zpracovat studie na výstavbu nové víceúčelové haly, která by nesloužila jenom sportu. Využívali bychom ji společně s výstavištěm, které by v ní předvádělo auta, pořádalo módní přehlídky a mělo tam zázemí. Zpracovali jsme čtyři varianty. Uvažovali jsme například také o propojení pavilonů s halou nějakým tunelem,“ vysvětluje Havránek.

Také druhý pokus museli zástupci klubu opustit. A to hlavně kvůli praktickým důvodům. Halu by totiž cyklisté mohli využívat jen v době pořádání soutěží a možnosti tréninku by měli velmi omezené. Situace sportovců by se tak nevyřešila. I nyní totiž musí cyklisté na tréninky dojíždět do jiných měst. A to buď do Prahy, kde je nafukovací hala, ovšem s poměrně krátkou dráhou a cyklisté nemohou nacvičit různé strategické varianty, nebo do Vídně.

„Kvůli tomu, že se hlavní sezona přesunula na zimu, musíme jezdit v krytých velodromech. Tréninky ve Vídni nás na pronájmu stojí obrovské peníze,“ stěžuje si například vedoucí trenér TJ Dukla Brno Svatopluk Buchta.

Proto snahy o stavbu kryté haly neskončily. Dá se říci, že při vytváření studií na stavbu nových brněnských sportovních areálů se vždy s halou pro cyklisty počítalo. Možné bylo i místo v oblasti univerzitního kampusu v Bohunicích nebo v Komíně. I tyto varianty ale padly.

Nadějnějším se zdál projekt Ponava, který v roce 2006 počítal se stavbou velkého sportovního areálu v oblasti za Lužánkami. Kromě moderního hokejového nebo fotbalového stadionu totiž jedna z variant studie zahrnovala i stavbu víceúčelové haly s cyklistickou dráhou.

I tato etapa vypadala velice nadějně, protože hala měla být napojená na cyklistické stezky směrem na Řečkovice a na Lesnou. „Se změnou ve vedení brněnské radnice ale projekt Ponava zapadl a s ním i šance na nový velodrom,“ připomíná Havránek.

Dodává, že nyní jsme tak už ve čtvrté etapě. „Existuje studie počítající se stavbou sportovního areálu v Hněvkovského ulici v Komárově. I přesto, že se kvůli hospodářské krizi stavba velodromu zatím odkládá, je tam plocha pro něj stále vyhrazená. Záleží jen na tom, zda se nám podaří získat potřebné peníze,“ podotýká Havránek.

Petice za 350 milionů

Podle něj se se stavbou areálu nadále počítá. V plánu je vybudovat v Komárově asfaltovou dráhu, která bude sloužit například pro trénink a projížďky cyklistům a bruslařům, ale i BMX dráhu nebo U–rampu. Proto se zástupci Favoritu budou i nadále snažit získat peníze od města, kraje, ministerstva školství, tělovýchovy a sportu, i od soukromých investorů. Zapotřebí je částka zhruba tři sta padesát milionů korun. Halu by kromě cyklistů využívali také například atleti nebo i jiní sportovci.

Že je velodrom skutečně potřeba, má podpořit i petice, kterou začali sepisovat významní čeští cyklisté. „Rozhodl jsem se, že oslovím cyklistickou obec, aby všichni cyklisté z různých odvětví táhli za jeden provaz. Poprosil jsem je proto o vyjádření podpory pro stavbu nového brněnského velodromu. Tento požadavek potom chci adresovat brněnskému magistrátu,“ říká trenér Buchta. Akci zahájil teprve před třemi týdny, a tak odpovědi cyklistů zatím stále přibývají.

Buchta věří, že pokud v Brně krytá hala s cyklistickou dráhou vyroste, bude velmi úspěšná. „Mohla by přilákat i kluby z okolních zemí a provozovatel haly na tom může vydělávat,“ domnívá se Buchta. Situace by se tak otočila a sportovci by nemuseli jezdit za tréninky do zahraničí, ale naopak zahraniční sportovci by jezdili do Brna.

Nejvíc úspěchů

Kromě toho, že cyklistům znepříjemňují život tréninky mimo Brno, je tu ještě jeden problém. Tlačí je také čas a Havránek upozorňuje na to, že Brno nemůže čekat do nekonečna. „Když se postaví v České republice krytý velodrom, bude jenom jeden jediný pro celou republiku. A protože je tu stále určité soupeření mezi Brnem a Prahou, hrozí, že nás hlavní město předstihne. Pokud ale budeme první, tak tím okamžikem máme proti ostatním velký náskok a dráhová cyklistika se pak možná opět přesune do Brna,“ podotýká Havránek.

Všichni se navíc shodují, že pokud se cyklistika z města odstěhuje jinam, bude to velká škoda. Cyklistika měla v brněnské historii vždy silné postavení a k Brnu prostě patří, proto je důležité ji i nadále podporovat.

„Byli tu úspěšní hokejisté, fotbalisté a další. Pokud ale spočítáme tituly z mistrovství světa, Evropy a z olympijských her, tak tu žádný jiný sportovní oddíl ničeho podobného nedosáhl. Brněnská cyklistika je historicky náš nejúspěšnější sport,“ upozorňuje tajemník Valenta.

Vážení čtenáři, seriál 20 iluzí 20 let demokracie najdete také v tištěné podobě každé pondělí v Brněnském deníku Rovnost.

Autor: Michal Kárný

3.2.2010 VSTUP DO DISKUSE 2
SDÍLEJ:

Richard Müller v Brně: nová deska i šansony

Brno – V září vydal nové album a ještě za čerstva s ním vyrazil na koncertní šňůru po českých a moravských městech. V úterý večer se slovenský zpěvák Richard Müller vrací na prkna brněnského Janáčkova divadla, aby zde završil své tříměsíční „To nejlepší" turné.

OBRAZEM: Lucie Bílá a její hosté vystoupili v Brně

Brno – Na poklidnou vánoční atmosféru se mohli lidé naladit v pondělí večer v brněnské hale Vodova. Se svým slavnostním vánočním koncertem tam vystoupila Lucie Bílá. Zpěvačku doprovázela kapela Petra Maláska a nechyběli ani hosté.

Nelze jít na hřiště podělaný, upozorňuje gólman Melichárek

Brno – Zatímco za celou loňskou sezonu vytahoval brněnský gólman Dušan Melichárek míč z branky pouze pětadvacetkrát, za podzimní část nového ročníku nejvyšší fotbalové soutěže se ohnul pro tři balony navíc. V 16 utkáních obdržel 28 branek. „Prohráli jsme tady pouze se Slavií, ale snad ani není možné, kolik bodů máme," nechápal třiatřicetiletý brankář.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies