VYBERTE SI REGION

Tajemný Kozel láká v oparu mlhy odvážné lezce

Koryčany, Hodonín - Jako chráněný přírodní útvar byl vyhlášený v roce 1967, jeho tajemná pověst však sahá až do dob slovanských věrozvěstů. Skalisko Kozel s objemem nahoře větším než dole se stalo tématem několika legend vyprávějících o střetu dobra a zla. Pískovcové památce, která láká turisty v přírodním parku Chřiby, se věnuje další díl seriálu Deníku Rovnost Tajemná místa jižní Moravy.

13.9.2014
SDÍLEJ:

Ilustrace z knihy Pověsti z cimburského podhradí.Foto: REPRO Pověsti z cimburského podhradí

Podle jedné z pověstí stojí za vznikem skály Cyril a Metoděj. Když stavěli na hoře Svatého Klimenta kostel, vyrojili se z pekla čerti, aby svaté dílo překazili. Každý s sebou přinesl veliký balvan.

Jak se dostat ke skalisku Kozel
- Autem a pěšky Ze Strážnice po silnici 426 směr Bzenec, následně Koryčany. Přibližně v polovině cesty mezi obcemi Koryčany a Osvětimany (silnice č. 429) je prostorné parkoviště U Křížku. Odtud pak pěšky po červené turistické značce pokračujte přibližně osm set metrů ke skalám.
- Autobusem a pěšky Z autobusového nádraží ve Strážnici je třeba vyrazit do Kyjova a tam přesednout na autobus do Koryčan. Odtud už pěšky po silnici 429 směr parkoviště U Křížku. Po červené turistické značce pak pokračujte přibližně osm set metrů ke skalám.

Jakmile se pekelníci přiblížili ke kostelu, Metoděj proti nim vztyčil znamení svatého kříže, které je vyděsilo. Právě v té chvíli upustil každý čert svůj balvan na místo, nad nímž právě letěl. Kameny leží v koryčanském lese dodnes.

Největší z nich svou podobou a rozdílností objemů nahoře a dole připomíná právě kozla. Tento název skalisku zůstal až dodnes. „Nesl jej prý sám kníže pekel Lucifer a jsou na něm dosud znát rýhy od řetězu, kterými byl balvan připoutaný," uvádí v knize Pověsti cimburského podhradí Karel Sedlařík.

Ten pověsti sesbíral v sedmdesátých letech minulého století. „Příběh o skalisku však poprvé sepsal Jan Jetelina," upozorňuje knihovnice Městské knihovny Koryčany Ilona Vybíralová.

Jiná pověst, kterou v roce 1940 zapsal někdejší ředitel mouchnické školy Rudolf Šrot, tvrdí, že skalisko je zkamenělý čert. Toho vypudil poustevník, který stavěl kapli pod Ocáskem, nejvyšším vrcholem jihovýchodního hřebene Chřibů.

Podle odborníků útvar pochází z poslední doby ledové, kdy masa pohybujících se ledovců posunovala kusy skal a umísťovala je i stovky kilometrů od původního místa. „Nejde o žádné Himaláje, skalka je spíš lokálního významu, proto tam také člověk moc rakouských alpinistů nepotká. Jedině by snad zabloudili z okolních sklípků," usmívá se rekreační lezec Tomáš Patka, který rád na skalisko připomínající kozla zavítá.

V současné době je dvaadvacet metrů vysoký pískovcový monolit hojně využívaný právě nadšenými lezci. V blízkosti skály se nachází přístřešek s ohništěm, který slouží jako útočiště pro znavené turisty. „Na vrchol se dá dostat osmnácti poměrně dobře zajištěnými cestami spíše těžšího charakteru, ale i začátečník si tam najde tu svou. Kromě nádherného výhledu a radosti z úspěchu to ale znamená strach, pot i slzy," hodnotí skálu Patka.

Na povrchu útvaru jsou patrné charakteristické znaky zvětrávání a odnosu horniny, výklenky, převisy i skalní dutiny. „Kozel je srdcová záležitost místních lezců, v jehož mlžném oparu svádí urputné boje o přelez, často až do západu slunce. Hoře zdar!" uzavřel Patka.

KAREL MIROVSKÝ

Autor: Redakce

13.9.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

OBRAZEM: Letohrádek Mitrovských vystaví betlémy z Peru i Mexika

Brno – Více než sedmdesát betlémů z exotického Peru, Mexika, či Keně, ale i ty z evropské a české produkce, si můžou zájemci prohlédnout od soboty v Letohrádku Mitrovských u brněnského výstaviště.

Převadeč vecpal do auta 6 migrantů. Na hranici u Mikulova je chytili policisté

Mikulov – Šest mladíků íránského a iráckého původu a jednoho převadeče zadrželi cizinečtí policisté na bývalém hraničním přechodu v Mikulově na Břeclavsku. Zkontrolovali osobní auto značky Hyundai pětadvacetiletého Rumuna a jeho pět spolujezdců. „V zavazadlovém prostoru policisté našli další ukrytou osobu. Muži ve věku sedmnáct až jednadvacet let neměli u sebe platné doklady," informovala v pátek o kontrole z úterý policejní mluvčí Štěpánka Komárová.

Záhadu oslabené imunity odhalili brněnští odborníci

Brno – Proč jsou někteří lidé náchylnější k infekcím a alergiím? Na tuto otázku možná našli odpověď vědci z Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. „Zhruba dva z tisíce Evropanů mají poruchu imunity s názvem selektivní deficit IgA. Kvůli němu častěji onemocní autoimunitními chorobami. Doposud nikdo netušil, jak nemoc vzniká," popsala Ema Wiesnerová z tiskového odboru univerzity.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies