VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Pochutnal by si U Gluma Frodo Pytlík? Možná

Brno – V hobitím baru se host může najíst i v noci. Žádný zázrak ovšem v podniku inspirovaným Pánem Prstenů čekat nemůže.

5.4.2008
SDÍLEJ:

Temná restaurace U Gluma.Foto: DENÍK/Jiří Salik Sláma

Postavu Gluma zhmotnil ve své trilogii Pán Prstenů spisovatel J. R. R. Tolkien. Fiktivní stvoření nemělo osud k popukání. V románech anglického spisovatele především putuje od místa k místu. V Brně Glum prokazatelně nebyl. Přesto se po něm jmenuje podnik sídlící v centru města ve Vachově ulici.

Temná restaurace U Gluma, dá-li se podniku s nekonečnou otevírací dobou vůbec takto říkat, má svou klientelu hlavně mezi mladými lidmi. A také štamgasty, kteří do blikajících herních automatů v jedné části lokálu dokáží naházet třeba i celou výplatu. Přesto se v ní může najíst i zbloudilý host. Žádná hitparáda to ovšem není. Přesvědčil se o tom testovací tým brněnského Deníku Rovnost spolu s bývalým šéfkuchařem karlovarského Grandhotelu Pupp Janem Novotným.

Co uchvátí hosta hned při vstupu do podniku, jsou na několika místech rozmístěné cedule. Na nich se návštěvník dozví v podstatě vše podstatné. Tedy kolik stojí půllitr piva, jaká je základní nabídka kuchyně nebo který míchaný nápoj si může objednat. „Líbí se mi reklamní destička s nočním menu. Když totiž člověk pije, má tak nějak automaticky za pár desítek minut hlad. Jediné teplé jídlo je sice šunková pizza za necelých devadesát korun, ale žaludku prolévanému nápoji rozhodně prospěje,“ zasměje se Novotný a po krátké obhlídce útrob restaurace zasedá ke stolu.

Upozornění zkraje

Barmanky a číšnice v jedné osobě mají o příchozích hostech dozajista přehled. Krátce po jejich usazení ke stolům, které mají uprostřed lampu svítící zdola nahoru, se totiž přitočí ke stolu i s jídelním listem. Formát jídelníčku je poznámkový blok. „Pokud budete jíst, čeká se zhruba půlhodinku,“ říká servírka.

Zmíněné varování je kvůli přednostnímu polednímu menu. Výběr je prostý – pizza, plněná kapsa a sekaná s hranolky – a člověk za sporákem U Gluma chce mít zřejmě rozvázané ruce. Avizovanou půlhodinku ovšem kuchař dodrží. Spíše je ještě o něco rychlejší. Jídla jsou na stole za sedmadvacet minut.

Poměrně hustá polévka z denního menu patří do kategorie „co dům dal“. Nebo spíše lednička. „Plave v ní kromě masa téměř všechno. Mrkev, pórek, celer, petržel a trochu těstovin. Je mírně zakalená, ale nejspíš bude zeleninová,“ odhaduje bývalý šéfkuchař z karlovarského Puppu pravý původ vařící polévky. Chuťově není nejhorší. Jedničku si ale rozhodně nezaslouží. „Moje známka je trojka. Se zavřenýma očima,“ shrne polévku.

Hlavním testovaným pokrmem je vepřová panenka. Jídelníček slibuje, že bude prošpikovaná ostrou čabajskou klobásou. Není. Navíc jídlo ke stolu přinese sám pan kuchař. „Konečně se mohu seznámit s tím, kdo je zavřený v kuchyni. Dojem na mě ale neudělal. Přikvačí si ke stolu v bílém tričku a světlých kraťasech. Když překousnu tu klíčenku, jež se mu houpá na hrudníku, pak si mohu myslet, že vypadá jako člověk, který po Brně rozváží pizzu,“ zakaboní se Novotný.

Špikuje se špek

Ale zpátky k tomu, co leží na talíři. Jak už testovací tým zjistil, špikovaná vepřová panenka – ať už čímkoliv – není špikovaná. „Starogermáni prý říkali mohutnější pánvi spikka. A to je také prapůvod krásného a nespisovného slova špek. Když do netučného a suchého masa udělá kuchař díru a vloží do ní klínek slaniny, říká se tomu špikování. Maso se špikuje, aby bylo šťavnatější a mělo jemnější chuť. Čabajka na panence jen tak ledabyle leží, takže úprava odporuje tomu, co stojí v jídelníčku,“ vysvětluje kuchař testovacího týmu.

Poté, co ostré kritice podrobí pikantní klobásu, která místo v masu leží na něm v podobě podélně nakrájených kousků, prochází šťavnatým hodnocením i zeleninová obloha. „Dva měsíčky rajčete a velmi unavený list čínského zelí není zrovna pastva pro oči. Rajská jablíčka jsou sice dobrá, ale plátek zelného listu už má to nejlepší za sebou,“ ušklíbne se Novotný. S dvousetgramovým steakem je přesto spokojený. „Byť není špikovaný, je šťavnatý a kuchař jej udělal dokrvava. Tak mám maso nejraději. A když není tuhé, což tahle panenka rozhodně není, jsem spokojený,“ libuje si.

Podtrženo, sečteno. Jídlo U Gluma není nejhorší, ale také není nejlepší. Zkrátka takový brněnský průměr. „Cenově jsou pokrmy přijatelné, ale na druhou stranu slouží testovaný podnik hlavně pijanům,“ uzavírá Novotný pravidelný test restaurací.

Autor: Pavel Mokrý

5.4.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Festival Mendel knows ukázal lidem umělé pěstování rostlin i párovou gymnastiku.
23

Festival Mendel knows ukázal lidem umělé pěstování rostlin i párovou gymnastiku

Ilustrační foto.

Bašta lezení na jižní Moravě je hlavně Moravský kras

Volno jihomoravských motocyklistů: surfování a jízda po Balkáně

Kazaň, Brno /FOTOGALERIE/ – Motory v mistrovství světa silničních motocyklů na měsíc utichly, ale lenošení není styl jihomoravských jezdců. Závodní víkend Grand Prix v Brně startuje 4. srpna a Karel Abraham nyní plní kondiční přípravu, Jakub Kornfeil se zase prohání na svém oblíbeném jetsurfu. „Hlavně neřeším závody a oddechuju,“ usmíval se závodník z Rohatce na Hodonínsku.

Prodeje nových bytů v Brně se propadly skoro o půlku

Brno - Lidé v Brně stále chtějí bydlet, nemají však kde. Podle analýzy developerské společnosti Trikaya v prvním letošním pololetí zájemci nakoupili 518 bytů, ve stejném období loni jich ale bylo 907 a volných zbývá jen 277. „Lidé mají peníze, chtěli by si nové bydlení pořídit, ale nemají si v Brně z čeho vybírat,“ komentoval výsledky ředitel Trikaya Alexej Veselý.

Nehody v kraji? Nejvíc za devět let

Brno /INFOGRAFIKA/ – Cinknutí mobilu ve stojanu na palubní desce přiláká řidičovu pozornost. Ikona hlásí novou zprávu, kterou hned čte. Podvědomě přitom mačká plynový pedál. Když pak vjíždí do zatáčky, nezvládne řízení a auto ve vysoké rychlosti vylétne ze silnice. „Nejčastější příčinou letošních nehod řidičů bylo nevěnování se řízení,“ upozornila mluvčí policejního prezidia Eva Kropáčová.

AKTUALIZOVÁNO

Hráz dokáže vypustit celou Brněnskou přehradu za tři dny

Brno /ZA ZAVŘENÝMI DVEŘMI/ – Hráz Brněnské přehrady, kterou nacisté za druhé světové války chtěli odpálit, zadržuje až jednadvacet milionů kubických metrů vody. Do nitra stavby dokončené v roce 1940 a přilehlé zmodernizované vodní elektrárny vyrazili redaktoři Brněnského deníku Rovnost v dalším díle seriálu Za zavřenými dveřmi.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení