VYBERTE SI REGION

Lokál, kde se dá zahnat čekání jídlem či pivem

Brno – V restauraci Lamplota u brněnského hlavního vlakového nádraží se dá najíst velmi rychle. Host stačí sníst plný talíř dřív, než mu ujede třeba i noční rozjezd.

9.3.2008
SDÍLEJ:

Restaurace U lamplota.Foto: Deník/Drahomír Stulír

Přestupní uzel brněnské hromadné dopravy a hlavní vlakový uzel na jihu Moravy je ve dne i v noci podobný mraveništi. Tisíce lidí, kterým kručí v břiše hlady, nemají mnoho možností kde se najíst. Buď zvolí nudle s masem od šikmookých kuchařů, nebo si zajdou na kuřecí kousky ke strýčkovi z Ameriky. Naplnit ovšem žaludek tradičním českým jídlem je v okolí brněnského hlavního nádraží malý zázrak. Světlou výjimkou je restaurace Lamplota.

Ještě před rokem se hostům, kteří vstoupili do restaurace Lamplota v brněnské Nádražní ulici, ježily vlasy na hlavě. Špína, zápach a nejrůznější pochybné existence povalující se po lavicích u stolů. Před několika měsíci ale podnik koupil jiný majitel a restaurace se směnila jako mávnutím kouzelného proutku. Přesvědčil se o tom i testovací tým brněnského Deníku Rovnost spolu s bývalým šéfkuchařem karlovarského Grandhotelu Pupp Janem Novotným.

Do lokálu host vstupuje po příkrých schodech. Dovnitř se tak nedostanou lidé na vozíku. Smůlu mají i ti, kteří by se rádi najedli se svým čtyřnohým miláčkem. Do restaurace mají pejsci vstup zakázaný. „Je to trochu zvláštní. Psi mohou do luxusnějších podniků než je Lamplota. Pokud se ale majitel rozhodl, že nejlepší přátele člověka dovnitř nepustí, je to jeho volba. Já bych ale venku psa nenechal. Na nádraží je to trochu riskantní,“ polemizuje Novotný nad zákazem vstupu psů do restaurace.

Prostor a hřejivé barvy

Útroby podniku jsou velmi prostorné. Lidé mohou sedět u stolů pro čtyři, ale i na lavicích až pro osm hostů. Výzdoba restaurace je decentní a stěny jsou laděné do hřejivých barev. Tedy takových, které u člověka povzbudí chuť k jídlu. V restauraci je také hodně nástěnných hodin. Možná i proto, že je Lamplota hned u nádraží a čekající hosté mohou sledovat plynoucí čas. A protože má podnik otevřeno od desíti dopoledne až do osmi ráno následujícího dne, hodin nejvíce využijí noční návštěvníci. Ti, kteří čekají na „rozjezd“.

Servírka je u stolu, kam zasedl testovací tým hnedle. Jídelní listy nenese. Drtivá většina hostů si totiž myslí, že hlad je převlečená žízeň a hrdla naplňují pivem, vínem nebo točenou kofolou. „Slečna je to hezká, ale je oblečená jako by šla na procházku. Tričko, mikina s kapucí a rifle se jako stejnokroj pro obsluhu vůbec nehodí. Nevadí mě džíny, ale kdyby měly servírky alespoň stejné tričko. Hned by to mělo úplně jinačí šmrnc,“ říká Novotný.

Jídelníček má jídel tak akorát. „Od každého je tam něco. Hlavně má pochoutky k pivu, které se z podniku ve městě začínají pomalu, ale jistě, vytrácet. Například míchaná vajíčka na topince, domácí klobáska, marinované pečené vepřové koleno nebo pikantní pivní koule. Po pivu má člověk hlad, tak proč ho trochu nezahnat,“ usmívá se bývalý kuchař z Puppu při čtení jídelního listu.

Hospodská klasika

Přestože kuchyně u Lamploty nabízí vlastní speciality, testovací tým volí hospodskou klasiku. Tedy gulášovou polévku. Na stole je hned. „Polévka je vařící, ale chuťově nemá zásadní chybu. Plavou v ní i kousky masa a kostky klobásky. Pečivo je ale trochu gumové,“ hodnotí Novotný startovací jídlo.

Společným pokrmem se pak stává moravský vrabec se zelím a houskovým knedlíkem. Před testovacím týmem leží za sedm minut od objednávky. Tedy dřív, než na malém pivku spadla pěna. A hned poté, co testovací tým dosrkal horkou polévku. Jídlo je servírované na hranatém talíři, který má oranžovou barvu.

„Kdesi jsem četl, že oranžová je barva veselosti a veselé mysli. Prý zvyšuje zdravou ctižádost a zprostředkovává sílu i radost,“ usmívá se kuchař. Jakmile oko člověka uvidí oranžovou, začnou se mu rychleji sbíhat sliny. Ať už je na talíři cokoliv. „Oranžová navíc povzbuzuje chuť a podporuje funkce krevního oběhu,“ dodává Novotný.

Ale zpět k jídlu. „Knedlíky jsou trošku tužší a zdají se mi kupované. Zelí je na druhou stranu dobře prokrájené a na talíři nejsou velké kusy. Na to hodně kuchařů zapomíná a chová se k zelí macešsky. Vyklopí ho ze zavařovačky do hrnce a ani ho nepropláchne proudem vody,“ povzdechne si kuchař testovacího týmu.

Lepší vrabec na pekáči…

Maso je měkké, plné šťávy a pod nožem se jen rozpadá. „Upéct vrabce není kumšt. Maso se nakrájí na větší kousky, dají se do mísy, osolí, posypou kmínem a tenkými plátky česneku. Promíchá se to a nechá čtyři až šest hodin odležet. Jedině tak bude maso krásně křehké,“ říká Novotný. Jakmile je maso odleželé, naloží se podle něj na pekáč, do kterého se přidá nakrájená cibule. „Maso podlijeme a za občasného přelévání vypečenou šťávou a podlévání vodou zvolna pečeme asi hodinu doměkka,“ doplňuje.

A jaký je závěrečný ortel testovacího týmu nad restaurací Lamplota? Přestože ji spousta lidí využívá hlavně k popíjení nápojů, dá se v ní i chutně najíst. „Gurmán ale nemůže čekat zázraky. Jde tu hlavně o rychlost,“ uzavírá Novotný.

Autor: Pavel Mokrý

9.3.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

OBRAZEM: Letohrádek Mitrovských vystaví betlémy z Peru i Mexika

Brno – Více než sedmdesát betlémů z exotického Peru, Mexika, či Keně, ale i ty z evropské a české produkce, si můžou zájemci prohlédnout od soboty v Letohrádku Mitrovských u brněnského výstaviště.

Převadeč vecpal do auta 6 migrantů. Na hranici u Mikulova je chytili policisté

Mikulov – Šest mladíků íránského a iráckého původu a jednoho převadeče zadrželi cizinečtí policisté na bývalém hraničním přechodu v Mikulově na Břeclavsku. Zkontrolovali osobní auto značky Hyundai pětadvacetiletého Rumuna a jeho pět spolujezdců. „V zavazadlovém prostoru policisté našli další ukrytou osobu. Muži ve věku sedmnáct až jednadvacet let neměli u sebe platné doklady," informovala v pátek o kontrole z úterý policejní mluvčí Štěpánka Komárová.

Záhadu oslabené imunity odhalili brněnští odborníci

Brno – Proč jsou někteří lidé náchylnější k infekcím a alergiím? Na tuto otázku možná našli odpověď vědci z Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. „Zhruba dva z tisíce Evropanů mají poruchu imunity s názvem selektivní deficit IgA. Kvůli němu častěji onemocní autoimunitními chorobami. Doposud nikdo netušil, jak nemoc vzniká," popsala Ema Wiesnerová z tiskového odboru univerzity.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies