Texas je od města pod Špilberkem pořádně daleko. Dokonce takový kus, že i letadlem je to pořádná dálka. Texasané prý umí dělat nejlepší steaky na světě. Jedny z nejlepších v Brně údajně připravují i kuchaři v restauraci U starýho Billa v brněnské Kudelově ulici. Jestli je to pravda – a majitelé podniku na internetových stránkách ani v tištěné reklamě nelžou – se přesvědčil i testovací tým Deníku Rovnost spolu s odbornicí ze Střední školy potravinářské a služeb v Brno Jaroslavou Bradáčovou. Tedy „fajnšmekři“ na slovo vzatí.

Prostředí restaurace nepřipomíná z filmů známou klasickou americkou „dupárnu“, která obvykle bývá plná kovbojů, ale spíše lépe upravený sklep. Atmosféru prérie či žírných pastvin mohou připomínat obrovské umělé dýně, jež jsou rozesety po celém lokále. Country styl se hostům dostává pod kůži až skrze hudbu. V podniku totiž nevyřvává žádné komerční rádio, ale z reproduktorů se line pohodová muzika, která polechtá ucho nejenom trampům a čundrákům. Obsluha nenosí boty s ostrou špičkou a na patách obuvi jí nezvoní ostruhy. Oblečená je jako každý jiný číšník či servírka. Okamžitě po vstupu hosta do lokálu zaregistruje, počká až se usadí, a přinese mu jídelní lístek v dřevěných deskách. Jídelní lístek je však poněkud zdlouhavý.

„To je čtení jako na večer,“ žertuje Bradáčová při pročítání sáhodlouhých informací. Jídelní lístek je dvojjazyčný, kromě českého úředního jazyka obsahuje i angličtinu. Není to sice špatné pro cizince, který při výběru jídel netápe, ale hutné informace dělají jídelníček trošku nepřehledným. „Výběr je ovšem velmi bohatý. Zdá se mi, že až moc. Ale to je věc majitele provozovny. Důležité je, aby bylo všechno čerstvé a pokrm zákazníkovi chutnal,“ shrnuje Bradáčová jídelníček. Z něj nakonec testovací tým vybírá kuřecí prsa se špenátem a smetanou a pokrm zvaný Basil. To je dvousetgramový steak z kuřecích prsou naložený v marinádě z čerstvých bylinek a drcených sušených rajčat.

Příjemným překvapením pro testovací tým je něco jako předkrm, který číšník přináší na stůl okamžitě po objednávce. „Není to klasický předkrm. Je to něco k jídlu, co má vyplnit čas. Chuťově je však výborný,“ hodnotí Bradáčová pomazánku, v níž dominuje česnek a bylinky. A možná i trocha Podravky, která chuťovce dává i trošku barvy. Testovací tým si ani nestačí namazat další krajíc tmavého chleba, a už nese číšník hlavní jídlo. Oba pokrmy mohou mít klidně velké P. „Pohled na talíř lahodí oku. Kuchař sází na to, co je právě moderní. A to je takzvaná zážitková kuchyně. Tedy velký talíř, a jednoduše, a přitom nápaditě upravené jídlo,“ podtrhuje Bradáčová to, co se právě na stole ocitlo. Zážitková kuchyně chce podle ní hlavně špetku fantazie.

„Dominantní musí být především pokrm, vše okolo má jen zvýraznit celkový dojem. Kuchaře zřejmě samotná práce a konečná úprava baví. Což je na první pohled vidět. Na talíři nejsou rušivé elementy jako kopeček hrášku, bílé a červené zelí. Šéf kuchyně má fantazii, určitě sleduje a vnímá poslední novinky a kulinářské trendy,“ rozplývá se odbornice nad lahůdkou. Nepřestává ani po prvním soustu. „Kuřecí prsíčka se špenátovými listy a smetanou jsou lehce pikantní pokrm. Šťavnaté kousky masa, spojené smetanovou omáčkou, špenátem, cibulí, česnekem, sýrem. Žádná ingredience nepřehlušuje chuť té druhé. Některá jídla jsou taková, že si host zapamatuje a vnímá například jen česnek, nic víc. V tomto je vše vyvážené, tak akorát,“ dodává Bradáčová.