Flamendr za devětašedesát, játra na roštu o dvacet korun levnější. Klasický smažák se šunkou za pouhých osmačtyřicet korun. A hlavní jídlo na objednávku za necelou stokorunu. To není nabídka jídelního listu z vísky desítky kilometrů od Brna. Lidové ceny mají v restauraci U Lasa v brněnské Merhautově ulici.

Tradičních restaurací, které nabízejí klasická jídla, ve městě pod Špilberkem pomalu ubývá. Vytlačují je podniky, které nabízejí pizzu na tisíc způsobů, nebo restauranty, kde host neví, zda čte jídelníček nebo francouzskou báseň v původním znění bez titulků. Ale i v Brně se dá najít restaurace, kde si návštěvník může nacpat panděro pečenou vepřovou s knedlíkem a se zelím. Přesvědčil se o tom i testovací tým brněnského Deníku Rovnost společně s bývalým kuchařem Grandhotelu Brno Karlem Ježkem.

Jídelní lístek v restauraci U Lasa má pevnou černou koženou vazbu. Nad první stránkou se zcela jistě rozšíří zorničky každému, kdo má hlouběji do kapsy. Nabídka dne totiž skýtá pokrmy, které nepřesahují hranici stokoruny. „Překvapuje mě nabídka poledního menu. Vybrat si ze čtyř jídel je příjemné. Zvlášť mimo centrum města,“ kroutí kuchař testovacího týmu nevěřícně hlavou. Fantazii se meze nekladou, a tak si host může přes dobu obědů vybrat i gurmánské pochoutky. „Například stopadesátigramový lososový steak za pětasedmdesát korun je nabídka, které se nedá odolat,“ podivuje se vysloužilý mistr kuchyně.

Hospodská klasika a minutka k tomu


Po rychlém čtení poměrně bohaté nabídky jídel vybírá testovací tým jednu klasiku a jedno rychlé jídlo z hospodských minutek. Svérázný číšník v černých šatech má plné ruce špinavého nádobí, ale slibuje, že je za pár vteřin u stolu. „Hned jsem u vás, chlapi,“ utrousí a nelže. Sotva odnese talíře a sklenice, stojí u zákazníka a táže se, copak si bude přát. Jakmile si přání hosta zaznamená, odkvačí do útrob kuchyně. Není čas ztrácet čas, protože restaurace je plná hladových lidí.

Vídeňský guláš – tedy hospodská klasika – je na stole za pár minut. První, co hosta na první pohled upoutá, jsou houskové knedlíky, které určitě nepocházejí z regálu supermarketu. Jsou žluťoučké a na milovníka knedlíků se z talíře jen smějí. Kuchař testovacího týmu se ale poněkud zakaboní. „Guláš je na první pohled hodně řídký. Také je ho trochu málo. Vystačí sotva na dva knedlíky,“ poznamená. Přestože je gulášek řidší, chuťově není špatný. Má sílu a hovězí maso je jemné, až se pod vidličkou a nožem rozpadá. „Domácí knedlík také nemá chybu. Je nadýchaný a vzdušný jako peřinka,“ pochvaluje si bývalý kuchař Grandhotelu Brno kulatou přílohu.

Jen o něco málo později než hotové jídlo přistane na stole minutka. Rozkládá se na velkém oválném talíři, a přestože je restaurace U Lasa nižší „cenové skupiny“, má jídlo vizuální šmrnc. „To je máta, ne?“ ptá se sám sebe Ježek a do ruky bere rostlinku. Máta peprná má příjemnou mentolovou vůni, ale rozhodně nekazí chuť vařených brambor, na kterých se její dva lístky usadily. Expert na jídlo se pouští do hodokvasu. Ukrojí kus lehce ogrilované vepřové panenky a prohání ji v ústech. „Kuchař ji asi nechal o něco déle na grilu, protože je trochu vysušená. To je škoda, protože panenka je nejlepší kousek masa z celého prasete,“ utrousí.

Selské dukátky, jak se specialita z vepřové panenky jmenuje, jsou vlastně na tenko nakrájené plátky masa. K nim orestovali v kuchyni cibulku na kostičky, kousky anglické slaniny a žampiony. „Vše je polité šťávou, která je výrazná. Ale to mě v lidové restauraci vůbec nepřekvapuje, protože šťávy z mas jsou vždycky poctivé,“ vyzdvihuje kuchař testovacího týmu i takovou drobnost, jakou je šťávička z masíčka.

Pijte pivo. Co hrdlo ráčí


Chloubou majitelů restaurace U Lasa může být z gruntu nová část podniku. Ze stolů tam trčí výčep a hosté si mohou sami čepovat lahodný pěnivý mok. Doma třeba nedostane přílišný konzument piva vynadáno. Řekne, že například neměl deset piv, ale jen devět a půl.

Návštěva podniku v Merhautově ulici se tak zcela jistě vyplatí. Pokud gurmán trošku přivře oči nad drobnými nedostatky tamní kuchyně, určitě se skvěle nadlábne. A nemusí ani sáhnout hluboko do kapsy. Za velikou porci zaplatí sotva polovinu toho, co v centru města.