Hosté si do laoské restaurace na třídě Kpt. Jaroše musí cestu hledat. Nejjednodušší je projít recepcí hotelu Amphone i jeho dvorem. U dveří strávníky přivítá typický pach asijských jídel. „Nesnáším tu vůni, ale jídla mají většinou dobrá,“ předvídá výsledek testu šéfkuchař brněnské restaurace U královny Elišky Jiří Vařílek.

V příjemném prostředí vyladěném do béžové barvy se obsluhující číšník obstojnou češtinou snaží poradit s výběrem jídla, upozorňuje i na menu, po kterém bude hosty v křesílkách z ratanu zaručeně pálit celá pusa. V jídelním lístku si lze počíst česky, anglicky, ale i laosky. „Samozřejmě tomu nerozumíme, ale i tento originál dodává restauraci nádech exotiky,“ upozorňuje Vařílek.

Polévky přináší číšník vzápětí po objednání. Kuřecí polévka z vesnice Phonsavan je horká a ostrá. V hovězí polévce Hin Tit místo masa plavou hovězí knedlíčky a je dochucena libečkem. „Polévky jsou správně horké, myslím, že přesně na sedmdesát stupňů. Tak se mají správně servírovat,“ říká Vařílek.

Následuje na dvojitých talířích servírované hlavní jídlo, přílohy – nudle a rýži – přináší číšník zvlášť. Vařílek chválí hlavně chuť kuřecího masa v kokosovém mléce s laoskými bylinkami. „Nevím přesně, o jaké bylinky jde, ale kokosové mléko je častým ochucovadlem v asijských zemích. Vše dohromady je výborné,“ chválí šéfkuchař. Bambusové výhonky ve vepřovém masu s houbami a citrónovou trávou jsou čerstvé a křupavé, jakoby právě sklizené v Laosu.

Asijskému kuchaři by však podle Vařílka neškodil kurs u českého cukráře. Jídlo svojí estetikou oči pohladilo, zákusek – smažené banány – vše zkazil. Na talířku se krčí šest v těstíčku obalených oválků. „Kdyby to kuchař polil čokoládou, přidal kopeček zmrzliny, šlehačku a lístky máty, to by byl zákusek. Toto je jen osmažené něco,“ škaredí se.

V Sabaidy však ve čtvrtek obědval jen testovací tým. Restaurace totiž zela prázdnotou. „ Je škoda, že Brňané tuto restauraci ještě neobjevili,“ přemítá Vařílek a ptá se číšníka, zda zde stále mají prázdno. Ten přiznává, že hosté chodí spíše večer.