VYBERTE SI REGION

Tomáš Špidlík: kardinál, který se nejvíc smál

Jižní Morava /JIHOMORAVANÉ, KTEŘÍ DOBYLI SVĚT/ – Špidlík patřil k lidem, kteří mohli papeže Jana Pavla II. nazývat přítelem. Po celý život kolem sebe šířil pokoj a přinášel naději.

6.10.2010
SDÍLEJ:

Kardinál Tomáš Špidlík.Foto: Jaroslav Parma

Další díly seriálu Jihomoravané, kteří dobyli svět naleznete ZDE

Z hluboké víry, z velkých vědomostí, z jezuitské formace a z pokory. Z těchto vlastností se podle brněnského biskupa Vojtěcha Cikrleho utvořila povaha kardinála Tomáše Špidlíka. Český katolický teolog, kněz, jezuita a kardinál Špidlík je další osobností, kterou připomíná seriál Deníku Rovnost Jihomoravané, kteří dobyli svět.

V církevních kruzích byl Špidlík známý jako znalec východokřesťanské spirituality. Připravoval duchovní cvičení i pro papeže Jana Pavla II. V italském Římě žil od počátku padesátých let a téměř čtyři desítky let tam působil na české papežské koleji Nepomucenum. Světově známý teolog Špidlík se narodil 17. prosince 1919 v chudé rodině v Boskovicích na Blanensku. Po maturitě na boskovickém gymnáziu začal studoval na filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně češtinu a latinu.

Když nacisté české vysoké školy uzavřeli, vstoupil Špidlík do noviciátu jezuitského řádu. Po obsazení řeholního domu Němci pak dokončil studia na Velehradě. Po únoru 1948 odešel studovat teologii do nizozemského Maastrichtu, kde byl později vysvěcen na kněze a vyslán do Říma. Do svého boskovického rodiště i do Brna se vždy rád vracel, i když ne tak často, jak by si přál. Až do listopadové revoluce v roce 1989 se nemohl do rodné země podívat oficiálně.

Přesto hrál významnou roli v životech mnoha lidí v Čechách a na Moravě. Byla mezi nimi i kardinálova neteř Ludmila Švandová z Boskovic. „Míjeli jsme se po celou dobu totalitního režimu, ale zůstali jsme v kontaktu. Strýček mi pravidelně posílal ze svých cest pohlednice. Byly pro mě cenné. Kromě zpráv o něm totiž znamenaly můj jediný kontakt se světem, který nám nebyl přístupný,“ konstatovala kardinálova neteř Švandová.

Akademickou dráhu začal Špidlík v roce 1955 poté, co obhájil doktorát na Papežském institutu východních studií. Působil na Gregoriánské univerzitě i na vysokých školách v Americe a v Africe. V roce 1995 vedl jako třetí Slovan v historii církve duchovní cvičení, takzvané exercicie, pro papeže a vatikánskou kurii. O rok později byl pověřený spoluodpovědností za teologickou a uměleckou projekci při výzdobě soukromé kaple Jana Pavla II. Podílel se na ní sochař Otmar Oliva, Špidlík navrhl libreto pro mozaikovou výzdobu.

V roce 1951 začal pracovat ve Vatikánském rozhlasu a spojení s rodnou zemí udržoval prostřednictvím oblíbených promluv. Od roku 1984 byl poradcem Kongregace pro svatořečení, později i poradcem Kongregace pro východní církve. V roce 1990 sice Špidlík odešel do důchodu, nečinnosti se ale neoddal. Dál pracoval a cestoval. Byl například inspirátorem založení centra pro východní studia Centrum Aletti v Olomouci.

Kardinálem Špidlíka jmenoval v roce 2003 papež Jan Pavel II. Jezuitský duchovní se tak stal po Miloslavu Vlkovi 21. kardinálem z českých a moravských diecézí. Špidlík patřil k těm, kteří mohli zesnulého papeže nazývat přítelem. „O tom, že český teolog měl ve Vatikánu renomé, svědčí i to, že před volbou nástupce Jana Pavla II. přednesl konkláve duchovní úvahu. Volby se totiž kvůli věku nad osmdesát let už nemohl zúčastnit,“ vysvětlil provinciál českých jezuitů páter František Hylmar. Do svého kardinálského erbu si Špidlík vložil heslo Ex toto corde – Z celého srdce. Špidlík byl známý také svým smyslem pro humor. Proslul například výrokem, že je potřeba dožít se devadesáti let, protože po tomto věku z hlediska statistiky umírá už jen málo lidí.

Víra a život

Kardinál Miloslav Vlk o Špidlíkovi (spolu na fotografii vlevo) tvrdil, že je jedním z nejvíce se smějících kardinálů. „Jeho víra pro něho potřebuje být neustále spojovaná se životem, ať dělá cokoliv. Nemůže být jen profesorským teoretikem, který rozsévá různá 'moudra', ale pravda, kterou hlásá, musí být v každé formě osobní, konkrétní,“ řekl Vlk.

Právě životní optimismus na Špidlíkovi oceňovala i jeho první neteř a kmotřenka. „I když už byl nemocný a chodil třeba o berlích, nikdy si nestěžoval a nenaříkal. Naopak po celý život byl pro všechny kolem oporou,“ uvedla neteř Švandová.
Špidlík byl také strýcem studenta a křesťanského aktivisty Pavla Švandy. Toho našli v říjnu 1981 po srpnové návštěvě Říma a strýce Špidlíka mrtvého v propasti Macocha. „Podle názoru některých lidí byl zavražděný a umučený příslušníky Státní bezpečnosti,“ připomněl událost brněnský historik Jiří Blažek.

Nejvýraznějším rysem Špidlíkovy osobnosti byla podle jeho přátel mimořádná schopnost osobních styků a navazování přátelství. „Byl známý jako hluboká duchovní osobnost a rádce,“ uvedl Hylmar. Brněnský biskup Cikrle tvrdí, že Špidlík byl nesmírně radostným člověkem, který kolem sebe šířil pokoj a přinášel naději. „Pana kardinála jsem nejdříve znal jen podle hlasu z jeho promluv ve vatikánském rozhlase. Až po pádu totality jsem měl možnost setkat se s ním osobně a poznat ho v širším spektru. Stále víc jsem vnímal, k čemu může člověka formovat víra spojená s vědomostmi a pokorou,“ vzpomíná na kardinála Špidlíka Cikrle.

Špidlík byl nejen barvitým popularizátorem a vypravěčem. Počet publikací, které napsal, je obrovský. K těm nejvýznamnějším patří Ruská idea nebo Spiritualita křesťanského východu. „V době totality patřily jeho česky vydávané a do Československa pašované knihy k tomu nejzajímavějšímu, co zde mohli křesťané a další zájemci číst. V některých Špidlíkových dílech si ale na své přijdou i nejmladší čtenáři, kterým věnoval knihy Bajky o moudré sově či Profesor Ulipispirus a jiné pohádky,“ připomněl Hylmar.

Jeho druhý domov

V Itálii žil Špidlík přes padesát let. Tvrdil, že vždy se cítil jako Čech, druhý domov si ale zamiloval a našel tam přátele. Kardinál Špidlík zemřel letos 16. dubna po delší nemoci v kruhu svých přátel a spolupracovníků. Třicátého dubna ho pohřbili v bazilice na Velehradě.

V roce 1998 mu udělil prezident Václav Havel za vynikající zásluhy o demokracii a lidská práva Řád Tomáše Garrigua Masaryka. Česká biskupská konference ho za celoživotní dílo ocenila v roce 2002 Řádem svatých Cyrila a Metoděje. Špidlík se stal také nositelem mnoha čestných doktorátů z různých světových univerzit, včetně Prahy a Olomouce. Před sedmi lety, v roce 2003, mu Itálie jako prvnímu českému občanovi udělila Zlatou medaili za zásluhy o kulturu a umění. „Mužem roku“ zvolil Špidlíka v roce 1989 American Bibliographical Institute of Raleigh. O rok později mu stejný institut udělil titul „Nejobdivuhodnější muž desetiletí“ jako ocenění významného vlivu na americkou společnost.

Brněnský biskup Vojtěch Cikrle na Tomáše Špidlíka stále vzpomíná a říká:

Byl to vnitřně krásný člověk


ROZHOVOR
– Pro brněnského biskupa Vojtěcha Cikrleho bylo každé setkání s Tomášem Špidlíkem radostnou událostí. „Nesl v sobě vnitřní pokoj, laskavý humor a naději pramenící z víry,“ tvrdí o kardinálovi Cikrle.

Jak na kardinála Špidlíka vzpomínáte?

Po celý život zůstal obyčejným člověkem, který úžasným způsobem vnímal a viděl body, kde se v lidském životě dotýkají vážnost a komičnost, i všechny možné další protiklady našeho života. Vždy jsem považoval za čest, že brněnská diecéze dala světu takovou osobnost.

Jaký to byl člověk?

Pro mě osobně byl pan kardinál Tomáš Špidlík vnitřně krásným člověkem formovaným vírou, jezuitskou spiritualitou a vědomostmi.

Obohatil tedy nejen církev, ale i společnost?

Hodnocení jeho přínosu pro církev a společnost by vydalo na obsáhlou odbornou práci. Pan kardinál Špidlík byl určitým způsobem renezančním člověkem, jeho oblast zájmu daleko přesahovala oblast teologickou či spirituální. Věnoval se bohaté literární i přednáškové činnosti, byl odborníkem na východní umění a na řadu dalších disciplín.

Zaslechla jsem hezké srovnání, že působil jako most mezi církvemi a národy. Souhlasíte s tímto popisem osobnosti kardinála Špidlíka?

Most je vždy spojnicí dvou protilehlých břehů. Zůstaneme-li u mostu jako u symbolu, potom byl pan kardinál skutečně cílevědomým a úspěšným svorníkem mezi nejrůznějšími názorovými proudy uvnitř církve i mezi jednotlivými vyznáními navzájem. V jezuitském Centru Aletti v Římě stavěl mosty mezi katolíky, protestanty, pravoslavnými i muslimy. To byla hodně důležitá část jeho práce.

Ulice s jeho jménem? Jen nápad

Boskovice – Ulice a gymnázium kardinála Špidlíka. Takto chtěli lidé z Boskovic vzpomínat na člověka, který se v Boskovicích narodil a vystudoval gymnázium.

Vize, že se tamní gymnázium změní v Gymnázium kardinála Špidlíka se však rozplývá. „S nápadem přišel po kardinálově smrti jeden z našich absolventů. Přejmenování gymnázia by však znamenalo mnoho úprav. Od bankovních účtů až po registry. Všude bychom museli změnit jméno,“ upozornil bývalý ředitel gymnázia Drahomír Skořepa. V době, kdy škola šetří, to podle něho není rozumné. Návrh neprošel ani přes pedagogický sbor.

Přestože boskovickým gymnáziem prošla řada významných absolventů – kromě Tomáše Špidlíka i vědec Karel Absolon nebo paleontolog Josef Augusta – nový ředitel Jaromír Fiala se změně jména nebrání. „Nyní se přímo nabízí školu pojmenovat po kardinálovi, ale neměli bychom podlehnout mediálnímu tlaku. Je potřeba si vše pořádně rozvážit,“ zůstává opatrný ředitel Fiala.

Pamětní deska

Gymnázium je známé pod jménem, které nese od svého založení před sto deseti lety. Při příležitosti letošních oslav výročí na budově alespoň odhalili kardinálu Špidlíkovi pamětní desku. Špidlíkovo jméno měla nést také nová ulice v části zvané Na Chmelnici.

Radním se tento návrh líbil, o jediný hlas však neprošel při zářijovém zasedání zastupitelů. „Poté, co rada návrh schválila, nám lidé poslali připomínky. Stěžovali si na příliš dlouhou adresu a obávali se, že se v budoucnu název opět změní. V minulém režimu totiž byly některé osobnosti populární a jiné zase ne,“ popsala místostarostka Jaromíra Vítková důvody, proč návrh na pojmenování ulice jménem kardinála Špidlíka neprošel. Podle ní je to už uzavřená záležitost. „Tedy pokud nerozhodne jinak nové zastupitelstvo,“ dodala Vítková.

Vážení čtenáři, seriál Jihomoravané, kteří dobyli svět najdete také v tištěné podobě každé pondělí v Brněnském deníku Rovnost.

Autor: Gabriela Peringerová

6.10.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
AKTUALIZOVÁNO

Vive la France! Bitvu tří císařů opět ovládli Napoleonovi vojáci

Tvarožná /REPORTÁŽ/ – Po 211 letech se historie na Slavkovském bojišti v sobotu odpoledne zopakovala. Přibližně tisícovka vojáků oděných do dobových uniforem před zraky několika tisíců lidí svedla boj připomínající Napoleonovo vítězství v bitvě tří císařů z roku 1805.

AKTUALIZOVÁNO

Bída na závěr chabého podzimu. Zbrojovka remizovala s Karvinou

Brno /FOTOGALERIE/ – Fotbalisté Zbrojovky v posledním podzimním utkání nejvyšší soutěže remizovali na domácím trávníku s Karvinou 1:1. Skórovali Jan Šisler a v nastavení Lukáš Vraštil.

EXKLUZIVNĚ

Kempný si zvyká na dril v NHL: I na rozbruslení před zápasem se jedou bomby

Chicago, Brno /ROZHOVOR/ - Nasedl na vysněný kolotoč nejprestižnější hokejové soutěže světa, z kterého ani na chvíli nesmí vyskočit. Bývalý obránce brněnské Komety Michal Kempný vstřebává první zápasové dávky v NHL. Zatím odehrál dvacet utkání a už si vyzkoušel i dril tří zápasů v pěti dnech.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies