VYBERTE SI REGION

Tramvaj přejíždí kresby japonských sprejerů

Brno - Na mostě na Renneské třídě tvoří svá díla dětští a zahraniční sprejeři. Zeď patří k několika plochám, které mohou mladí pomalovat legálně.

4.12.2008 4
SDÍLEJ:

Graffiti na Renneské třídě.Foto: DENÍK/Tomáš Škoda

Japonské dívky, zlí samurajové, zlověstné myši a dýně. Na tramvajový most na Renneské třídě se promítají postavičky z dětských snů a fantazií. Odborníci je pokládají za zdařilé, prodejci barev si mnou ruce a ani město si tentokrát nemůže stěžovat. Jde totiž o jednu z mála ploch v Brně, které smí sprejeři zdobit, aniž by porušili zákon.

Naivních dětských motivů je na mostě většina. „Je to totiž zeď, na kterou nemalují zkušení sprejeři, ale většinou děti nebo sprejeři z ciziny,“ vysvětluje majitel brněnského graffiti obchodu, který most ozdobil i barevnou reklamou na vlastní podnik.

Několik maleb na zdi mostu podle něj pochází od sprejerů z Tokia. Na Renneské třídě nechali stopu, připomínající styl japonských animovaných postaviček. „Vidím v tom dotek japonského manga stylu,“ potvrzuje možný původ obrazů na zdi brněnský architekt s japonskými kořeny Osamu Okamura.

Zároveň však upozorňuje, že ne všechny podobné malby musí být nutně dílem skutečných Japonců. „Tento styl je po světě už tak rozšířený a má tolik fanoušků, že je těžké to pokaždé stoprocentně určit,“ polemizuje Okamura.

Výtvarníkům se počiny začínajících sprejerů a cizinců líbí. „Zdá se, že autoři jsou zdatní kreslíři. V kresbách je vidět i komiksová složka, například u takzvaných výpovědních bublin,“ hodnotí ukázky výtvarnice Kateřina Tučková.

Zeď na Renneské třídě vyčlenilo město pro ty, kteří se potřebují vyjádřit barvami na veřejnosti. Musí se však smířit s tím, že jejich malování neodpovídá původnímu smyslu graffiti. Skalní sprejeři, totiž vidí duch graffiti v tom, že jejich umění vzniká ze spontánního nápadu tvůrce, který chce zvěčnit svůj obraz tam, kde zrovna zatouží.

Právě proto si lidé spojují graffiti s ničením omítek domů. Kritika pak padá i na „legální“ sprejery třeba právě z Renneské ulice. „Začínají tady a pak ničí domy kolem. Měli by energii vložit jinam. Pro mě to není umění,“ soudí třeba Alexander Gorbunov.

Možná překvapivě nepovažuje malby za umění ani ten, který jejich autorům prodává spreje a jiné výtvarné potřeby. „Graffiti může být pěkné, ale podle mě ho nedělají umělci. Umění je něco jiného,“ poznamenává majitel graffiti obchodu.

Autor: Hana Fasurová

4.12.2008 VSTUP DO DISKUSE 4
SDÍLEJ:

Dokončují nové kluziště v Řícmanicích. Dostane ho obec

Brno – Na nové ledové ploše se projedou řícmaničtí zájemci o bruslení už po Novém roce. Plánované kluziště dělníci v současnosti dokončují. Mimo zimní sezonu poslouží prostor jako víceúčelové hřiště pro volejbal, fotbal, badminton, tenis a další sporty.

OBRAZEM: Nejvíce potíží v rozjezdech mají revizoři mezi druhou a třetí ranní

Brno – Až devět set lidí dokáží zkontrolovat revizoři brněnského dopravního podniku při rozsáhlém zátahu v nočních linkách, takzvaných rozjezdech. Podobné akce dělají přibližně dva až třikrát měsíčně. Naposledy jízdenky cestujících kontrolovali v noci na neděli.

Divočina v lomu Hády. Studentka navrhla les místo odkladiště

Brno – Jako malá chodívala s rodiči na procházky přírodou. Záliba spolu s touhou měnit svět okolo sebe nakonec rozhodla při výběru oboru studia. Díky tomu se nyní sedmadvacetiletá Pavla Kratochvílová dostala k zahradní a krajinářské architektuře na Mendelově univerzitě. V závěru studia zvítězila v soutěži diplomových prací s tématy životního prostředí. Jako tu nejlepší z dvaceti přihlášených ji ocenila odborná porota minulý měsíc.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies