VYBERTE SI REGION

U Děvína stojí tři kamenné ženy, praví pověst

Jižní Morava /PŘÍRODNÍ KLENOTY JIŽNÍ MORAVY/ - Krajina okolo Děvína na Břeclavsku zaujme návštěvníky vápencovými skalami. K některým míří horolezci. K dalším se zase váží pověsti.

20.8.2012
SDÍLEJ:
Fotogalerie
9 fotografií
Chloubou krajiny kolem vrchu Děvín jsou vápencové skály, ke kterým se vztahují i staré legendy. Na jaře na nich rozkvétají různé druhy květin a vidět jsou i třiceticentimetrové ještěrky. Své kouzlo má i zřícenina hradu Děvičky.

Chloubou krajiny kolem vrchu Děvín jsou vápencové skály, ke kterým se vztahují i staré legendy. Na jaře na nich rozkvétají různé druhy květin a vidět jsou i třiceticentimetrové ještěrky. Své kouzlo má i zřícenina hradu Děvičky.Foto: Správa CHKO Pálava/Jiří Kmet

Jižně od Pavlova a Dolních Věstonic na Břeclavsku se vypíná kopec Děvín. S majestátními skalisky, televizním vysílačem a zříceninou hradu na vrcholu. Kopec s pětsetpadesátimetrovou nadmořskou výškou je nejvyšším vrchem Pálavy. „Mnoha lidem se při slově Pálava vybaví právě Děvín. I když nejde o žádnou horu, v ploché krajině jižní Moravy je i takový kopeček výraznou dominantou," myslí si Pavel Dedek ze Správy Chráněné krajinné oblasti Pálava. Kopec je součástí národní přírodní rezervace DěvínKotelSoutěska. Jí je věnovaný další díl seriálu Deníku Rovnost Přírodní klenoty jižní Moravy.Chráněné území tvoří dva kopce, Děvín a Kotel. Mezi nimi leží sníženina Soutěska. „Rezervace patří k nejkrásnějším místům v České republice. Na malém území se tu vyskytuje mnoho krajinných typů, za kterými by lidé jinak museli jezdit přes půl země," uvádí Dedek.

NOVÝ DÍL SERIÁLU PŘÍRODNÍ KLENOTY JIŽNÍ MORAVY ČTĚTE V PONDĚLNÍM (DNEŠNÍM) VYDÁNÍ JIHOMORAVSKÝCH DENÍKŮ ROVNOST.

Na kopcích Děvín i Kotel narazí lidé na rozmanité vápencové skály. „Na Děvíně stojí za zmínku Tři panny tři osamoceně stojící štíhlé vápencové skály," popisuje útvar Dedek. Váže se k nim několik pověstí. Podle jedné z nich jde o tři neposlušné zámecké dcery, které zaklela jejich matka kvůli lenosti. Podle jiné jde o tři dcery hradního pána. Nejstarší z nich zasnoubil s ďáblem. Ta se však raději i se sestrami proměnila v kámen a hradní pán pak dožil v chýši u skalisek jako poustevník.

Skály na Kotli zase lákají horolezce. „Atraktivní jsou skály Martinka, Trůn, Vzývající a Maturita. Zajímavý je i nepravý skalní most, zvaný Velký Špunt, balvan vklíněný mezi skály," vyjmenovává další zajímavosti Dedek.

Děvín zaujme i zříceninou hradu Děvičky. „Jméno hradu je odvozené od názvu kopce Děvín. Ten souvisí zřejmě s prastarým indoevropským výrazem djaus, které označuje nejvyššího boha nebes," vysvětluje historik Miroslav Koudela z Regionálního muzea v Mikulově.

První zmínky o gotickém hradu se objevují na začátku třináctého století. „Zvláštní je, že stavebně-historický průzkum ukázal, že hrad nemohl vzniknout dříve než na konci třináctého století," zmiňuje nesrovnalost historik. Dodává, že lidé hrad v minulosti přestavovali. Vysoká obvodová zeď, která se zachovala, má podle něj renesanční rysy. I když využívá původního gotického zdiva.

Děvičky zpustly po třicetileté válce. „Dobyli je Švédové, a když je pak opouštěli, tak je vyplenili a zapálili. Po válce se majitelé starali jen o nejnutnější opravy. Na hradě zůstalo jen malé obydlí hlídače. Zvonem na věži upozorňoval osady pod hradem na požár, blížící se bouři nebo nepřátelské vojsko. Na konci osmnáctého století byl hrad definitivně opuštěn a ponechán svému osudu," uzavírá Koudela.

Také na protějším kopci Kotel stával kdysi hrad. Jmenoval se Neuhaus a jeho pozůstatky jsou dnes v krajině sotva patrné. „Byl to nejmladší hrad Pavlovských vrchů postavený okolo roku 1368. Stál jen půl století. Zničili jej za husitských válek," podotýká historik.

Rezervace patří k turisticky nejoblíbenějším částem Pálavy. „Velmi to pomáhá turistickému ruchu v obci. Na druhou stranu vjíždí do krajiny bez povolení víc aut. Někteří lidé jsou neukáznění. Přes různá upozornění a zákazy se nedaří omezit počet volně pobíhajících psů," stěžuje si starosta nedalekých Horních Věstonic Vladislav Moravčík.

K Děvínu míří někteří opakovaně. „Tamní kopce jsou jedno z nejkrásnějších míst republiky. Vracíme se tam několikrát ročně už dvacet let. Plánujeme to i v budoucnu. Jen je lepší vyrazit k Děvínu mimo víkend, kdy tam nejsou davy lidí," radí turista a provozovatel internetových stránek o turistice Jiří Němeček. Návštěva Děvína podle něj připomíná návštěvu obrovské rozkvetlé skalky. A to dokonce v různých částech roku. V dubnu se zde objevují žluto-růžovo-fialové koberce kosatců, hlaváčků, tařic a konikleců. O něco později bílo-růžové třemdavy. A na přelomu června a července bohaté hrozny květů kozince vičencovitého. „A za všedního jarního dne, kdy je všude božské ticho, můžete v místě pozorovat námluvy a páření ještěrek zelených. Ještěrky tam dorůstají až do třiceti centimetrů. Větší u nás nenajdete," podotýká Němeček.

Rezervace v sobě ukrývala také připomínku dávného osídlení. Archeologové tam objevili deset tisíc let staré pozůstatky osídlení z mladší doby kamenné. A na kopcích v době bronzové stávalo hradiště. Místo však nejvíc proslavily nálezy v těsné blízkosti dnešního chráněného území v okolí Pavlova a Dolních Věstonic, kde byla objevena světoznámá Věstonická venuše. „Vyrobili ji přibližně před třiceti tisíci lety tehdejší lovci," dodává archeolog Jiří Svoboda z archeologického ústavu akademie věd.

Děvín-kotel-soutěska

Forma ochrany: národní přírodní rezervace

Vyhlášeno: 10. května 1946

Rozloha: 159,616 hektaru

Jak se tam dostat: Území se nachází nedaleko Dolních Věstonic a Pavlova jižně od nádrže Nové Mlýny na Břeclavsku. Místem prochází červená a zelená turistická trasa

Důvod ochrany: vápencové skály, vzácné rostliny, například maceška nejmenší či len chlupatý, i vzácní živočichové, například ještěrka zelená

Mapa: turistická mapa Klubu českých turistů číslo 88

Chloubou krajiny kolem vrchu Děvín jsou vápencové skály, ke kterým se vztahují i staré legendy. Na jaře na nich rozkvétají různé druhy květin a vidět jsou i třiceticentimetrové ještěrky. Své kouzlo má i zřícenina hradu Děvičky.

Nedaleko Děvína našli slavnou Věstonickou venuši. Archeolog Jiří Svoboda o ní říká:

Venuše je vzácná, ale ne jediná

Dolní VěstoniceS trupem si dává Njan hodně práce. Pracuje tenkou kostí a pečlivě vyhlazuje povrch figurky, jejž někdy trochu ovlažuje vodou. Silně vyznačuje veliká prsa. Ještě tuhle malým dolíčkem naznačí pupek a na hlavě šikmé rýhy znázorní oči. Tak si představuje vznik Věstonické venuše Eduard Štorch v románu Lovci mamutů. Slavnou sošku z paleolitu objevili u Pavlova na Břeclavsku nedaleko dnešní rezervace Děvín-Kotel-Soutěska. „Naleziště je ale významné jako celek," myslí si archeolog a antropolog Jiří Svoboda z archeologického ústavu akademie věd.

Proč okolí Pavlova a Dolních Věstonic lidé v pravěku osidlovali?

V každé době to mělo jiný důvod. Před třiceti tisíci lety ve starší době kamenné stavěli lidé sídliště lemující dnešní chráněné území. Byla to otevřená krajina. Lidé tehdy lovili velká zvířata. Sídliště vznikala na malých vyvýšeninách, odkud pozorovali stáda. Pak přišlo oteplení a zemědělství. A lidé se přesouvali ještě blíž k meandrům Dyje.

Co se našlo přímo v národní přírodní rezervaci Děvín-Kotel-Soutěska?

Přímo v Soutěsce je převis. Našli jsme tam doklad o zhruba deset tisíc let starém osídlení. Lidé tamtudy pravidelně procházeli. Také se tam dochovaly pozůstatky starých měkkýšů a rostlin. Na kopcích Děvín i Kotel zůstaly zbytky hradišť z doby bronzové.

Kde přesně archeologové vykopali Věstonickou venuši, nejznámější nález z této lokality?

V roce 1925 ji objevil výzkumný tým archeologa Karla Absolona nedaleko dnešního Pavlova. Jako odborníka mne vždy zamrzí, že celý národ zná z Dolních Věstonic jen Venuši. Nezmenšuji její význam, ale tato sídliště vydala mnohem více plastik zvířat i lidí z paleolitu. Věstonická venuše není jediná, i když je nejvzácnější.

Jak lidé tyto sošky vyráběli?

V Dolních Věstonicích se poprvé na světě používaly některé technologie. Poprvé se tam vypalovala hlína nebo jednoduše tkalo. Sošky vznikly vypálením místní spraše nebo vyřezáním z mamutí kosti. Většinou jde o motivy zvířat nebo žen.

Čím ještě je naleziště zajímavé?

Dolní Věstonice jsou nepřetržitě zkoumané od roku 1924. Takových míst je mezi pravěkými nalezišti málo.

Autor: Klára Židková

20.8.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Nové kanceláře pro tisíc lidí otevřeli ve Slatině. Investor už plánuje další

Brno – Další kancelářský komplex se otevřel ve čtvrtek firmám i živnostníkům v Brně. Zájemci jej najdou v městské části Slatina kousek od brněnského letiště. Nové kanceláře ve městě rostou díky nízkým nájmům.

AKTUALIZOVÁNO

Zbrojovka po podzimu pouští Lacka či Vávru, přichází rychlonohý Nigerijec

Brno – Nechtějí navázat na bídný podzim. Nejvyšší představitelé brněnské Zbrojovky po skončení podzimní části první fotbalové ligy intenzivně pracují na obměně kádru. V pátek se čtveřice stávajících hráčů dozvěděla, že s nimi klub už dál nepočítá.

AKTUALIZOVÁNO

Nehoda u Lomničky: Držte se! vzkázali spolužáci. Dívka je stále ve vážném stavu

Lomnička – Nezletilá dívka, která si vážně poranila hlavu při čtvrteční dopravní nehodě u Lomničky na Brněnsku, je nadále ve vážném stavu. „Není už bezprostředně v ohrožení života, ale její stav je pořád vážný. Má poraněnou hlavu a je na umělé plicní ventilaci," uvedl mluvčí Fakultní nemocnice Brno Pavel Žára. Dívka leží na oddělení ARO v Dětské nemocnice v Brně. Při havárii se zranilo celkem pět mladých lidí.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies