VYBRAT REGION
Zavřít mapu

U Eislerů přespával Werich i velitel gestapa

Brno /PŘÍBĚHY BRNĚNSKÝCH DOMŮ/ - Funkcionalistický „dům pro dva mládence" navrhl architekt Otto Eisler pro sebe a bratra Mořice. Nocovali a skrývali se u nich umělci.

12.1.2013
SDÍLEJ:
Fotogalerie
11 fotografií

Funkcionalistickou vilu v brněnské Neumannově ulici obýval za první republiky architekt Otto Eisler s bratrem Mořicem. Stala se kulturním centrem, které navštěvovali umělci, mezi nimi například i Voskovec s Werichem.Foto: DENÍK/Attila Racek

Dům je zrcadlo ma-jitele. Pro stavbu v brněnské Neumannově ulici známou jako „dům pro dva mládence" platí toto rčení přesně. Vyprojektoval ho židovský architekt Otto Eisler pro sebe a svého svobodného bratra Mořice.Architekt byl vášnivý sportovec. Nádherně kreslil, hrál na flétnu, zajímal se o botaniku a zoologii. Ve voliéře v zimní zahradě choval papoušky, v teráriu zahradního domu zase aligátora a chameleona. Na zahradě s tenisovými kurty se procházely laně. „Dům pro dva mládence" popisuje další díl seriálu Brněnského deníku Rovnost Příběhy brněnských domů.

Eisler začínal jako zahradní architekt. „Navrhl zahrady u většiny brněnských vil od architekta Ernsta Wiesnera. Jeho dílo je i zahrada u dětské nemocnice v Černých Polích," upozorňuje historik architektury Jan Sedlák.

„Dům pro dva mládence" je podle historičky architektury z Muzea města Brna Lenky Kudělkové jedna z Eislerových nejznámějších brněnských staveb. „Kromě toho navrhoval obytné domy a také brněnskou synagogu," doplňuje historička.

Eisler v padesátých letech minulého století také spoluzakládal brněnskou zoologickou zahradu. Známí byli i jeho bratři. Arthur a Mořic založili stavební firmu. Stavěla například slavnou vilu Tugendhat.

Dům dispozičně navržený pro život dvou svobodných mužů se mezi světovými válkami stal kulturním centrem. „Při svých vystoupeních v Brně v něm přespávali Voskovec s Werichem. Krátce před válkou ukrývali bratři Eislerovi v zahradním domku německého karikaturistu Thomase Theodora Heineho, když uprchl před nacismem. Židovské bratry v domě navštívil i americký architekt Philip Johnson, i když sympatizoval s Hitlerem," uvádí architekt Petr Pelčák, který spolupracoval na knize o architektu Eislerovi.

Philip Johnson pak o brněnské stavbě informoval v katalogu k výstavě The International Style. Architecture since 1922, která se konala v newyorském Muzeu moderního umění.

V dubnu 1939 zatklo Ottu a tři jeho bratry gestapo pro urážku vůdce. Šest týdnů je věznili na Špilberku. „I po propuštění se museli denně hlásit úřadům. Ottovi se podařilo uprchnout do Norska. Po obsazení země ho Němci přesouvali z jednoho tábora do druhého. Nakonec skončil v Osvětimi, kde se setkal s bratrem Mořicem. Společně podstoupili pochod smrti do Buchenwaldu. Při něm je v dubnu 1945 osvobodila americká armáda," vypráví historička Kudělková.

V jejich brněnském domě mezitím bydlel náčelník brněnského gestapa. V té době se ztratila většina starožitností a uměleckých předmětů z jejich rozsáhlé sbírky. Nacisté je zabavili. „Eislerovi nakupovali například grafiky Josefa Váchala," přibližuje Pelčák.

Po válce se Otto Eisler do svého domu vrátil. „Po nástupu komunistů k moci ale například odstranil ze zahrady tenisové kurty. Aby neprovokoval," vysvětluje architekt.

V roce 1946 se Otto Eisler konečně oženil se svou sestřenicí Gertrudou Kenderovou. „Byl to zřejmě sňatek z rozumu. O Eislerovi se všeobecně vědělo, že je homosexuál," přemýšlí Pelčák.

Pětasedmdesátiletý Otto Eisler zemřel v roce 1968 v Brně. Dům po něm zdědila rodina Konečných. „Nedělali jsme v něm žádné zásadní úpravy. Dochoval se takřka v původní podobě. Bydlí se nám v něm skvěle, i když jeho provoz je drahý. Nejraději mám výhled do zahrady," svěřuje se současná majitelka Lenka Konečná.

Dům pro dva mládence

adresa: Neumannova 10

architekt: Otto Eisler

doba vzniku: 19301931

sloh: funkcionalismus

původní využití: rodinný dům

současné využití: rodinný dům

Autor: Klára Židková

12.1.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Bohumil Šimek.

Sledujte ONLINE: Diskuze s hejtmanem Bohumilem Šimkem o směřování kraje

O svém boji s rakovinou píše na internetovém blogu třiadvacetiletý Petr Hübel.

S rakovinou bude bojovat až v Peru u domorodého kmene. Věří na zázraky

OBRAZEM: V obchodním centru lidé postavili Eiffelovu věž i Koloseum. Z puzzle

Brno – Společně postavit třeba šikmou věž v Pise nebo newyorskou Empire State Building se podařilo o víkendu rodinám v brněnském nákupním centru Avion. Součástí tamní výstavy staveb vytvořených z 3D puzzle byla totiž rodinná soutěž ve stavění podobných modelů.

Život na Antarktidě: Alkohol na stanici podléhá schválení, říká klimatolog

Brno /ROZHOVOR/ – Přední český klimatolog Pavel Prošek díky své práci procestoval Arktidu i Antarktidu. Na mrazivém světadílu pomáhal přesně před deseti lety založit první českou polární stanici. „Je to vlastně takový dobře zateplený panelák z dřevoštěpky. Ale dodnes stojí a funguje bezvadně," říká o stanici s nadsázkou. Celkově se do těch míst zúčastnil osmi výprav a pomáhal tam založit klimatologický program.

Medička pomáhala v uprchlickém táboře. Základem v práci je dobrý kolektiv, míní

Brno – V létě pomáhala léčit nemocné v uprchlickém táboře v Aténách, nyní se poohlíží po budoucí kariéře. Martina Žižlavská studuje všeobecné lékařství na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity v Brně šestým rokem. „Odchod do zahraničí neplánuju. Domov, rodinu a přátele mám tady. Neznamená to ale, že jsem se stávajícími podmínkami spokojená," podotýká.

Brno podpoří cyklisty. V práci se osprchují

Brno – Sedm až osm měsíců ročně jezdí za zaměstnáním na kole informatik Pavel Flajšman. I když je pro něj cesta na Nové sady kolem rušného nádraží náročná, v jednom má štěstí jeho firma zařídila sprchu na pracovišti. „Zaměstnavatel je vstřícný k cyklistům. Máme vyřešené také bezpečné stání kol v garážích," poznamenal Flajšman. Cyklistů, které po příjezdu do práce čeká sprcha, zřejmě přibude. Brněnský plán mobility je totiž navrhuje podpořit.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies