VYBERTE SI REGION

U Osypaných břehů se objevují Adam s Evou

Hodonínsko /PŘÍRODNÍ KLENOTY JIŽNÍ MORAVY/ - Tři původní meandry řeky Moravy nedaleko Strážnice na Hodonínsku jsou staré třináct a půl tisíce let. Místo nabízí turistům klid a pohodu.

4.6.2012
SDÍLEJ:

Přírodní památka Osypané břehy u obce Bzenec.Foto: internet

Naprostý klid, čistá voda, pocit jako při dovolené u moře. To všechno oceňují návštěvníci přírodní památky Osypané břehy nedaleko Strážnice na Hodonínsku. Jde o tři původní meandry řeky Moravy nacházející se přibližně kilometr od jejího soutoku s Veličkou. Je to jeden z mála úseků, kde si řeka uchovala původní tvar. A nepodlehla regulaci ani stavbám hrází. Osypaným břehům je věnovaný další díl seriálu Deníku Rovnost Přírodní klenoty jižní Moravy.

NOVÝ DÍL SERIÁLU PŘÍRODNÍ KLENOTY JIŽNÍ MORAVY ČTĚTE V PONDĚLNÍM VYDÁNÍ JIHOMORAVSKÝCH DENÍKŮ ROVNOST.

S narovnáváním koryta Moravy a zahrazováním původních meandrů začali vodohospodáři už v devatenáctém století. „Úpravy měly zamezit pravidelným záplavám, které každoročně trápily obyvatele žijící v blízkosti Moravy," vysvětluje specialista Jiří Macík z Povodí Moravy.

Koryto meandrů v okolí Strážnice je podle geologa Jaroslava Kadlece z Geologického ústavu Akademie věd staré přibližně třináct a půl tisíce let. Pokud je řeka ponechaná přirozenému vývoji, samovolně se v krajině proměňuje. To je i případ Osypaných břehů. „Tok Moravy ve Strážnickém Pomoraví patří k jednomu z posledních úseků Moravy, kde pozorujeme přirozené chování řeky ve všech jeho proměnách," dodává geolog. Na tvar řek má podle něho vliv hlavně množství protékající vody a spád toku.

 Přírodní památka Osypané břehy u obce Bzenec.

Na tvar meandrů působí i povodně. Například v roce 2006 došlo při záplavách k protržení jednoho z meandrů Osypaných břehů. „Je to nevratná, ale přirozená změna. Meandrová smyčka se postupně zvětšuje a zároveň se zužuje její šíje. Tak to trvá do chvíle, kdy silnější povodeň šíji protrhne," popisuje Kadlec.

Osypané břehy sousedí s přírodní památkou Váté písky. Řeka se zařezává do pískovce a vytváří unikátní monumentální, přes deset metrů vysoké stěny. „Současný výzkum pískovcových usazenin také přinesl překvapující zjištění. Pískovce totiž nevznikly pomocí působení větru. Jde o pískovce, které na konci poslední doby ledové vznikly uložením v jezeře, jež tehdy existovalo v Dolnomoravském úvalu," upozorňuje geolog.

Do Osypaných břehů neproudí davy turistů. Místo totiž není tak snadno přístupné. „K meandrům se člověk dostane buď po břehu Moravy přes lokalitu Vátých písků, anebo na lodi přímo po řece. To je velmi atraktivní a romantický způsob. Přesto není návštěvnost tohoto místa nijak výrazná," upozorňuje místostarostka Strážnice Hana Kosířová.

K meandrům podle ní obvykle míří cyklisté. „Lidé se však mohou zúčastnit i odborných vycházek vedených botaniky. S nimi teď k přírodní památce mířím nejčastěji i já. Vlastně i mé první kroky k Osypaným břehům doprovázel v dětství botanik. Byl to můj dědeček. I v té době mi místo připadalo klidné a zapomenuté. Působilo tajemně. Po letech jsem se pak do místa vypravila na kanoi se svým mužem a synem," vzpomíná místostarostka.

Také strážnická starostka Renata Smutná se s rodinou či s přáteli k meandrům ráda vypraví. „Řeka nabízí romantické koupání. Voda je krásně čistá, člověk si poleží na písečné pláži. Připadám si tam jako na dovolené u moře. Nebo snad ještě lépe, protože jste na místě většinou úplně sami. Díky tomu se tam dá koupat i na Adama a Evu," dodává s nadsázkou starostka.

Někteří lidé navštěvují Osypané břehy raději v zimě. „Zamrzlý písek člověku umožní dostat se v meandrech do míst, kam ho v létě voda nepustí," podotýká návštěvník David Mixa z Uherského Hradiště. Poprvé do místa zavítal před devíti lety a od té doby se několikrát vrátil.

Pochyby o pravěku

Internetové zdroje často uvádějí, že v lokalitě Osypaných břehů natáčel Karel Zeman exteriéry svého legendárního filmu z roku 1955 Cesta do pravěku. Brněnskému deníku Rovnost se však tuto informaci nepodařilo potvrdit. „Je to už spoustu let a paměť může selhat, ale myslím si, že jsme v Osypaných březích nenatáčeli. Volal jsem kvůli tomu i dalšímu představiteli jedné z dětských rolí. Jemu Osypané břehy také nic neříkají," říká herec Petr Herrmann, který hrál ve filmu postavu Toníka.

Ani filmová historička Eva Urbanová z Národního filmového archivu natáčení filmu v Osypaných březích nezaznamenala. „Osypané břehy nikde v dobových materiálech k filmu ani v dobovém tisku nefigurují. Ty naopak potvrzují, že se natáčelo na Slovensku na řece Váh, na přehradě Souš u Tanvaldu, u Strmilova nedaleko Jindřichova Hradce, na zlínské přehradě a na Rujáně v Německu. Samozřejmě že záběry přírody se ve filmu identifikují obtížněji a nelze stoprocentně vyloučit, že se na nějaké místo zapomnělo. Spíše se však přikláním k možnosti, že jde o mylnou informaci," vysvětluje Urbanová.

 Přírodní památka Osypané břehy u obce Bzenec.Přírodní památka Osypané břehy

Forma ochrany: přírodní památka

Vyhlášeno: 30. 8. 1999

Rozloha: 75,9 hektaru

Jak se tam dostat: Tři meandry na řece Moravě nedaleko Strážnice na Hodonínsku jsou přístupné z břehu z přírodní památky Váté písky, anebo přímo na lodi po řece.

Důvod ochrany: Původní koryto řeky Moravy, hnízdiště vzácných druhů ptáků, například ledňáčka říčního či volavky popelavé, výskyt vzácných rostlin, například pavince modrého nebo silenky ušnice.

Mapa: turistická mapa Klubu českých turistů číslo 91

Koryto upravili kvůli záplavám

Jižní Morava - Pravidelné záplavy trápily v minulosti lidi žijící v okolí řeky Moravy. Velká voda se z přirozeného koryta každoročně rozlévala do polí a luk. Zaplavovala i domy. „V devatenáctém století se proto objevila myšlenka upravit tok řeky. Většinou šlo o napřímení koryta prokopáním a ohrazením původních meandrů," uvádí specialista Jiří Macík z Povodí Moravy.

Meandry zůstaly na sto osmdesáti místech zachované jako slepá ramena. Původní tvar si však řeka uchovala jen na několika místech. Patří k nim i úsek mezi obcemi Rohatec a Strážnice na Hodonínsku, kde se nacházejí i tři původní meandry přírodní památky Osypané břehy.

Úpravy Moravy postupovaly po etapách. První práce vodohospodáři provedli již v devatenáctém století. „Ve dvacátém století se pak pokračovalo podle důležitosti. Nejakutnější bylo regulovat řeku v okolí měst a lidských sídel. Práce však nepostupovaly rovnoměrně. Přerušily je například světové války," podotýká Macík.

Specialista dále dodává, že v bezprostřední blízkosti Osypaných břehů vznikla pouze levostranná odsazená hráz, která je od koryta řeky místy vzdálená přes sedm set metrů. Poslední velké úpravy na řece Moravě pak uskutečnili vodohospodáři v minulém století. V roce 1982, nedaleko jejího soutoku s Dyjí.

Šlo také o plavbu

Přirozený tvar Moravě zůstal kromě Osypaných břehů také na několika místech směrem k jejímu prameni na Králickém Sněžníku. „A také v místech chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví na Olomoucku," doplňuje Macík.

Dodává také, že vodohospodáři navrhovali úpravy Moravy tak, aby se po ní bylo možné plavit. „První historicky doloženou plavbu mezi ústím řeky a Veselím nad Moravou na Hodonínsku provozoval Jan Rochus Dorfleuthner. Nedaleko Hodonína také postavil první plavební komoru na řece. Jeho plavba však brzy zanikla," popisuje Macík.

V roce 1807 také vznikla Společnost k provozování plavby na řece Moravě. Společnost pak zajišťovala plavení lodí od Hodonína směrem k Dunaji. Plavily se tam velké čluny s nákladem uhlí, dřeva či tabáku.

Velkým dílem byla také stavba takzvaného Baťova kanálu v letech 1935 až 1938. Kanál spojoval Otrokovice na Zlínsku s Rohatcem na Hodonínsku.

Částečně vede po řece Moravě, jinak vznikl výstavbou umělých kanálů.

Tři vzácní ptáci

V památce žije i létající drahokam
Součástí Osypaných břehů jsou kromě tří původních meandrů řeky Moravy i přilehlé lesy. „Klidné prostředí oblasti nabízí ideální podmínky pro hnízdění ptáků," říká starostka Strážnice Renata Smutná. Lidé tam mohou narazit například na ledňáčka říčního. Kvůli jeho nápadnému modro-oranžovému zbarvení se mu přezdívá létající drahokam. Žije u čistých, pomalu tekoucích vod. Hnízdí v norách, které si hloubí na březích. Živí se hlavně malými rybami, ale i menším hmyzem a obojživelníky.

Břehule hnízdí v pískovcové stěně
Osypaným břehům vévodí přes deset metrů vysoká pískovcová stěna. „Vznikla zařezáváním řeky Moravy do přírodní památky Váté písky," vysvětluje geolog Jaroslav Kadlec z Geologického ústavu Akademie věd. Ve velké pískovcové stěně má domov další zajímavý ptačí druh. Jde o ohroženou břehuli říční. Je to jediný druh břehulí hnízdící v České republice. Také tento hnědo-bíle zbarvený pták vyhrabává svá hnízda do pískovcových stěn. Živí se drobným hmyzem, který chytá za letu.

Místo obývá i pták ze Skácelovy básně
Je studánka a plná krve a každý z ní už jednou pil. A někdo zabil moudivláčka a kdosi strašně ublížil. Známá báseň Píseň o nejbližší vině od Jana Skácela často budí otázku: Co je to moudivláček? Jde o ptačí druh. Také moudivláček lužní má útočiště v okolí přírodní památky Osypané břehy. Má zavalité tělo, krátký ocas a tenký zašpičatělý zobák. V České republice pobývá od dubna do října. Žije skrytě. Nejčastěji tedy lidé zaznamenají jeho přítomnost jen podle hlasu.

Autor: Klára Židková

4.6.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Devatero originálních adventních trhů

S blížícími se Vánocemi zaplavují náměstí evropských měst stánky s rozmanitými vánočními dárky, dekoracemi i místními specialitami. Ne všechny adventní trhy ale nabízejí tu samou atmosféru. Vánoční atmosféra se dá zažít i za polárním kruhem, pod zemí či na vodě, zjistil hotelový vyhledávač trivago.cz.

Nazí brněnští veslaři nafotili kalendář. Třásli jsme se jak ratlíci, smáli se

Brno /FOTOGALERIE/ – Namísto pravidelného tréninku zapózovali před objektivy fotoaparátů. Veslaři z brněnského ČVK se svlékli při tvorbě týmového kalendáře s cílem rozšířit povědomí o tradičním jihomoravském klubu a zvýšit zájem o veslování.

Dvacet let v UNESCO. Lednicko-valtický areál je světovou pýchou

Břeclavsko – Vzala přítele za ruku a společně vyrazili vstříc procházce parkem u zámku v Lednici na Břeclavsku. Studentka gymnázia Hana Sýkorová se stala jedním z mnoha set tisíců lidí, kteří si pro strávení volného času vybrali Lednicko-valtický areál. „O víkendu v létě bývá plno, ale v listopadovém pátečním dopoledni je to lepší," řekla studentka k obrovskému zájmu turistů o celý areál. Místo s rozlohou přesahující 280 kilometrů čtverečních za posledních dvacet let rozkvetlo. V prosinci 1996 se stalo součástí Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO – organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies