VYBERTE SI REGION

U Stránské skály žili lesní sloni i šavlozubí tygři

Brno - To, co po tisíciletí skrývala, teď střeží muzeum. Tam, kde za druhé světové války Němci hloubili štoly, teď lezou horolezci a bádají mladí průzkumníci.

16.11.2008
SDÍLEJ:

Chodec - Stránská skálaFoto: DENÍK/Attila Racek

Stránská skála, třísetmetrová národní památka z brněnského Juliánova, má bohatou historii. Teď láká milovníky přírody, v minulosti tam ale měli žně archeologové.

„Skála je nejstarším sídlištěm člověka na našem území. Je jí více než šest set tisíc let,“ přiblížil výjimečnost památky archeolog Martin Oliva. Vápencový útes, který leží na jihovýchodním okraji Brna, tak obývali už lidé, kteří byli starší než neandertálci. „Prokázaly to nálezy jednoduchých kamenných nástrojů a kostí. Jeskyni tam poprvé vykopal počátkem dvacátého století archeolog Josef Oldřich. Ve výzkumech pak pokračovali další,“ řekl Oliva.

Důvodem, proč si pravěcí lidé vybrali právě Stránskou skálu, byl rohovec obsažený ve vápencích. „Daly se z něj stejně jako z pazourku vyrábět nástroje,“ vysvětlil archeolog. Ty si mohou lidé prohlédnout v brněnském pavilonu Anthropos. Uvidí tam i pozůstatky vodních ptáků nalezené ve skalních jeskyních.
„Svratka byla před desítkami tisíc let zřejmě výš než dnes,“ zdůvodnil nález vodních tvorů Oliva. Podle něj skálu obývali i obrovští bobři, lesní slon nebo proslulý šavlozubý tygr. Před čtyřiceti tisíci lety se tam pak vyvinula další kultura, kterou vědci nazvali podle brněnské městské části Bohunice „Bohunicien“.

Skalní jeskyně dnes už archeology tolik nepřitahují. Na rozdíl od amatérského badatele Radka Kryštofa, který je zkoumá od svých třinácti let. „Je to tak trochu jiné brněnské podzemí, žádné historické sklepy,“ řekl Kryštof. Štoly, které vznikly za druhé světové války, a krasové jeskyňky jsou podle něj ideálním terénem pro rekreační zájemce o podzemí. „Působí to tady podivným dojmem místa, které prošlo historií, bojuje s člověkem a zároveň je s ním nerozlučně spjaté,“ soudí student, který je členem skupiny Deníkáři. Spolu s dalšími nadšenci totiž provozuje „hloubkové deníky“. „Jsou to takové podzemní návštěvní knihy. Kromě toho také spolupracujeme na uklízení této lokality,“ popsal Kryštof činnost mladých milovníků podzemí. Ti po Stránské skále také provádí skupiny zájemců.

„Věříme, že jednou přijde čas nových objevů na tomto místě,“ prohlásil student. I podle archeologa Petra Škrdly jsou další nálezy reálné. „Po předchozích výzkumech tam zůstala ještě spousta zajímavých věcí,“ řekl Škrdla.

MARIJA NOBILISOVÁ

16.11.2008 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Betlémské světlo dorazilo do Brna. V neděli si pro něj lidé přijdou na Petrov

Brno – Jihomoravští skauti dovezli v sobotu večer do Brna Betlémské světlo. Do Evropy jej od osmdesátých let vozí letadlem z izraelského města.

Perníkový betlém? Snad nám ho děti na mši nesní, doufá žena organizující pečení

Vranovice – Zvedne vyzvánějící mobil a říká: „Pečení betlému? Není problém." Pětadvacetiletá Magdalena Vybíralová ve Vranovicích na Brněnskem organizuje vznik betlému, jenž bude celý z perníku.  

Vánoční dárky od obce? Obyvatelé dostanou kalendáře, plavenky nebo besídky

Nová Ves - Kromě Ježíška myslí na obyvatele obcí na Brněnsku také představitelé některých tamních radnic. Většinou lidé dostanou drobnosti vztahující se k obci a jejímu životu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies