U Svatého Tomáše si host na polévku počká

Jídelní lístek se odborníkovi zamlouvá. Je krátký a přehledný. „Hlavně, že to není knížka na dlouhé zimní večery," směje se. Zaujala ho hovězí líčka. „Nabízejí je snad všude potom, co je v televizi propagoval Zdeněk Pohlreich," říká.

Naopak mu v lístku chybí ryba. „Ale kdyby měli jen nějakou letitou v mrazáku, tak to také není správně," myslí si Ševčík. Třeba těstoviny v nabídce nepostrádá. „Vždyť to není italská restaurace," zdůvodňuje.

Přesto právě podávají k dennímu menu italskou rajčatovou polévku s nočky. Zeleninový krém je z jídelního lístku. Přestože restaurace není v poledne úplně plná, kuchař si dává načas. Ševčík si mezitím prohlíží prostírání. Lněným ubrouskem se snaží vyleštit příbor. „Zkouším, jestli je špatně umytý nebo zoxidovaný," vysvětluje.

Nakonec dochází k závěru, že je nůž čistý. „Ale ubrousky by mohly být vyžehlené," podotýká odborník.

Jinak se mu interiér podniku líbí. Sloupy jsou natřené krémovou barvou, sedačky jsou ve světle žluté. „Vypadá to moderně a čistě. Nejsou tu žádné zbytečnosti," chválí kuchař.

Místnost oživují vzorované oranžovočerné závěsy. Do prvního patra vede točité schodiště. Středový sloup zdobí téměř suchá kapradina v květináči.

Číšník přináší objednanou vodu a čaj. Protože má láhev s vodou tři čtvrtě litru, nabízí z vlastní iniciativy rovnou dvě sklenice. „Zelený čaj nemáme. Místo toho jsem přinesl mátový," omlouvá se. Také nabízí další čaje.

Žena u vedlejšího stolu si chce objednat cappuccino. Má smůlu. „Během obědů šlehanou kávu neděláme," zklame ji obsluha. Zákaznice si tak musí vystačit s turkem. „Pěnu by měli hotovou za pár vteřin," nechápe přístup podniku odborník.

Číšník polévky přináší až skoro po pětadvaceti minutách. „To je opravdu dlouho," nelíbí se Ševčíkovi.

Předložený pokrm ho neoslnil. „Je sice z krájených rajčat, ale nejsou tam noky. Je to obyčejné kapání," hodnotí a dodává, že pravá italská polévka není nasládlá.

Zeleninová polévka má do hladkého krému daleko. „Jednotlivé kusy jsou nedovařené, proto kuchaři nešly dobře rozmixovat," vysvětluje odborník. Aroma kořenové zeleniny přebíjí příliš výrazná chuť kuřecího vývaru. Porce je tak velká, že by stačila jako samostatné jídlo.

Jako druhý chod si dává hovězí Stroganov s rýží. „V tomto jídle má být sterilovaná okurka. Ale není tam," upozorňuje Ševčík.

Jinak mu pokrm chutná. „Kuchař ho neošidil, je to dobrá rajčatovo smetanová omáčka," hodnotí.

Kachní prsa nejsou dost slaná. Ale na žádném ze stolů není ani slánka, ani pepřenka k dochucení. Zato při objednávání dokázal číšník dobře poradit. Místo zvoleného knedlíku doporučil brambory, které se k pokrmu víc hodí. Kůže drůbeže není dost vypečená, téměř se nedá pokousat. Ovocná omáčka je chutná.

Mezitím si v prvním patře u nepoužívaného baru zaměstnankyně restaurace nahlas vyřizuje služební hovory. „Na to by snad měli mít kancelář," kroutí hlavou Ševčík.

Na závěr si kuchař objednává espresso. „Káva je to nejlepší, co jsem tady měl," říká a ukusuje malý kousek frgálu, který je v ceně menu.

Dezert nezklamal. Ořechový dort je domácí. Nadstandardní porce se po velkém množství polévky a kachny téměř nedá sníst. Příjemné je, že krém není přeslazený.

Dojem z toalet kazí nepříjemný západ dezinfekce. „Nestačí do pisoáru nalít čištič, je třeba ho pořádně vyčistit," radí Ševčík.

S jídlem byl vcelku spokojený. „Bylo dobré. Ale neodpovídalo přesně tomu, co stálo v jídelním lístku," hodnotí kuchař.

Oběd trval hodinu a tři čtvrtě. „To je docela dlouho," shrnuje Ševčík.

PRO ZVĚTŠENÍ KLIKNĚTE