Stačí jen projít vchodem restaurace La Bouchée a host se přenese z Brna do Francie. Ne jen kvůli názvu, který v překladu znamená lahodné sousto. V jídelníčku čekají francouzské názvy specialit, znalce oslní vinotéka, hosté jsou hýčkaní předpisovou obsluhou, za kterou by se nestyděli ani v Paříži.

Restaurace se nachází ve sklepě. Nejnižší a nejstylovější místnost kombinuje holé cihly s moderními prvky. „Tmavé dřevo a tlumené osvětlení za kovovými mřížkami přesně odpovídá atmosféře moderní sklepní restaurace,“ rozhlíží se kolem Jiří Vařílek, šéfkuchař restaurace U Královny Elišky. Minulý rok tam vařil pro šestnáct evropských prezidentů.

Na první dojem ho nepříjemně překvapí obsluha. „Číšník je sice milý, ale ani se nás nezeptal, jestli chceme něco k pití,“ kroutí hlavou Vařílek. Za několik minut se ale vše vysvětluje. Číšník se zde zaučuje, v době obědů má hodně práce a těsně před námi ho potkala protivná zákaznice.

Hosté, kteří si své jídlo rádi vyberou z množství pokrmů, La Bouchée zklame. U každého druhu masa se totiž nabízí jen několik variant. „Na druhé straně bych si ale vybral všechno. Vypadá to lákavě. Je to rozhodně lepší, než mít na lístku padesát jídel, ze kterých bych si dal jen tři,“ hodnotí Vařílek kvalitu jídelníčku.

Restaurace je výjimečná tím, že si v ní mohou hosté dát bio potraviny. Nabízí hlavně jehněčí. Na své si přijdou i vegetariáni. Neotřelá nabídka bezmasých jídel, třeba houbový kuskus, potěší i gurmány.

Čekání na jídlo přeruší číšník, který přináší neobjednaný tvarohový sýr s pažitkou a košík s bagetou. „Já tomu říkám čekačka. Ve slušných restauracích by to mělo být zvykem. Když kuchař nemůže zvládnou připravit jídlo do dvaceti minut, dostane host na účet podniku malý předkrm jako spestření čekání,“ vysvětluje nevyžádaný chod šéfkuchař. Malá návnada utiší kručení v žaludku, zesílí však očekávání.

Po několika dalších minutách se na stole konečně objeví očekávané lahůdky. Filovaná panenka je doplněná brokolicí a gratinovanými brambory. „Panenka je až moc růžová, ale to není chyba. Každý má rád něco jiného, já ji mám radši propečenější.,“ poznamená Vařílek.

Přílohy jsou ale podle něj bez chyb. „Brokolice je jen spařená horkou vodou. To nedělají skoro nikde, ale je to správný postup. Je pak tvrdší, ale velmi zdravá. Brambory jsou se smetanou zase zapečená za syrova. Chutná to lépe než z vařených brambor, jak to dělám já,“ pochvaluje si Vařílek.

Pan číšník

Po pár prvních soustech se u stolu objeví číšník s otázkou, zda je s jídlem všechno v pořádku. Vařílek tedy poprosí o dodatečné propečení panenky. Jídlo na čistém talíři má zpět na stole téměř v okamžiku.

Starostlivá obsluha se ještě několikrá ubezpečí, zda je nyní pokrm přesně podle hostova přání. „Tak to je opravdu Pan číšník. Teď už jídlo nemá vůbec žádnou chybu,“ uznává šéfkuchař. Kuřecí závitek, druhé testované jídlo, žádné úpravy nevyžaduje. Maso je křehké a rozplývá se na jazyku. Sušená rajčátka připomenou právě delikatesy francouzské kuchyně.

Kulinářský zážitek završí dezert. „Když je v palačinkách čerstvé ovoce, nemám k tomu co dodat,“ chválí kuchyni Vařílek.

Jeho závěrečné hodnocení proto nešetří pochvalných slov. „Je to naprosto vynikající. Nejlepší restaurace, v které jsem s Rovností byl,“ rozplývá se šéfkuchař a bere si vizitku s adresou, aby do restaurace La Bouchée bezpečně trefil znovu.