VYBERTE SI REGION

V kopcích ryli čerti. Teď tam kvetou orchideje

Hodonínsko /PŘÍRODNÍ KLENOTY/- Rezervaci Čertoryje v Bílých Karpatech proslavil vzácný hmyz, rostliny a louky připomínající anglický park. Je to středoevropský unikát.

6.2.2012
SDÍLEJ:

Jihomoravská přírodní rezervace Čertoryje.Foto: internet

V krajině Bílých Karpat ve východním cípu Hodonínska se střídají doliny s návršími. Lidé si dřív mysleli, že je vytvořily pekelné síly. „Tak vznikl název Čertoryje. Na jejich svazích zřejmě kdysi ryli čerti obzvláště přičinlivě,“ usmívá se Karel Fajmon ze Správy chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty. Národní přírodní rezervaci známé díky vzácným druhům rostlin i zvířat se věnuje další díl pravidelného seriálu Deníku Rovnost Přírodní klenoty jižní Moravy.

Nový díl o Stránské skále čtěte v dnešním (pondělním) vydání jihomoravských Deníků Rovnost.

„Jméno Čertoryje se objevuje už na mapě druhého vojenského mapování z let 1836 až 1852. V geologickém podloží této části Karpat se střídají různě silné vrstvy dvou či více usazených hornin, nejčastěji pískovců a jílovců. Sesuvy půdy pak nemají ve skutečnosti na svědomí čerti, ale gravitace a voda,“ vysvětluje Fajmon.

Rezervaci tvoří rozsáhlé louky a mokřady s doubravami, kde roste velký počet jinde vzácných živočichů a rostlin včetně orchidejí.

Klidná krajina

Podle starosty nedaleké obce Kněždub Libora Grabce Čertoryje nejsou cílem masového turismu. „Je tam omezený vstup. Kvůli ochraně přírody se v rezervaci smí chodit jen po vyznačených trasách. Místní o ní vědí odmala a vydávají se tam na procházky. Také tam občas rád zavítám. Zdejší krajina má v sobě klid. Nabízí člověku rozhled do širokého okolí. Užívám si tam pocit nadhledu,“ svěřuje se Grabec.

Uklidňujícím dojmem působí Čertoryje také na obyvatelku Kněždubu Františku Daňkovou. „Líbí se mi, že to tam vypadá jako v parku,“ říká Daňková.

Do národní přírodní rezervace lze pěšky jít po třech značených turistických trasách. „Zelená značka prochází přímo jádrem rezervace přes hřbet kopce Čertoryje. Další dvě sice vedou pouze po okrajích, modrá po západním a červená po východním, zato je z nich krásný výhled na velkou část rezervace a její ochranné pásmo,“ popisuje cestu Fajmon.

Autem smějí do Čertoryjí jen vlastníci a uživatelé pozemků nebo orgány státní správy.

Mimo značené trasy se turisté můžou dostat jedině s průvodcem ze Vzdělávacího a informačního střediska Bílé Karpaty. „Pro alespoň patnáctičlenné skupiny pořádáme exkurze i s výkladem. Nejkratší zahrnuje pětikilometrovou trasu, trvá asi tři hodiny. O exkurze je zájem hlavně na jaře, kdy je většina rostlin v květu,“ podotýká Vladimír Šácha z informačního střediska. Vybrané trasy konzultuje s botaniky. „Někdy se stane, že mimo cesty potkám i turisty bez průvodce. Upozorňuji je, že v těch místech být sami nemůžou, ale hlavně se jim snažím vysvětlit proč,“ říká Šácha. Neznalí lidé totiž můžou poškodit místa, kde byliny rostou. „V některých lokalitách se už potvrdilo, že kvůli turistům mizejí orchideje,“ upozorňuje Šácha.

ČERTORYJE

Forma ochrany: národní přírodní rezervace.
Vyhlášeno: 24. července 1987.
Rozloha: 325,5 hektaru.
Jak se tam dostat: Autobusová zastávka Kněždub leží 6 km od rezervace. Od ní vede do luk žlutá turistická stezka. Auto lze zaparkovat u vodní nádrže Lučina ve stejnojmenné obci a odtamtud pokračovat po zelené trase.
Důvod ochrany: Nejrozsáhlejší komplex květnatých luk s výskytem četných chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů. Jedno z nejcennějších území v CHKO Bílé Karpaty, které nemá ve střední Evropě obdobu.
Mapa: turistická mapa KČT č. 92.

Čertoryje jsou rezervací teprve od roku 1987. „Do poloviny dvacátého století tam louky ručně kosili jednotliví vlastníci. Díky tomu vznikla velmi pestrá mozaika parcel kosených v různou dobu. To mělo příznivý vliv na místní rostliny, protože blízko sebe mohly přežívat druhy kvetoucí v odlišnou dobu. A také na luční živočichy, kteří se přesunovali za potravou a úkrytem,“ vypráví Fajmon.

Cenné svahy

Po kolektivizaci zemědělství místo toho nastoupilo velkoplošné traktorové kosení spolu s používáním umělých hnojiv. Svahy zůstaly ležet ladem, takže postupně zarůstaly křovinami a lesem. Kvůli tomu vymíraly citlivé druhy. „Louky kosí traktory i dnes. Ale jen po menších částech. Zásadní význam má vyklučení dřevinami zarostlých svažitých míst a obnova jejich kosení. Právě tyto plochy, které díky obtížně přístupnému terénu unikly socialistickému hnojení a velkoplošné seči, dnes patří k nejcennějším částem rezervace, kde přežila řada vzácných druhů,“ objasňuje Fajmon.

Z rezervace podle něj dýchá historie. „Nezacloněná lesem a nerozoraná pluhem normalizace. Dějiny sahající až kamsi na konec doby ledové, či snad ještě dál, protože zde přežily některé druhy z těchto bezlesých časů v míře jinde v okolí nevídané,“ uzavírá Fajmon.

KLÁRA ŽIDKOVÁ
ANNA FAJKUSOVÁ

Zajímali ho víc lidé než krajina, říká kurátorka o malíři Jožovi Uprkovi

Kněždub - Rodák z Kněždubu na Hodonínsku Joža Uprka se proslavil jako malíř jihomoravského folkloru na přelomu devatenáctého a dvacátého století. Na jeho obrazech se objevují i výjevy z Voj-šických luk. Tedy dnešní Národní přírodní rezervace Čertoryje. „Joža Uprka ale nebyl prvoplánově krajinář. Spíš hledal výrazné lidové typy a zachycoval krojové studie,“ tvrdí kurátorka Galerie výtvarného umění v Hodoníně Ilona Tunklová.

Kolik obrazů Joži Uprky inspirovala přímo oblast Vojšických luk, tedy dnešní Čertoryje?
Přesné číslo nelze určit. Uprka totiž namaloval spou-stu obrazů. Z nich velká část je v soukromých rukou, i v zahraničí. Jeho tvorba byla spjatá s mnoha místy na Hodonínsku. Maloval například v okolí svého rodiště, tedy v okolí Kněždubu či Hroznové Lhoty. Často zajížděl do Blatnice pod Svatým Antonínkem nebo na Horňácko. Nebyl ale prvoplánově krajinář. Spíš hledal výrazné lidové typy a zachycoval krojové studie, zasazené do přirozeného prostředí.

Co Uprku motivovalo k tomu, aby zasvětil svou tvorbu rodnému kraji?
Kromě velmi pevného citového vztahu k svému rodišti to byly i vnější podněty. Od poloviny devatenáctého století pozorujeme v evropském malířství odklon od akademické malby. Umělci se vydávali za svými náměty do plenéru a často čerpali náměty z lidové kultury.

Jak při práci postupoval?
Kombinoval různé způsoby. Rozměrná plátna vznikala v ateliéru na základě předchozích skic a studií. Mnohé vytvářel přímo v přírodě, jiné zase v provizorních ateliérech u svých přátel v Uherském Hradišti či Kyjově.

Jak na Uprku reagovali lidé, které maloval?
Zpočátku zřejmě s nedůvěrou. Pro obyčejného venkovského člověka nebylo běžné vytrhnout se z každodenní práce a stát modelem. S prolomením nedůvěry mu pomáhali přátelé, kteří znali místní poměry.

Máme díky Uprkovým obrazům mnohem přesnější představu o jihomoravském folkloru na přelomu devatenáctého a dvacátého století?
Jistě. Namaloval množství krojových studií a podle jeho předloh vyšlo několik publikací. Zachytil v nich třeba staré způsoby vázání šátků nebo mužské a ženské kožuchy typické pro jednotlivé regiony. (kž)

CHRÁNĚNÉ DRUHY

Vzácná kobylka žije pouze v horách

Nápadná kobylka zavalitá má v Bílých Karpatech těžiště svého rozšíření v České republice. Vyskytuje se už jen na Jičínsku. I tam je velmi vzácná. Podle Karla Fajmona z chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty se objevuje pouze v evropských horách od Pyrenejí přes Alpy po Karpaty. „I když se jedná o kriticky ohrožený druh, lze ji v národní přírodní rezervaci Čertoryje naštěstí dosud občas spatřit,“ uvedl Fajmon.

Vstavač vojenský nemá rád hnojení

Jde o jednu z časněji kvetoucích orchidejí, kterou lze v národní přírodní rezervaci Čertoryje vidět. Může růst na výrazně suchých a výslunných místech, i na řídce porostlých vápnitých mokřadech nebo v polostínu. Tato zdánlivá nevybíravost je ve zjevném protikladu s jeho vzácností. Velmi vzácný vstavač vojenský se vyhýbá místům ovlivněným hnojením, chemizací nebo jinými lidskými zásahy spojenými s intenzivní výrobou.

Rozrazil latnatý je z doby ledové

Rozrazil latnatý je jedním z druhů, které na území rezervace zřejmě přežily z období lučních stepí po skončení doby ledové. „Kromě Čertoryjí a jejího nejbližšího okolí se dnes už u nás ani na Slovensku nikde jinde nevyskytuje,“ uvedl Karel Fajmon z chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty. Nejblíže roste v rakouském Burgundsku a v Maďarsku, dále pak v jihovýchodní a východní Evropě. Kvete od konce června do konce července. (kž)
6.2.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

O Seniorbus je enormní zájem. Na jízdu lidé čekají i šest týdnů

Brno /FOTOGALERIE/ – Seniorbus, který usnadňuje cestování brněnským seniorům či lidem s postižením, jezdí už půl roku. Měsíčně přepraví okolo devíti stovek lidí. „U pětaosmdesáti procent cestujících jde o seniory, zbylých patnáct tvoří lidé se zdravotním postižením," vyčíslila mluvčí brněnského dopravního podniku Barbora Lukšová.

Učí děti zpívat, celému souboru ušila kroje

Bílovice nad Svitavou - Osmnáctým rokem zpívají děti koledy ve folklorním souboru Bystrouška pod vedením Bohuslavy Hamákové. Letos se zpěvem a tancem připojí k akci Česko zpívá koledy pořádané Deníkem po celé republice. Společně s pěveckým sborem Bach a divadelním spolkem Bota rozezní Bystrouška své hlasy v Bílovicích nad Svitavou na Brněnsku potřetí.

Odejde Zbrojovce snajpr? Útočník Škoda je v kurzu

Brno - Na podzim nastřílel deset branek, vyšvihl se do čela pořadí kanonýrů vedle renomovaného Davida Lafaty. Brněnský fotbalista Michal Škoda se v zimním přestupovém období patrně stane horkým zbožím. Už kolem něj také někteří zájemci krouží. „Mám nějaké informace od manažera, ale spíš čekám na něco konkrétního, zatím je to jen oťukávání, což moc neřeším," odvětil Deníku Rovnost útočník Zbrojovky.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies