VYBERTE SI REGION

V období secese ležela Paříž Muchovi u nohou

Jižní Morava /JIHOMORAVANÉ, KTEŘÍ DOBYLI SVĚT/ - Alfons Mucha se proslavil hlavně svými plakáty pro Sarah Bernhardtovou. Je bezpochyby nejznámějším českým secesním umělcem.

28.6.2010
SDÍLEJ:

Mucha se stal okamžitě známým díky plakátu Gismonda pro Divadlo Sarah Bernhardtové v Paříži. Je autorem vitráží v Chrámu svatého Víta na Pražském hradě, souboru obřích pláten Slovanská epopej a první československé známky nazvané Hradčany.Foto: Wikipedie

Další díly seriálu Jihomoravané, kteří dobyli svět naleznete ZDE

Le style Mucha. Tak výtvarníci označují evropskou výtvarnou secesi. Sloh, který vytvořil módu a životní styl na přelomu devatenáctého a dvacátého století. Nejvýznamnější malířskou osobností tohoto období byl grafik a návrhář Alfons Mucha. Nejenže ovládl uměleckou Paříž a Evropu, vytvořil zároveň i způsob, jak průmyslově vyráběné zboží udělat atraktivnější. Reprodukce jeho obrazů se objevily na plakátech, ale třeba i na krabicích na sušenky, na známkách či na bankovkách. Alfonse Muchu, rodáka z Ivančic na Brněnsku, představuje další díl seriálu Deníku Rovnost Jihomoravané, kteří dobyli svět.

Alfons Maria Mucha se narodil v Ivančicích 24. července 1860 v dobře situované rodině. Otec pracoval jako úředník u soudu, matka byla dcerou bohatého mlynáře. Alfons měl dvě sestry – Annu a Andělu.

Už jako chlapec rád kreslil obrázky a skici tváří. Studoval na Slovanském gymnáziu v Brně, na Akademii výtvarných umění v Praze ho nepřijali. V roce 1879 proto na rok nastoupil do vídeňské malířské dílny divadelních dekorací Kautsky-Brioschi-Burghardt… „S malováním kulis pro vídeňskou společnost jsou spjaty začátky Muchovy umělecké kariéry,“ uvedl výtvarník a historik Olin Klusák.

Čtyři roky pak pracoval pro hraběte Khuen-Belasi. Hrabě Khuen tehdy rozpoznal nevšední talent Alfonse Muchy a nechal si vyzdobit jídelní sál zámku v Hrušovanech nad Jevišovkou na Znojemsku a vnitřní prostory zámku Gandegg nedaleko italského Bolzana. Kromě toho Muchu finančně zajistil na studiích na mnichovské Akademii.

Mucha pak pokračoval ve studiu na pařížské Akademii Julian. Zároveň v Paříži zřídil a vedl vlastní výtvarnou školu. „Pro talentovaného umělce jako byl Mucha, byl v Paříži dostatek pracovních příležitostí. Talent ukázal třeba při výrobě kalendáře na rok 1884 pro výrobce inkoustů,“ popsal Muchovy začátky Klusák.

Období Muchovy největší slávy zahájila zakázka na plakát pro Divadlo Sarah Bernhardtové v Paříži. „Plakát měl uvádět divadelní hru Gismonda, ve které hrála Bernhardtová hlavní roli. Sarah Bernhardtová byla velice známá herečka, krásná a okouzlující žena. Návrh plakátu se jí zalíbil natolik, že s Muchou uzavřela na dalších šest let exkluzivní smlouvu,“ připomněla brněnská divadelní výtvarnice Edita Paloušková.

Slovanská epopej

Mucha se stal známým doslova přes noc. Plakát Gismonda obdivovala většina Pařížanů a Muchova díla se brzy stala součástí každodenního života. Jeho kresby byly v učebnicích, na dekoračních zástěnách, plechových krabičkách na sušenky nebo na obalech čokolád. Parfémy či láhve likéru s etiketami navrženými Muchou se prodávaly téměř všude.

Kolem roku 1903 začalo Muchu věčné malování stále stejných motivů ženy s květinami zasazené v romanticky řešeném pozadí nudit. Vědom si svého slovanského původu chtěl vytvořit dílo ilustrující historii Slovanů, mýty a legendy slovanských národů, které chtěl věnovat Čechům. Peníze na vysněný projekt, nazvaný Slovanská epopej, získal od amerického průmyslníka a diplomata Charlese R. Crana.

Dostatečně velké prostory pro umístění několika velkých pláten Epopeje vedle sebe našel Mucha v západních Čechách na zámku ve Zbirohu. „Mucha studoval kulturu Slovanů do nejmenších detailů. Kvůli Epopeji dokonce odjel na studijní cestu po Rusku, Polsku, Srbsku a Bulharsku, kde se snažil poznat tamní zvyky,“ sdělil Klusák.

První plátna velká šestkrát osm metrů Mucha dokončil v prosinci roku 1912. Zanedlouho po skončení první světové války Mucha v roce 1919 úspěšně vystavil prvních jedenáct obrazů Slovanské epopeje v pražském Karolinu. Další dvě výstavy se uskutečnily ve Spojených státech amerických a sklidily stejně velký úspěch jako v Čechách.

V době vytváření epopeje Mucha pracoval ještě na mnoha dalších projektech. Bez nároku na odměnu, jako dar českému lidu vyzdobil část interiéru Obecního domu v Praze. Po vzniku samostatného Československa v krátkém čase navrhl a zhotovil první emisi poštovních známek a na návrh zadní strany nové československé bankovky dokonce použil portrét dcery Jaroslavy. V pražské Svatovítské katedrále návštěvníci dodnes obdivují Muchovy pestrobarevné okenní vitráže s detailně propracovanými náboženskými výjevy.

Nepřežil okupaci

Na Slovanské epopeji Mucha pracoval až do začátku druhé světové války. Německá okupace Československa v roce 1939 jeho tvorbu ukončila. Ani světoznámý malíř neunikl výslechům gestapa. Alfons Mucha zemřel 14. července 1939 na zápal plic, krátce před svými 79. narozeninami a projekt Slovanské epopeje zůstal nedokončený.

Část díla Alfonse Muchy dnes spravuje Muchova nadace. Jejím hlavním cílem je chránit a zachovat rodinnou sbírku a propagovat práci slavného malíře prostřednictvím výstav. O odkaz Alfonse Muchy se stará umělcův vnuk John Mucha, úspěšný bankéř, napůl Čech a napůl Skot. „S dědečkem jsme se nikdy nepotkali. Mrzí mě to, cítím k němu značnou míru pokory. Byl to velmi pracovitý a svědomitý člověk,“ uvedl při otevírání výstavy v Moravské galerii v Brně John Mucha.

Jak dodal, výtvarného ducha po dědečkovi v sobě má. Stejně tak Muchova vnučka Jarmila Mucha Plocková. Ta vytvořila velkou kolekci šperků, váz, nádob a textilu vycházejících z rodinné tvorby. Před dvěma lety je vystavila v rodném městě Alfonse Muchy v Ivančicích.

Tam se dnes chlubí stálou expozicí Alfonse Muchy. „Nemáme u nás žádná Muchova díla, výstava spíše dokumentuje Muchův vztah k Ivančicím,“ uvedla Lenka Dittrichová z ivančického muzea. Jsou tam dopisy, které malíř posílal svému příteli a řediteli ivančické měšťanské školy Josefu Vávrovi. „Kromě pozdravů a plánů návrhu plakátu na Krajanskou výstavu v nich Mucha Vávru žádá o zaslání ivančického šparglu,“ dodává Dittrichová s tím, že světoznámý umělec asi měl rád chřest.

Unikátní výstavy

Dílo Alfonse Muchy mohou lidé vidět na různých místech České republiky. Monumentální plátna Slovanské epopeje jsou vystavena na zámku v Moravském Krumlově na Znojemsku. Za necelý měsíc se odtud mají přesunout do Veletržního paláce v Praze, Mucha soubor pláten totiž hlavnímu městu daroval.

Nedaleko pražského Václavského náměstí v barokním Kaunickém paláci se nachází i Muzeum Alfonse Muchy. „Výběr přibližně stovky děl, skládající se z olejomaleb, kreseb, pastelů, soch, fotografií a osobních předmětů, poskytuje jedinečný pohled do světa slavného autora,“ uvedla Hana Laštovičková z ředitelství muzea.

Unikátní výstava Alfonse Muchy, čítající přes sedmdesát děl, je do 26. září k vidění i v prostorách holešovského zámku u Kroměříže. „Zachycuje průřez Muchovou tvorbou a představuje také díla, která v Čechách dosud vystavená nebyla. Například kalendář firmy Lorilleaux je v Česku úplně poprvé,“ upřesnil kurátor výstavy Tomáš Mikuláštík.

Kariéra Alfonse Muchy trvala šedesát let a stačil vytvořit unikátní uměleckou sbírku. Jeho dílo lidé obdivovali za jeho života a populární je na celém světě i v současnosti.

Místostarosta Moravského Krumlova Tomáš Třetina o odvozu Epopeje říká: Je to velký zásah do duše města

Moravský Krumlov /ROZHOVOR/ – Patnáctý červenec. Uvedené datum by obyvatelé Moravského Krumlova na Znojemsku nejraději z kalendáře vymazali. Z místního zámku totiž od toho dne začne pražská galerie stěhovat obrazy Muchovy Slovanské epopeje do Prahy. Místostarosta Krumlova Tomáš Třetina tvrdí, že to bude obrovský zásah do duše města.

Jak obyvatelé Krumlova vnímají, že město přijde o cennou památku?
U nás je to téma číslo jedna. Pro Krumlováky jde o událost velice smutnou a bolestnou. Mnoho lidí si na obrazech našlo oblíbený motiv a chodí na zámek čerpat z obrazů energii.

Má Praha vůbec na Epopej nárok?
Nárok Prahy nezpochybňujeme. Ale přejeme si, aby Praha řekla: Epopej je naše, ale vystavíme ji v Moravském Krumlově na jižní Moravě.

Proč?
Praha nebude Epopej nikdy vnímat tak jako my. Má spoustu jiných památek a Muchovy obrazy jsou pro ni jen kapka v moři. Epopej je pro naše město už symbol. Vzít Krumlovu Epopej, je jako vzít Praze Pražský hrad.

Co stěhování obrazů pro město znamená z hlediska ekonomiky?
Pro Moravský Krumlov je přestěhování Slovanské epopeje velká ztráta. Ročně se na ni přijede podívat pětatřicet tisíc lidí. Na obrazy navazuje naučná stezka a cyklostezka. Kromě toho, že město přijde o peníze z cestovního ruchu, ztratí i místní podnikatelé, hotely a restaurace návštěvníky a obživu.

Co jste pro zachování Epopeje v Moravském Krumlově udělali?
Maximum. Jednali jsme se všemi stranami, jsme ve spojení i s Muchovým vnukem Johnem Muchou. Nyní už je odvoz Epopeje definitivní, máme ji připravit na patnáctého července. A neumíme tomu zabránit. Snad jen tím, že se přikovám na dveře zámku a budu držet hladovku.
Epopej čeká stěhování do Prahy

Jižní Morava – Zachytit historii Slovanů v kolekci obrazů, která symbolizuje jejich cestu dějinami. To si přál Alfons Mucha, když maloval cyklus obřích pláten Slovanská epopej. Po dokončení věnoval obrazy Praze, ovšem s podmínkou, že obrazy budou vystaveny v důstojném prostředí. Právě tuto povinnost podle malířových dědiců Praha dosud nesplnila.

Epopej proto dosud byla v Moravském Krumlově na Znojemsku. Obrazy tam přivezli už po druhé světové válce a za pomoci místních lidí prošly restaurováním. Od 4. srpna 1963 jsou vystavené na tamním zámku. Hlavní město však obrazy chce a už v polovině července začnou pracovníci Galerie hlavního města Prahy se stěhováním.

Podle mluvčího pražské radnice Jiřího Wolfa je Praha pro slavné Muchovy obrazy vhodnější než Krumlov. „Zámek v Moravském Krumlově není důstojným místem pro vystavení tak důležitého díla,“ řekl mluvčí. Pražský magistrát už dříve oznámil, že chce Epopej vystavit od září v pražském Veletržním paláci.

Stále hledají místo

To se ale nezamlouvá vnukovi po slavném malíři Johnu Muchovi. „Jde o provizorium. Dozvěděl jsem se, že plátna mají v Národní galerii viset pouze osm měsíců, protože po uplynutí této doby má galerie s prostorami jiné úmysly,“ upozornil malířův vnuk.

Ten také požádal soud o vydání předběžného opatření, které mělo zabránit stěhování monumentálních pláten až do rozhodnutí, kdo smí s památkou nakládat. Zda pražská galerie nebo Nadace Alfonse Muchy. Soud návrh Muchova vnuka zamítl a Epopej se tak do Prahy přesune. „Slovanskou epopej vlastní hlavní město. John Mucha do stěhování nemá co mluvit,“ prohlásil pražský radní pro kulturu Ondřej Pecha.

Stálé místo pro trvalé umístění Epopeje ovšem Praha pořád hledá. Přes odpor některých odborníků se zatím jako nejvhodnější jeví památník na Vítkově.
Vážení čtenáři, seriál Jihomoravané, kteří dobyli svět najdete také v tištěné podobě každé pondělí v Brněnském deníku Rovnost

Autor: Gabriela Peringerová

28.6.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Divočina v lomu Hády. Studentka navrhla les místo odkladiště

Brno – Jako malá chodívala s rodiči na procházky přírodou. Záliba spolu s touhou měnit svět okolo sebe nakonec rozhodla při výběru oboru studia. Díky tomu se nyní sedmadvacetiletá Pavla Kratochvílová dostala k zahradní a krajinářské architektuře na Mendelově univerzitě. V závěru studia zvítězila v soutěži diplomových prací s tématy životního prostředí. Jako tu nejlepší z dvaceti přihlášených ji ocenila odborná porota minulý měsíc.

Trať mezi Brnem a Prahou? V zisku budeme do dvou měsíců, říká Jančura

Brno /ROZHOVOR/ – Pět let uplynulo od doby, kdy žluté vlaky společnosti RegioJet podnikatele Radima Jančury začaly dělat konkurenci Českým drahám na trati mezi Prahou a Ostravou. Nyní vyjedou i mezi Prahou a Brnem. „Než rozhodnutí Správy železniční dopravní cesty o našem začátku přišlo, trnuli jsme, protože politická moc Českých drah je velká. Ale právo bylo na naší straně," říká o svém vítězství nad státním dopravcem Jančura.

Nový Moravák svlaží vodotrysky. Vítězný návrh počítá v zimě i s kluzištěm

Brno /VIZUALIZACE/ – Ochlazení v horké letní dny nebo jízdu na bruslích v zimě nabídne po rekonstrukci Moravské náměstí v Brně. Radnice Brna-středu chce vytvořit prostor s vodní plochou a kavárnou, který lidi naláká k odpočinku. V pátek oznámila výsledky architektonické soutěže na podobu náměstí. Z dvaceti návrhů zvítězil v soutěži projekt kanceláře Consequence forma.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies