VYBERTE SI REGION

V puklinových jeskyních vydrží rampouchy až do června

Znojemsko /PŘÍRODNÍ KLENOTY JIŽNÍ MORAVY/ - Kamenitá suťovitá pole u Vranova nad Dyjí ukrývají systém puklinových jeskyní. Ledové sluje leží ve svahu s neobvyklými rostlinami.

17.9.2012
SDÍLEJ:

Chodby Ledových slují u Vranova nad Dyjí přitahují pozornost místních lidí i odborníků. Ti si už dlouho lámou hlavu nad příčinami jejich vzniku. Foto: Petr Zajíček

Jižní Morava je známá jako oblast s nejteplejším podnebím v republice. Přesto se tam najdou místa, kde vydrží rampouchy zmrzlé až do června. Zvláštní úkaz se nachází v jeskyních Ledových slují. Leží ve strmém svahu nad meandrem řeky Dyje mezi Vranovem nad Dyjí a Čížovem na Znojemsku. Zvláštní krajina se suťovitými kamenitými rozvalinami a jeskynními puklinami je v první ochranné zóně Národního parku Podyjí. Ledovým slujím je věnovaný další díl seriálu Deníku Rovnost Přírodní klenoty jižní Moravy.

NOVÝ DÍL SERIÁLU PŘÍRODNÍ KLENOTY JIŽNÍ MORAVY ČTĚTE V PONDĚLNÍM (DNEŠNÍM) VYDÁNÍ JIHOMORAVSKÝCH DENÍKŮ ROVNOST!

Podle pověsti se rampouchy v jeskyních objevily kvůli vílám Kožešničkám. Koupaly se na břehu Dyje a na zimu se uchylovaly do jeskyní u Vranova, kde usnuly. Z jejich kožíšků sálalo teplo. To se nelíbilo Mrazu. Proto foukl do jeskyně vichr. „Teplý vzduch ochladl a začal tvořit na stěnách jeskyně ledovou vrstvu. Po čase začaly vyrůstat první rampouchy. Taktak, že se Kožešničky vůbec probudily ze zimního spánku. Vystrčily hlavu z jeskyně. A jaro už skutečně začalo. Víly rychle vylezly ze zmrzlého brlohu. Ledové sluje už po nich ale zůstaly," píše Leo Zerhau v knize Pověsti a příběhy z Podyjí.

Podle odborníků může za vznik rampouchů proudění vzduchu a zatékající voda, kterou vytvoří zásoby ledu. „Led se tvoří jen v některých jeskyních. Zpravidla tam, kam zateče voda. S rychlým příchodem zimy a s klesajícím mrazivým vzduchem zmrzne a vytvoří na stěnách ledové povlaky či rampouchy. Pokud je na povrchu nad jeskyněmi dost sněhu, který za mírné podyjské zimy několikrát odtaje a zateče do podzemí, může být vrstva ledu ve slujích mocnější a výzdoba stěn bohatší. V těchto případech tam led zůstane až do pozdního léta. Většinou ale ledová výzdoba vydrží v jeskyních od ledna do června," vysvětluje náměstek ředitele Správy Národního parku Podyjí Jan Kos.

Rozsáhlá suťová pole a systém puklinových jeskyní vznikly postupným rozrušováním svahu a mrazovým zvětráváním. Kos uvádí, že chodby jeskyní Ledových slují měří okolo kilometru. Nejde o rozsáhlý komplex chodeb, ale spíš o krátké slepé chodby a pukliny o délce nejvýš několika desítek metrů.

Podle Kosa jsou Ledové sluje na Moravě i v celé republice jedinečné. „Jeskyně totiž nevznikly v horninách, které podléhají krasovění, tedy rozpouštění hornin, jako vápence nebo dolomity. Naopak v takzvaných ortorulách, ve kterých krasové jevy obvykle nevznikají," podotýká.

Ojedinělé je i rostlinstvo v okolí mrazivých jeskyní. „V jejich blízkosti rostou druhy typické až pro vyšší nadmořské výšky. Například přirozený výskyt smrku ztepilého ve výšce 350 metrů nad mořem je skutečně jedinečný," upozorňuje Kos.

Protože se svah Ledových slují stále pohybuje, je vstup do jeskyní nebezpečný. Proto nejsou přístupné. „Jako náhradu pořádáme každoroční vycházku pro veřejnost po okolí Ledových slují," informuje náměstek.

Turisté podle starosty nedalekého Vranova nad Dyjí Lubomíra Vedry spíš než přímo k Ledovým slujím míří po červené značce k obelisku, který stojí na vrchu v těsné blízkosti slují. Monument připomíná majitelku vranovského zámku hraběnku Helenu Mnizskovou. Byla patriotka a v devatenáctém století zpřístupnila lidem tamní krajinu. „Od obelisku je nádherný rozhled do neporušené krajiny údolí Dyje. K místu každý rok vystoupám," svěřuje se starosta.

Správa národního parku loni na podzim obelisk opravila. „Kromě něj zdědila správa řadu dalších menších památek v okolí. Většinou jsme je převzali v žalostném stavu. Posledních dvacet let se je pokoušíme dát postupně do pořádku. Obelisk u slují byl zatím poslední," říká Kos.

Starosta Vranova doplňuje, že památky ničili pohraničníci. V letech 1951 až 1990 byly totiž Ledové sluje i obelisk stejně jako většina území parku součást hraničního pásma. „Na druhou stranu díky tomu je dnes krajina Podyjí téměř nedotčená," přemýšlí Vedra.

Stavbu obelisku zahájil okolo roku 1860 Vranovský okrašlovací spolek. „Sdružení také v devatenáctém století vyznačilo první turistickou trasu v této krajině vedoucí okolo slují," zmiňuje místopředsedkyně dnešního Vranovského okrašlovacího spolku Zuzana Solařová.

Zřejmě díky aktivitě svahu jsou naopak jeskyně Ledových slují chudé na archeologické objevy. Jediný nález byl keramický džbán. Patrně pochází až z devatenáctého nebo počátku dvacátého století. „Původ předmětu lze nejspíš hledat v některé z blízkých jihomoravských či dolnorakouských dílen," uvádí Vladimír Brych ve sborníku Výzkum lokality Ledové sluje u Vranova nad Dyjí.

Ledové sluje

Forma ochrany: první ochranná zóna Národního parku Podyjí

Vyhlášeno: 1. července 1991

Rozloha: kolem 2 hektarů

Jak se tam dostat: Útvar Ledové sluje je součástí Národního parku Podyjí. Leží jihovýchodně od Vranova nad Dyjí na Znojemsku na červené turistické trase vedoucí směrem k Lukovu.

Důvod ochrany: terén kamenitých suťových polí a puklinových jeskyní

Mapa: turistická mapa Klubu českých turistů číslo 81

Podyjí si kněžna Lubomirská zamilovala

Znojemsko - Nejjasnější paní hraběnce Heleně z Mniszku rozené kněžně Lubomirské od milovníků přírody. Tento nápis v němčině byl původně na podstavci obelisku věnovaném hraběnce nedaleko Ledových slují u Vranova nad Dyjí na Znojemsku. Monument stojí v místě dodnes.

Mnizsková se narodila v roce 1784 v Rovně na území dnešní Ukrajiny. Vranovský zámek si nakonec vybrala za své trvalé sídlo. Zámek i krajinu Podyjí si zamilovala. V okolí Vranova po ní v krajině zůstalo mnoho drobných památek.

Zasadila se i o rozvoj zámku. „Zásadně rozšířila zámeckou knihovnu. Podporovala také hudbu a divadlo. Zřídila ve Vranově vlastní divadelní scénu. Zvala zpěváky, herce a hudebníky ze Znojma a z Vídně a mnoha dalších míst," připomíná kastelán zámku Vranov nad Dyjí Karel Janíček.

Dodává, že hraběnka také upravila zámecký lesopark a podporovala tamní školy, kostely a charitu. Zemřela na zámku v roce 1876 v třiadevadesáti letech.

Na úpravách krajiny začaly od devatenáctého století hojně pracovat také okrašlovací spolky. Podle místopředsedkyně dnešního Vranovského okrašlovacího spolku Zuzany Solařové je zakládali většinou bohatí, protože členové platili vysoké příspěvky. „Ve spolcích byli většinou romanticky smýšlející lidé, kteří chtěli zvelebit okolí domova. Stavěli první turistické rozhledny, nebo upravovali parky v okolí měst," přibližuje Solařová.

Vranovský okrašlovací spolek podle ní založili někdy v padesátých letech devatenáctého století. „Na přelomu století už zřejmě nefungoval, protože podle dochovaných zmínek ho v roce 1907 založili znovu. Tento spolek tvořili zejména Němci. Scházeli se až do vypuknutí první světové války roku 1914. Na dávnou činnost spolku jsme navázali až v roce 2010," říká žena.

Dnes spolek spolupracuje se školou. Děti pomáhají s úklidem odpadu. Se správou národního parku chce zase rozšiřovat turistické trasy v Podyjí.

Tři památky v okolí ledových slují

Památku postavila na počest manžela
Hraběnku Mnizskovou připomíná mnoho drobných památek. Jedna z nich je Mnizskův kříž. Stojí na Křížovém vrchu u Vranova nad Dyjí. Hraběnka ho nechala postavit okolo roku 1847 na počest zemřelého muže Stanislava. „Rád na toto místo chodil. Součást kříže je polsko-německý nápis: Žena nejlepšímu z mužů, děti nejlaskavějšímu z otců, na památku Jeho Excellence hraběte Stanislava z Mnizsku," řekl kastelán vranovského zámku Karel Janíček.

Na hranicích stojí hraběnčina vyhlídka
Těsně u česko-rakouské státní hranice se nachází Helenina vyhlídka. Také připomíná hraběnku Mniszkovou. Říká se jí Zikkurat. Jde o malou kamennou stavbu, leží nedaleko loveckého letohrádku Lusthaus. „Vyhlídku postavili v první polovině devatenáctého století. Má kruhový půdorys. Dřív než okolí zarostlo lesem, bylo možné pozorovat z vyhlídky vranovský zámek a jeho okolí," připomíná kastelán zámku Vranov nad Dyjí Karel Janíček.

Kříž připomíná zemřelého přítele
Jeden z křížů vztyčil v krajině Podyjí ještě před smrtí i manžel hraběnky Mnizskové Stanislav. Věnoval ho dlouholetému příteli, spisovateli a malíři Karlu Clarymu. „Hrabě ho nechal postavit poté, co se při návštěvě Vranova jeho druh nakazil při epidemii cholery a krátce na to zemřel," uvádí kastelán vranovského zámku Karel Janíček. Kříž stojí v lese nad vodní nádrží Vranov. Po humanistovi Clarym je pojmenovaná i jedna tamní turistická stezka.

Autor: Klára Židková

17.9.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Nazí brněnští veslaři nafotili kalendář. Třásli jsme se jak ratlíci, smáli se

Brno /FOTOGALERIE/ – Namísto pravidelného tréninku zapózovali před objektivy fotoaparátů. Veslaři z brněnského ČVK se svlékli při tvorbě týmového kalendáře s cílem rozšířit povědomí o tradičním jihomoravském klubu a zvýšit zájem o veslování.

Dvacet let v UNESCO. Lednicko-valtický areál je světovou pýchou

Břeclavsko – Vzala přítele za ruku a společně vyrazili vstříc procházce parkem u zámku v Lednici na Břeclavsku. Studentka gymnázia Hana Sýkorová se stala jedním z mnoha set tisíců lidí, kteří si pro strávení volného času vybrali Lednicko-valtický areál. „O víkendu v létě bývá plno, ale v listopadovém pátečním dopoledni je to lepší," řekla studentka k obrovskému zájmu turistů o celý areál. Místo s rozlohou přesahující 280 kilometrů čtverečních za posledních dvacet let rozkvetlo. V prosinci 1996 se stalo součástí Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO – organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu.

Kempného přerod. V kádru Jestřábů vévodí statistice hitů

Chicago, Brno – Kariéru v NHL si staví trpělivě od základů. Hokejový obránce Michal Kempný při angažmá v brněnské Kometě či ruském Avangardu Omsk platil za ofenzivního beka. V dresu Chicaga Blackhawks za 22 zápasů získal dvě asistence a snaží se především odvést bezchybně práci směrem dozadu. „Kdyby se hnal za body, nebude to úplně ono. Má jinou úlohu než v Evropě. Soustředí se na obrannou černou práci. V současné chvíli je to správná cesta," pozoruje Štěpán Sokol, komentátor NHL na televizní stanici Nova Sport.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies