Ve stepi skáčou obří kobylky a běhají květiny

Fouká vítr a stepní běžec se žene svahem. Kulovitá rostlina známá z kovbojek bezcílně bloumá krajinou sem a tam. Nejde o výjev z westernu, ale o národní přírodní rezervaci Pouzdřanská step Kolby na Břeclavsku.

V pozdním létě se tam často odlomí nadzemní část vzácného katránu tatarského a uschlou částí byliny pak po stepi smýká vánek. Květy katránu a dalších vzácných druhů rostlin jsou největším lákadlem chráněné oblasti, o které pojednává další díl seriálu Deníku Rovnost Přírodní klenoty jižní Moravy.

Oblý kopec je podle starosty Pouzdřan Františka Špringera cílem stovek turistů. „Dokonce v okolí zastavují zájezdové autobusy, aby si cestující step prohlédli. V létě proto bývá v naší obci mnohem víc lidí než v zimě, kdy se o rezervaci turisté příliš nezajímají. V letních měsících také díky ní zdejším hospodám stoupají tržby,“ pochvaluje si starosta.

Ráda, i když jen občas, tam na procházku zavítá například obyvatelka Pouzdřan Marie Brzicová. „V létě je tam krásně. Kvete tam spousta kytek. Ani je neumím všechny pojmenovat. Také ráda poslouchám cvrkot kobylek. Jen klíšťata mi vadí,“ líčí svůj vztah k rezervaci žena.

Pouzdřanská step patří podle Vladana Riedla ze Správy chráněné krajinné oblasti Pálava k biologicky nejcennějším územím v České republice. Při botanickém průzkumu tam na malé ploše vědci objevili přes 440 druhů rostlin. Přitom 126 z nich je ohrožených.

Mezi významné rostliny patří například koniklec velkokvětý nebo několik druhů kosatců. Tamní krajinu také ozvláštňují dlouhá bílá vlákna kavylu. A v květnu právě bílé trsy kvetoucího katránu. „Z dálky připomíná pasoucí se ovci. Katrán roste na Sibiři, Ukrajině i ve střední Evropě. Jižní Morava je severozápadní hranicí výskytu této vzácné byliny,“ říká Riedl.

Dodává, že odumřelé a oschlé části katránu jsou v rozsáhlých stepích schopné urazit velké vzdálenosti. „Někteří ruští badatelé se dokonce domnívají, že kulovitý tvar a koulivý pohyb stepních běžců posloužily starověkým stepním národům jako vzor pro konstrukci kola,“ doplňuje ochranář.

Sedmicentimetrová kobylka

Kromě neobvyklé flóry je kopec za Pouzdřany významný i výskytem vzácných bezobratlých. Žije tam například náš vůbec největší hmyz, kobylka sága dlouhá až sedm centimetrů.

V minulosti step spásaly ovce. Potom je nahradila společenstva divokých králíků. „V osmdesátých a devadesátých letech minulého století ale vymřeli na infekční myxomatózu. Od roku 2007 se na hranici stepi snaží králičí společenství obnovit myslivecké sdružení z Pouzdřan. Nová populace se částečně sama rozmnožuje a zčásti ji myslivci doplňují,“ dodává Riedl.

Sám do stepi chodí i pětkrát do měsíce. V létě, v zimě. Fascinují ho zejména hraniční místa, kde step přechází v les. Pod křivolace rostoucími duby tam člověk narazí na další zajímavé druhy rostlin i živočichů.

Někteří lidé za jihomoravskou stepí přijíždějí pravidelně také z jiných krajů. „Poprvé jsem ji viděl před čtyřiceti lety ještě jako vysokoškolský student. Od té doby tam jezdím téměř každoročně. Celý rok je tu k vidění něco zajímavého. Je to ostrov původní krajiny, která byla na jižní Moravě kdysi běžná. Postupem času ustoupila polím a vinicím,“ upozorňuje učitel biologie z Poděbrad Zdeněk Souček. Na cestu si vždy bere svůj fotoaparát, aby mohl zachytit tamní druhy rostlin a zvířat.

Část krajiny navazující na dnešní národní přírodní rezervaci Pouzdřanská step je prohlášená za evropsky významnou lokalitu. Na ministerstvu životního prostředí teď leží návrh, aby se stala národní přírodní památkou. Bude pak podléhat přísnější ochraně. „Návrh na vyhlášení jsme projednali s vlastníky pozemků a obcemi. Dokončujeme geodetická měření. Návrh úřady projednají zřejmě ještě letos. Termín vyhlášení ale není možné odhadnout,“ informuje mluvčí ministerstva Michaela Jendeková.

KLÁRA ŽIDKOVÁ
ANNA FAJKUSOVÁ

Výtvarník Vojtek o stepi: Vstřebal jsem ji, je mou součástí

Břeclavsko - Narodil se v roce 1934 v Horních Bojanovicích na Břeclavsku. A regionu pod Pálavou zůstal věrný celý život. Už od mládí chodil skicovat tamní krajinu. V jeho malířské a grafické tvorbě se objevuje dodnes. Opakovaně ztvárňuje i národní přírodní rezervaci Pouzdřanská step. „Je to kus mého rodného kraje. Považuji tu krajinu za součást mne samotného,“ říká jihomoravský malíř Antonín Vojtek.

Jak se zrodil váš vztah k Pouzdřanské stepi?
Už v padesátých letech minulého století jsem oblý kopec stepi pozoroval při cestách vlakem do Brna. Lákaly mne jarní barvy bíle kvetoucích katránů i letní stříbrné vlající traviny. Právě jako mladý botanik jsem se velmi zajímal o tamní faunu.

Kdy jste step začal malovat?
Ztvárňuji ji už od svých studentských let. Nejprve jsem ji chodil skicovat a malovat přímo do plenéru. Také jsem nad stepí často létal s rogalem. Když už jsem potom místo dostatečně vstřebal, začal jsem ho malovat svým vlastním způsobem přímo v ateliéru.

Jaký je to způsob?
Jde o takzvanou syntézu. Do reálné krajiny zasazuji symbolické motivy. Spisovatel Jan Kostrhun mou práci nazývá magickým realismem.

Máte na Pouzdřanskou step i jiné vzpomínky?
Step jsem vyhledával i v dobách, kdy jsem byl velmi zamilovaný. Chodil jsem tam na milostné schůzky.

Máte přízvisko Malíř jižní Moravy. Jak jste ho získal?
Toto pojmenování pochází z roku 1972. Český fond výtvarného umění pořádal v Brně výstavu Mizející krajina. Měl jsem na ní dvacet děl. K expozici se konala velká tisková konference. V nějakém zápalu jsem před novináři povstal a pronesl: Slibuji, že budu malířem jižní Moravy! Jeden novinář zvedl znuděně oči od zápisníku a pronesl: A co vám, člověče, brání?

Které další jihomoravské lokality často malujete?
I když je má tvorba rozmanitější, než je známé, jižní Moravě zůstanu věrný navždy. Na mých obrazech se objevuje krajina Pálavy nebo výjevy z okolí řek Svratky, Dyje či Moravy.

Kde všude svá díla vystavujete?
V České republice jsem měl 185 samostatných výstav. Mé práce se ale dostaly například také do Německa, Skotska, Itálie a Řecka. (kž)

VZÁCNÉ ROSTLINY A ZVÍŘATA

Pouzdřanské stráně zkrášlují i kosatce
Národní přírodní rezervace Pouzdřanská step Kolby je významná i tím, že tam rostou vzácné druhy kosatců. „Například kosatec skalní nebo různobarevný,“ vyjmenoval Vladan Riedl ze Správy chráněné krajinné oblasti Pálava. Kosatec různobarevný se vyskytuje na slunných křovinatých a skalnatých místech. Je silně ohrožený.

Pestrobarevný pták hnízdí v norách
Je o něco větší než kos. Má štíhlé tělo s krátkým ocasem a dlouhými křídly. Nejnápadnější je ovšem jeho modrohnědé zbarvení. Jde o vlhu pestrou. Tento vzácný ptačí druh obývá také národní přírodní rezervaci Pouzdřanská step Kolby. „Zvláštní je, že hnízdí v norách,“ upozornil Vladan Riedl ze Správy chráněné krajinné oblasti Pálava.

Katrán tatarský roste i na Sibiři
Vysoká bylina s tlustým stonkem a drobnými bílými květy také zkrášluje svahy Pouzdřanské stepi. Je to u nás silně ohrožený katrán tatarský, který roste od střední Evropy až po Sibiř. Podle Vladana Riedla ze Správy chráněné krajinné oblasti Pálava se mu přezdívá stepní běžec. Po odkvětu se totiž rostlina odlomí a šíří semena, když s ní smýká vítr krajinou. (kž)