Pod úzkými schody, které v Pisárkách vedle tramvajových kolejí stoupají do Wilsonova lesa, ukrývají kovová vrata štolu ve tvaru písmene L. Štolu spravují brněnské vodárny, o jejím původu však archivy mlčí.

Kovových vrat, pomalovaných sprejery, si lidé všimnou nejlépe z tramvaje jedoucí ze zastávky Pisárky směrem k přehradě. „Chodba za vraty dříve vodárnám sloužila jako skladiště chloru,“ uvedl ředitel Brněnských vodáren a kanalizací Miroslav Nováček.

V chodbě kvůli tomu vedly koleje, po kterých se lahve s chemikálií vyvážely až před vrata. Nedávná rekonstrukce pisárecké křižovatky se však dotkla i plácku před štolou, a pozůstatky po kolejích před vraty tak zmizely kvůli nové dlažbě.

Ve štole pod Wilsonovým lesem se chlor přestal skladovat před více než dvaceti lety. „Už se totiž tak masivně nevyužíval, a navíc se změnily technické normy, takže štola pod kopcem přestala vyhovovat,“ vysvětlil Nováček. Vodárny proto postavily nový sklad přímo ve svém hlavním areálu a přemýšlely, co s nepotřebnou štolou. Nakonec ji pronajaly pro soukromé využití.

Dnes má klíče od kovových vrat Roman Fadrhonc, který ve vodárnách pracuje. „Prostory po bývalém skladu si pronajímám jako dílnu. A přede mnou si ji od vodáren pronajímal můj otec, takže jsem ji tak trochu zdědil,“ říká s úsměvem Fadrhonc.

O stáří štoly však neví nic bližšího. „Těžko říct, kdy ji postavili, nikdy jsem o jejím stáří nic neslyšel. Snad jen to, že všechno bylo vždycky tajné, takže neexistuje moc dobových dokumentů,“ domnívá se současný uživatel prostor.

Souhlasí s ním i ředitel vodáren. „Po osudu skladu na chlor jsem poměrně usilovně pátral, ale ani v našem archivu se mi nic nepodařilo najít. Vypadá to, že stavba měla kdysi utajovaný charakter a pak se zkrátka hodila na uskladnění chloru,“ zhodnotil Nováček.

Podle něj však štola stála na místě ještě předtím, než se pod Wilsonovým lesem začala v roce 1976 stavět tramvajová trať z Pisárek do Komína. O původu štoly nemá podrobnější informace ani znalec brněnského podzemí Aleš Svoboda. „Štola nemá stejný původ jako například kryty pod Kraví horou nebo Petrovem. Ale nic bližšího o jejím původu se mi zjistit nepodařilo,“ sdělil Svoboda.

Původ štoly tedy zůstává zahalen tajemstvím. A nekonkrétní obrysy má i její budoucnost, protože blízké okolí v budoucnu ovlivní stavba části velkého městského okruhu. Ten naváže na mimoúrovňovou křižovatku Hlinky–Bauerova. Vchod do chodby je totiž jen pár metrů od místa, kde se nová víceproudová silnice zužuje do dvou pruhů, a kterému někteří řidiči přezdívají „nejluxusnější trychtýř v Brně“.