V osm hodin ráno mě u vchodu do brněnského Vida science centra vítá vidátorka Martina Nekolová. Naše kroky nevedou, jak bych očekávala, rovnou do expozice. Jdeme do učeben pro děti z prvního stupně základní školy. „V devět hodin přijde první skupina dětí. Je potřeba laboratoře uklidit a přichystat pomůcky. Třeba potravinářská barviva nebo oleje," vysvětluje Nekolová. Při těch slovech si nasazujeme bílé pláště a já si už připadám úplně jako ve škole na hodině chemie nebo fyziky. Jen na druhé straně katedry.
Nepřehlédněte:
Bytová družstva se ocitla v pasti. Neplatiče již nemohou vyhoditVidátoři: hrají si s ohněm a mají strach o návštěvníky
Brno /NA DEN S…/ – Nořím ruce do vany s vodou, aby žádný chloupek nezůstal suchý. Do dlaní nabírám bubliny z jaru, pak moje průvodkyně škrtá a já hořím. Plamen větší než já na mých rukou svítí, cítím obrovský žár. Trhám rukama a kůže je opět chladná. Rutinu vidátorů, průvodců Vida science centrem, jsem si vyzkoušela v seriálu Deníku Rovnost Na den (s).
Kliknutím zvětšíte
Redaktorka Brněnského deníku Rovnost si vyzkoušela rutinu vidátorů, průvodců Vida science centrem.
|
Foto: DENÍK/Lubomír Stehlík