VYBERTE SI REGION

Vinice na Šobesu patří k nejlepším v Evropě

Znojemsko /PŘÍRODNÍ KLENOTY JIŽNÍ MORAVY/ - Pěstování révy na viniční trati Šobes na Znojemsku má staletou tradici. Víno tam zraje podobně jako u Rýna nebo francouzské Rhôny.

6.11.2012 1
SDÍLEJ:

Vynikající Ryzlink rýnský i další odrůdy pěstují vinaři na kopci Šobes v meandru řeky Dyje na Znojemsku. Zájemci je mohou v místě ochutnat ve speciálním stánku. Místo si kvůli chráněné poloze oblíbila řada ohrožených druhů.Foto: Jiří Němeček

Na zámku Konopiště nedaleko Benešova ve Středočeském kraji visí obraz z roku 1820, který namaloval Giovanni Maria Monsorno. Zachycuje starou vinici Šobes obklopenou meandrem řeky Dyje na Znojemsku nedaleko rakouských hranic. Na obraze je nápis „Pohoří Šobes ve Znojemském kraji, kde roste nejlepší moravské víno". Pověst jedné z nejlepších vinařských poloh dokonce v celé Evropě má Šobes dodnes. Místo je součást národního parku Podyjí. Deník Rovnost mu věnuje další díl seriálu Přírodní klenoty jižní Moravy.

NOVÝ DÍL SERIÁLU PŘÍRODNÍ KLENOTY JIŽNÍ MORAVY ČTĚTE V PONDĚLNÍM VYDÁNÍ JIHOMORAVSKÝCH DENÍKŮ ROVNOST!

Révu pěstují vinaři v kopci v terasách. „Z toho je odvozené jméno Šobes. Vzniklo podle starého názvu pro nerovné a vysekané pole," vysvětluje vinař ze společnosti Znovín Znojmo Luboš Cholasta, který se o vinici stará.

Vynikající Ryzlink rýnský i další odrůdy pěstují vinaři na kopci Šobes v meandru řeky Dyje na Znojemsku. Zájemci je mohou v místě ochutnat ve speciálním stánku. Místo si kvůli chráněné poloze oblíbila řada ohrožených druhů.Šobes má pověst jedné z nejstarších a nejkvalitnějších evropských vinic. „Podmínky pro pěstování vína jsou podobné jako v okolí Rýna nebo francouzské Rhôny," podotýká Cholasta.

Šobeské víno podle něj chutná skvěle díky ideální poloze. „Réva roste v nízké nadmořské výšce na jižním svahu. Okolní lesnaté kopce ho chrání před větrem. A také před škůdci. Vína jsou aromatická i díky kamenité půdě. Přes den nasává sluneční teplo a v noci je vyzařuje," objasňuje vinař.

Asi na dvanácti hektarech vinaři pěstují odrůdy Ryzlink rýnský a vlašský, Rulandské bílé a šedé, méně Pálavu či Sauvignon.

Tamní vinařství má dlouhou tradici. „Kdy přesně lidé založili první vinici, není známé. Ale víno se tam pěstuje několik staletí. Pod vinohradem zůstaly ještě zbytky starých sklepů. Réva se tam udržela až do roku 1905, kdy ji napadl révokaz. Obnova trvala dlouho. V roce 1925 bylo na Šobesu pět hektarů vinic. Po druhé světové válce vznikly další tři hektary. Současnou vinici vysázelo v letech 1969 až 1976 zemědělské družstvo," popisuje dějiny vinice Cholasta.

Strategickou polohu místa u Dyje znali už dávní předci. Archeologové našli v okolí vinohradu pozůstatky osídlení už z pozdní doby kamenné. Nejzajímavější nálezy pocházejí z doby bronzové, kdy okolí obývali lidé podolské kultury popelnicových polí. „V krajině jsou dodnes patrné zbytky jejich silného opevnění tvořeného mohutným valem a nejméně jedním příkopem vytesaným do skály," přibližuje archeolog David Humpola z Ústavu archeologické památkové péče Brno.

Archeologové místo nejdůkladněji prozkoumali v roce 2000. „Mezi nejzajímavější objevy patří hliněný model sekeromlatu s vhloubenou a plastickou výzdobou kultury nálevkovitých pohárů z pozdní doby kamenné," nastiňuje Humpola. Ojedinělý byl podle něj i objev půdorysu domů s kůlovou konstrukcí.

Za krásnou krajinou i vínem míří k Šobesu turisté i místní. „Před rokem 1948 vlastnili mnoho tamních pozemků obyvatelé Podmolí. Vinici vnímáme jako historicky spjatou s obcí, i když se vlastnické vztahy po letech 1945, 1948 a 1989 změnily a dnes k vinohradu putují spíš turisté. Na druhou stranu navštěvuji Šobes často. A tamní víno si nikdy nenechám ujít. Lze ho koupit na stánku i přímo v místě," říká starosta Podmolí Josef Frélich.

Na Šobes jezdí pravidelně degustovat se ženou i turista Jiří Němeček. „Tamní vína jsou skvělá. Místa si velmi vážíme i kvůli jeho romantickým pohledům. Meandrující Dyje svírá skalnatý ostroh vinice. Člověk by tam čekal spíš zříceninu hradu než vinohrad," svěřuje se.

Na Šobesu jako v jediném místě v republice žijí všechny naše druhy užovek. „Za deset minut jsem tam skutečně viděl šest užovek všech čtyř druhů. Je to díky tamní rozmanité přírodě. Kromě teplých svahů se tam nacházejí tlející zbytky rostlin pro kladení vajec i nasucho naskládané kamenné zídky, kde se hadi ukrývají," vysvětluje Martin Škorpík ze Správy národního parku Podyjí.

Většinu vinohradu dnes vlastní Znovín Znojmo. V devadesátých letech koupil přibližně šest hektarů vinic od Podmolí. Nové vedení obce odkup zpochybnilo u soudu. „Prodej pozemků neprojednalo tehdejší zastupitelstvo. A starosta prodal vinařství parcely za třetinu odhadované ceny. Předkupní právo měla navíc správa národního parku," kritizuje Frélich.

Znojemský okresní soud, brněnský krajský soud ani Nejvyšší soud ale nároky obce na vrácení pozemků nepotvrdily. „Koupili jsme pozemky v dobré víře. Chováme se ekologicky a přivádíme do regionu turisty," uzavírá ředitel společnosti Znovín Znojmo Pavel Vajčner.

Vynikající Ryzlink rýnský i další odrůdy pěstují vinaři na kopci Šobes v meandru řeky Dyje na Znojemsku. Zájemci je mohou v místě ochutnat ve speciálním stánku. Místo si kvůli chráněné poloze oblíbila řada ohrožených druhů.

Viniční trať Šobes

Forma ochrany: třetí ochranná zóna národního parku Podyjí

Vyhlášeno: 1. července 1991

Rozloha: přibližně 12 hektarů

Jak se tam dostat: Vinohrad leží těsně u rakousko-českých hranic v okolí obcí Podmolí, Havraníky či Popice na Znojemsku. K místu vede červená a žlutá turistická trasa.

Důvod ochrany: Stará viniční trať, výskyt všech čtyř druhů užovek žijících u nás, víc než šest set druhů rostlin na kilometru čtverečním.

Mapa: turistická mapa Klubu českých turistů číslo 81

Vlastník vinicí na Šobesu Danda: Nejraději mám zdejší klid

Znojemsko /ROZHOVOR/ - Ráno se probudí. Vyjde ven. A jediné, co kolem sebe vidí, je vinohrad a meandrující řeka Dyje. Dům Vojtěcha Dandy stojí přímo u staré vinice Šobes na Znojemsku, která leží kousek od rakousko-moravských hranic. „Nejraději mám zdejší klid. Nemám totiž žádné sousedy. Okolní krajina se mi nejvíc líbí na podzim. Vinice i lesy hýří barvami. Navíc jsem rybář a Dyje je plná pstruhů," svěřuje se Danda.

Kdy jste se na Šobes přestěhoval?

Dům jsem si koupil po revoluci od vzdáleného příbuzného. Mé rodině už však místo patřilo v padesátých letech, kdy jsme si nemovitost koupili od národní správy po odsunutých Němcích. Vyplatili jsme i odcházející Němce. O pár let později jsme museli odejít pryč taky. Na přelomu čtyřicátých a padesátých let vzniklo v těchto místech hraniční pásmo. Vystěhovali nás. Civilisté měli od té doby do těchto míst zakázaný přístup.

Pamatujete si něco z doby, než se vaše rodina ze Šobesu odstěhovala?

U staré vinice jsem prožil jen nejranější dětství. Vybavuji si jen nějaké úsečné obrazy. Byly mi pouze tři roky, když jsme odcházeli. Domov u Dyje chyběl hlavně rodičům. Matce se tajně podařilo místo navštívit až v roce 1975. Zařídil jí to strýc, který ji tam vzal.

Jak vypadalo místo po vašem návratu?

Než jsem se vrátil do domu svého dětství, musel ho úplně opravit. Byl totiž v dezolátním stavu. Poté, co nás na přelomu čtyřicátých a padesátých let z pohraničí vystěhovali, používalo totiž nějakou dobu náš dům zemědělské družstvo. Jeho hospodaření bylo znát. Například garáž měla místo střechy plech.

Proměnila se i okolní krajina vinice?

Šobes nevypadal vždy jako dnes. Vinné keře byly uspořádané jinak. Réva se pěstovala takzvaně po svážnici. Dnes je uspořádaná terasovitě.

Vlastníte na Šobesu i nějaké vinice?

Ano. Jsem jeden ze čtyř posledních vlastníků, kteří si pozemky na Šobesu nechali.

Obhospodařujete je sám?

Ne. Zbytek vinice dnes vlastní vinařství Znovín Znojmo. A tomu já i všichni zbylí vlastníci pozemky pro pěstování révy pronajímáme.

Co máte na Šobesu nejraději?

Asi zdejší klid. Nemám totiž sousedy. A právě touto dobou na podzim mi zdejší příroda přijde nejhezčí. Vinice i okolní lesy hýří barvami.

Tři vzácní hadi ze Šobesu

Užovka stromová.Užovka stromová je symbol lékařů
V okolí vinice Šobes na Znojemsku se vyskytují všechny čtyři druhy užovek žijící na našem území. Lidé tu narazí i na užovku stromovou. „Jde o našeho nejvzácnějšího a největšího hada, dorůstá i přes dva metry. Žije jen u Ostrova nad Ohří, v Bílých Karpatech a v Podyjí. Podyjská populace je největší a nejstabilnější," říká Martin Škorpík ze Správy národního parku Podyjí. Had má dobře přizpůsobené břišní šupiny k lezení po stromech. Díky římské mytologii se stal symbolem lékařů. Na takzvané Aeskulapově holi je zachycená právě užovka stromová.

Užovka podplamatá.Při obraně kouše nebo předstírá smrt
Užovka podplamatá dostala název podle tmavých skvrn na břiše. Živí se rybami. Je to velmi vzácný plaz. I tento druh nachází úkryt v okolí vinohradu Šobes. „Loví nejvíc v zachovalých tocích. Často se živí rybami. S úbytkem takzvaných plevelných ryb, které rybáře nezajímají, a se znečišťováním toků velmi ubývá i těchto hadů," upozorňuje Martin Škorpík ze Správy národního parku Podyjí. Užovka podplamatá není jedovatá. Kouše ale víc než nejznámější užovka obojková. Při obraně vypouští zapáchající sekret. Někdy předstírá, že je mrtvá.

Užovka hladká.Užovka hladká je podobná zmiji
Je to jediný druh užovky v Česku, který rodí živá mláďata. Jde o užovku hladkou. „Tento drobný had obývá suché stráně. Svou výraznou kresbou připomíná zmiji. Na to často doplácí, protože ji lidé pronásledují," podotýká Martin Škorpík ze Správy národního parku Podyjí. Had žije jen v teplých oblastech. Od zmijí se užovky hladké liší očima s kulatými zřítelnicemi. „Posledním obyvatelem vinice Šobes na Znojemsku je užovka obojková. Patří mezi naše nejrozšířenější hady. Obývá množství míst, která se nacházejí v blízkosti vody," doplňuje Škorpík.

Autor: Klára Židková

6.11.2012 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

Rezidentní parkování v Brně se odkládá. Město nestihlo přípravy

Brno – Několik desítek minut objíždí každý večer Petr Bednář okolí svého bydliště v brněnské Grohově ulici, když hledá parkovací místo. Už v dubnu příštího roku mu mělo pomoci rezidentní parkování. Představitelé města jeho start ale odkládají až na září.

Průměrná mzda na jihu Moravy vzrostla o pět procent na 26 413 korun

Brno - Průměrná mzda v Jihomoravském kraji vzrostla ve 3. čtvrtletí meziročně o pět procent na 26.413 korun. Zaměstnanci si tak v průměru polepšili o 1261 korun. Reálný růst mezd s ohledem na inflaci dosáhl 4,5 procenta. Vyplývá to z informací, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

AKTUALIZOVÁNO

Zátah revizorů v rozjezdech: Pozvracím vás, hrozil černý pasažér

Brno /REPORTÁŽ/ – Téměř prázdnými ulicemi nočního Brna se řítí potemnělý autobus. Navzdory tomu, že v něm sedí devět revizorů a osm strážníků, světla v kabině jsou zhasnutá. „Je to proto, aby působil nenápadně," vysvětluje mluvčí brněnských strážníků Jakub Ghanem. Autobus totiž jede na další ze zátahů revizorů v nočních linkách, takzvaných rozjezdech. O víkendu při něm zkontrolovali dvanáct autobusů, chytli téměř sto černých pasažérů. Za jedinou noc revizoři dokáží zkontrolovat až devět set cestujících.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies