VYBERTE SI REGION

Seriál představuje vodojemy na Špilberku: Vodu vystřídaly různé nápisy a kresby

Brno /ZA ZAVŘENÝMI DVEŘMI/ – Bezmála čtrnáct set kubických metrů černočerné tmy a prázdnoty. Kdysi sloužily vodojemy na brněnském Špilberku jako zásobárna pitné vody pro město. Poslední desítky let čekají prázdné na jiné využití. Do zamčených podzemních nádrží mají přístup jen pracovníci muzea na Špilberku. Přesto tamní zdi zdobí vtipné i děsivé vzkazy dobrodruhů, kteří se tam nějakým způsobem tajně dostali. Staré vodojemy představuje další díl pravidelného seriálu Brněnského deníku Rovnost nazvaného Za zavřenými dveřmi, který čtenářům ukazuje a přibližuje různá běžně nepřístupná místa.

18.2.2016 AKTUALIZOVÁNO 19.2.2016
SDÍLEJ:
Fotogalerie
12 fotografií
Staré vodojemy představuje další díl pravidelného seriálu Brněnského deníku Rovnost nazvaného Za zavřenými dveřmi.

Staré vodojemy představuje další díl pravidelného seriálu Brněnského deníku Rovnost nazvaného Za zavřenými dveřmi.Foto: DENÍK/Drahomír Stulír

Z východní terasy na hradbách brněnského Špilberku je nádherný výhled na jih města. Co však turisté a návštěvníci nevidí, jsou dva vodojemy zapuštěné do jejich zdí. Ivo Macháň z Muzea města Brna odemyká jeden ze zrezivělých poklopů na travnaté terase. „Stavbu vodojemů dokončili dělníci na konci devatenáctého století. Jako zásobárna pitné vody pro město sloužily pravděpodobně ještě za války," popisuje Macháň.

Do temné, šest metrů hluboké nádrže spouští reflektor a vydává se po zrezivělých stupadlech dolů, do neznáma. V chladné místnosti mu jde vždy při výdechu od pusy pára. Po všech jeho krocích následuje několik vteřin dlouhá ozvěna. „Vodu pravděpodobně Brňané čerpali z Pisárek. Díky převýšení potom samospádem tekla do městských trubek," vysvětluje Macháň z Muzea města Brna.

I přes zamčený poklop se do vodojemu někteří odvážlivci v minulosti dostali. Na černě vymalovaných zdech z pálené cementové omítky zanechali dotyční spoustu nejrůznějších vzkazů a maleb. „Love Punk. Chceme neutrální stát," napsal například neznámý autor v dubnu 1984.

Kromě stížností na komunistický režim nebo také nacistických symbolů nechybí na zdech ani vzkazy zamilovaných párů. Podle svědectví na jednom ze sloupů vodojemu využívala akustiku při zkouškách rovněž jedna brněnská heavy metalová kapela.

Museli se spouštět

Se stavbou staršího vodojemu začali dělníci v roce 1870. Povolení podepsal tehdejší brněnský starosta Christian d'Elvert. „Starší nádrž je o něco menší, ale má krásné klenuté stropy. Zrezivělá stupadla by se ale pod tíhou člověka zlomila. Průzkumníci se dovnitř museli spustit na lanech," dodává Jaroslav Škvarna z Muzea města Brna.

Mezi dvěma vodojemy je takzvaná technická místnost. Vedlo do ní hlavní potrubí, ze kterého se voda dělila do obou nádrží. Na travnaté terase na opevnění stávaly podle mluvčího muzea Michaela Kalábka obslužné domky. V současné době po nich zůstaly už jen zarostlé podstavce.

Vodojemy jsou poslední turistům nepřístupnou částí na Špilberku. „Před dvanácti lety začal jejich průzkum. Už tehdy muzeum plánovalo opravit je a zřídit v nich lapidárium. Nyní zpracováváme projekt a opravy by mohly začít příští rok," říká Kalábek. Návštěvníci hradu by do vodojemů neslézali po zrezivělých žebřících, ale vcházeli dveřmi na jejich dně.

Autor: Dominika Vágnerová

18.2.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Ilustrační fotografie.

Muž blokoval tramvaj. Dal hlavičku ženě, která mu chtěla pomoci

Ilustrační foto
1

Platy v kraji? I přes navýšení jsou stále podprůměrné

Rychle a zběsile v Brně. Provokoval strážníky, pak ujížděl i na červenou

Brno /VIDEO/ – Byla to honička skoro jako z akčního filmu. Před brněnskými strážníky ujížděl řidič, který předtím úmyslně zaparkoval na chodníku před ředitelstvím městské policie ve Štefánikově ulici a odmítal auto odstranit. Situaci po zadržení vysvětloval tím, že zákony jsou od toho, aby se porušovaly. „Dobrá honička," řekl zasahujícím policistům.

Ples jako Brno: Gejzír nápadů, hodnotí celebrity

Brno /REPORTÁŽ/ – Po červeném koberci v sobotu večer přicházejí do brněnské Fait Gallery první celebrity. V záři barevných světel se třpytí dlouhé šaty krásných dam, doprovázených pány ve smokingu s motýlkem. Pečlivě upravené stoly zdobí kytice bílých a růžových tulipánů. Nad nimi se starostlivě sklání číšníci a dohlížejí, aby skleničky nezůstávaly prázdné. Ples jako Brno začíná.

O oblékání mrtvých není zájem, komentuje novelu majitel pohřební služby

Jižní Morava /ROZHOVOR/ – Větší kontrola pohřebních služeb, důstojnější zacházení s mrtvými a ve výsledku větší komfort pozůstalých. Politici si od novely zákona o pohřebnictví slibují velké zlepšení. Podle majitele brněnské pohřební služby Pavla Cajzla jsou změny nadbytečné. „Většina věcí je jenom o domluvě, není třeba, aby je určoval zákon," vysvětlil majitel pohřební služby Cajzl.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies