VYBERTE SI REGION

Vratíkov je jako zmenšenina Moravského krasu

Boskovice /PŘÍRODNÍ KLENOTY JIŽNÍ MORAVY/ - Systém jeskyní u Vratíkova na Blanensku je malý. Přesto tam jeskyňáři objevili všechny útvary, které jsou i v největším krasu v republice.

10.9.2012
SDÍLEJ:
Fotogalerie
6 fotografií
Systém vápencových jeskyní Vratíkovský kras přitahuje jeskyňáře a badatele už od devatenáctého století. Speleologové si v něm postavili i chatu.

Systém vápencových jeskyní Vratíkovský kras přitahuje jeskyňáře a badatele už od devatenáctého století. Speleologové si v něm postavili i chatu.Foto: Jiří Chalupa

Komorní, zapomenutý, ale krásný. Těmito slovy se dá charakterizovat Vratíkovský kras ležící východně od Boskovic na Blanensku. Někteří o něm hovoří jako o miniatuře Moravského krasu. Na malé ploše jsou tam stejné krasové jevy. „Jen jsou menší. Navíc se ve Vratíkově setkáme s pěti povrchovými vápencovými kužely. V největším krasu v republice přitom nejsou," říká člen Speleoklubu Vratíkov Martin Vítek. Systém malých jeskyní je přírodní rezervací. Jí je věnovaný další díl seriálu Deníku Rovnost Přírodní klenoty jižní Moravy.Vratíkovský kras už přes šedesát let zkoumají tamní jeskyňáři. „Podloží tvoří prvohorní vápenec, který má rozlohu kolem dvaceti hektarů. U nás se jako jeskyně bere prostor, který přesáhne délku dvou metrů. Proto lze říci, že na Vratíkově zatím známe přes třicet jeskyní," vypráví Vítek. Mezi nejznámější podle něho patří jeskyně Čtyřka, Sklep, Okno nebo jeskyně Pod Smrkem. Na Vratíkově se nachází i malá propast a na povrchu různé útvary vytvořené erozí, jako jsou vápencové škrapy či závrty.

Podle Vítka je obtížné odhadnout, jak velkou část podzemí jeskyňáři ještě neodhalili. „V knize archeologa Jana Kniese je zmínka o hajném, který v devatenáctém století objevil v lokalitě „Za Zahradami" jeskyni s krásnou krápníkovou výzdobou. Chtěl ji uchránit před zničením, a tak jeskyni zazdil. Generace místních jeskyňářů včetně nás se snaží jeskyni objevit," popisuje speleolog.

Do krajiny s vápencovým reliéfem porostlým mechy míří většinou jen nadšení jeskyňáři. „Jde spíš o zapomenuté místo. Rezervací neprochází žádná turistická trasa. Davy lidí tam nemíří. Kras leží podél cesty mezi Vratíkovem, Hrádkovem a Boskovicemi. A silnice není plánovaná pro parkování mnoha návštěvníků," vysvětluje starosta Boskovic Jaroslav Dohnálek.

Vzpomíná, že jinak tomu bylo v minulosti, kdy byl Vratíkov cílem mnoha nedělních rodinných výletů. „To ještě cesta z Boskovic do Vratíkova vedla jinudy. Dnes na jejím místě leží vodní nádrž Boskovice," upozorňuje starosta.

Lákavější před stavbou nádrže bylo okolí Vratíkova i podle boskovické místostarostky Jaromíry Vítkové. „Z mládí si pamatuji, že přes Vratíkovský kras vedla turistická trasa z Boskovic na Suchý. Kras navazoval na chatové osady a na koupaliště. Bylo to velmi romantické údolí. Bývaly tam i stanové tábory," vzpomíná Vítková.

Město Boskovice Vratíkovský kras ani neprezentuje jako součást svých informací o cestovním ruchu v okolí. Protože tamní jeskyně nejsou pro veřejnost přístupné. „O zpřístupnění se kvůli ochraně krasových jevů neuvažuje ani do budoucna. Otevírání jeskyní pro veřejnost má na starost Správa jeskyní České republiky. Má velmi přísná pravidla. V zahraničí mohou jeskyně otevírat i místní speleokluby. U nás to zákon neumožňuje," vysvětluje speleolog Vítek.

Vstupy do jeskyní s výzdobou jsou zajištěné tak, aby se do nich nikdo nedostal. „Je to tak lepší pro ochranu tamní výzdoby," podotýká Vítek. Dodává, že pravidelné návštěvy lidí by také rušily netopýry. Pro ně je kras důležitým zimovištěm. Podle Vítka tam zoologové narazili i na velmi vzácné druhy.

Stejně jako mnoho dalších jihomoravských jeskyní sloužil i Vratíkovský kras jako přístřešek pravěkých lidí. Nejvíc dokladů o jejich pobytu našli archeologové v jeskyni Sklep. „Zřejmě šlo o krátkodobý úkryt jednoho nebo dvou lovců z pozdní fáze mladší doby kamenné, kteří procházeli odlehlým údolím. Nasvědčuje tomu skrytý vchod a umístění jeskyně nad srázem," uvádí vedoucí Ústavu Anthropos Moravského zemského muzea v Brně Martin Oliva.

Dodává, že Sklep je jednou z nejvýš položených a zároveň nejhůř přístupných pa-leolitických jeskynních stanic v republice.

Podle Olivy přítomnost člověka ve Sklepě dokládaly například nálezy kousků uhlí nebo dvou kamenných čepelí. Současně s tím objevili pa-leontologové v jeskyni také kosti a zuby pravěkých nosorožců, medvědů i koňů. „Nejzajímavější je nález opracované vřetenní kosti dospělého pratura. Kostí prochází uměle vyvrtaný otvor," uzavírá Oliva.

Půda Vratíkovského krasu v sobě ukrývala také zprávu o místní těžbě železných rud. Dokládá ji nález dvou štol z osmnáctého nebo devatenáctého století. Jednu z nich objevili jeskyňáři až v listopadu 1991. „Také se na Vratíkově našly pozůstatky například malých pecí nebo třeba technická keramika," uvádí Jiří Merta z Technického muzea v Brně.

Amatérský jeskyňář Martin Vítek říká o průzkumech vratíkovských jeskyní:

Absolon krasu říkal blbodíry

BoskoviceBadatelé mířili k Vratíkovskému krasu nedaleko Boskovic na Blanensku od devatenáctého století. Štolu, která tam zbyla po těžbě rud, ale speleologové odkryli až v roce 1991. „Mí malí synové nám tehdy chtěli pomáhat. Poslali jsme je kopat o kus dál, aby nepřekáželi. A nakonec ji našli jako první," vzpomíná dlouholetý člen Speleoklubu Vratíkov Martin Vítek.

Kdy jste začal jako speleolog zkoumat Vratíkovský kras?

S nadsázkou se dá říct, že už v dětství. Pocházím z Boskovic. Všechny kluky to k Vratíkovu táhlo. Tamní jeskyně jsme prolézali na vlastní pěst. Pro podzemí mne nadchly také knihy slavného archeologa Karla Absolona o nedalekém Moravském krasu. Členem Speleoklubu Vratíkov jsem oficiálně od roku 1983.

Jak dlouho už vratíkovský speleoklub funguje?

Sdružení vzniklo v roce 1946. Ovšem badatelé Vratíkovský kras zkoumali už v devatenáctém století. Bádali tam například speleolog a paleontolog Martin Kříž nebo archeolog Jan Knies. Naopak slavný badatel Absolon nevěřil v žádné významné jeskynní objevy. Traduje se, že o Vratíkovu řekl, že jsou to jen nějaké blbodíry. Nakonec se mýlil. Intenzivnější výzkum začal ve čtyřicátých letech za druhé světové války.

Co považují jeskyňáři za nejvýznamnější objev?

Amatérská speleologie není jen o urputném objevování nových prostor, ale také o partě lidí, kteří si rozumí, scházejí se a volný čas společně věnují jeskyním. Každá skupina za nejdůležitější nález považuje něco jiného. Přesto se obecně za nejvýznamnější považuje odkrytí jeskyně Čtyřka z roku 1946. Jde zatím o nejrozsáhlejší jeskynní systém Vratíkovského krasu.

Vratíkovský speleoklub také odkryl jednu ze dvou štol, které se tam zachovaly po těžbě rud.

Bylo to v listopadu 1991. Také jsem se objevu zúčastnil. Nad štolou byl propad a tušili jsme, že tam jsou nějaké podzemní prostory. Chtěli jsme se prokopat do starého důlního díla. Mysleli jsme, že se odsud dostaneme k dalším jeskyním. Mí dva tehdy malí synové chtěli pomáhat. Poslali jsme je kopat o pár metrů dál. Aby nepřekáželi. A nakonec na štolu narazili první.

Podzemí dostalo jméno Frantova štola po čestném předsedovi speleoklubu Františku Jakubcovi. Jak na to reagoval?

Nejdříve protestoval a název se mu nelíbil. Dnes už se s ním smířil a snad je i rád.

Autor: Klára Židková

10.9.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Nové kanceláře pro tisíc lidí otevřeli ve Slatině. Investor už plánuje další

Brno – Další kancelářský komplex se otevřel ve čtvrtek firmám i živnostníkům v Brně. Zájemci jej najdou v městské části Slatina kousek od brněnského letiště. Nové kanceláře ve městě rostou díky nízkým nájmům.

AKTUALIZOVÁNO

Zbrojovka po podzimu pouští Lacka či Vávru, přichází rychlonohý Nigerijec

Brno – Nechtějí navázat na bídný podzim. Nejvyšší představitelé brněnské Zbrojovky po skončení podzimní části první fotbalové ligy intenzivně pracují na obměně kádru. V pátek se čtveřice stávajících hráčů dozvěděla, že s nimi klub už dál nepočítá.

AKTUALIZOVÁNO

Nehoda u Lomničky: Držte se! vzkázali spolužáci. Dívka je stále ve vážném stavu

Lomnička – Nezletilá dívka, která si vážně poranila hlavu při čtvrteční dopravní nehodě u Lomničky na Brněnsku, je nadále ve vážném stavu. „Není už bezprostředně v ohrožení života, ale její stav je pořád vážný. Má poraněnou hlavu a je na umělé plicní ventilaci," uvedl mluvčí Fakultní nemocnice Brno Pavel Žára. Dívka leží na oddělení ARO v Dětské nemocnice v Brně. Při havárii se zranilo celkem pět mladých lidí.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies