VYBERTE SI REGION

Vrch Člupy: o archeologických nalezištích vědí jen místní

Vyškovsko /PŘÍRODNÍ KLENOTY JIŽNÍ MORAVY/ - Nenápadný vrch Člupy ukrýval pozůstatky hradiště z doby kamenné. V současnosti je přírodní rezervací a evropsky významnou lokalitou.

7.5.2012
SDÍLEJ:

Nenápadný vrch Člupy ukrýval pozůstatky hradiště z doby kamenné. V současnosti je přírodní rezervací a evropsky významnou lokalitou.Foto: Archiv Ústavu archeologické památkové péče Brno

Nejbohatší hrob na Moravě. Takový titulek měl článek v dobovém tisku ze čtrnáctého dubna 1927. Badatel Innocenc Ladislav Červinka v něm nadšeně popisuje obsah jednoho z objevených hrobů. Velké pohřebiště několika kultur našel amatérský archeolog Miroslav Chleborád u návrší Člupy nedaleko Maref a Bučovic na Vyškovsku. Nenápadný vrch ukrýval také pozůstatky hradiště z doby bronzové. Teď je přírodní rezervací i evropsky významnou lokalitou. Je mu věnovaný další díl seriálu Deníku Rovnost Přírodní klenoty jižní Moravy.

NOVÝ DÍL SERIÁLU PŘÍRODNÍ KLENOTY JIŽNÍ MORAVY ČTĚTE V PONDĚLNÍM VYDÁNÍ JIHOMORAVSKÝCH DENÍKŮ ROVNOST.

O tamních archeologických nalezištích zřejmě vědí jen místní. „Alespoň pro ně je kopec bezesporu atraktivní. Nevede na něj ale žádná turistická stezka. Je také škoda, že na vrcholu není ani nějaká informační cedule se základními informacemi o tehdejším osídlení. Návštěvníci se pokochají nádherným výhledem, ale zarostlé valy a příkopy tehdejšího sídliště rozezná jen cvičené oko," myslí si jedenačtyřicetiletý rodák z nedalekých Maref Pavel Tihelka.

Pro něho je rezervace málo navštěvovaným kouskem divoké přírody, kam se pravidelně rád vrací.

Strmý svah ve tvaru podkovy prozkoumával amatérský archeolog a soudní rada Chleborád na přelomu dvacátých a třicátých let minulého století. Pozůstatky po sídlišti takzvané únětické kultury objevil na vrcholu kopce a také v jihozápadním výběžku Člupů, který se nazývá Zámeček.

Nenápadný vrch Člupy ukrýval pozůstatky hradiště z doby kamenné. V současnosti je přírodní rezervací a evropsky významnou lokalitou.

„Únětická kultura osídlila střední Evropu přibližně v období dva tisíce až patnáct set let před Kristem. Zahájila u nás dobu bronzovou. Zvláštní je jejich pohřební rituál. Své mrtvé ukládali do hrobu ve skrčené poloze na pravý bok," upozorňuje archeoložka Zuza-na Holubová. Dodává, že v oblasti Zámečku potvrdil Chleborád také osídlení ze starší doby železné.

Pravěké pohřebiště s téměř pětačtyřiceti hroby se nacházelo na jedné z nižších vyvýšenin Člupů. Badatel Červinka ve svém článku z dubna 1927 píše, že tam Chleborád spolu s dalšími kolegy objevil kromě halštatské a únětické kultury také hrob kultury se šňůrovou keramikou z pozdní doby kamenné.

Podle něho šlo o ostatky zámožné nebo mezi příbuznými velmi oblíbené ženy, protože na sobě měla množství šperků a kolem ní bylo rozmístěných několik velkých keramických nádob.

Součástí tehdejšího sídliště bylo i mohutné opevnění. Jeho existenci potvrdil v osmdesátých letech archeolog Miroslav Bálek prostřednictvím takzvané letecké prospekce. „Je to metoda, která nevyžaduje žádný přímý zásah do terénu. Bálek pomocí ní v terénu objevil čtyři nestejně široké tmavé pruhy. Jsou přibližně sto metrů dlouhé. Přepažují přístup k plochému vrcholu kopce," vysvětluje vedoucí vyškovského pracoviště Ústavu archeologické památkové péče Brno Blanka Mikulková.

Přírodní rezervace Člupy je vyhlášená zejména kvůli ochraně stepních porostů a teplomilných druhů rostlin a hmyzu. „V minulosti sloužilo území zemědělcům jako pastvina a sad. V současnosti už zemědělci pracují jen na okolních pozemcích," upozorňuje Alena Černá z odboru životního prostředí bučovického městského úřadu.

Také podle místního rodáka Tihelky se krajina Člupů proměnila. „Na Člupech jsme si hrávali už jako malé děti. Stavěli jsme tam bunkry nebo stříleli z luku. Také jsme tam chodili na ovoce, hlavně na třešně. Většina ovocných stromů ale do dnešních dnů uschla. Také tamní studánka je zanesená. Dříve sloužila jako napajedlo pro dobytek," vzpomíná marefský rodák Tihelka.

Zmizely podle něho také tlupy divokých králíků, které se dříve rezervací proháněly. „Travnatá úbočí byla proděravělá jejich norami," dodává Tihelka.

Bude i památkou?

V současné době také na jihomoravském krajském úřadě leží návrh, aby byla rezervace vyhlášená i jako přírodní památka. „Návrh jsme nyní projednali se sousedícími obcemi a majiteli tamějších pozemků. Po projednání dotčených orgánů a připomínkovacím procesu budou o návrhu hlasovat krajští radní. Celý proces skončí přibližně letos v říjnu," odhaduje vedoucí krajského odboru životního prostředí Anna Hubáčková.

Prohlášením současné rezervace za přírodní památku dojde podle Hubáčkové k rozšíření rozlohy tohoto chráněného území. „Bude nově rozlohou odpovídat tamní evropsky významné lokalitě. V principu to ale bude znamenat zmírnění podmínek ochrany přírody, které bude této krajině víc odpovídat," uvádí vedoucí krajského odboru životního prostředí Hubáčková.

Přírodní rezervace Člupy

Forma ochrany: přírodní rezervace, evropsky významná lokalita
Vyhlášeno: 8. 11. 1990
Rozloha: 5,66 hektaru
Jak se tam dostat: Vrch Člupy se nachází hned za silnicí nad obcí Marefy. Na kopec však nevede žádná turistická stezka
Důvod ochrany: Stepní druhy travin, teplomilné druhy hmyzu a rostlin, někteří další chránění živočichové, třeba užovka hladká či ještěrka obecná
Mapa: turistická mapa KČT číslo 87

K výzkumu ho přivedlo opalování

Vyškovsko - Moje střepařina. Tak nazýval amatérský archeolog a soudní rada Miroslav Chleborád svou lásku k archeologii. Narodil se v roce 1880. Od roku 1908 pracoval na okresním soudu v Ivančicích na Brněnsku.

Na nedalekém kopci Réna začala v červenci 1911 jeho láska k vykopávkám. Šel si tehdy zalenošit a slunit se. Uviděl tam pár zvláštních kousků kamene.

Vypadaly opracovaně. Vzal je domů, kde se mu podařilo sestavit kamenný sekeromlat. To byl jeho první archeologický nález. Popisuje jej článek Chleborádovy archeologické nálezy a výkopy, který napsal kolektiv autorů z archeologického ústavu Akademie věd.

Chleborád patřil k výrazným osobnostem moravské archeologie mezi světovými válkami. Kopal už na Ivančicku, stěžejní výzkum však dělal v okolí Bučovic na Vyškovsku. Kromě Člupů prozkoumal i další místa. „I přes nesporný význam jeho výzkumů na Člupech jsou klíčové jeho dlouhodobé výzkumy v cihelně ve Vícemilicích či pohřebiště v Bučovicích," podotýká archeoložka Zuzana Holubová.

Ťukali si na čelo

V Bučovicích působil Chleborád jako soudce v letech 1912 až 1934. Měl prý zásadu neodcházet z kanceláře bez čistého stolu. Někdy kvůli tomu vstával i ve čtyři ráno. Chleborád si občas posteskl na nepochopení.

„Nad jeho počínáním kroutili někteří soucitně hlavou, jak sám poznamenává prstem po čele spirálovým pohybem si točíce," píše kolektiv z archeologického ústavu.

Archeolog také pořádal příležitostné výstavy svých nálezů v Bučovicích. Ale v ročence Bučovsko za pravěku si stěžuje, že ačkoliv šlo často o významné a zajímavé nálezy, výstavy vzbudily mezi místními jen malý zájem.

Za devětadvacet let archeologické činnosti zachránil Chleborád přes osm tisíc nálezů. O všech si vedl deníky a záznamy. Objevy předával brněnskému Moravskému zemskému muzeu. Podle archeoložky Holubové měla tehdy amatérská archeologie jiné postavení než dnes.

„Ve dvacátých letech minulého století se moderní česká archeologie teprve rodila. K tomu výrazně přispěli právě amatérští archeologové. V dnešní době jde spíše o koníček. Tehdy byli amatéři téměř jedinými praktikujícími archeology. O profesionalizaci archeologie na Moravě lze mluvit až od roku 1930, kdy Emanuel Šimek založil na brněnské filozofické fakultě ústav prehistorie a protohistorie," vysvětluje archeoložka Holubová.

Tři části záhadného nálezu

Součástí pohřebiště v přírodní rezervaci Člupy na Vyškovsku byl zajímavý hrob. Archeologu Miroslavu Chleborádovi jej pomohl objevit lesní ředitel Emil Kolíbal z nedalekých Bučovic. V hrobu byly nádoby a šperky. Mrtvého pohřbili ve zvláštní poloze
Součástí pohřebiště v přírodní rezervaci Člupy na Vyškovsku byl i další zajímavý hrob. Archeologu Miroslavu Chleborádovi jej pomohl objevit lesní ředitel Emil Kolíbal z nedalekých Bučovic. V hrobu byly rovněž nádoby a šperky. Podle nich Chleborád určil, že jde o římsko-galský hrob. Tato kultura však podle archeologa své mrtvé buď spalovala, nebo případně pohřbívala v natažené poloze. Šlo tedy jednoznačně o zvláštní výjimku.

Náramek určil kulturu mrtvého
Kostra z římsko-galského hrobu měla ruce položené přes prsa. U jedné měla mrtvola náramek. Pomohl určit kulturu, ke které mrtvý patřil. „Při vrchu pravé kosti ramenní ležel plochý bronzový náramek o průměru deset centimetrů, zdobený jen z jedné strany, a to rýhami," popisuje objevy z hrobu Miroslav Chleborád v ročence Bučovsko za pravěku. Podle množství šperků a nádob v hrobě se podle něj také dalo určit, jak vážený pohřbený člověk byl.

V hrobě narazili  na tři nádoby
Nádoby byly často součástí hrobů na velkém pohřebišti několika kultur, které Miroslav Chleborád v Člupech objevil. Tři nádoby byly i ve zvláštním římsko-galském hrobě, v němž byl mrtvý pohřbený v netypické poloze. „Za hlavou skrčka stály tři nádoby," uvádí archeolog Chleborád v ročence Bučovsko za pravěku. Amatérský badatel si vedl pečlivé záznamy o všech svých nálezech. Také si je zakresloval, pořádal i výstavy.

Autor: Klára Židková

7.5.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Divočina v lomu Hády. Studentka navrhla les místo odkladiště

Brno – Jako malá chodívala s rodiči na procházky přírodou. Záliba spolu s touhou měnit svět okolo sebe nakonec rozhodla při výběru oboru studia. Díky tomu se nyní sedmadvacetiletá Pavla Kratochvílová dostala k zahradní a krajinářské architektuře na Mendelově univerzitě. V závěru studia zvítězila v soutěži diplomových prací s tématy životního prostředí. Jako tu nejlepší z dvaceti přihlášených ji ocenila odborná porota minulý měsíc.

Trať mezi Brnem a Prahou? V zisku budeme do dvou měsíců, říká Jančura

Brno /ROZHOVOR/ – Pět let uplynulo od doby, kdy žluté vlaky společnosti RegioJet podnikatele Radima Jančury začaly dělat konkurenci Českým drahám na trati mezi Prahou a Ostravou. Nyní vyjedou i mezi Prahou a Brnem. „Než rozhodnutí Správy železniční dopravní cesty o našem začátku přišlo, trnuli jsme, protože politická moc Českých drah je velká. Ale právo bylo na naší straně," říká o svém vítězství nad státním dopravcem Jančura.

Nový Moravák svlaží vodotrysky. Vítězný návrh počítá v zimě i s kluzištěm

Brno /VIZUALIZACE/ – Ochlazení v horké letní dny nebo jízdu na bruslích v zimě nabídne po rekonstrukci Moravské náměstí v Brně. Radnice Brna-středu chce vytvořit prostor s vodní plochou a kavárnou, který lidi naláká k odpočinku. V pátek oznámila výsledky architektonické soutěže na podobu náměstí. Z dvaceti návrhů zvítězil v soutěži projekt kanceláře Consequence forma.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies