VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Výjimečnou Muzejku proslavil lidumil. Vyhlášenou kávou

Brno /PŘÍBĚHY BRNĚNSKÝCH DOMŮ/ - Palác poblíž Moravského náměstí si postavil obchodník Johann Bergler jako luxusní sídlo. V Brně je výjimečné novogotickým slohem.

4.5.2013
SDÍLEJ:

Berglerův palác známější Brňanům pod jménem Muzejka upoutá cihlovou fasádou a detaily typickými pro novogotický sloh. Dřív tam byla kavárna i restaurace, dnes je budova prázdná. Foto: DENÍK/Attila Racek

Pohostinství v paláci Johanna Berglera u Moravského náměstí známém mezi Brňany spíš jako Muzejka fungovalo už od roku 1888. Tehdy tam z Lidické ulice přesunul svůj podnik věhlasný kavárník Otto Biber. Interiéry Café Biber upravil v roce 1934 pro kavárnu Muzeum slavný architekt Bohuslav Fuchs. Po revoluci tam provozovalo restauraci několik nájemců, nyní je Muzejka opět prázdná. Historii stavby přibližuje další díl seriálu Brněnského deníku Rovnost Příběhy brněnských domů.

Podle odborníků je novogotický sloh domu v Brně výjimečný. Pro továrníka a obchodníka s kůžemi Johanna Berglera ho navrhl vídeňský architekt Heinrich von Ferstel. „Renesanční palácové rozvržení domu oděl pozdně gotickým pláštěm," nastiňuje historik architektury Pavel Zatloukal.

Ferstel po sobě v Brně zanechal i další stavby. Šlo o několik vil či Červený evangelický kostel na Komenského náměstí. Pracoval i na dostavbě věže u Staré radnice nebo v letech 1871 až 1879 na restaurování kostela svatého Jakuba na Jakubském náměstí.

V roce 1888 palác přestavěl už pro nového majitele Edmunda Bochnera von Stražisko August Prokop. „Tehdy zanikl skleník a v místě hospodářských budov vyrostlo nové křídlo. Všechny zásahy ovšem přizpůsobil Ferstlově architektuře," uvádí Zatloukal.

Berglerův palác
Adresa: Lidická 1
Architekt: Heinrich von Ferstel
Doba vzniku: 1860 - 1863
Sloh: novogotika
Původní využití: měšťanský obytný dům
Dnešní využití: Sídlo Rakouského institutu Brno, sídlo Francouzské aliance Brno, s přestávkami provoz restaurace

Ve stejném roce vzniklo v paláci také Café Biber. Stejný název mělo víc podniků v Brně, protože jejich provozovatel Otto Biber se několikrát stěhoval. „Patřil k nejvěhlasnějším kavárníkům na přelomu devatenáctého a dvacátého století. Získal si všeobecnou vážnost Brňanů nejen jako na slovo vzatý odborník, ale i jako šlechetný člověk pověstný lidumilností," vystihuje brněnský historik a etnolog Karel Altman, který se zabývá historií brněnského pohostinství.

Restaurace stála u Německého domu na Moravském náměstí, který byl až do konce druhé světové války centrem německého spolkového života v Brně. „Café Biber byl německý podnik. Za nacistické okupace ho často navštěvovali němečtí důstojníci," doplňuje Altman.

V roce 1934 proměnil interiéry pro novou kavárnu Muzeum významný architekt Bohuslav Fuchs. „Současně se změnila i klientela. Podnik začali navštěvovat hlavně Češi," podotýká Altman. Historik Zatloukal doplňuje, že Fuchsovy úpravy kavárny nepřežily změny v druhé polovině dvacátého století.

Na kavárenský život v Muzejce vzpomíná Brňan Lubomír Strážnický. Jeho otec tam od šedesátých let do roku 1972 pracoval jako vrchní číšník. „Všichni ho tam znali jako Miloška. Říkali mu i Francouz, protože se vyučil ve Francii. Za mlada jsem za ním vždy v pátek přijel z montáží. Maminka už nežila, tak jsem tam s otcem trávil večery. Byla tam pokaždé úžasná atmosféra. Scházeli se tam umělci, herci a novináři. I z Rovnosti," připomíná pamětník.

Po roce 1989 dělníci dům zase několikrát opravili a restauraci tam s přestávkami vedlo několik nájemců. Poslední ukončil provoz restaurace Muzejka propojené s klubem Mju:z loni na jaře.

Město mělo problém nájemníka z budovy vystěhovat. Podařilo se mu to až letos v lednu. „Nechali jsme si zpracovat znalecký posudek. Vyplynulo z něj, že město musí vymyslet jiné využití pro část prostor, aby restaurace nebyla tak členitá. Zlevní tak náklady na provoz a sníží se riziko, že nový majitel zase do pár let zkrachuje," vysvětlil náměstek brněnského primátora Oliver Pospíšil.

Nového nájemce chce město začít hledat v červnu. „Přes léto ho vybereme. Výhledově se restaurace do Muzejky může vrátit přibližně na podzim," odhaduje náměstek primátora.

Autor: Klára Židková

4.5.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Hustá doprava v okolí Koliště. Ulici kvůli opravám parovodů uzavřeli.
9 13

Řidiče v Brně omezí další uzavírka. Tentokrát na Moravském náměstí

Milan Lutonský v dresu Zbrojovky Brno.
1

Slavia šlapala a zaslouženě vyhrála titul, ocenil Lutonský

Anonym nahlásil bombu ve vlaku. Policisté po oznamovateli pátrají

Brno - Nepříjemné chvilky zažili v neděli v podvečer cestující v rychlíku směřujícím z Brna do Prahy. Anonym totiž ohlásil, že v soupravě je bomba. Policisté vlak prohledali v zastávce Královo Pole, žádnou výbušninu nenašli.

Koupaliště na Brněnsku se chystají na sezonu. V Tišnově vznikl dětský bazén

Brno – Nuda u vody? Na koupalištích na Brněnsku letos zřejmě nehrozí. Hned na několika koupalištích totiž lidé najdou nové hřiště nebo zajímavé možnosti, jak si zpestřit letní program. V Tišnově se rodiny s dětmi dočkají vytouženého bazénu pro děti.

Radnice: Už žádné nebezpečné zkracování si cesty. Postaví schodiště na Bašty

Brno /FOTOGALERIE/ – Místo po vyšlapané pěšině sejdou ještě letos na podzim lidé z Bašt pod Petrovem do Nádražní ulice po schodech. Radnice Brna-středu a brněnská veřejná zeleň na projekt získaly téměř jeden a tři čtvrtě milionu korun. „Jde o frekventované místo, kudy si lidé zkracují cestu už mnoho let. Je to pro ně nebezpečné a svah to ničí," vysvětlil význam stavby za městskou část Filip Chvátal.

Zelené mosty na jižní Moravě chybí. Migrační trasy zvířatům blokují cesty

Jižní Morava /INFOGRAFIKA/ – Ručička na tachometru ukazuje rychlost devadesát kilometrů za hodinu. Najednou však řidič zahlédne těsně před autem srnu, která vyběhla z lesa lemujícího cestu. Za okamžik se ozve rána a zvíře pod koly umírá a ani řidič nevyvázne bez zranění. Dramatickým okamžikům přitom mohou zabránit průchody pro zvířata pod nebo nad dálnicemi a silnicemi. Těch je ale na jihomoravských cestách málo. A ekodukt, což je most propojující migrační trasy rozdělené silnicí, žádný.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies